Ironie: co to je, příklady a cvičení

Ironie je trop, při němž je míněný význam opakem toho, co se doslova říká: zdánlivá pochvala nese výtku. Když řeknete po prohraném zápase To jsme to ale vyhráli, jde o ironii. V článku najdete definici podle odborného slovníku, rozdíl mezi ironií, sarkasmem a sebeironií v tabulce, stručné vysvětlení romantické ironie, příklady z Havlíčkových Tyrolských elegií, návod, jak ironii poznat, a cvičení.

Ve zkratce

• Ironie je trop: míněný význam je opakem významu doslovného, nejčastěji se pochvalou vyjadřuje výtka.
• Od lži se liší tím, že protiklad řečeného a míněného má být poznán a zpravidla poznán je.
• Sarkasmus je vyhrocená podoba ironie, bez zdvořilého zastření a s výsměchem.
• Sebeironie míří kritiku na mluvčího samého.
• Romantická ironie je postup, při němž autor odhalí, že dílo je jen jeho výmysl; s běžnou ironií sdílí odstup od vlastních slov.
• Ironii nepoznáte podle slov samotných, ale podle napětí mezi slovy a situací.

Co je ironie

Nový encyklopedický slovník češtiny popisuje ironii jako jeden z tropů, tedy obratů, při nichž se jeden výraz nahrazuje jiným. Je podobně jako metafora nebo metonymie sémantickou figurou. V ironii je to, co mluvčí skutečně míní, opakem konvenčního, doslovného významu toho, co řekl. V užším pojetí jde o výtku vyjádřenou nepřímo pochvalou.

Proč ironie funguje

Slovník uvádí příklad trenéra, který po prohře řekne mužstvu To jste to tedy vyhráli!. Doslova chválí, ve skutečnosti vytýká. Zdvořilost je zachována jen na povrchu, kritika se skrývá pod slovy, která zní vstřícně. Adresát si musí sám domyslet, co mluvčí opravdu myslí, a právě to dává ironii její sílu.

Ironie a lež

Slovník zdůrazňuje rozdíl od lži: protiklad řečeného a míněného by měl být rozpoznán a zpravidla rozpoznán je. Lhář chce, aby mu adresát doslovný význam uvěřil, ironik chce, aby ho adresát prohlédl. Proto ironie potřebuje společný kontext: kdo neví, že zápas skončil prohrou, trenérovu větu nepochopí.

Druhy a podoby ironie

Slovník popisuje ironii jako stupnici od zdvořile zastřené výtky po výsměch. Rozlišuje se několik podob, které se v rozboru často míchají. Základní rozdíl je v tom, na koho ironie míří a jak otevřeně. Přehled pomůže při rozboru i při maturitě.

Sarkasmus

Podle slovníku se zdvořile zastřené ironické vyjádření na adresáta ve skutečnosti projevuje nezdvořile, někdy jako výsměch, a ve vyhrocené podobě jako sarkasmus. Sarkasmus tedy není samostatný trop, ale nejostřejší stupeň ironie. Vlastní věta: Díky, že ses ozval až po dvou měsících, to bylo tak rychlé! Zasmát se jí nemůže ten, na koho míří.

Sebeironie

Slovník počítá s tím, že ironie může mířit i na mluvčího samého. Mluvčí se přitom neurazí, naopak často získá sympatie. Sebeironie ukazuje odstup od vlastních chyb a slabostí. Vlastní věta: Ano, jsem skvělý kuchař, ta pánev už skoro ani nedýmí. V próze ji využívá vypravěč, který se sám zlehčuje, v lyrice básník, který si dělá legraci ze svého citového vzletu.

Romantická ironie

Romantická ironie je jiný druh jevu než ironie v běžné řeči. Pochází z německého romantismu a týká se vztahu autora k vlastnímu dílu. Autor naruší iluzi, že čtenář sleduje skutečný svět, a dá najevo, že jde o hru. Vypravěč například oslovuje čtenáře, komentuje vlastní postup nebo zlehčí vážnou scénu. Společný rys s ironií v pravém slova smyslu je odstup: autor se dívá na vlastní slova s nadhledem. Šíře o době a směru je v článku o romantismu v literatuře.

Příklady ironie z děl a z řeči

Nejlépe se ironie hledá v textu, který má jasný kontext. V české literatuře ji nejvýrazněji představuje Karel Havlíček Borovský. Jeho Tyrolské elegie jsou ironické nejen v jednotlivých verších, ale už v názvu: elegie je žalozpěv, kdežto báseň je satira. Plný rozbor včetně kompozice najdete v článku Tyrolské elegie, rozbor díla.

Ironie v reklamě a běžné řeči

Mimo literaturu se ironie objevuje v hovoru, v internetových diskusích a v reklamě. Slovník uvádí, že ironie bývá doprovázena signály: slovy jako teda, přece, opravdu a zesilovači jako velice nebo strašně. Vlastní věty: To je ale nádherné počasí, dvacet minut stojíme v dešti. Tak tohle byl opravdu skvělý nápad. Reklama s ironií často zlehčuje sama sebe: Naše pračka je tak dokonalá, že vám neumyje jedině svědomí. Hyperbolickou stránku ironie rozebírá článek o hyperbole.

Mrtvá ironie

Slovník popisuje i ironii, která se ustálila. U slov jako chytrák nebo frází To se teda povedlo! už podle něj nedochází k rozporu doslovného a míněného významu, výraz má jen výsměšný význam. Takovou ironii už nevnímáme jako hru s protikladem.

Jak ironii poznat a s čím se plete

Při rozboru nejdřív zjistěte, zda slova sedí na situaci. Pokud pochvala nesedí na to, co víte o věci, a mluvčí to ví také, jde pravděpodobně o ironii. Potom určete, na koho míří a jak ostře. Postup rozboru celého textu popisuje návod na analýzu uměleckého textu.

Ironie se někdy překrývá s jinými prostředky. Oxymoron spojuje protiklady v jednom výrazu, ironie staví protiklad mezi slovy a skutečností; o prvním píše článek o oxymoronu. Satira využívá ironii jako jeden ze svých nástrojů, ale je to literární žánr, ne trop; vysvětluje to text o satiře.

Ukázka rozboru

Vezměte třetí zpěv Tyrolských elegií. Vypravěč, sám Havlíček, čte dopis od ministra Bacha a zapíše: Bach mi píše jako doktor. Rozkaz k vyhnanství je podán jako lékařská rada, tedy jako péče o zdraví vyhnance. V básni pak Bach nabízí změnu povětří a státní kočár na cestu. Doslova jde o dobrotivou starost, ve skutečnosti o policejní vyhnání. Čtenář ví, že Havlíček byl internován, a proto ironii snadno prohlédne. Podobný princip, ale na úrovni celé skladby, má i jméno elegie.

Rozbor můžete shrnout třemi větami: slovo doktor pozitivně hodnotí, skutečnost je nátlaková, napětí mezi nimi vytváří ironii. Cílem je vládní postup, nikoli vypravěč, proto nejde o sebeironii. Výtka je zdvořile zastřená, nejde tedy o sarkasmus.

Vyzkoušejte se

U každé věty určete, zda jde o ironii, sarkasmus, sebeironii, nebo o větu bez ironie. Řešení najdete hned pod seznamem.

1. Pršelo celý týden, a my si říkali, jak se nám to ta dovolená vydařila.
2. Jsem génius, ráno jsem třikrát zkontroloval, že mám klíče, a pak jsem je nechal doma.
3. Díky, hrdino, žes mi půjčené kolo vrátil bez předního kola.
4. Dnes venku svítí slunce a je dvacet stupňů.
5. V jedné kapitole vypravěč přeruší děj slovy: milý čtenáři, teď vám prozradím, že jsem si tu postavu vymyslel.

Řešení: 1. ironie (pochvala dovolené, která se nevydařila), 2. sebeironie (mluvčí se zesměšňuje), 3. sarkasmus (ironie bez zastření, s výsměchem), 4. věta bez ironie (doslovný popis), 5. romantická ironie (autor odhaluje, že dílo je výmysl).

Šest omylů, které se opakují

1. Ironie je totéž co sarkasmus. Sarkasmus je podle slovníku vyhrocená podoba ironie. Ironie může být jemná a laskavá.
2. Ironie je lež. Lež chce být uvěřena, ironie rozpoznána. Bez rozpoznání ironie nefunguje.
3. Ironie je jen pochvala místo výtky. Slovník to uvádí jako užší pojetí; obecně jde o protiklad řečeného a míněného.
4. Romantická ironie je jen silnější ironie. Jde o jiný jev: o hru autora s iluzí díla, ne o výtku.
5. Ironii poznám podle slov. Slova samotná nestačí. Rozhoduje kontext a napětí mezi slovy a skutečností.
6. Ironie je jen v literatuře. Je běžná v hovoru, ve zprávách i v reklamě.

Další obrazné prostředky, které se v rozborech objevují vedle ironie, shrnuje článek o metafoře a metonymii. Přehled všech prostředků, včetně ironie, najdete v článku o básnických prostředcích.

Další pojmy potřebné k rozboru díla shrnuje přehled literárních pojmů.

Časté otázky

Co je ironie?

Ironie je trop, tedy obrat, při němž je míněný význam opakem toho, co je doslova řečeno. Mluvčí například pochválí, aby vytkl: To se ti to povedlo, říká někomu, kdo rozbil talíř.

Je ironie básnický prostředek?

Ano. Nový encyklopedický slovník češtiny ji řadí mezi tropy, tedy rétorické figury a stylistické prostředky, kde se jeden výraz nahrazuje jiným. Zařazení uvádí společně s metaforou a metonymií.

Jaký je rozdíl mezi ironií a sarkasmem?

Ironie vyjadřuje kritiku zastřeně, třeba zdánlivou pochvalou. Sarkasmus je podle slovníku její vyhrocená podoba, výsměch bez zastření. Ironie nechává adresátovi prostor, sarkasmus ho zraňuje.

Co je sebeironie?

Sebeironie je ironie namířená na mluvčího samého. Mluvčí o sobě říká opak toho, co si myslí, a snižuje se nebo se zesměšňuje. Slovník ji uvádí jako případ, kdy kritika míří na sebe sama.

Co je romantická ironie?

Je to postup romantické literatury, při němž autor naruší iluzi vlastního díla a ukáže, že je jen vymyšlené. Vypravěč například promluví na čtenáře nebo zlehčí vlastní pathos. S ironií v běžném smyslu má společný odstup.

Jaký je rozdíl mezi ironií a lží?

Podle slovníku se ironie od lži liší tím, že protiklad řečeného a míněného má být rozpoznán a zpravidla rozpoznán je. Lhář naopak chce, aby mu adresát doslovný význam uvěřil.

Jak poznám ironii v textu?

Hledejte napětí mezi pochvalou a skutečností: pozitivní slovo, které nesedí na situaci, často zesílené slovy jako velice, opravdu nebo strašně. Pomáhá kontext, tedy to, co o věci čtenář ví.

Jaký příklad ironie najdu v české literatuře?

Havlíčkovy Tyrolské elegie. Verš Bach mi píše jako doktor podává rozkaz k vyhnanství jako lékařskou radu. Ironický je i samotný název, protože elegie je žalozpěv, kdežto báseň je satira.