Silvestr: proč se tak jmenuje poslední den roku

Silvestr se jmenuje po římském biskupovi Silvestrovi I., jehož svátek připadá na 31. prosince. Pro konec roku se jeho jméno ujalo proto, že se tento den stal posledním dnem roku, a nikoli proto, že by světec s přelomem roku souvisel. Legendy o něm, například o křtu císaře Konstantina, historici odmítají.

Ve zkratce

• Silvestr I. byl římský biskup od roku 314 do roku 335.
• Jeho svátek je v západní církvi 31. prosince, ve východní 2. ledna.
• Příběh, že pokřtil císaře Konstantina, je legenda.
• Konstantinova donace je padělek z 8. až 9. století, který prokázal roku 1440 Lorenzo Valla.
• Rok začíná 1. ledna od římské reformy kalendáře v roce 45 před naším letopočtem.
• V Čechách se na gregoriánský kalendář přešlo v lednu 1584.
• Silvestr není svátek, státním svátkem je až 1. leden.

Kdo byl Silvestr I.

Podle Katolické encyklopedie se Silvestr stal římským biskupem po Miltiadovi a úřad zastával jedenadvacet let, od roku 314 do roku 335. Datum narození není známé.

Byla to doba císaře Konstantina Velikého. Za Silvestrova pontifikátu vznikly v Římě velké konstantinovské stavby, například lateránská bazilika. Zdroje přitom přiznávají, že o samotném Silvestrovi je doloženo velmi málo.

Den 31. prosince

Silvestr byl pohřben v kostele nad katakombami Priscilly na Via Salaria. Jeho den je zapsán v seznamu pohřebních dnů římských biskupů, který byl podle Katolické encyklopedie sestaven necelý rok po jeho smrti. Stejné datum uvádí i kalendář Filokalův. Encyklopedie z toho vyvozuje, že 31. prosinec je pravděpodobně dnem pohřbu, zatímco jiné přehledy ho uvádějí jako den úmrtí. Rok je v obou případech 335.

Západní církev si světce připomíná 31. prosince, východní církev 2. ledna. Poslední den roku se začal nazývat podle světce, jehož den v kalendáři na něj připadá.

Co o Silvestrovi říkají legendy a co doklady

Křest císaře Konstantina

Nejznámější příběh tvrdí, že Silvestr uzdravil Konstantina z malomocenství a pokřtil ho. Vypráví ho spis o Silvestrových skutcích, který se dochoval v řečtině, syrštině a latině. Katolická encyklopedie k němu stručně uvádí, že vyprávění o pronásledování Silvestra, o uzdravení a křtu císaře, o císařově daru a o koncilu 275 biskupů je zcela legendární.

Starší a lépe doložené východní podání zná Eusebios z Kaisareie ve Vita Constantini. Podle něj byl Konstantin pokřtěn až krátce před smrtí v roce 337, a to ve východní části říše, nikoli v Římě. Obě verze tedy stojí proti sobě a doložená je ta východní.

Konstantinova donace

Legenda nezůstala jen vyprávěním. Na jejím základě vznikla listina, v níž císař Konstantin údajně obdařil papeže Silvestra a jeho nástupce světskou mocí nad Římem a západem říše. Katolická encyklopedie o ní píše, že jde bez pochyby o padělek, vytvořený zhruba mezi lety 750 a 850.

Pravost listiny zpochybnil už Mikuláš Kusánský. Roku 1440 pak italský humanista Lorenzo Valla jazykovým rozborem padělek jednoznačně prokázal. Hodnověrnost příběhu o Silvestrovi to tedy nijak nepodporuje.

Proč rok začíná zrovna 1. ledna

Římský původ

Poslední den roku je poslední jen proto, že rok končí v prosinci. To ale nebylo vždycky samozřejmé. Podle Katolické encyklopedie určil 1. leden prvním dnem roku Julius Caesar při reformě kalendáře v roce 45 před naším letopočtem. Římské prameny uvádějí, že v tento den nastupovali do úřadu noví konzulové, a to už od roku 153 před naším letopočtem.

Středověký zmatek

Po pádu říše se začátek roku v Evropě různě posouval. Podle Katolické encyklopedie byly nejběžnější počátky 25. března (Zvěstování) a 25. prosince (Vánoce), přičemž se 1. leden jako Nový rok nikdy úplně neztratil. Řím a velká část Itálie počítaly rok od Vánoc až do reformy papeže Řehoře XIII. v roce 1582, který stanovil začátek roku na 1. ledna.

Jak se kalendář měnil v českých zemích

Podle sněmovních dokumentů vydal císař Rudolf II. mandát 3. prosince 1583 na Pražském hradě. Oznamoval v něm, že obecný kalendář byl o deset dní napraven a změněn, a že nový způsob počítání platí v Království českém od začátku roku 1584. Po 6. lednu tak následoval rovnou 17. leden.

České silvestrovské zvyky a co se o nich ví

Podle etnoložky Evy Peterkové, kterou cituje Deník, se s 31. prosincem původně žádný významnější zvyk nespojoval, protože konec roku se na tento den sjednotil teprve během středověku. Lidé chodili do kostela poděkovat za uplynulý rok a večeřeli často stejná jídla jako na Štědrý večer.

Doložené jsou drobné pověry. Hospodyně nesměly v noci sušit prádlo, aby se někdo z rodiny v novém roce neztratil nebo nezemřel. Po domech chodily takzvané ometačky, chudé ženy v černém, které třikrát zaklepaly a třikrát ometly kamna. Na Nový rok pak hospodyně upekla každému členu rodiny buchtu. Zvyk lití olova, který lidé s koncem roku často spojují, popisuje článek o tom, odkud je zvyk lití olova.

Hostina, čočka a ohňostroje

Novinky uvádějí, že současné silvestrovské hodování se po vzoru oslav konce roku v antickém Římě rozšířilo až v 19. století. Čočka na Nový rok má podle několika popularizačních zdrojů přinášet peníze, protože tvarem připomíná mince. Starší doklad o stáří tohoto zvyku se nenašel, proto ho nelze považovat za dávnou lidovou tradici.

Ohňostroje a střelba na uvítanou nového roku mají vlastní dlouhou historii, jak ukazuje text o tom, kdo byli zelení muzikanti z historie ohňostrojů. Další zimní zvyky a jejich doložený původ najdete u Mikuláše, čerta a anděla nebo adventního věnce.

Nový rok jako svátek

Zákon o státních svátcích, o ostatních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu uvádí 1. leden hned dvakrát. V první části, kde jsou státní svátky, jde o Den obnovy samostatného českého státu. V části o ostatních svátcích je pak 1. leden uveden jako Nový rok. Obě označení se tedy vztahují ke stejnému kalendářnímu dni.

Státní i ostatní svátky jsou podle téhož zákona dny pracovního klidu. Poslední den roku mezi svátky uveden není. Silvestr je tedy z hlediska zákona obyčejný den. K blízkému svátku Štědrého dne se vážou i jídla, o kterých píše text o tom, proč vánočka praská a odkud se u nás vzala.

Šest věcí, které se o Silvestrovi pletou

1. Že Silvestr pokřtil Konstantina. Je to legenda ze spisu o Silvestrových skutcích. Doložený křest proběhl krátce před císařovou smrtí v roce 337 na východě říše.
2. Že Silvestr zemřel určitě 31. prosince. Datum pochází ze seznamu pohřebních dnů a Katolická encyklopedie ho považuje za den pohřbu.
3. Že Konstantinova donace je skutečná listina. Je to padělek z 8. až 9. století a pravdivost příběhu nepotvrzuje.
4. Že rok začínal 1. ledna odjakživa. Středověká Evropa počítala rok od Vánoc, od 25. března a různě jinak.
5. Že Čechy přešly na nový kalendář v roce 1582. Rudolf II. nařídil změnu pro rok 1584 a po 6. lednu následoval 17. leden.
6. Že je Silvestr svátek. Svátkem je 1. leden, 31. prosinec zákon mezi svátky nejmenuje.

Časté otázky

Proč se poslední den roku jmenuje Silvestr?

Podle římského biskupa Silvestra I., jehož svátek připadá na 31. prosince. Seznam pohřebních dnů římských biskupů uvádí právě tento den. Když se konec roku sjednotil na 31. prosinci, zůstalo jméno světce u posledního dne roku.

Kdy zemřel papež Silvestr I.?

Katolická encyklopedie uvádí 31. prosince 335 po jedenadvacetiletém pontifikátu od roku 314. Dodává, že jde nejspíš o den pohřbu, protože ho zaznamenává dobový seznam pohřebních dnů. Východní církev ho připomíná 2. ledna.

Opravdu Silvestr pokřtil císaře Konstantina?

Ne, to je legenda. Katolická encyklopedie označuje příběh o uzdravení a křtu císaře za zcela legendární. Východní podání Eusebia z Kaisareie popisuje křest až krátce před Konstantinovou smrtí v roce 337, daleko od Říma.

Co byla Konstantinova donace?

Falešná listina, v níž císař Konstantin údajně přenechává papeži Silvestrovi moc nad Římem a západními provinciemi. Podle Katolické encyklopedie vznikla mezi lety 750 a 850. Padělek jednoznačně prokázal roku 1440 Lorenzo Valla.

Proč začíná rok 1. ledna?

Juliánská reforma kalendáře v roce 45 před naším letopočtem určila 1. leden prvním dnem roku. Středověká Evropa počítala rok různě, třeba od 25. března nebo od Vánoc. Papež Řehoř XIII. v roce 1582 stanovil začátek roku na 1. ledna.

Kdy se v Čechách přešlo na gregoriánský kalendář?

Rudolf II. vydal mandát 3. prosince 1583 a nový kalendář platil v Království českém od začátku roku 1584. Po 6. lednu následoval rovnou 17. leden, takže se vynechalo deset dní.

Je Silvestr státní svátek?

Ne. Zákon jmenuje 1. leden jako státní svátek Den obnovy samostatného českého státu a zároveň jako ostatní svátek Nový rok. Poslední den roku mezi svátky uveden není, takže dnem pracovního klidu je až 1. leden.

Proč se na Nový rok jí čočka?

Podle rozšířené pověry přináší peníze, protože tvarem připomíná mince. Jde o pověru, jejíž stáří není doložené.