Hyperbola: co to je, příklady a cvičení

Hyperbola je básnický prostředek, který skutečnost úmyslně zveličuje, aby ji zdůraznil; česky se jí říká nadsázka. Když řekneme čekám tu celou věčnost, nikdo nemyslí věčnost doslova. V článku najdete definici podle slovníků, příklady z Haškova Švejka, podoby hyperboly, tabulku záměn s litotes, ironií a metaforou a krátké cvičení.

Ve zkratce

• Hyperbola je nadsázka: přehánění, které čtenář nebere doslova, ale poznává v něm důraz.
• Podle Nového encyklopedického slovníku češtiny jde o přehánění směrem ke zveličení, ale i ke zmenšení.
• Opakem je litotes, zdrženlivé vyjádření záporem: nebyla pilná místo byla líná.
• Patří k básnickým prostředkům; zda jde o trop, nebo figuru, se v příručkách liší.
• Plete se s ironií, metaforou, přirovnáním i eufemismem; pozná se podle přestřelené míry.
• Slovo hyperbola znamená i kuželosečku v geometrii, v literatuře však jde o nadsázku.

Co je hyperbola

Hyperbola je zveličení, které se nesmí brát doslova. Mluvčí ví, že kufr neváží tunu, a posluchač to ví také. Právě tato společná vědomost dělá z přehánění stylový prostředek, ne nepravdu. Nadsázku používá básník, novinář i každý z nás při obyčejném rozhovoru.

Hyperbola podle slovníků

Nový encyklopedický slovník češtiny vykládá hyperbolu jako přehánění v klasické rétorice, a to směrem ke zveličení, například Ten kufr váží nejmíň tunu, Jsem k smrti unavený nebo Šilhám hlady, nebo směrem ke zmenšení, například Je tenká jako proutek. Slovník dodává, že lingvistické analýzy termín hyperbola nepoužívají, patří do rétoriky a literární vědy. Slovník spisovného jazyka českého ji u literárního významu vysvětluje stručně: nadsázka, zveličování.

Dvě hesla, dva významy

Slovník spisovného jazyka českého vede slovo hyperbola ve dvou heslech. První je geometrické: kuželosečka, jejíž body mají stálý rozdíl vzdáleností ode dvou pevných bodů. Druhé je literární. S matematickou křivkou má literární hyperbola společné jen jméno, které pochází z řečtiny. V hodině češtiny jde výhradně o nadsázku.

Trop, nebo figura

Tropy podle Slovníku spisovného jazyka českého zaměňují pojmenování, figury seskupují slova nebo věty bez změny významu. Nový encyklopedický slovník češtiny řadí litotes mezi řečnické figury, hyperbolu nezařazuje. Školní přehledy ji často uvádějí mezi tropy. Hyperbola nemění slovo, mění míru, a proto zařazení kolísá. Při písemce se řiďte učebnicí, kterou používáte, a v případě pochybností napište, že jde o básnický prostředek, a uveďte, co zveličuje.

Příklady hyperboly z děl

Nejznámější český zdroj nadsázky je román Jaroslava Haška, který zemřel roku 1923, takže jeho text je volné dílo. Ukázky níže jsou opsány z vydání na Wikizdrojích. Celé dílo, jeho děj a postavy přibližuje rozbor Haškova Švejka. U Haška nadsázka bývá spojená s ironií, proto je dobré obojí rozlišit.

Haškovo číslo ukazuje běžný trik: nadsázka se neprozradí tím, že je velká, ale tím, že je neuvěřitelně přesná. Číslo 10 999 z jedenácti tisíc čtenáři nahlas řekne, že lékař je posedlý a že mu nezáleží na žádném člověku.

Podoby hyperboly

Slovníky hyperbolu nedělí na podtypy, školní výklad ji ale rozlišuje podle směru a podle toho, jak je ustálená. Níže uvedené členění je pomůcka pro rozbor, ne definice ze slovníku.

Zveličení

Nejběžnější podoba přidává: větší hmotnost, vzdálenost, počet, intenzitu. Patří sem Stojím tu hodiny a hodiny, Řekl jsem ti to stokrát i Ten dům je velký jako hrad. Číslo použité jako nadsázka se překrývá se synekdochou z článku o metafoře a metonymii, proto je v rozboru dobré říct, který prostředek převažuje.

Zmenšení

Opačný směr uvádí Nový encyklopedický slovník češtiny na příkladu Je tenká jako proutek. Vlastní věty: Měla hlas jako komár. Bylo to maličké jako zrnko máku. Zmenšení dělá z věci, která je malá, věc takřka nepatrnou. Nezaměňujte je s litotes, která nezmenšuje věc, ale zjemňuje tvrzení.

Ustálená nadsázka

Mnoho hyperbol je tak zažitých, že je nevnímáme: umírám hlady, mrzne, až praští, jsem k smrti unavený. Stejně jako u metafory z ní časem zbyde idiom. Takové obraty patří do frazeologie a hodnotí se jako běžná řeč, ne jako autorský záměr.

Autorská nadsázka

Básník nebo prozaik vytváří hyperbolu nově a čtenáře překvapí. Haškovo srovnání s Alexandrem Makedonským je takové: rozbor povahy ošumělého pražského muže má zastínit slávu dobyvatele. Čím neočekávanější a konkrétnější zveličení, tím silnější komický nebo dramatický účinek.

Hyperbola v běžné řeči a reklamě

Nadsázka je jedním z nejčastějších stylových prostředků mluvené češtiny. Zvýrazňuje emoce a dělá řeč živou. Posluchač hyperbolu nehodnotí jako tvrzení o faktech, ale jako signál, jak moc se mluvčího věc týká.

V rozhovoru

V každodenní řeči slyšíte věty jako Zabiju tě, jestli to rozbiješ, Mám toho nad hlavu nebo Celý svět o tom ví. Žádná z nich neznamená, co říká. Společné je jim, že mluvčí nic nelže a posluchač nic nehledá doslova.

V reklamě a titulcích

Reklamní texty a titulky nadsázku milují, protože zaujme. Slogany typu nikdy nebylo prádlo bělejší nebo titulek Dům se otřásal smíchy jsou vlastní příklady, ne citace. Čtenář si má všimnout přehánění a nebrat ho doslova, jinak mluvíme o klamání, ne o stylu. Jak psát texty různých žánrů, popisuje přehled slohových útvarů.

Jak hyperbolu poznat a s čím se plete

Pomůže tříkrokový test. Zaprvé: je věta doslova pravdivá? Pokud ne, jde o obraz. Zadruhé: přestřeluje míru, nebo přenáší jméno? Jen přestřelení míry je hyperbola. Zatřetí: kdybyste číslo nebo míru snížili na rozumnou hodnotu, zůstal by smysl věty zachován? Pokud ano, šlo o nadsázku.

Příbuzným prostředkům se věnují samostatné články. Co je ironie jako básnický prostředek, vysvětluje samostatný článek, a zjemňování nepříjemných slov popisuje text o eufemismu. Pokud věta zároveň přehání a říká opak, uveďte v rozboru obojí.

Krátká ukázka rozboru

Úvod Haškova Švejka začíná větou Veliká doba žádá velké lidi a poté představuje hrdinu jako nepoznaného velikána. Vezměme z něj jedinou větu: Rozbor jejich povahy zastínil by i slávu Alexandra Makedonského.

1. Doslovně? Ne. Povaha neznámého muže nemůže zastínit slávu dobyvatele, který vybudoval obrovskou říši.
2. Co přehání? Význam a hodnotu, a to směrem nahoru: obyčejný člověk je postaven výš než historická postava.
3. Co ještě? Ironii, protože o skromném, ošumělém muži se píše tónem, který se hodí na dějinné osobnosti; ten rozpor čtenáři prozradí, že věta není míněna doslova.

Výsledek rozboru zní: hyperbola ve službě ironie. Další vrstvy díla rozebírá již zmíněný rozbor Švejka.

Vyzkoušejte se

U každé věty určete, zda jde o hyperbolu, litotes, nebo ironii. Řešení najdete hned pod seznamem.

1. Čekám na tebe už celou věčnost.
2. Ten výkon nebyl špatný (o vynikajícím výkonu).
3. Ten batoh váží tunu.
4. To jsi ale šikovný (po rozbité váze).
5. Je tenká jako proutek.

Řešení: 1. hyperbola (zveličení času), 2. litotes (zjemnění záporem protikladu), 3. hyperbola (zveličení váhy), 4. ironie (říká se opak toho, co se myslí), 5. hyperbola ke zmenšení, zároveň přirovnání.

Šest omylů, které se opakují

1. Hyperbola je lež. Lež chce být uvěřena, nadsázka ne. Mluvčí i posluchač ví, že jde o přehnanou míru.
2. Hyperbola jen zvětšuje. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí zveličení i zmenšení.
3. Hyperbola je metafora. Metafora přenáší pojmenování podle podobnosti, hyperbola mění míru. Obraz může být obojí.
4. Hyperbola je totéž co ironie. Ironie říká opak, hyperbola totéž v jiné míře.
5. Hyperbola patří jen do poezie. Je v mluvené řeči, reklamě, novinách i próze, jak ukazuje Hašek.
6. Každé velké číslo je hyperbola. Věta Přišlo deset tisíc lidí může být prostou zprávou. Hyperbolou je až číslo, které nelze brát doslova.

Další pojmy z rozboru textu najdete v přehledu literárních pojmů.

Časté otázky

Co je hyperbola v literatuře?

Hyperbola je nadsázka, tedy úmyslné přehánění, které čtenář nebere doslova. Slovník spisovného jazyka českého ji vykládá jako nadsázku a zveličování, Nový encyklopedický slovník češtiny jako přehánění ke zveličení nebo ke zmenšení.

Jaký je rozdíl mezi hyperbolou a litotes?

Hyperbola věc přehání, litotes ji vyjadřuje zdrženlivě, nejčastěji záporem protikladu: místo byla líná zazní nebyla pilná. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí, že litotes má opačný komunikační efekt než hyperbola.

Jaké jsou příklady hyperboly?

Ten kufr váží nejmíň tunu, jsem k smrti unavený, šilhám hlady, čekám tu celou věčnost. V literatuře ji najdete například v Haškově Švejkovi, kde z jedenácti tisíc lidí vojenský lékař odhalí 10 999 simulantů.

Je hyperbola trop, nebo figura?

Příručky ji řadí různě. Školní přehledy ji často uvádějí mezi tropy, Nový encyklopedický slovník češtiny ji označuje za prostředek klasické rétoriky a zařazení neurčuje. Hyperbola nemění význam slova, mění míru, proto zařazení kolísá.

Čím se liší hyperbola od ironie?

Ironie říká opak toho, co myslí, například pěkné počasí o lijáku. Hyperbola říká totéž, co myslí, jen ve větší nebo menší míře, například je to potopa světa. Obě se mohou v jedné větě potkat, jak ukazuje Haškův úvod ke Švejkovi.

Jaký je rozdíl mezi hyperbolou a metaforou?

Metafora přenáší pojmenování na základě podobnosti: je to lev. Hyperbola mění míru: je silný za deset chlapů. Mnoho obrazů však obojí spojuje, třeba vlčí hlad, a v rozboru je pak správné uvést oba prostředky.

Může hyperbola něco zmenšovat?

Ano. Nový encyklopedický slovník češtiny uvádí, že hyperbola může jít i směrem ke zmenšení, například je tenká jako proutek. Šlo by tedy o nadsázku obráceným směrem.

Je hyperbola v matematice a v literatuře totéž?

Ne. Slovník spisovného jazyka českého má dvě hesla: hyperbola jako kuželosečka v geometrii a hyperbola jako nadsázka v literatuře. Jde o stejné slovo se dvěma významy, které spolu v běžné řeči nesouvisejí.