Vánoce s velkým písmenem: jak psát svátky a nový rok
Vánoce, Velikonoce, Štědrý den, Velký pátek i Nový rok ve významu 1. ledna se píšou s velkým písmenem, protože jsou to jména svátků. Nový rok ve významu celého nadcházejícího roku má písmeno malé, a proto je v přání správně Veselé Vánoce a šťastný nový rok. S malým písmenem se píšou také období advent, masopust a půst a přídavná jména vánoční a velikonoční. U Silvestra připouští Internetová jazyková příručka obě podoby.
Ve zkratce
- Vánoce, Velikonoce, Hromnice a Dušičky se píšou s velkým písmenem.
- Ve víceslovných jménech je velké jen první slovo: Štědrý den, Velký pátek, Svátek práce.
- Nový rok je 1. leden, nový rok je celý další rok.
- Přídavná jména vánoční a velikonoční mají malé písmeno, pokud nezačínají jméno svátku.
- Advent, masopust a půst jsou období a píšou se s malým písmenem.
- Silvestr i silvestr, Ježíšek i ježíšek: podle příručky lze přijmout obě podoby.
- Zkratka novoročního přání má tři možné podoby: p. f., P. F. a PF.
Pravidlo: velké písmeno patří jménu svátku
Čeština píše velké písmeno u vlastních jmen a jméno svátku nebo významného dne vlastním jménem je. Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český v kapitole o památných dnech a svátcích jmenuje s velkým písmenem mimo jiné Vánoce, Velikonoce, Nový rok, Tři krále, Hromnice, Velký pátek, Velikonoční pondělí, Svátek práce, Den vítězství a Štědrý den. Velké písmeno tedy nevyjadřuje úctu ke svátku, ale označuje, že jde o jméno jednoho konkrétního dne nebo svátku.
Velké je jen první slovo
Ve víceslovném jméně se velké písmeno píše pouze na začátku: Štědrý den, Velký pátek, Svátek práce, Den vítězství, Boží hod vánoční. Podoby Štědrý Den, Velký Pátek nebo Nový Rok jsou chybné. Druhé slovo dostane velké písmeno jen tehdy, když je samo vlastním jménem. Podle stejného vzoru se píše i Den matek nebo Den dětí, třebaže je příručka ve svém výčtu výslovně nejmenuje. Podobně střídmě se s velkými písmeny zachází v korespondenci, jak ukazuje text o tom, kdy psát Vy s velkým písmenem.
Přehled: které svátky jak psát
Tabulka shrnuje podoby z Internetové jazykové příručky, u Dušiček a půstu ze Slovníku spisovného jazyka českého. Rozhoduje vždy význam: jméno svátku má velké písmeno, název období a přídavné jméno malé.
| Svátek nebo období | Jak se píše | Poznámka |
|---|---|---|
| Vánoce, Velikonoce | velké písmeno | jména svátků |
| Štědrý den, Štědrý večer | velké jen první slovo | Štědrý Den je chybně |
| Boží hod vánoční, Boží hod velikonoční | velké jen první slovo | při obráceném slovosledu Hod boží i Hod Boží |
| Nový rok | velké, jde-li o 1. leden | celý další rok je nový rok |
| Tři králové | velké, jde-li o 6. leden | postavy z koledy jsou tři králové |
| Hromnice, Dušičky | velké písmeno | Dušičky se úředně jmenují Památka zesnulých |
| Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota | velké jen první slovo | jména dnů velikonočního týdne |
| Velikonoční pondělí | velké jen první slovo | obráceně Pondělí velikonoční |
| Svátek práce, Den vítězství, Den české státnosti | velké jen první slovo | oficiální jména svátků |
| Mikuláš, Valentýn | velké písmeno | osobní jména ve funkci jména svátku |
| Silvestr i silvestr | obě podoby | slovníky se rozcházejí |
| advent, masopust, půst | malé písmeno | názvy období, ne jména svátků |
Svátek práce a 1. máj
Oficiální jméno svátku je Svátek práce. Když se použije datum, zůstává název měsíce s malým písmenem: na 1. máje, průvod na 1. máje. Slovník spisovného jazyka českého zná i slovní podobu První máj s velkým písmenem u číslovky. Mezeru za tečkou a další pravidla zápisu shrnuje návod, jak psát datum a čas.
Dušičky a Tři králové
Lidové jméno Dušičky píše Slovník spisovného jazyka českého s velkým písmenem, příručka sama jmenuje oficiální podobu Památka zesnulých. U Tří králů rozhoduje význam: na Tři krále je 6. leden, v koledě my tři králové jdeme k vám jde o postavy.
Nový rok, nebo nový rok
Rozhoduje jediná otázka: dá se spojení nahradit datem 1. ledna? Pokud ano, píše se Nový rok. Pokud jde o dvanáct měsíců, které teprve přijdou, píše se nový rok. Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český to říká výslovně: velké písmeno se píše pouze tehdy, označuje-li spojení 1. leden. Proto úspěšný start do nového roku, ale na Nový rok jsme vyrazili na procházku.
Veselé Vánoce a šťastný nový rok
V přání se nepřeje šťastný 1. leden, ale celý rok, a proto je správně Veselé Vánoce a šťastný nový rok. Slovo veselé má velké písmeno jen na začátku věty, uprostřed se píše přejeme vám veselé Vánoce a šťastný nový rok. Čárka před spojkou a sem nepatří, důvod rozebírá text o tom, kdy se píše čárka před a.
Zkratka PF
Zkratka pochází z francouzského pour féliciter a příručka ji vykládá jako blahopřání k novému roku. Její podoba může být podle příručky trojí: p. f., P. F. nebo PF. Píše se před letopočet a v podobě s tečkami patří mezi obě písmena mezera.
Kde příručka připouští obě podoby
Silvestr a silvestr
Původní rozlišení je jednoduché: Silvestr je osobní jméno, silvestr je oslava konce roku. Slovník spisovné češtiny píše s malým písmenem i sám 31. prosinec, Slovník spisovného jazyka českého připouští i písmeno velké. Příručka dodává, že praxe dává přednost velkému písmenu, například Na Silvestra sněžilo stejně jako Na Josefa sněžilo. Protože významy často splývají, lze podle příručky přijmout oba způsoby psaní.
Ježíšek, Mikuláš a Valentýn
Stejně se chová dvojice Ježíšek a ježíšek. Těším se na Ježíška míní Štědrý večer, těším se na ježíška vánoční dárky, a příručka přijímá obojí. U Mikuláše je hranice ostřejší: postava i svátek mají velké písmeno, malé se píše jen ve významu nadílky, tedy dostali bohatého mikuláše. Valentýn má podle jazykové poradny písmeno velké, protože ve větě Co dostaneš na Valentýna? plní funkci vlastního jména. Ve spojení svátek svatého Valentýna se slova svátek a svatý píšou s malým písmenem.
Před Vánoci, nebo před Vánocemi
Dvojí podobu má i sedmý pád: příručka uvádí tvary Vánocemi i Vánoci. Vánoce jsou pomnožné jméno ženského rodu, takže se píše Vánoce byly bílé, ne byli. Pravidlo shody vysvětluje text o tom, kdy psát byli a kdy byly.
Co se píše s malým písmenem
Advent, masopust, půst
Příručka řadí advent a masopust mezi druhové názvy a píše je s malým písmenem. Neoznačují jeden svátek, ale období: advent čtyři neděle před Vánoci, masopust dobu od Tří králů do Popeleční středy. Proto se píše první adventní neděle, masopustní průvod a o masopustu. Půst příručka ve výčtu nemá, Slovník spisovného jazyka českého jej ale píše s malým písmenem i ve významu období před Velikonocemi. Popeleční středa je naopak jméno dne a písmeno má velké.
Přídavná jména vánoční a velikonoční
Přídavná jména odvozená od jmen svátků jsou obecná: vánoční stromek, vánoční svátky, velikonoční vajíčka, novoroční projev, silvestrovská zábava. Velké písmeno mají jen tehdy, když jimi začíná jméno svátku, tedy Velikonoční pondělí.
Pomůcka na zapamatování
Je to jméno jednoho svátku nebo dne z kalendáře? Pak velké písmeno, a to jen jednou, na začátku. Je to období, vlastnost nebo dárek? Pak malé. Vánoce jsou svátek, advent je čekání na ně a vánoční je vlastnost stromku.
Proč se v tom chybuje
První důvod je historický. Slovník spisovného jazyka českého z šedesátých let píše ještě před vánocemi a do velikonoc s malým písmenem, protože tak zněla tehdejší kodifikace. Velké písmeno u Vánoc a Velikonoc zavedla až Pravidla českého pravopisu z roku 1993. Kdo se učil psát dřív nebo čte starší knihy, vídá obě podoby a starší z nich už neplatí.
Druhý důvod je angličtina, která píše velké písmeno u každého slova v názvu svátku. Odtud se do českých přání dostává chybná podoba Veselé Vánoce a Šťastný Nový Rok. Třetí důvod je snaha o slavnostní tón, příručka ale upozorňuje, že čeština velkým písmenem slova nezdůrazňuje. S úvodem přání pomůže přehled oslovení v e-mailu a dopise.
Správně a chybně ve větách
| Správně | Chybně | Proč |
|---|---|---|
| Na Vánoce jezdíme k babičce. | Na vánoce jezdíme k babičce. | Vánoce jsou jméno svátku. |
| Přejeme veselé Vánoce a šťastný nový rok. | Přejeme Veselé Vánoce a Šťastný Nový Rok. | Velké písmeno má jen jméno svátku, přeje se celý rok. |
| Na Štědrý den se u nás nesnídá. | Na Štědrý Den se u nás nesnídá. | Ve víceslovném jméně je velké jen první slovo. |
| O vánočních svátcích bývá zavřeno. | O Vánočních svátcích bývá zavřeno. | Přídavné jméno vánoční je druhové. |
| Na Velikonoční pondělí chodí koledníci. | Na velikonoční pondělí chodí koledníci. | Jde o jméno konkrétního dne. |
| Na Nový rok bylo náměstí prázdné. | Na nový rok bylo náměstí prázdné. | Míní se 1. leden. |
Vyzkoušejte se
V každé větě vyberte velké, nebo malé písmeno.
- Na (Š/š)tědrý (D/d)en se u nás zdobí stromek.
- Přejeme vám veselé (V/v)ánoce a šťastný (N/n)ový rok.
- Na (N/n)ový rok jsme vyrazili na procházku.
- Děti se těší na (V/v)elikonoční pondělí i na (V/v)elikonoční prázdniny.
- První (A/a)dventní neděli zapalujeme svíčku.
- Na (T/t)ři krále odstrojujeme (V/v)ánoční stromek.
- O (M/m)asopustu prošel vsí průvod masek.
- Na (D/d)ušičky jezdíme na hřbitov.
- Na (S/s)vátek práce, tedy na 1. (M/m)áje, bývá volno.
- (D/d)en vítězství připadá na 8. května.
Řešení: 1. Štědrý den, 2. Vánoce a nový rok, 3. Nový rok, 4. Velikonoční pondělí a velikonoční prázdniny, 5. adventní, 6. Tři krále a vánoční stromek, 7. masopustu, 8. Dušičky, 9. Svátek práce a 1. máje, 10. Den vítězství.
Sedm chyb, které se u svátků opakují
- Malé písmeno u Vánoc a Velikonoc. Podoby vánoce a velikonoce jsou podle platné kodifikace chybné.
- Dvě velká písmena. Štědrý Den, Velký Pátek a Nový Rok jsou chybně, velké je jen první slovo.
- Šťastný Nový rok v přání. Přeje se celý rok, správně je šťastný nový rok.
- Velké písmeno u přídavných jmen. Vánoční svátky a Velikonoční vajíčka uprostřed věty jsou chybně.
- Advent a masopust jako jména. Jsou to období, píšou se advent a masopust.
- Malé písmeno u jména dne. Velikonoční pondělí a Popeleční středa velké písmeno mají.
- Velké písmeno pro ozdobu. Slova svátky a přání se píšou s malým písmenem i ve slavnostním textu.
Další sporné tvary a čárky najdete pohromadě v přehledu, jak se to píše správně, kde má každý případ krátkou odpověď.
Časté otázky
Píšou se Vánoce s velkým písmenem?
Ano. Vánoce i Velikonoce jsou jména svátků a podle Internetové jazykové příručky se píšou s velkým písmenem. Malé písmeno mají přídavná jména vánoční a velikonoční.
Kdy se píše Nový rok s velkým a kdy s malým písmenem?
Velké písmeno patří jen svátku 1. ledna, tedy Na Nový rok jsme spali do oběda. Když jde o celý nadcházející rok, píše se malé písmeno: do nového roku vstupujeme s nadějí, hodně zdraví v novém roce.
Jak správně napsat přání Veselé Vánoce a šťastný nový rok?
Přesně takto: Vánoce s velkým písmenem, nový rok s malým, protože se nepřeje šťastný 1. leden, ale celý rok. Čárka se před spojkou a nepíše.
Píše se Silvestr, nebo silvestr?
Obojí lze přijmout. Slovník spisovné češtiny uvádí pro 31. prosinec i pro oslavu konce roku jen malé písmeno, Slovník spisovného jazyka českého připouští i velké. Internetová jazyková příručka obě podoby toleruje.
Píše se advent s velkým písmenem?
Ne. Advent je podle Internetové jazykové příručky druhový název období, stejně jako masopust, a píše se s malým písmenem. Malé písmeno má i přídavné jméno adventní.
Jaké písmeno má Velikonoční pondělí a Štědrý den?
Obě spojení jsou jména konkrétních dnů, proto se píšou s velkým písmenem, ale jen u prvního slova. Podoby s oběma velkými písmeny jsou chybné.
Jak se píše zkratka PF?
Internetová jazyková příručka uvádí tři podoby: p. f., P. F. i PF. Zkratka vychází z francouzského pour féliciter a znamená blahopřání k novému roku.
Píše se Valentýn s velkým písmenem?
Ano. Jazyková poradna Ústavu pro jazyk český k větě Co dostaneš na Valentýna uvádí, že jde o vlastní jméno, a velké písmeno je proto namístě. Ve spojení svátek svatého Valentýna se slova svátek a svatý píšou s malým písmenem.
