Rudé náměstí: proč se tak jmenuje

Rudé náměstí se jmenuje podle staršího významu ruského slova krasnaja, které znamenalo krásné, ne rudé. Název se v dokumentech objevuje od roku 1661, tedy dlouho před komunisty, a s krví ani s barvou cihel nesouvisí. Stojí tu kremelská hradba z přelomu 15. a 16. století, chrám Pokrova na Příkopu z let 1555 až 1561, Leninovo mauzoleum dokončené roku 1930 a obchodní dům GUM z roku 1893.

Ve zkratce

• Krasnaja znamenalo ve staré ruštině krásná, rudé se z něj stalo později.
• V dokumentech je název Krasnaja ploščaď doložen od roku 1661.
• Dnešní kremelská hradba vznikala v letech 1485 až 1516.
• Kamenný chrám Pokrova na Příkopu se stavěl v letech 1555 až 1561.
• Vasilu Blaženému je zasvěcena jen jedna z přistavěných kaplí z roku 1588.
• Kamennému mauzoleu z let 1929 až 1930 předcházely dřevěné stavby z roku 1924.
• Oslepení stavitelů chrámu je pozdější legenda, žádná kronika ji nedokládá.

Proč se Rudé náměstí jmenuje Rudé

Česky, anglicky i v dalších jazycích se název překládá jako rudé nebo červené, a proto se hned nabízí vysvětlení politické nebo vojenské. Jenže ruské krasnaja mělo v době, kdy název vznikal, jiný význam.

Krasnyj znamenalo krásný

Ve staré ruštině slovo krasnyj znamenalo krásný, a teprve později se významově ustálilo na barvě. Náměstí se tedy původně jmenovalo spíš Krásné. Dějepisný web History Hit k tomu připomíná, že rozšířený výklad podle krve nebo podle barev komunistického režimu je lingvisticky mylný.

Název navíc nemohl vzniknout po revoluci. Podle portálu Uznaj Moskvu, který provozuje moskevská radnice, začíná být jméno Krasnaja v dokumentech uváděno od roku 1661 a úředně ho potvrdil car Alexej Michajlovič. Název je tedy o víc než dvě století starší než Sovětský svaz.

Jak se náměstí jmenovalo dřív

Než se ustálilo dnešní jméno, měla plocha pod hradbou několik názvů. Měnily se podle toho, co na ní právě převládalo: obchod, chrám, nebo spáleniště.

Přesný okamžik, kdy se Krásné náměstí ujalo, se v literatuře liší. Jedni ho kladou na konec 16. století, kdy tu stály kamenné obchodní lavice, jiní do poloviny 17. století. Konkrétní rok 1661 je však spolehlivě zachycen v dokumentech. Někteří historici zvažují i výklad podle krasnyj tovar, tedy galanterie, kterou se tu prodávalo. Hlavní výklad ale zůstává stejný: krásné.

Jak náměstí vzniklo

Dnešní prostor nevznikl jako slavnostní jeviště. Byl to výsledek bezpečnostního opatření a potřeby obchodu.

Zákaz stavět pod hradbou

Když Ivan III. v posledních desetiletích 15. století nechal postavit novou kremelskou hradbu, zakázal stavět v dostřelu děla od ní, zhruba v pásu 230 až 240 metrů. Dosavadní domy se strhly a vznikla otevřená plocha, kterou posléze zabral trh.

Trh, ne přehlídkové pole

První účel náměstí byl obchodní. Stály tu dřevěné boudy a později kamenné obchodní řady, carské výnosy se tu četly z Lobného místa, kamenné plošiny u chrámu. Jméno Požar, tedy spáleniště, připomíná velký požár z roku 1571. Vojenské přehlídky a slavnostní využití jsou záležitostí až mnohem pozdější doby.

Kreml: hradba z cihel

Východní stranu Rudého náměstí uzavírá kremelská hradba. Nese na sobě stopy dvou tradic, ruského pevnostního stavitelství a italského.

Stavitelé a data

Podle Muzeí moskevského Kremlu vznikly dnešní hradby a věže v letech 1485 až 1516 a nahradily bělokamenné opevnění z doby Dmitrije Donského. Stavbu vedli Anton Frjazin, Marco Frjazin, Pietro Antonio Solari a Aleviz Frjazin. První položili Tajnickou věž v roce 1485. Hradba je dlouhá 2235 metrů, vysoká 8 až 19 metrů a v ní stojí dvacet věží.

Právě strana k náměstí je nejvyšší, protože tu chybí přírodní vodní překážka. Roku 1516 se před ní vykopal příkop.

Spasská věž

Hlavní věž nad náměstím, Spasská, pochází z roku 1491 a postavil ji Pietro Antonio Solari. Velkou střechu, kterou na ní znáte z fotografií, dostala až v 17. století, kdy se na kremelské věže stavěly stanové nástavby.

Chrám Vasila Blaženého

Nejznámější stavba náměstí se oficiálně vůbec nejmenuje podle Vasila. Je to chrám Pokrova Přesvaté Bohorodice na Příkopu a vznikal v letech 1555 až 1561.

Proč vznikl a kdy byl hotov

Podle Státního historického muzea ho nechal postavit Ivan IV. jako votivní chrám za vítězství nad Kazaňským chanátem a velkou roli v záměru sehrál metropolita Makarij. První spolehlivá zmínka o kostele Pokrova pochází z podzimu 1554, šlo nejspíš o dřevěnou stavbu, která stála jen o málo víc než půl roku. Kamenná stavba se stavěla od roku 1555.

Datum dokončení ukázal nápis nalezený při restaurování ve 20. století: 12. července 1561. Dříve se mylně soudilo, že chrám byl hotov už 1560.

Barma a Postnik

Dobová kronika stavitele nejmenuje. Jména Barma a Postnik se objevují až v pozdějších pramenech a badatelé se přou, zda šlo o dva ruské mistry, nebo o jednoho s přezdívkou.

Příběh, že car stavitele nechal oslepit, aby už nic podobného nepostavili, je legenda. Opírá se o jediný pramen, o zápisky holštýnského diplomata Adama Olearia, který Moskvu navštívil téměř sto let po stavbě. Žádná ruská kronika o ničem takovém nepíše. Deník Kommersant navíc připomíná, že v době stavby posílal car architekty do Kazaně, mezi nimi jistého Postnika Jakovleva, a nic nenaznačuje, že by měl problémy se zrakem. Státní historické muzeum označuje historku za pozdější legendu.

Odkud vzniklo jméno Vasil Blažený

Vasil Blažený byl moskevský svatý blázen, svatořečený v roce 1588. Téhož roku mu u chrámu přistavěli kapli nad hrobem. Ta se časem stala tak známou, že lidový název převzal celý chrám. Slovo „na Příkopu“ v oficiálním názvu odkazuje na příkop před hradbou. Zaužívané, ale nepřesné jméno zná i Londýn, jak ukazuje text Big Ben není jméno věže.

Báně se barvily postupně

Dnešní pestrý vzhled není původní. Podle Státního historického muzea měla chrámová zakončení původně tvar přilby a koncem 16. století je nahradily tvarované báně. Pestré barvy dostaly báně až při pozdějších opravách, první velkou opravu muzeum klade do let 1780 až 1784. Chrám přežil i rok 1812, kdy Napoleon podle muzea nařídil jeho vyhození do povětří. Příkaz se nevykonal, ale vojáci chrám vyrabovali a v nižších místnostech zřídili stáje.

Mauzoleum: dřevo před kamenem

Leninovo mauzoleum se na náměstí objevilo v roce 1924, krátce po Leninově smrti. První stavby však byly provizorní a dřevěné.

Architekt Alexej Ščusev navrhl nejprve dřevěnou budovu, později další dřevěnou verzi a nakonec dnešní kamennou, dokončenou do roku 1930. Má železobetonovou kostru a je obložená mramorem, labradoritem, porfyrem a žulou. Stavba, kterou dnes vidíte, tedy nestojí od roku 1924, ale od přelomu dvacátých a třicátých let.

Další stavby na náměstí

Pohled doplňují dvě budovy z 19. století, které na různých stranách náměstí stojí proti sobě.

Historické muzeum a GUM

Státní historické muzeum vzniklo na základě rozhodnutí Alexandra II. z roku 1872. Budovu s červenými cihlovými fasádami a motivy staré ruské architektury navrhli architekt Vladimir Šervud a inženýr Anatolij Semjonov, stavělo se v letech 1875 až 1883. Obchodní dům GUM, původně Horní obchodní řady, se otevřel 2. prosince 1893. Soutěž z února 1889 vyhrál architekt Alexandr Pomerancev a skleněné střechy navrhl inženýr Vladimir Šuchov.

Kreml a Rudé náměstí jsou od roku 1990 na seznamu světového dědictví UNESCO. Moskevský chrám vznikl za šest let, kdežto Sagrada Família se v Barceloně staví přes sto let.

Šest tvrzení o Rudém náměstí, která neplatí

Podobné rozbory památek najdete u textů o Koloseu a jeho mýtech a o tom, proč Velká čínská zeď není jedna zeď.

1. Že se jmenuje podle krve nebo komunismu. Název je doložen od roku 1661 a vychází z významu krásné.
2. Že jde o barvu kremelských cihel. Hradba je sice cihlová, ale jméno označovalo krásu, ne barvu zdí.
3. Že car nechal stavitele chrámu oslepit. Opírá se o jediný pozdější pramen, kroniky mlčí. Podobně provází legendy Tádž Mahal.
4. Že se chrám jmenuje po Vasilu Blaženém. Oficiálně je to chrám Pokrova na Příkopu, Vasilu patří jen kaple z roku 1588.
5. Že chrám vždy vypadal tak pestře. Původně měl báně tvaru přilby a barvy přibývaly postupně.
6. Že mauzoleum stojí od roku 1924 v dnešní podobě. Tehdy šlo o dřevěné stavby, kamenná vznikla v letech 1929 až 1930.

Časté otázky

Proč se Rudé náměstí jmenuje Rudé?

Ruské slovo krasnaja znamenalo ve staré ruštině krásná. Náměstí se tedy původně jmenovalo Krásné a teprve později se význam slova posunul k barvě. Název se v dokumentech objevuje od roku 1661, tedy dávno před komunisty. S krví, s cihlami Kremlu ani s rudými vlajkami nesouvisí. Někteří historici zvažují ještě výklad podle zboží zvaného krasnyj tovar, tedy galanterie.

Jak se náměstí jmenovalo dříve?

Vzniklo koncem 15. století jako tržiště pod novou hradbou a říkalo se mu Torg, tedy Velký trh. Později se uvádí jméno Troickaja podle chrámu, který stál nejspíš na místě dnešního Pokrovského chrámu. Po velkém požáru v roce 1571 se náměstí říkalo Požar. Jméno Krasnaja ploščaď je v dokumentech doložené od roku 1661.

Kdo postavil chrám Vasila Blaženého?

Chrám nechal postavit car Ivan IV. na památku dobytí Kazaně. Kamenná stavba vznikala v letech 1555 až 1561. Kronika stavitele nejmenuje, jména Barma a Postnik se objevují až v pozdějších pramenech. Badatelé se přou, zda šlo o dva mistry, nebo o jednoho s přezdívkou. Dokončení k 12. červenci 1561 doložil nápis nalezený při restaurování.

Opravdu car nechal stavitele oslepit?

Doložené to není. Zmínku o oslepení uvádí jediný pramen, zápisky holštýnského diplomata Adama Olearia, který Moskvu navštívil téměř sto let po stavbě. Žádná ruská kronika o osudu stavitelů nic neříká. Státní historické muzeum tuto historku řadí k pozdějším legendám.

Proč se chrámu říká po Vasilu Blaženém?

Oficiální název zní chrám Pokrova Přesvaté Bohorodice na Příkopu. Vasil Blažený byl moskevský svatý blázen, svatořečený v roce 1588. Téhož roku mu u chrámu přistavěli kapli nad hrobem. Lidový název podle ní časem převzal celý chrám a ve světě se ujal jako Saint Basil’s Cathedral.

Kdy vzniklo Leninovo mauzoleum?

Po Leninově smrti v lednu 1924 vznikly podle návrhu Alexeje Ščuseva provizorní dřevěné stavby. Dnešní kamenná budova s železobetonovou kostrou, obloženou mramorem, labradoritem, porfyrem a žulou, vznikala v letech 1929 až 1930. Mauzoleum je tedy o víc než čtyři století mladší než kremelská hradba.

Od kdy stojí kremelská hradba a kdo ji stavěl?

Dnešní hradby a věže vznikaly v letech 1485 až 1516 a nahradily bělokamenné opevnění z doby Dmitrije Donského. Stavbu podle Muzeí moskevského Kremlu vedli Anton Frjazin, Marco Frjazin, Pietro Antonio Solari a Aleviz Frjazin. Hradba je dlouhá 2235 metrů a vysoká 8 až 19 metrů, nejvyšší je na straně Rudého náměstí.

Co je GUM a kdy vznikl?

GUM je obchodní dům na východní straně náměstí. Původně se jmenoval Horní obchodní řady a otevřel se 2. prosince 1893. Projekt vyhrál v soutěži z února 1889 architekt Alexandr Pomerancev a skleněné střechy navrhl inženýr Vladimir Šuchov. Zkratku GUM, Státní univerzální obchod, dostal po revoluci, od dekretu z roku 1921.