Westminsterské opatství a proč se v něm korunuje
Westminsterské opatství je od roku 1066 místem, kde se korunují angličtí a britští panovníci. Podle jeho vlastních údajů tam proběhlo 39 korunovací. Opatství není katedrála, ale Royal Peculiar, tedy kostel podřízený přímo panovníkovi. Součástí obřadu je dřevěné korunovační křeslo, vyrobené původně pro Kámen ze Scone.
Ve zkratce
- První korunovace v opatství se konala na Boží hod vánoční 1066, korunován byl Vilém Dobyvatel.
- Od roku 1066 tam proběhlo 39 korunovací, poslední 6. května 2023.
- Gotickou stavbu nechal postavit Jindřich III., vysvěcena byla 13. října 1269.
- Kámen ze Scone se do Skotska vrátil v roce 1996, ale pro korunovace se vrací do Westminsteru.
- Status Royal Peculiar dává panovníkovi roli Visitora, biskup nad opatstvím pravomoc nemá.
- V Koutku básníků je pohřbeno nebo připomenuto přes sto básníků a spisovatelů.
- Westminsterské opatství, Westminsterská katedrála a Westminsterský palác jsou tři různé stavby.
Od malého kláštera ke gotické stavbě
Klášter na ostrově Thorney
Podle opatství tu kolem roku 960 založil malý benediktinský klášter král Edgar spolu se svatým Dunstanem. Ve čtyřicátých letech 11. století si král Eduard, později zvaný Vyznavač, postavil královský palác na ostrově Thorney u Temže a vedle něj začal budovat nový kostel.
Kostel byl vysvěcen 28. prosince 1065. Eduard byl už příliš nemocný, aby se obřadu zúčastnil, a zemřel o několik dní později. Opatství tedy vzniklo jako královský kostel hned vedle královského paláce, což vysvětluje jeho pozdější roli.
Jindřich III. staví znovu
Ve 13. století se Jindřich III. rozhodl Eduardův kostel zbourat a postavit nový, gotický. Stalo se tak v polovině století. Gotický kostel byl vysvěcen 13. října 1269, ale Jindřich III. zemřel před dokončením hlavní lodi. Stavba se tak protáhla na další generace. Jiný gotický svéráz ukazuje článek o chrličích a chimérách Notre-Dame.
Co přibylo později
| Rok | Událost |
|---|---|
| kolem 960 | malý benediktinský klášter za krále Edgara a svatého Dunstana |
| 28. prosince 1065 | vysvěcení kostela Eduarda Vyznavače |
| Vánoce 1066 | korunován Vilém Dobyvatel |
| 13. října 1269 | vysvěcení gotického kostela Jindřicha III. |
| 19. února 1516 | vysvěcena kaple Jindřicha VII. |
| 1745 | dokončeny západní věže podle návrhu Nicholase Hawksmoora |
Proč se tam korunuje
Od roku 1066
Opatství samo uvádí, že se v něm od roku 1066 konalo 39 korunovací, a označuje se za korunovační kostel po téměř tisíc let. Vilém Dobyvatel byl korunován na Boží hod vánoční 1066. Kostel byl tehdy novou královskou svatyní, která stála hned vedle královského paláce.
Tradice se ustálila a z opatství se stalo místo, kde koruna přechází na dalšího panovníka. Poslední obřad proběhl 6. května 2023, kdy byli korunováni Karel III. a Camilla. Opatství to nazývá první korunovací po sedmdesáti letech.
Korunovační křeslo
Křeslo nechal zhotovit Eduard I. Podle opatství vzniklo jako schránka pro Kámen ze Scone, který král získal v roce 1296. Výroba se klade do let kolem 1300. Křeslo je dřevěné, pozlacené a malované a podle opatství ho původně pomaloval královský malíř Walter z Durhamu.
Od korunovace Eduarda II. v roce 1308 bylo na křesle podle opatství korunováno 26 panovníků. Na zádech křesla jsou ryté nápisy, které tam v 18. a 19. století zanechali žáci westminsterské školy a návštěvníci.
Kámen ze Scone: tam a zpátky
Kde se vzal
Kámen ze Scone, anglicky Stone of Scone nebo Stone of Destiny, byl pro Skoty starodávným symbolem království. Podle opatství se na něm po staletí uvádělo do úřadu skotské krále. Eduard I. ho v roce 1296 přivezl do Westminsteru. Je to pískovec, ale přesný původ i podoba toho, co Eduard odvezl, se v popisech liší.
Vánoce 1950 a návrat v roce 1996
O Vánocích 1950 čtyři skotští studenti kámen z opatství odnesli. Při tom se rozlomil na dva kusy a později byl opraven v Glasgow.
V roce 1996 vláda rozhodla, že se kámen vrátí do Skotska, ale pro korunovace se znovu zapůjčí. Premiér John Major oznámil, že zůstane ve Skotsku a vrátí se do Westminsteru jen kvůli korunovacím. Do Skotska dorazil na hrad v Edinburghu.
| Rok | Co se s kamenem dělo |
|---|---|
| 1296 | Eduard I. ho přivezl do Westminsteru |
| kolem 1300 | vzniklo korunovační křeslo jako schránka pro něj |
| 1308 | první korunovace na křesle, Eduard II. |
| Vánoce 1950 | čtyři skotští studenti ho odnesli z opatství |
| 1996 | vrácen do Skotska, umístěn na hradě v Edinburghu |
| 6. května 2023 | použit při korunovaci Karla III. |
| 30. března 2024 | otevřeno Perth Museum, kde je kámen ústřední expozicí |
Royal Peculiar a proč to není katedrála
Co ten status znamená
Podle opatství vznikl nynější právní stav 21. května 1560, kdy Alžběta I. opatství listinou znovu založila jako kolegiátní kostel. Panovník je jeho Visitorem. Opatství není ani katedrála, ani farní kostel, a nepodléhá arcibiskupovi ani biskupovi. Spravuje ho děkan s kapitulou, kteří odpovídají panovníkovi.
Krátké období katedrály
Katedrálou opatství bylo krátce. Roku 1540 byl klášter zrušen a Jindřich VIII. z kostela udělal katedrálu s biskupem Thomasem Thirlbym. Biskupství bylo vzdáno 29. března 1550 a diecéze sloučena s londýnskou. Za Marie I. se v roce 1556 vrátili benediktini.
Tři věci jménem Westminster
| Stavba | Co to je |
|---|---|
| Westminsterské opatství | anglikánský gotický kostel, Royal Peculiar, místo korunovací |
| Westminsterská katedrála | katolický kostel, dílo Johna Francise Bentleyho v byzantském slohu, dokončen 1903 |
| Westminsterský palác | sídlo britského parlamentu, ne církevní stavba |
Palác stojí hned vedle opatství, a proto se tyto dvě stavby pletou nejčastěji. Souvisejícím omylům se věnuje i článek o tom, že Big Ben není jméno věže. A podobné londýnské záměny řeší text o tom, že Tower Bridge není London Bridge.
Koutek básníků, hroby a Neznámý vojín
Kdo tu leží
Podle opatství je v kostele a v křížové chodbě zhruba tři tisíce pohřbených, většinou po zrušení kláštera v roce 1540. K tomu přes 600 hrobek a velkých pomníků a přes 300 pamětních kamenů a vitráží. Poblíž Eduarda Vyznavače leží v středověkých hrobkách pět králů a čtyři královny. Po smrti Jindřicha VII. se královské pohřby přesunuly do jeho nové kaple, která se stala mauzoleem Tudorovců.
Koutek básníků
První tam byl v roce 1400 pohřben Geoffrey Chaucer. Podle opatství ne proto, že byl básník, ale proto, že byl správcem královských staveb. Koutek básníků tedy nevznikl jako uznání literatury, ale jako důsledek Chaucerovy úřednické funkce. Edmund Spenser, autor Královny víly, později výslovně požádal o pohřeb poblíž Chaucera.
Dnes je tam pohřbeno nebo připomenuto přes sto básníků a spisovatelů. Opatství jmenuje Shakespeara, Jane Austenovou, sestry Brontëovy, Charlese Dickense a v novější době Teda Hughese, C. S. Lewise a Philipa Larkina.
Hrob Neznámého vojína
Neznámý vojín byl pohřben 11. listopadu 1920 na západním konci hlavní lodi. Nápad vzešel od kaplana Davida Railtona, který roku 1916 spatřil u Armentières provizorní kříž s nápisem o neznámém britském vojákovi. V srpnu 1920 napsal děkanovi Herbertu Ryleovi, což vedlo ke zřízení památníku.
Ostatky exhumovali ze čtyř bojišť: z Aisne, ze Sommy, od Arrasu a od Yper. Jedno tělo bylo vybráno a tři zbylá znovu pohřbena. V hrobě je půda z Francie a náhrobní deska je z černého mramoru z lomu u belgického Namuru. Je to jediný náhrobek v opatství, po kterém se podle správy opatství nechodí.
Šest tvrzení o opatství, která neplatí
- Je to katedrála. Není, je to Royal Peculiar. Katedrálou bylo jen mezi lety 1540 a 1550.
- Je to totéž co Westminsterská katedrála. Katedrála je katolická, navrhl ji John Francis Bentley a byla dokončena v roce 1903. Opatství je anglikánské a mnohem starší.
- Je to Westminsterský palác. V paláci zasedá parlament, opatství je kostel. Stojí vedle sebe, ale jde o dvě stavby.
- Stojí tu stále Eduardův kostel. Dnešní gotickou stavbu nechal postavit Jindřich III. a vysvěcena byla v roce 1269, zatímco Eduardův kostel byl vysvěcen v roce 1065.
- Kámen ze Scone zůstal v Londýně. Od roku 1996 patří do Skotska a do Westminsteru se vrací jen pro korunovace. Naposledy to bylo v roce 2023.
- V Koutku básníků leží jen básníci. Chaucer tam byl pohřben jako správce královských staveb a mezi připomenutými jsou i duchovní, herci a skladatel Händel.
Další londýnskou památku s královskou minulostí představuje Tower, o kterém píšeme v článku o tom, proč se tam chovají havrani.
Časté otázky
Proč se v Westminsterském opatství korunuje?
Podle opatství se tam korunuje od roku 1066, kdy byl na Boží hod vánoční korunován Vilém Dobyvatel. Od té doby proběhlo 39 korunovací.
Je Westminsterské opatství katedrála?
Není. Je to Royal Peculiar, tedy kostel podřízený přímo panovníkovi, ne biskupovi ani arcibiskupovi. Správu vede děkan a kapitula. Katedrálou bylo jen krátce: v roce 1540 z něj Jindřich VIII. udělal sídlo biskupa, ale biskupství bylo v roce 1550 zrušeno.
Co je Kámen ze Scone a kde je teď?
Je to pískovcový blok, na kterém byli po staletí uvedováni skotští králové. Eduard I. ho v roce 1296 odvezl do Westminsteru. V roce 1996 byl vrácen do Skotska s tím, že se pro korunovace znovu zapůjčí. Po vrácení byl vystaven na hradě v Edinburghu a od otevření Perth Museum 30. března 2024 je jeho ústřední expozicí.
Kolik panovníků bylo korunováno na korunovačním křesle?
Podle opatství jich od korunovace Eduarda II. v roce 1308 bylo na tomto křesle korunováno 26.
Jak se liší Westminsterské opatství od Westminsterské katedrály?
Opatství je anglikánský, gotický kostel s tisíciletou historií a korunovační tradicí. Westminsterská katedrála je katolický kostel, který navrhl John Francis Bentley v byzantském slohu a který byl dokončen v roce 1903. Korunovace se v ní nekonají.
Kdo je pohřben v Koutku básníků?
První tam byl v roce 1400 pohřben Geoffrey Chaucer, a to jako správce královských staveb, ne jako básník. Dnes je v Koutku básníků pohřbeno nebo připomenuto přes sto básníků a spisovatelů, například Shakespeare nebo Dickens.
Co je Hrob Neznámého vojína?
Je to hrob neidentifikovaného britského vojáka z první světové války, pohřbeného 11. listopadu 1920 v západní části hlavní lodi. Hrob je jediný náhrobek v opatství, po kterém se podle jeho správy nechodí.
Kdy se korunoval poslední panovník?
Král Karel III. a královna Camilla byli korunováni 6. května 2023. Kámen ze Scone byl pro tuto příležitost převezen z Edinburghu a použit při obřadu.
