Atomium: co zobrazuje a proč nemělo stát napořád

Atomium v Bruselu zobrazuje základní buňku krystalu železa: devět koulí o průměru 18 metrů představuje devět atomů, osm v rozích krychle a jeden uprostřed, a to v měřítku zvětšení 165 miliardkrát. Postavilo se pro světovou výstavu Expo 58 a podle provozovatele nemělo výstavu přežít. Zachránila ho popularita a po letech zanedbání důkladná oprava v letech 2004 až 2006.

Ve zkratce

• Atomium je krychle železné mřížky postavená na vrcholu, ne model molekuly.
• Má devět koulí, dvacet trubek a tři podpěry, vysoké je 102 metrů.
• Číslo 165 miliard potvrzuje město Brusel i provozovatel a sedí i orientační přepočet.
• Nápad měl inženýr André Waterkeyn, architektura patří bratřím Polakovým.
• Expo 58 navštívilo 41 454 412 vstupů a 44 zemí.
• Stavba byla dočasná, v roce 1958 měla hliníkový plášť, dnes nerezový.
• Hotová byla 25. března 1958, tedy necelý měsíc před otevřením výstavy.

Co Atomium zobrazuje

Atomium je železný krystal, přesněji jeho základní buňka. Železo se za běžných teplot skládá z atomů uspořádaných do krychle: jeden atom sedí v každém ze osmi rohů a jeden přesně uprostřed. Odborně se tomu říká prostorově centrovaná kubická mřížka. Devět koulí je tedy devět atomů jedné buňky, žádné elektrony kolem nich model nezobrazuje.

Krychle na špičce

Autoři krychli nepostavili na stěnu, ale na jeden vrchol. Proto je dole jedna koule, nad ní tři, uprostřed jedna, výš opět tři a nahoře jedna. Trubky o průměru 3,3 metru spojují osm vrcholů se střední koulí i vrcholy navzájem, celkem jich je dvacet. Trubky nezobrazují vazby, jsou to chodby. V té střední jezdí výtah, v šikmých jsou eskalátory, které spojují koule mezi sebou.

Proč zrovna železo

Svaz Fabrimétal sdružoval kovozpracující firmy, takže kov byl logickou volbou. Waterkeyn podle popisu v odborném tisku vyšel z toho, že atomy železa mají v přírodě krychlové uspořádání, které se dá zvětšit na budovu. Sedělo to i do doby: padesátá léta věřila v atomový věk a v mírové využití jaderné energie.

Číslo 165 miliard: sedí?

Zvětšení 165 miliardkrát uvádí na svých stránkách město Brusel i provozovatel Atomia a stejné číslo opakuje Britannica. Jiné popisy někdy píšou 150 miliard, ale ty nemají oporu v oficiálních zdrojích. Správně je tedy 165 miliardkrát.

Orientační přepočet

Střed horní koule leží zhruba 84 metrů nad středem spodní, protože celková výška 102 metrů zahrnuje poloměry obou koulí. Tolik měří tělesná úhlopříčka krychle, jejíž hrana je pak asi 48 metrů. Vydělíme-li ji 165 miliardami, vyjde přibližně 0,29 nanometru. Odborné práce udávají mřížkovou konstantu železa za pokojové teploty asi 0,2866 nanometru. Shoda je dobrá, rozdíl jde na vrub zaokrouhlení výšky.

Hlavní rozměry

Kdo ho vymyslel a postavil

Autorem myšlenky byl inženýr André Waterkeyn. Pracoval jako vedoucí ekonomického oddělení svazu Fabrimétal, dnes známého pod jménem Agoria. Architektonicky ho s bratry Andrém a Jeanem Polakovými zpracoval do podoby stavby. Na výstavbě se podílely dvě firmy: studie a projekt řešil podnik Haren Construction, montáž provedly Ateliers de Construction de Jambes-Namur.

Stavba jako stavebnice

Protože nic podobného nikde nestálo, zkoušel se odpor soustavy koulí ve větrném tunelu. Stavba se navíc musela vejít do krátkého času, takže vznikla jako stavebnice se standardizovanými díly. Základy tvoří čtyři skupiny pilot, pod středem jich je 59. Každá koule má plášť z 48 shodných kulových trojúhelníků, plechy se spojovaly šrouby a plastové spáry vyrovnávaly roztažnost kovu.

Co se kdy stalo

Expo 58: svět na planině Heysel

Expo 58 byla první světová výstava po druhé světové válce. Brusel ji dostal v roce 1953 před Paříží a Londýnem, protože měl s pořádáním veletrhů nejvíc zkušeností: mezi lety 1885 a 1935 jich v Belgii proběhlo sedm. Výstava se konala od dubna do října 1958, zúčastnilo se 44 zemí a evidováno bylo 41 454 412 vstupů. Heslem byl svět pro lepší život člověka.

Sputnik naproti americkému snu

U paty Atomia se symbolicky utkaly dvě velmoci. Sovětský pavilon měl uprostřed Sputnik, první družici na světě, americký ukazoval spotřební společnost a pohodlný život. Ze staveb zaujaly ještě pavilon Philips od Le Corbusiera a osmdesátimetrový betonový Šíp stavitelství. Ten stál, jak uvádí provozovatel Atomia, do sedmdesátých let a pak ustoupil parkovišti. Atomium je tak jediná velká památka výstavy, která zůstala.

Atomový věk jako vystoupení

Čtyři koule původně hostily výstavu o mírovém využití jaderné energie a v nejvyšší měla 250 míst restaurace. Otevřeno bylo šest koulí, ostatní zůstaly kvůli plynulému pohybu návštěvníků zavřené. Britannica dodává, že Waterkeyn doufal, že stavba povzbudí mladé lidi ke studiu techniky a vědy. Podobný příběh dočasné stavby, která se stala symbolem, popisuje text o tom, kdo navrhl Eiffelovu věž.

Proč nemělo stát napořád

Atomium bylo navržené jako pavilon jedné výstavy. Provozovatel na svých stránkách uvádí, že přežít Expo 58 nemělo, i když autoři počítali s tím, že vydrží aspoň deset let. Šíp stavitelství, další velká stavba veletrhu, skutečně zmizel. Atomium tedy začínalo jako pavilon na šest měsíců výstavy.

Podle provozovatele se pak v roce 1959 uzavřela dvacetipětiletá smlouva mezi svazem Fabrimétal a městem Brusel, díky které mohla budova zůstat otevřená. Léta ale zanedbávaná stavba chátrala a upadal i vkus: estetika roku 1958 byla pro veřejnost zastaralá. Koncem devadesátých let hrozilo, že padne, protože chyběl plán i dost návštěvníků. Opačný případ představuje chrám Sagrada Família, který se staví přes sto let.

Záchrana a renovace 2004 až 2006

Obnova se týkala hlavně pláště. Projekt podali v roce 2001 provozovatel, belgická vláda, region Brusel a město Brusel a práce probíhaly od března 2004 do února 2006. Původní hliníkové plechy vyměnil nerezový plášť, který lépe odolává korozi a lépe izoluje hluk. Tisíc starých trojúhelníkových plechů se prodalo v dražbě, aby se zaplatil nový plášť.

Každý nový trojúhelníkový panel měří 16 metrů čtverečních, váží 500 kilogramů a skládá se z patnácti menších trojúhelníků s falešnými spárami. Hmotnost celku stoupla o sto tun. Světelný systém s LED navrhl německý designér Ingo Maurer. Obnovené Atomium otevřeli 18. února 2006 a belgická národní banka u té příležitosti vydala pamětní dvoueurovou minci. Že se kolem slavných staveb drží omyly, ukazuje i text o tom, proč Big Ben není jméno věže. Ocelovou ikonu jiného druhu popisuje článek proč Golden Gate není zlatý.

Šest tvrzení o Atomiu, která neplatí

1. Atomium je model molekuly. Železo je kov a tvoří krystal, ne molekulu. Atomium zobrazuje jedinou buňku jeho mřížky.
2. Koule jsou planety nebo elektrony. Jsou to atomy železa. Žádné elektrony kolem nich model nezobrazuje.
3. Trubky jsou chemické vazby. Trubky jsou chodby, ve kterých jezdí výtah a eskalátory. Vazby nezobrazují.
4. Atomium je z hliníku. Nosná konstrukce je z oceli. Hliníkový plášť z roku 1958 nahradil v roce 2006 nerez.
5. Všech devět koulí je přístupných. V roce 1958 bylo přístupných šest koulí, ostatní zůstaly zavřené kvůli plynulosti pohybu návštěvníků.
6. Mělo stát od začátku napořád. Podle provozovatele nemělo Expo 58 přežít, i když autoři počítali s deseti lety trvání.

Časté otázky

Co zobrazuje Atomium?

Zobrazuje základní buňku krystalu železa, tedy krychli s atomem v každém rohu a jedním uprostřed. Devět koulí o průměru 18 metrů představuje devět atomů, trubky mezi nimi spojují osm rohů se středem a jednotlivé rohy mezi sebou. Podle města Bruselu a provozovatele jde o železný krystal zvětšený 165 miliardkrát.

Je Atomium model molekuly?

Ne. Železo je kov a jeho atomy netvoří molekulu, ale krystalovou mřížku. Atomium ukazuje jedinou opakující se buňku této mřížky. Slovo molekula se v popisech objevuje běžně, přesnější je ale označení krystal nebo základní buňka.

Odkud se vzalo číslo 165 miliard?

Uvádí ho město Brusel i provozovatel Atomia a opakují ho encyklopedie. Orientační přepočet to potvrzuje: tělesná úhlopříčka krychle mezi středy horní a dolní koule měří asi 84 metrů, hrana tedy asi 48 metrů. Po vydělení 165 miliardami vychází přibližně 0,29 nanometru, což odpovídá mřížkové konstantě železa kolem 0,287 nanometru.

Kdo Atomium navrhl?

Nápad i první projekt z ledna 1955 pocházejí od inženýra Andrého Waterkeyna, který pracoval v ekonomickém oddělení svazu kovozpracujících firem Fabrimétal. Architektonicky ho zpracovali bratři André a Jean Polakové. Za výstavbu odpovídaly firmy Haren Construction a Ateliers de Construction de Jambes-Namur.

Proč mělo být Atomium po Expu 58 zbořeno?

Podle provozovatele Atomia nemělo světovou výstavu přežít, byla to dočasná stavba pro dobu veletrhu. Autoři ale počítali s tím, že vydrží aspoň deset let. Veletrh trval od dubna do října 1958 a věž zůstala a postupně se stala symbolem města.

Z čeho je Atomium a kolik váží?

Nosná konstrukce je ocelová. Koule byly v roce 1958 obložené hliníkem, od renovace v letech 2004 až 2006 je jejich plášť z nerezové oceli. Atomium vážilo v roce 1958 asi 2 400 tun, po renovaci asi 2 500 tun.

Proč Atomium stojí na třech podpěrách?

Model soustavy koulí se zkoušel ve větrném tunelu a podle Britannicy proto stojí na třech podpěrách, takzvaných bipodech. Slouží pro stabilitu a vedou jimi i nouzová schodiště. Atomium bylo podle provozovatele první stavbou svého druhu na světě, takže neexistoval vzor, ze kterého by se dalo vyjít.

Kolik lidí navštívilo Expo 58?

Brusel přivítal 41 454 412 vstupů a výstavy se zúčastnilo 44 zemí. Otevřena byla 17. dubna 1958 na planině Heysel. Jde o počet vstupů, ne o počet různých lidí.