Krysař: rozbor díla k maturitě

Krysař je novela Viktora Dyka, která vyšla časopisecky v letech 1911 až 1912 pod názvem Pravdivý příběh a knižně v roce 1915. Patří k epice, je psána prózou a literární historie ji řadí k novoklasicismu s novoromantickými rysy. Zpracovává německou pověst o krysaři z města Hameln: tajemný cizinec zbaví město krys, měšťané mu upřou odměnu, on ztratí milovanou Agnes a zvukem píšťaly odvede všechny obyvatele do propasti.

Ve zkratce

• Autor: Viktor Dyk, časopisecky 1911 až 1912 v Lumíru jako Pravdivý příběh, knižně 1915.
• Literární druh epika, forma próza, žánr novela.
• Směr: novoklasicismus s novoromantickými rysy, autor patří ke generaci buřičů.
• Námět: německá pověst o krysaři z Hameln, kterou Dyk pozměnil.
• Stavba: 26 krátkých kapitol, děj plyne chronologicky.
• Hlavní postavy: krysař, Agnes, dlouhý Kristián, rybář Sepp Jörgen, konšelé Frosch a Strumm.
• U Dyka neodcházejí za píšťalou děti, ale celé město. Zůstane jen Jörgen s nemluvnětem.

Základní údaje o díle

U zkoušky je třeba rozlišit dva letopočty: časopisecké otištění 1911 až 1912 a první knižní vydání 1915.

Kdy Krysař vznikl a kdy vyšel

Text nese věnování s datem září 1911. Na pokračování vycházel v časopise Lumír v ročníku 1911 až 1912 a jmenoval se Pravdivý příběh. Knižně vyšel poprvé v roce 1915 v Praze u nakladatele Fr. Borového jako první svazek edice Zlatokvět, už s názvem Krysař. Rok 1915 nesou i záznamy prvního vydání v katalozích českých knihoven.

O čem Krysař je

Tématem je střet výjimečného jedince s malým světem spokojených měšťanů a rozpor mezi snem a skutečností. Krysař má moc změnit město, ale selhává v tom, na čem mu záleží nejvíc, totiž v lásce.

Hlavní motivy

Celou knihou prochází motiv píšťaly, která znamená moc, umění i pokušení. Vracejí se krysy jako obraz toho, co hlodá pod povrchem slušného města, dále řeka, propast na hoře Koppel a vysněná sedmihradská země. Proti touze po jiném životě stojí motiv spoutanosti: krysař, který nikdy nikde nezůstal, se dá poprvé připoutat.

Děj po částech

Kapitoly I až VII: příchod a láska. Do Hameln přichází muž beze jména s cizokrajnou píšťalou. Potká Agnes, která mu dá snítku jasmínu a stane se jeho milenkou, ačkoli má milence, dlouhého Kristiána. Krysař vyvede krysy do řeky. Rybáři Jörgenovi se vysmějí dvě dívky a on v opožděném hněvu zardousí svého drozda.

Kapitoly VIII až XII: spor o odměnu. V krčmě U Žíznivého člověka žádá krysař smluvených sto rýnských. Konšelé Frosch a Strumm namítnou, že smlouva není platná, a nabízejí zboží ze svých dílen. Krysař pohrozí, ale kvůli Agnes město ušetří. Konšelům se pak zdá o tisíci rakvích a tisíci rubášů. Ráno se krysař střetne s Kristiánem.

Kapitoly XIII až XVIII: neklid, pokušení a zrada. Krysař z města odejde, ale neklid ho vrátí a brána se za ním zavře jako past. V krčmě ho pokouší magistr Faustus z Wittenberka, který tvrdí, že prodal ďáblu srdce. Krysař jeho kouzla nevidí a odmítne. Téže noci mu Agnes vyzná, že čeká dítě s Kristiánem, a pošle ho pryč.

Kapitoly XIX až XXIV: píšťala naplno. Agnes si nechá od matky zazpívat píseň o sedmihradské zemi a odchází na horu Koppel. Matka ji marně hledá a zešílí. Krysař poprvé zapíská plnou silou. Jdou za ním pradleny, tovaryši, krčmář, kněz i konšelé a všichni s úsměvem mizí v propasti. Krysař upustí píšťalu a jde za nimi.

Kapitoly XXV a XXVI: poslední muž z Hameln. Jörgen pochopí, co se stalo, až v prázdném kostele. Píšťala ho dostihne se zpožděním a žene ho na Koppel. V opuštěném domě najde plačící nemluvně, holčičku. Dojde s ní k propasti, pláč hladového dítěte však přehluší vábení a rybář odchází hledat ženu, která by mu dala napít.

Kompozice, čas, prostor a vypravěč

Kompozice

Novelu tvoří 26 krátkých kapitol. Děj postupuje chronologicky a stupňuje se k průvodu na Koppel. Vedle hlavní linie krysaře běží vedlejší linie Seppa Jörgena, která se s hlavní protne až na posledních stránkách a přinese pointu. Stavbu rámuje slovo „Ano“: na konci první kapitoly ho říká Agnes, v kapitole XXIV krysař nad propastí.

Dvě kapitoly děj zastavují a mají povahu básně v próze: pátá líčí horu Koppel, dvacátá řeku jako přítele i vraha. Obě připravují, co přijde, a nahrazují přímý popis smrti. Stejně úsporně, s jednou zápletkou a pointou, je vystavěna i milostná novela, které se věnuje rozbor Rollandovy novely Petr a Lucie.

Čas a prostor

Děj se odehrává v německém hanzovním městě Hameln, u řeky a na hoře Koppel. Letopočet text neuvádí. Dobu naznačují jen reálie, tedy cechy, konšelé, lancknechti a hanzovní kupci, takže se mluví o blíže neurčeném středověku. Roční dobou je jaro, text zmiňuje květnový úsvit a májový večer.

Vypravěč

Vypráví se ve třetí osobě. Vypravěč je vševědoucí, vidí do krysaře, Agnes, Jörgena i do snů konšelů, a měšťany komentuje s ironií. Přesto nechává důležité věci nedořečené: o průvodu říká, že není jisto, zda lidé do sedmihradské země došli.

Postavy

Postavy tvoří dvojice protikladů: krysař a měšťané, krysař a Kristián, krysař a Jörgen. Při popisu se vyplatí držet osnovy, kterou shrnuje návod, jak napsat charakteristiku postavy: vzhled, povaha, jednání a vztahy.

Krysař a Sepp Jörgen

Oba stojí mimo společnost: krysař město převyšuje a pohrdá jím, Jörgen snáší jeho posměch. Krysař končí gestem zkázy, Jörgen činem péče, a proto se na konci stává hrdinou on. Od samotářů romantismu, jaké přibližuje rozbor Máchova Máje, se krysař liší tím, že jeho vzpoura nezůstane posledním slovem knihy.

Měšťané z Hameln

Město vystupuje jako jedna postava. Jeho obyvatelé milují jasné věci a rychle zapomínají. Dyk je nelíčí jako zločince, ale jako lidi malých životů a malých srdcí, což je vlastní terč jeho satiry. Laskavější pohled na sousedské město nabízí starší česká próza, kterou vykládá rozbor Povídek malostranských.

Jazyk a umělecké prostředky

Krysař je psán spisovnou češtinou s knižními tvary, jako jsou infinitivy na -ti a přechodníky. Věty jsou krátké, často stojí jako samostatné odstavce a opakují se, takže próza působí rytmicky jako báseň.

Opakování a refrén

Věty se vracejí jako refrén. Ve čtrnácté kapitole se třikrát opakuje „Krysař zadíval se na řeku“, v osmnácté „Přes Hameln šla noc“. Opakování zpomaluje děj, stupňuje napětí a ukazuje, jak se krysařova nálada láme.

Symboly a kontrast

Píšťala, propast, řeka a sedmihradská země jsou symboly, ne kulisy. Kontrast působí nejostřeji ve snech konšelů, kde se tisíc postelí změní v „tisíc rakví“. Ironii nese i jazyk úřadů: Strummova řeč o neplatné smlouvě napodobuje právnický sloh a zesměšňuje ho.

Aluze, přirovnání a píseň

Krysař se přirovnává k věčnému poutníkovi Ahasverovi, připomíná Sodomu a Gomoru a potkává Fausta. Do prózy je vložena veršovaná píseň o sedmihradské zemi, která je v ní nejprve krásná jako sen a o tři sloky dál krásná jako hřích.

Autor a literárněhistorický kontext

Viktor Dyk

Viktor Dyk (1877 až 1931) byl básník, prozaik, dramatik, novinář a politik. Redigoval časopis Lumír, ve kterém Krysař poprvé vyšel. K výkladu díla pomáhá vědět, že Dyk začínal jako skeptik a ironik a postupně hledal kladnou hodnotu, pro kterou má smysl žít. Tenhle posun od vzdoru k odpovědnosti se čte z dvojice krysař a Jörgen.

Směr a období

Dyk patří ke generaci buřičů, kterou na počátku 20. století spojoval odpor k měšťácké společnosti. Krysař se řadí k novoklasicismu: má sevřenou stavbu, úsporný jazyk a starou látku s obecnou platností. Osamělý hrdina, tajemno a touha po jiném světě jsou zároveň novoromantické, proto je nejpřesnější říci novoklasicistní novela s novoromantickými rysy.

Pověst a Dykova úprava

Pověst o krysaři z Hameln je středověká a událost klade do roku 1284. Krysař v ní po upřené mzdě odvede z města děti. Dyk změnil tři věci: přidal milostný příběh, nechal odejít celé město a připsal postavu Jörgena s nadějným koncem.

Současníci a další díla

K buřičům se vedle Dyka řadí Fráňa Šrámek, František Gellner, Karel Toman, Stanislav Kostka Neumann a Petr Bezruč. Ve světové literatuře psali v téže době Thomas Mann, Romain Rolland a Franz Kafka, jehož povídku o vyděděnci v měšťanské rodině vykládá rozbor Kafkovy Proměny. Z dalších Dykových děl se u zkoušky uvádějí báseň Milá sedmi loupežníků, drama Zmoudření Dona Quijota, sbírka Devátá vlna a báseň Země mluví.

Jak o Krysaři mluvit u ústní maturity

Ústní zkouška z českého jazyka a literatury patří do profilové části maturity. Podle maturitní vyhlášky číslo 177/2009 Sb. jde o řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla, příprava trvá 15 až 20 minut a zkouška nejdéle 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si osnovu výkladu ověřte u svého vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

Začněte úryvkem: určete, ze které části novely pochází a kdo v něm jedná. Pokračujte tématem a motivy, časem a prostorem, kompozicí, druhem a žánrem. Potom vypravěč a postavy, nakonec jazykové prostředky doložené přímo z úryvku. U Krysaře se nabízí ukázat opakování vět, symbol a ironii. Autora, směr a rozdíl proti pověsti nechte na část o kontextu, pokud škola neurčí jiné pořadí.

Sedm věcí, které se o Krysaři pletou

1. Jediný rok vydání. Roky 1911 až 1912 patří časopiseckému otištění pod názvem Pravdivý příběh, rok 1915 prvnímu knižnímu vydání. Správně je uvést oba údaje.
2. Krysař odvedl děti. Tak to vypráví pověst. U Dyka jdou za píšťalou muži, ženy, starci i konšelé a v prázdném městě zůstane jediné nemluvně.
3. Krysař se mstil kvůli penězům. Kvůli upřené odměně jen pohrozí a město ušetří. Naplno zapíská až po ztrátě Agnes a text výslovně říká, že ne kvůli stu rýnských.
4. Agnes skočila do propasti. Novela její smrt nepopisuje. Agnes řekne, že jde na horu Koppel, lidé ale matce řeknou, že šla k řece, a kapitola o řece líčí postavu, která se vrhá do vln.
5. Jörgen píšťalu neslyšel. Slyšel ji, jen na něj jako všechno zapůsobila se zpožděním. K propasti došel a zastavil ho až pláč dítěte.
6. Faust nabídl krysaři věčný život. Magistr Faustus mu nabízí spojenectví s ďáblem a tvrdí, že sám za ně dal srdce.
7. Čistý romantismus. Romantický je hrdina, ne stavba ani jazyk. Přesnější je novoklasicismus s novoromantickými rysy a zařazení autora ke generaci buřičů.

Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.

Časté otázky

Kdy vyšel Krysař Viktora Dyka?

Časopisecky vycházel v Lumíru v letech 1911 až 1912 pod názvem Pravdivý příběh. Knižně vyšel poprvé v roce 1915 v Praze u nakladatele Fr. Borového v edici Zlatokvět, už pod názvem Krysař.

Jaký je literární druh a žánr Krysaře?

Literární druh je epika, forma próza a žánr novela. Odpovídá tomu krátký rozsah, jedna hlavní dějová linie, málo postav, rychlý spád a pointa na konci.

Do jakého literárního směru Krysař patří?

Řadí se k novoklasicismu, protože má sevřenou stavbu, úsporný jazyk a starou látku s obecnou platností. Osamělý hrdina, tajemno a touha po jiném světě jsou rysy novoromantické. Autor patří ke generaci buřičů.

Kolik kapitol má Krysař?

Krysař má 26 krátkých kapitol bez názvů, označených římskými číslicemi I až XXVI. Pátá a dvacátá kapitola děj zastavují a mají povahu básně v próze.

Čím se Dykův Krysař liší od pověsti?

V pověsti odvede krysař po upřené mzdě z města děti. Dyk přidal lásku krysaře a Agnes, nechal za píšťalou odejít všechny obyvatele města a připsal rybáře Jörgena, který zachrání nemluvně a dává příběhu nadějný konec.

Proč Sepp Jörgen jako jediný přežil?

Jörgen všechno chápe se zpožděním, proto ho píšťala neodvedla s ostatními. Když ho její kouzlo dostihne, nese už v náručí nalezené nemluvně. Pláč hladového dítěte u propasti přehluší vábení a rybář odejde hledat ženu, která by ho nakrmila.

Co znamená sedmihradská země?

Je to vysněný ráj z pohádky a písně, které matky v Hameln zpívají dětem. Vede do něj prý cesta propastí na hoře Koppel. V novele je symbolem touhy po životě bez viny a bolesti, ale také symbolem iluze a smrti.

Jak Krysař končí?

Krysař odvede zvukem píšťaly obyvatele Hameln do propasti na hoře Koppel a jde za nimi. Ve městě zůstane rybář Sepp Jörgen s nalezeným nemluvnětem a odchází hledat ženu, která by dala dítěti napít.