Zimní pneumatika: kdo ji vynalezl a čím se liší

Zimní pneumatiku nevynalezl jeden člověk v jednom roce. Finský výrobce Suomen Gummitehdas, dnešní Nokian, uvedl v roce 1934 pneumatiku Kelirengas s příčnými drážkami pro nákladní auta a autobusy a o dva roky později první Hakkapeliittu pro osobní vozy. Od letní se zimní pneumatika liší směsí, dezénem s lamelami a značkou: symbol hory s vločkou potvrzuje zkoušku na sněhu, kdežto M+S jen záměr konstrukce.

Ve zkratce

• Kelirengas z roku 1934 byla pneumatika pro nákladní auta a autobusy, ne pro osobní vozy.
• První Hakkapeliitta pro osobní auta vznikla v roce 1936 a prodávala se jako Lumi-Hakkapeliitta.
• Hroty přišly až po válce a první pneumatika s otvory pro ně se v nabídce Nokianu objevila v roce 1961.
• Zimní směs na bázi siliky zůstává poddajná v chladu, letní tuhne.
• M+S je označení záměru konstrukce, symbol hory s vločkou znamená splněnou zkoušku podle předpisu OSN číslo 117.
• Číslo 7 °C je doporučení, zákon teplotu nezmiňuje.

Finské začátky: Kelirengas a Hakkapeliitta

Na začátku třicátých let výrobce Suomen Gummitehdas řešil, jak jezdit po špatně prohrnutých finských silnicích. Odpovědí byla v roce 1934 pneumatika Kelirengas, česky Počasová pneumatika. Podle Nokianu ji vyvíjel obchodní ředitel Erik Sundqvist s obchodníkem s pneumatikami Augustem Kelhu. První sady měly rozměr 7,50-20 a dělaly se pro nákladní auta a autobusy, které tehdy tvořily většinu provozu.

Co dělal Kelirengas jinak

Hrubý dezén měl příčné drážky, které se do sněhu zabíraly jako ozubené kolo a samy se čistily. Výrobce uvádí, že díky tomu nebyly potřeba sněhové řetězy. Podobný vzor se podle výrobce v Hakkapeliittách držel až do padesátých let.

Rok 1936: pneumatika pro osobní auta

V roce 1936 objednal výrobce tři formy na zimní pneumatiky pro osobní vozy. Z nich vzešly první pneumatiky tohoto druhu, Lumi-Hakkapeliitty. Měly řídký příčný dezén s mnoha záběrovými hranami a na běhounu přísavkovité prvky, které měly bránit klouzání v zledovatělých drážkách.

Kdo byl první

Nokian ve své historii označuje Kelirengas za první zimní pneumatiku světa. V textu proto stojí jako tvrzení výrobce, nikoli jako rozhodnutý fakt. Základní příběh o vzniku pneumatiky je v článku o tom, kdo vynalezl pneumatiku.

Hroty: od Komety po zákazy

V padesátých letech vyhlazené, zledovatělé silnice dál způsobovaly smyky. Průlom přinesl hrot Kometa s tvrdokovovou špičkou, vyvinutý s firmou Kovametalli. V roce 1961 z něj vznikla Kometa-Hakkapeliitta, pneumatika upravená pro hroty. Hroty se zakusují do ledu, zbytek pneumatiky zvládá měkké povrchy.

Proč se hroty omezují

Kovová špička ryje do asfaltu. Podle přehledu historie zimních pneumatik se zákazy a omezení začala objevovat v sedmdesátých letech právě kvůli poškozování vozovek. V Německu jsou hroty podle výrobců pneumatik zakázané od roku 1975, s výjimkami například pro záchranné složky. Ve Švédsku se smějí používat od října do poloviny dubna, při zimním stavu vozovky i déle. V Norsku neexistuje celostátní zákaz, ale Oslo, Trondheim a Bergen vybírají poplatek, jehož cílem je snížit množství jemného prachu.

Pravidla se mění podle země i obce, takže před cestou je nutné ověřit je u příslušného úřadu. Přehled povinné výbavy v evropských zemích je v článku, jsou zimní pneumatiky povinné v Evropě.

Směs, dezén a lamely: čím se liší od letní

Směs zůstává poddajná

Letní pneumatika s klesající teplotou tuhne. Zimní směs je na bázi siliky a zůstává v chladu poddajnější, takže se lépe přizpůsobuje drsnosti povrchu. Hranice, od které se přezouvání doporučuje, se uvádí kolem 7 °C, o čemž píšeme níže.

Dezén a lamely

Běhoun zimní pneumatiky tvoří jednotlivé bloky s hlubokými drážkami. Bloky jsou podle policie bohatě protkány lamelami, tedy tenkými zářezy. Pod zátěží se otevírají, vytvářejí další hrany a zakusují se do sněhu a ledu. Drážky odvádějí vodu a rozbředlý sníh.

M+S, nebo horská vločka?

Předpis OSN číslo 117 definuje značku M+S (též M.S nebo M&S) jako označení pneumatiky navržené tak, aby v blátě a v čerstvém nebo tajícím sněhu fungovala lépe než běžná pneumatika. Je to záměr konstrukce: dezén, směs nebo struktura. Symbol tří horských vrcholů s vločkou, v předpisu nazvaný Alpine, se uvádí u pneumatik zařazených do kategorie použití Snow.

Jak vypadá zkouška

Podle evropského štítku pneumatik se piktogram uděluje po zkoušce: u osobních aut se měří brzdná dráha na uježděném sněhu v porovnání s referenční pneumatikou, u nákladních se měří zrychlení. Pneumatika musí referenční překonat o stanovenou míru. Co znamenají další údaje na boku, vysvětluje text co znamenají čísla na boku pneumatiky.

Sedm stupňů: zákon, nebo doporučení?

Číslo 7 °C slyší každý řidič na podzim. Zákon o provozu na pozemních komunikacích žádnou teplotu neuvádí. Povinnost váže na období od 1. listopadu do 31. března a na stav vozovky: souvislou vrstvu sněhu, ledu nebo námrazy, případně její očekávaný vznik podle počasí. Sedm stupňů uvádí jako kritickou hranici Policie České republiky, pod níž se výkon letních pneumatik výrazně zhoršuje. Je to praktické pravidlo, ne právní hranice.

Doporučení k samotnému přezouvání jsou v textu jak správně přezout pneumatiky. Šířeji o zimním provozu pojednává článek jak jezdit v zimě.

Šest tvrzení o zimní pneumatice, která neplatí

1. Že zimní pneumatiku vymyslely hroty. Příčné drážky měla už Kelirengas z roku 1934 a hroty přišly až po válce.
2. Že Kelirengas byla pro osobní auta. Byla pro nákladní auta a autobusy, osobní vozy dostaly pneumatiku v roce 1936.
3. Že M+S a horská vločka jsou totéž. M+S je záměr konstrukce, vločka splněná zkouška.
4. Že 7 °C určuje zákon. Zákon vychází z období a stavu vozovky, sedm stupňů je doporučení.
5. Že zimní pneumatika je jen letní s hlubším dezénem. Liší se i směsí na bázi siliky.
6. Že jsou hroty zakázané všude. V Německu obecně ano, ve Švédsku a v Norsku se za určitých podmínek smějí používat.

Časté otázky

Kdo vynalezl zimní pneumatiku?

Jednoho vynálezce nelze určit. Finský výrobce Suomen Gummitehdas, dnešní Nokian, uvedl v roce 1934 pneumatiku Kelirengas s příčnými drážkami pro nákladní auta a autobusy a sám ji označuje za první zimní pneumatiku na světě. Pro osobní auta přišla v roce 1936 první Hakkapeliitta.

Kdy vznikla první zimní pneumatika pro osobní auto?

Podle oficiální historie Nokianu v roce 1936, kdy výrobce objednal tři formy na zimní pneumatiky pro osobní vozy. Prodávaly se jako Lumi-Hakkapeliitta, tedy Sněhová Hakkapeliitta, a měly řídký příčný dezén s mnoha záběrovými hranami.

Co znamená symbol hory se sněhovou vločkou na pneumatice?

Je to symbol tří horských vrcholů s vločkou, který předpis OSN číslo 117 vyžaduje u pneumatik zařazených do kategorie použití Snow. Znamená, že pneumatika splnila zkoušku na sněhu. U osobních aut se měří brzdění na uježděném sněhu v porovnání s referenční pneumatikou, u nákladních zrychlení.

Je M+S totéž co horská vločka?

Není. Předpis OSN číslo 117 dovoluje značku M+S, M.S nebo M&S u pneumatiky navržené tak, aby v blátě a v čerstvém nebo tajícím sněhu fungovala lépe než běžná pneumatika. Jde o označení záměru konstrukce. Symbol hory s vločkou naproti tomu patří pneumatikám zařazeným do kategorie Snow, tedy takovým, které prošly zkouškou.

Proč mají zimní pneumatiky jinou směs než letní?

Letní pneumatika s klesající teplotou tuhne. Směs zimní pneumatiky se podle české policie na bázi siliky lépe přizpůsobuje nízkým teplotám, zůstává poddajnější a lépe drží povrch silnice.

K čemu jsou lamely v dezénu zimní pneumatiky?

Lamely jsou tenké zářezy v dezénových blocích. Běhoun zimní pneumatiky se podle české policie skládá z jednotlivých bloků, které jsou bohatě protkány lamelami. Pod zátěží se zářezy otevírají a vytvářejí další hrany, které se zakusují do sněhu a ledu.

Je hranice 7 °C dána zákonem?

Ne. Zákon o provozu na pozemních komunikacích teplotu nezmiňuje a váže povinnost na období od 1. listopadu do 31. března a na stav vozovky nebo předpokládaný vývoj počasí. Hodnota 7 °C je doporučení, které například uvádí i Policie České republiky jako kritickou hranici, pod níž se výkon letních pneumatik výrazně zhoršuje.

Jsou pneumatiky s hroty zakázané?

Záleží na zemi. V Německu jsou hroty obecně zakázané s výjimkami, ve Švédsku se smějí používat od října do poloviny dubna nebo déle při zimním stavu vozovky. V Norsku není celostátní zákaz, ale Oslo, Trondheim a Bergen mají poplatek za hroty kvůli jemnému prachu. Před cestou je třeba ověřit pravidla dané země.