Původ názvů dnů v týdnu: proč se pondělí jmenuje pondělí

Česká jména dnů v týdnu nevznikla podle bohů ani planet, ale popisem pořadí. Pondělí je den po neděli, úterý druhý, čtvrtek čtvrtý a pátek pátý den, středa je střed týdne, neděle den, kdy se nedělá, a sobota vychází z hebrejského šabat. Neplatí, že pondělí souvisí s Měsícem jako anglické Monday. Cestu slova sobota do češtiny slovníky nepopisují jednotně.

Ve zkratce

• Pondělí vzniklo ze spojení po neděli, doložené je už ve staré češtině.
• Úterý souvisí s nářečním vterý, tedy druhý. Počáteční ú nemá jisté vysvětlení.
• Čtvrtek a pátek jsou čtvrtý a pátý den od pondělí.
• Středa je střed týdne, který začíná nedělí. Název je překlad cizího vzoru.
• Sobota je jediné přejaté jméno, slovníky uvádějí původ z hebrejštiny.
• Týden je složený ze slov tý (týž) a den.
• Podle normy ISO 8601 je prvním dnem týdne pondělí.

Co jména dnů znamenají a jak se používají

Slovník spisovného jazyka českého vykládá sedm dnů prostým pořadím: pondělí je první den v týdnu, neděle sedmý a zpravidla den pracovního klidu. Šest ze sedmi jmen je domácích a průhledných, cizí původ má jen sobota. V textu se píšou s malým písmenem: V pondělí začínáme v osm. Ve středu a ve čtvrtek je zavřeno. O sobotách jezdíme na chalupu.

Stejně popisný je i původ českých názvů měsíců.

Doložený původ den po dni

Výklad se opírá o časopis Naše řeč, slovníky staré češtiny a dva etymologické slovníky, Vasmerův pro ruštinu a Pfeiferův pro němčinu.

Neděle: den, kdy se nedělá

Staročeský slovník řadí neděli ke slovesu dělati. Vasmer uvádí jako původní význam nepracovní den. Za pravděpodobný vzor považuje latinské feria, spíše než řecký výraz pro den bez práce. Z neděle se význam přenesl na celých sedm dní: slovník zná spojení tři neděle ve smyslu tři týdny.

Pondělí: den po neděli

Naše řeč roku 1922 napsala, že o vzniku ze spojení po neděli nelze pochybovat, jen ztrátu e nejde bezpečně vysvětlit. Roku 1931 doplnila, že šlo o přídavné jméno, které zpodstatnělo a bylo mužského rodu. Staročeský slovník uvádí 2. pád pondělého a cituje listinu vydanou v Kroměříži roku 1400 se slovy ten pondělí.

Úterý: druhý den

Podle Hany Roudné v Naší řeči z roku 1977 souvisí úterý s moravským nářečním vterý, druhý, a s ruským vtornik. Ne zcela jasný je podle ní původ dlouhého ú na začátku slova, dohady o něm označuje za složité a nedosti určité. Ze stejného základu vzniklo za národního obrození slovo vteřina.

Středa: střed týdne

Slovo středa podle Vasmera původně znamenalo střed. Význam dne dostalo jako překlad starého německého mittawehha nebo lidového latinského media hebdomas. Vasmer se kloní k německému zprostředkování. Německé Mittwoch podle Pfeifera nahradilo starší den boha Wotana.

Čtvrtek a pátek: čtvrtý a pátý

Elektronický slovník staré češtiny řadí čtvrtek k číslovce čtvrtý, Staročeský slovník pátek k číslovce pátý. Pátek slovník vykládá jako pátý den v týdnu po neděli. Místní jméno Pátek dokládá už k roku 1196.

Sobota: z hebrejského šabat

Slovník spisovného jazyka českého i Akademický slovník cizích slov uvádějí u soboty hebrejštinu. Pfeifer popisuje řetězec: hebrejské šabbāt, týdenní den odpočinku, řecké sábbaton, lidová řecká podoba s mb a balkánskolatinské sambata. Vasmer naproti tomu odvozuje západoslovanské sobota ze středověkého latinského sabbatum. Základ je tedy jistý, poslední úsek cesty ne. Přes několik jazyků putovalo i jméno měny, o němž píše článek o tom, odkud se vzalo slovo dolar.

Od kterého dne se původně počítalo

Úterý, čtvrtek a pátek počítají od pondělí

Druhý, čtvrtý a pátý den dávají smysl jen tehdy, je-li jedničkou pondělí. Vasmer výslovně uvádí, že u Slovanů se neodrazilo počítání dnů od neděle, při kterém je pondělí druhým dnem. Tak počítá řečtina i portugalské segunda-feira. Elektronický slovník staré češtiny vykládá úterý jako druhý den po neděli.

Středa do té řady nezapadá

V řadě od pondělí je středa třetí a má před sebou dva dny a za sebou čtyři. Uprostřed je jen v týdnu, který začíná nedělí. Pfeifer u německého Mittwoch uvádí, že jde o prostřední, čtvrtý den týdne. Česká jména tak nesou obojí počítání.

Slovo týden

Elektronický slovník staré češtiny odvozuje týden ze slov tý a den. Tý je staré ukazovací zájmeno, dnešní týž, a oba díly se původně skloňovaly: 2. pád zněl téhodne. Slovník spisovného jazyka českého zachycuje jako zastaralé ještě tvary týhoden a témudni.

Co se traduje a neplatí

Pondělí není den Měsíce

Anglické Monday a německé Montag překládají podle Pfeifera pozdně latinské dies Lunae, den bohyně Měsíce. České pondělí s Měsícem nesouvisí, je to den po neděli.

Středa není střed pracovního týdne

Výklad, že středa leží uprostřed pěti pracovních dnů, sedí početně, ale ne historicky. Latinský vzor media hebdomas vykládá Pfeifer jako prostřední ze sedmi dnů.

Jak je to jinde: bohové a nebeská tělesa

Latina pojmenovala dny podle Slunce, Měsíce a bohů, jejichž jména nesou i planety. Germánské jazyky římské bohy nahradily vlastními: Marta podle Pfeifera bohem Tiwem, Merkura Wotanem, Jupitera Donarem a Venuši bohyní Frijou. Románské jazyky latinská jména zdědily, jen sobotu a neděli přejmenovalo křesťanství: francouzské dimanche vychází z dies dominicus, dne Páně.

Který den je první: ISO 8601 a kalendáře

Norma říká pondělí

Norma ISO 8601 definuje kalendářní týden jako sedm kalendářních dnů počínaje pondělím. Pondělí má číslo 1, neděle číslo 7. První kalendářní týden roku je ten, do kterého připadne první čtvrtek. Důvodem je jednotné číslování týdnů pro obchod, účetnictví a plánování. Zápisem dne a měsíce se zabývá článek o tom, jak správně psát datum.

Proč kalendáře jinde začínají nedělí nebo sobotou

Pfeifer označuje den Slunce za antické jméno prvního dne týdne a Elektronický slovník staré češtiny popisuje sobotu v židovské tradici jako sedmý den, den klidu. Data Unicode CLDR, podle nichž kalendář zobrazují počítače a telefony, uvádějí tři hlavní zvyklosti. Pondělím začíná týden v Česku, Německu a Francii, nedělí ve Spojených státech, Kanadě, Japonsku a Izraeli, sobotou v Egyptě a Íránu.

Pravopis a tvary

Malé písmeno, velké jen u svátků

Jména dnů jsou obecná jména a slovníky je uvádějí s malým písmenem. Velké písmeno mají podle Internetové jazykové příručky jen názvy svátků: Velký pátek, Bílá sobota, Květná neděle, Velikonoční pondělí. Podrobnosti shrnuje text o tom, jak se píšou velká písmena u svátků.

V pondělí, v úterý, ve středu

Na otázku kdy se dny pojí s předložkou v a 4. pádem: v pondělí, v úterý, v sobotu, v neděli. Před skupinou tří souhlásek se předložka podle příručky většinou vokalizuje, proto ve středu a ve čtvrtek. Opakování vyjadřuje předložka o s 6. pádem množného čísla: o sobotách a nedělích.

Skloňování pondělí a úterý

Obě slova jsou dnes středního rodu, takže každé úterý a minulé pondělí. Pondělí má v jednotném čísle tvar pondělí ve všech pádech kromě sedmého (pondělím), úterý má stejně tak úterý a úterým. V 6. pádě množného čísla uvádí příručka tvary pondělích a úterých. Spisovné jsou i podoby pondělek a úterek.

Čtvrtek, pátek a neděle

Čtvrtek má 2. pád čtvrtka, pátek pátku. V 6. pádě množného čísla je náležité o čtvrtcích a o pátcích. Neděle má ve 2. pádě množného čísla tvary neděl i nedělí, ve významu týdny jen neděl: za pět neděl.

Šest omylů o názvech dnů

1. Pondělí je podle Měsíce. To platí pro Monday, české pondělí je den po neděli.
2. Sobota je slovanské slovo. Slovníky u ní uvádějí původ z hebrejštiny.
3. Středa je střed pracovního týdne. Je to střed sedmi dnů počítaných od neděle.
4. Původ úterý je do detailu jasný. Souvislost s vterý jistá je, počáteční ú vysvětlené není.
5. Dny se píšou s velkým písmenem jako v angličtině. V češtině jen v názvech svátků.
6. Všude začíná týden pondělím. Tak to stanoví ISO 8601, jinde kalendáře začínají nedělí nebo sobotou.

Další sporná místa českého psaní shrnuje přehled pravopisných případů.

Další slova a rčení s doloženým původem shrnuje přehled původu slov a rčení.

Časté otázky

Proč se pondělí jmenuje pondělí?

Pondělí je den po neděli. Naše řeč už roku 1922 uvádí, že o vzniku ze spojení po neděli nelze pochybovat. S Měsícem jako anglické Monday české pondělí nesouvisí.

Jaký je původ názvů dnů v týdnu?

České názvy popisují pořadí a povahu dne. Neděle je den, kdy se nedělá, pondělí den po neděli, úterý druhý, čtvrtek čtvrtý a pátek pátý den, středa je střed týdne. Jediné přejaté jméno je sobota, původem z hebrejštiny.

Odkud pochází slovo sobota?

Slovník spisovného jazyka českého uvádí původ z hebrejštiny. Základem je hebrejské šabat, týdenní den odpočinku, které přešlo do řečtiny a latiny. Další cestu vykládají slovníky dvojím způsobem: Vasmer odvozuje západoslovanskou podobu sobota ze středověkého latinského sabbatum, Pfeifer uvádí zprostředkování balkánskou latinou.

Proč se středa jmenuje středa, když je třetí?

Středa je střed sedmidenního týdne, který začíná nedělí. V takové řadě je čtvrtá a má před sebou i za sebou tři dny. Podle Vasmerova etymologického slovníku získalo slovo význam dne jako překlad starého německého nebo lidového latinského názvu.

Co znamená slovo úterý?

Úterý znamená druhý den. Podle časopisu Naše řeč souvisí s moravským nářečním výrazem vterý, tedy druhý, a s ruským vtornik. Ne zcela jasný zůstává původ dlouhého ú na začátku slova.

Jak vzniklo slovo týden?

Elektronický slovník staré češtiny odvozuje týden ze dvou slov: z ukazovacího tý, dnešního týž, a ze slova den. Oba díly se původně skloňovaly, starý 2. pád zněl téhodne. Slovník spisovného jazyka českého ještě zachycuje zastaralé tvary týhoden a témudni.

Který den je první v týdnu podle ISO 8601?

Pondělí. Norma ISO 8601 definuje kalendářní týden jako sedm kalendářních dnů počínaje pondělím, pondělí označuje číslem 1 a neděli číslem 7. První kalendářní týden roku je ten, do kterého připadne první čtvrtek roku.

Píšou se dny v týdnu s velkým písmenem?

Ne, jména dnů jsou obecná jména a píšou se s malým písmenem: pondělí, ve středu, o sobotách. Velké písmeno patří jen do názvů svátků, jak je uvádí Internetová jazyková příručka: Velký pátek, Bílá sobota, Květná neděle.