Göbekli Tepe: kdo ho postavil a k čemu sloužil

Göbekli Tepe postavili lovci a sběrači v době, kdy ještě nebylo zemědělství ani keramika, zhruba mezi lety 9600 a 8200 př. n. l. Rozsáhlé výkopy tam od roku 1995 vede německo-turecký tým kolem Klause Schmidta a Německého archeologického institutu. Kamenné kruhy s pilíři ve tvaru písmene T sloužily nejspíš rituálům, přesný účel ale nikdo nezná.

Ve zkratce

• Lokalita leží v jihovýchodním Turecku nedaleko Şanlıurfy a má plochu zhruba 9 hektarů.
• Nejstarší monumentální stavby pocházejí z poloviny 10. tisíciletí př. n. l., tedy asi 11 500 let zpět.
• Pilíře ve tvaru T jsou abstraktní lidské postavy, ty největší měří kolem 5,5 metru.
• Stavitelé neuměli vyrábět keramiku ani chovat zvířata, jedli divokou zvěř a divoké rostliny.
• Výkopy začaly v roce 1995, objev způsobil Klaus Schmidt, který místo poznal už o rok dřív.
• Do seznamu UNESCO byl Göbekli Tepe zapsán v roce 2018.
• Mimozemšťané, potopa ani „nejstarší chrám světa“ jako jistota doloženy nejsou.

Jak byl Göbekli Tepe objeven

Přehlédnutý kopec z roku 1963

Poprvé místo zaznamenal průzkum univerzit z Istanbulu a Chicaga, který se věnoval provincii Urfa. Zpráva popisuje shluk načervenalých pahorků se svahy poseté pazourky. Badatelé považovali dva malé islámské hřbitovy za hlavní prvek lokality a materiál sice určili jako neolitický, jeho význam ale nepoznali. Britannica dodává, že místo bylo tehdy odepsáno jako středověký hřbitov.

Rok 1994 a začátek výkopů

Klaus Schmidt, který předtím pracoval v nedalekém Nevalı Çori, navštěvoval neolitické lokality známé z literatury. V říjnu 1994 našel na kopci koberec pazourkových úštěpů a hlavici pilíře podobnou těm z Nevalı Çori. Systematický průzkum odhalil další sochy a od roku 1995 se kopalo ve spolupráci Muzea v Şanlıurfě a istanbulské pobočky Německého archeologického institutu (DAI). První zkušební sonda ležela na jihovýchodním svahu.

Stejně důležitý byl nález na sousedním pozemku: majitel tam odkryl dvě velké hlavice pilířů a jednu začal rozbíjet, než ho přesvědčili přestat. Práce na tom místě odkryly v roce 1996 první monumentální stavbu, dnes označenou jako obklad A. Schmidt zemřel v roce 2014 a práce převzali Lee Clare a Müslüm Ercan, později je vede Necmi Karul z Istanbulské univerzity.

Kdo ho postavil a kdy

Lovci a sběrači na prahu zemědělství

UNESCO popisuje lokalitu jako dílo lovců a sběračů z doby před vynálezem keramiky. Bylo to období, kdy lidé v Horní Mezopotámii teprve přecházeli k prvním zemědělským komunitám. Domestikace pšenice jednozrnky se přitom podle DAI vysleduje do pohoří Karacadağ nedaleko lokality. Stavba tedy vznikla v okamžiku přelomu, ne po něm.

Britannica upozorňuje na zajímavý důsledek: práce na stavbě vyžadovala, aby se velký počet dělníků ubytoval a nasytil na jednom místě. Společné úsilí tak možná usazení nenásledovalo, ale předcházelo mu. Nejde o prokázané pravidlo, ale o hypotézu, kterou lokalita staví na stůl.

Jak se dá stáří určit

Datace není jednoduchá. Uhličitanové vrstvy na stavbách daly nespolehlivě mladé hodnoty a zásyp mohl obsahovat promíchaný materiál. DAI proto upřednostňuje organické zbytky ve stěnové omítce. Vzorek z obkladu D vyšel na 9745 až 9314 př. n. l. (pravděpodobnost 95,4 %) a zařazuje budovu do nejstaršího neolitu bez keramiky. Odborníci ale zdůrazňují, že vzorků je málo, zásyp probíhal rychle a obklady nemusely stát současně.

Pilíře ve tvaru T

Co představují

Tvar T je podle DAI abstraktní zobrazení lidského těla při pohledu z boku. Na některých pilířích jsou plasticky vyznačené paže a ruce, na dvou ruce spočívají na pásku. UNESCO uvádí také reliéfy opasků a bederních rouch. Pilíře proto bývají označovány jako sloupové sochy. Jejich vápencové monolity byly vytesány z blízké skalní plošiny.

Uspořádání kruhů

Každá z monumentálních staveb má uprostřed dva velké pilíře a okolo nich kruh menších pilířů zasazených do zdi. U obkladu D tvoří kruh jedenáct pilířů. Dva střední dosahují zhruba 5,5 metru, menší pilíře asi 3 metry. Největší kruhové stavby měří přibližně 20 metrů v průměru. Na kamenech jsou lišky, ptáci, pavouci, štíři i lvi, podle DAI všechna zvířata žila v okolí lokality.

Stavby leží ve vrstvách. Nejstarší jsou velké kruhové budovy, mladší menší obdélníkové. Britannica popisuje, že dokončené kruhy byly zasypány a na stejném místě se začínalo znovu. DAI uvádí, že zasypávání skončilo kolem roku 8000 př. n. l. Zda byl zásyp záměrný, nebo z části způsobily sesuvy svahu, je předmětem odborné debaty.

K čemu sloužil

Rituály, nebo domov?

UNESCO soudí, že stavby souvisely s rituály, nejspíš pohřebními. Pohřby se ale na lokalitě zatím nenašly. V roce 2017 popsali Gresky, Haelm a Clare v časopise Science Advances úlomky tří lebek s hlubokými rýhami a jedním vyvrtaným otvorem. Autoři to považují za dosud neznámou podobu lebečního kultu, úlomky ale pocházejí ze zásypu a nelze je přesně zařadit.

Dlouho se věřilo, že tu lidé nebydleli, protože chyběla ohniště a odpadní jámy. Podle DAI to dnes neplatí: nalezeny byly pece, zbytky jídla ze zvířat i obilí, cisterny a budovy. Spor, zda šlo o svatyni, nebo o osadu s rituální složkou, tedy trvá. Badatel E. B. Banning navrhoval v roce 2011 ve studii „So Fair a House“, že tzv. chrámy mohly být obytné stavby bohatě zdobené symboly.

UNESCO a okolní lokality

Göbekli Tepe byl zapsán na Seznam světového dědictví na 42. zasedání výboru v Manámě v roce 2018. Zdůvodnění opírá o tři kritéria: projev tvůrčího génia raných společností, jeden z prvních příkladů monumentální architektury a mimořádný soubor megalitických staveb. UNESCO také upozorňuje, že pilíře naznačují přítomnost specializovaných řemeslníků a možná i vznik hierarchičtější společnosti.

Podobné pilíře a motivy se našly v nedalekém Nevalı Çori, UNESCO zmiňuje shodné náměty i na dalších současných lokalitách regionu. Podobné T-pilíře se našly i v lokalitě Karahan Tepe. Za příbuzné téma lze číst i o tom, kdo vyhloubil podzemní města v Kappadokii. Göbekli Tepe tedy nebyl osamělý, UNESCO mluví o úzké síti společenství v jádru oblasti, kde se rodilo zemědělství. Otázky, kdo a jak postavil monumentální kamenné stavby, provázejí i pyramidy v Gíze.

Obrazce, jejichž smysl se také hledá bez písemných pramenů, popisuje text o tom, kdo vytvořil linie v Nazce, a kam až sahá fantazie kolem takových míst, ukazuje i příspěvek o tom, co je o Atlantidě doložené.

Šest tvrzení o Göbekli Tepe, která neplatí

1. Postavili ho mimozemšťané. Pro to neexistuje žádný důkaz. Pilíře vytesali z vápencové plošiny v sousedství lidé, kteří po sobě zanechali kamenné nástroje a kosti divokých zvířat.
2. Je to doložený nejstarší chrám světa. Je to jedna z nejstarších známých monumentálních staveb, ale slovo chrám je výklad. Spor, zda šlo o svatyni, nebo o osadu, zůstává otevřený.
3. Za stavbou stojí ztracená pradávná civilizace. Archeologie nachází jen lovce a sběrače z mladší doby kamenné. K podobným příběhům patří i Atlantida a to, co o ní doložené je.
4. Zásyp způsobila potopa. Žádný ze zdrojů o potopě nemluví. Zasypávání probíhalo opakovaně a podle DAI končilo kolem roku 8000 př. n. l.
5. Nikdo tam nebydlel. Starší představa o rituálním místě bez osídlení se mění, DAI uvádí pece, cisterny a budovy.
6. Lokalita byla opuštěná a zapomenutá až do 90. let. Zaznamenal ji průzkum už roku 1963, jen byla špatně vyložena. O tom, že i slavné památky bývají vydávány za zapomenuté, je text o Angkor Watu a jeho nezapomenutí.

Časté otázky

Kdo postavil Göbekli Tepe?

Lovci a sběrači z doby před vynálezem keramiky, žijící v Horní Mezopotámii zhruba před 11 500 lety. Podle UNESCO a DAI stavěli ještě před nástupem zemědělství. Jména ani jazyk nikdo neznáme, pouze kamenné nástroje, sochy a kosti.

Jak je Göbekli Tepe starý?

UNESCO uvádí rozmezí 9600 až 8200 př. n. l., DAI nejstarší vrstvy kladou do let asi 9600 až 8800 př. n. l. Radiokarbonová data jsou ale málo početná a mají široká rozmezí.

Kdo Göbekli Tepe objevil?

Poprvé ho zachytil průzkum univerzit z Istanbulu a Chicaga v roce 1963, kdy ho badatelé nepoznali jako významnou lokalitu. Jeho skutečný význam rozpoznal v roce 1994 německý archeolog Klaus Schmidt a od roku 1995 tam vedl výkopy.

Proč jsou pilíře ve tvaru T?

Podle DAI jde o abstraktní zobrazení lidského těla viděného z boku. Některé pilíře mají plasticky vyznačené paže, ruce, opasky a bederní roucha. Přesný význam postav není znám.

K čemu Göbekli Tepe sloužil?

UNESCO uvádí rituály, pravděpodobně pohřební povahy, ale pohřby se zatím nenašly. DAI popisuje osadu s výraznou rituální složkou. Přesný účel a podoba obřadů nejsou doloženy.

Je Göbekli Tepe nejstarší chrám na světě?

Jisté to není. Patří k nejstarším známým monumentálním stavbám, ale označení chrám je interpretace. Část badatelů, například E. B. Banning, upozorňuje, že stavby mohly mít i obytnou funkci.

Proč byly kruhy zasypány?

Britannica uvádí, že dokončené kruhy byly zasypány a na místě se začínalo znovu. Výzkumníci ale zvažují také sesuvy svahu a pozdější opravy. DAI uvádí, že zasypávání skončilo kolem roku 8000 př. n. l.

Je Göbekli Tepe na seznamu UNESCO?

Ano, byl zapsán v roce 2018. UNESCO ho hodnotí jako jeden z prvních projevů monumentální architektury a svědectví přechodu od lovectví a sběru k prvním zemědělským komunitám.