Adventní věnec: kdo ho vymyslel a co znamená
Adventní věnec vymyslel hamburský evangelický teolog Johann Hinrich Wichern, který první z nich zavěsil v roce 1839 v domově pro opuštěné děti Rauhes Haus. Měl tehdy mnohem víc než čtyři svíčky, protože dětem ukazoval, kolik dní zbývá do Vánoc. Čtyři svíčky přišly později, když se věnec zmenšil do běžných domácností, a jejich barvy a jména jsou už pozdější výklad.
Ve zkratce
- Věnec vznikl v roce 1839 v hamburském Rauhes Hausu a vymyslel ho Johann Hinrich Wichern.
- Šlo o dřevěné kolo od vozu, svíček bylo tolik, kolik dní zbývalo do Štědrého dne.
- Zelené větve přibyly kolem roku 1860, předtím věnec zelený nebyl.
- Čtyři svíčky se ustálily teprve s příchodem věnce do obytných pokojů.
- Liturgická barva adventu je fialová, třetí neděle Gaudete má barvu růžovou.
- Názvy železná, bronzová, stříbrná a zlatá neděle pocházejí z obchodu, ne z církve.
- Do katolických oblastí Německa se věnec dostal až ve 20. století, do českých domácností ještě později.
Kdo adventní věnec vymyslel
Johann Hinrich Wichern a Rauhes Haus
Wichern (1808 až 1881) byl evangelický teolog. V roce 1833 založil v Hamburku Rauhes Haus, domov pro opuštěné a zanedbané děti. Domov, který začínal v malé chalupě, se podle evangelického zpravodajství epd rozrostl na zhruba sto pracovišť a původní chalupa je dnes muzeum a konferenční dům.
První věnec v modlitebním sále
Podle evangelických zdrojů zavěsil Wichern první věnec na první adventní neděli roku 1839 v modlitebním sále domova v hamburské čtvrti Horn. Šlo o velké dřevěné kolo od vozu. Účel byl praktický a výchovný: děti se ptaly, kdy už budou Vánoce, a každý den, kdy se zapálila další svíčka, jim ukazoval, kolik dní zbývá. Některé české texty uvádějí rok 1838 jako první písemnou zmínku, evangelické a hamburské prameny se ale shodují na roce 1839.
Jak vypadal první věnec
Nejznámější popis zní tak, že na kole stály čtyři velké bílé svíčky pro neděle a k nim červené svíčky pro všední dny. Pevný počet svíček ale neexistoval: Wichern zapaloval jednu za každý den od první adventní neděle do Štědrého dne, takže se číslo každý rok měnilo. Zdroje uvádějí 23 nebo 24 svíček.
Barvy jsou ještě sporné. Mluvčí Rauhes Hausu pro epd řekl, že neexistuje doklad, že Wichern používal různé velikosti svíček pro neděle a všední dny. Archiv domova má jen jedinou černobílou kresbu původního věnce, na které jsou všechny svíčky stejně velké a barvu nelze určit. Obraz bílých a červených svíček je tedy spíš pozdější ustálená představa než doložený fakt.
| Údaj | Co je doložené | Co se rozchází |
|---|---|---|
| Místo a rok | Rauhes Haus, Hamburk-Horn, 1839 | některé české texty uvádějí 1838 |
| Tvar | dřevěné kolo od vozu, bez zeleně | zdroje se shodují |
| Počet svíček | jedna za každý den do Štědrého dne | 23, nebo 24, podle roku |
| Barvy a velikosti | na dochované kresbě jsou svíčky stejné | bílé neděle a červené všední dny jsou nedoložené |
| Zelené větve | věnec kolem roku 1860, stěny sálu už 1851 | zdroje se shodují |
Zelené větve a cesta ke čtyřem svíčkám
Proč zelený věnec přišel později
Dnešní představa věnce z jehličí je mladší než samotný věnec. Podle evangelických zdrojů ozdobili v roce 1851 jedlovými větvemi stěny modlitebního sálu a věnec samotný dostal zeleň kolem roku 1860. Starší tvrzení o pohanských předchůdcích věnce se v pramenech uvádí jen jako hypotéza, přímý předchůdce je až německá tradice 19. století.
Zmenšení do měšťanských obýváků
Velké kolo se do obytných pokojů nevešlo. Proto se v průběhu času svíčky pro všední dny vypustily a zůstaly čtyři, jedna na každou adventní neděli. Zvyk se šířil nejprve v protestantském severním Německu.
Do katolických oblastí a do Čech
Do katolického jihu Německa se podle evangelických i církevních textů dostal ve 20. století. Mezi válkami se zvyk rozšířil i mimo německy mluvící země.
Do českých zemí dorazil z německého prostředí a dobu příchodu prameny uvádějí různě. Český rozhlas Liberec ho přivádí z luterských oblastí přes Krušnohoří na počátek 20. století, zatímco etnografka Irena Novotná z Katovic pro Deník říká, že se v českých domácnostech rozšířil vlastně až po roce 1989. Přesné datum, kdy se věnec stal běžným, tedy prameny neurčují. Jiný adventní zvyk s větvemi, tentokrát s třešňovými, popisuje text o tom, proč barborka vykvete.
Kdy začíná advent
Rozhodující je kalendář. Advent začíná první adventní nedělí, tedy čtvrtou nedělí před 25. prosincem, a proto trvá 22 až 28 dní. První adventní neděle může připadnout na kterýkoli den od 27. listopadu do 3. prosince. Právě proto se svíčky nezapalují podle data, ale podle neděle. Ještě před adventem připadá na 11. listopadu svátek svatého Martina, s nímž souvisí zvyk, který popisuje článek proč se svatomartinská husa jí 11. listopadu.
| Štědrý den připadne na | První adventní neděle | Délka adventu |
|---|---|---|
| neděli | 3. prosince | 22 dní |
| pondělí | 2. prosince | 23 dní |
| sobotu | 27. listopadu | 28 dní |
Nejkratší advent nastává, když je Štědrý den v neděli: ta se počítá jako čtvrtá adventní. První adventní neděle je zároveň začátkem nového církevního roku. K vánočnímu času patří i pečivo, jehož původ vysvětluje text o tom, proč vánočka praská a odkud se u nás vzala.
Co znamenají čtyři svíčky a jejich barvy
Fialová a růžová
Liturgická barva adventu je fialová, symbol pokání a očekávání. Tři svíčky jsou proto fialové a třetí neděle má svíčku růžovou. Pravidlo má oporu v římském misálu: pro třetí adventní neděli, kterou církev nazývá Gaudete, smí kněz použít růžové roucho. Název pochází z latinského radujte se, ze vstupního zpěvu mše, který cituje list Filipanům. Kajícný tón je na půli cesty a barva se zjasňuje. Totéž platí o čtvrté neděli postní, Laetare.
Jména svíček
V českém prostředí se čtyři svíčky pojmenovávají podle výkladu. Nejčastěji se uvádí prorocká, betlémská, pastýřská a andělská, ale zdroje se v tom, co která symbolizuje, liší, a jde o zvyk, ne o liturgický předpis.
| Neděle | Jméno svíčky | Barva | Obvyklý výklad |
|---|---|---|---|
| 1. | prorocká | fialová | připomíná proroky, kteří ohlásili příchod Spasitele |
| 2. | betlémská | fialová | Betlém a jesle, někdy mír |
| 3. | pastýřská | růžová | radost, polovina adventu |
| 4. | andělská | fialová | mír a klid |
Některé domácnosti používají červené nebo bílé svíčky a věnec doplňují o pátou svíčku na Štědrý den. Je to přípustná lidová úprava. Jak svíčka hoří a proč někdy čadí, vysvětluje text o tom, proč svíčky čadí a jak funguje knot.
Železná, bronzová, stříbrná a zlatá neděle
Kovová jména nedělí s věncem ani s církví nesouvisejí. Vznikla v obchodním prostředí. Český rozhlas Dvojka uvádí, že zlatá neděle je doložena v berlínských novinách Vossische Zeitung z roku 1887 jako zavedený zvyk a že obchodníci díky ní směli prodávat i ve sváteční den.
Obchodní původ kovových jmen potvrzují i další české texty. Z toho plyne praktické pravidlo: když v textu čtete železná, bronzová, stříbrná a zlatá neděle, jde o jména z obchodu, ne z liturgie.
Šest tvrzení o adventním věnci, která neplatí
- Věnec je pradávný pohanský zvyk. Přímý předchůdce je Wichernův věnec z roku 1839, pohanské kořeny se uvádějí jen jako hypotéza.
- První věnec měl čtyři svíčky. Měl jich 23 nebo 24 podle roku, jednu za každý den do Štědrého dne.
- První věnec byl zelený. Zeleň přibyla kolem roku 1860.
- Wichern používal bílé svíčky pro neděle a červené pro všední dny. Mluvčí Rauhes Hausu říká, že to nikdo nedoložil.
- Svíčky musí být červené. Liturgická barva je fialová a růžová pro třetí neděli.
- Železná neděle je lidový název z tradice. Kovová jména pocházejí z obchodu a nejstarší doklad je z roku 1887.
Časté otázky
Kdo vymyslel adventní věnec?
Johann Hinrich Wichern, evangelický teolog z Hamburku, který v roce 1833 založil Rauhes Haus, domov pro opuštěné a zanedbané děti. První věnec zavěsil v roce 1839 v modlitebním sále tohoto domova v hamburské čtvrti Horn. Dřevěné kolo od vozu se svíčkami dětem ukazovalo, kolik dní zbývá do Vánoc.
Kolik svíček měl první adventní věnec?
Pevné číslo neexistovalo. Wichern zapaloval jednu svíčku za každý den od první adventní neděle do Štědrého dne, takže počet se každý rok měnil podle toho, na který den připadl Štědrý den. Často se uvádí 24, jiné texty počítají 23. Jisté je jen to, že svíček bylo mnohem víc než dnešní čtyři.
Kdy se na věnec poprvé daly zelené větve?
Kolem roku 1860. Už v roce 1851 ozdobili jedlovými větvemi stěny modlitebního sálu v Rauhes Hausu, ale věnec samotný dostal zeleň až o pár let později. Původní Wichernův věnec byl tedy holé dřevěné kolo se svíčkami, zelený věnec je pozdější úprava.
Proč má dnešní věnec jen čtyři svíčky?
Původní kolo bylo příliš velké pro obytné pokoje měšťanských domácností, proto se věnec zmenšil a svíčky pro všední dny odpadly. Zůstaly jen čtyři, jedna na každou adventní neděli. Tato čtyřsvíčková podoba se ustálila a drží se dodnes.
Jaké barvy mají mít svíčky na adventním věnci?
Liturgická barva adventu je fialová, takže církevně správná varianta jsou tři fialové svíčky a jedna růžová pro třetí neděli. Římský misál připouští pro tuto neděli růžové roucho, kněz ale smí zůstat u fialové. Červené, bílé nebo zlaté svíčky jsou v domácnostech běžné, ale jde o lidovou úpravu, ne o liturgické pravidlo.
Proč se třetí adventní neděle jmenuje Gaudete?
Gaudete je latinsky radujte se. Název pochází ze vstupního zpěvu mše té neděle, který cituje list Filipanům: radujte se v Pánu vždycky. Půlka adventu je za sebou, kajícný tón slábne a to vyjadřuje růžová barva. Stejné pravidlo platí o čtvrté neděli postní, která se jmenuje Laetare.
Kdy začíná advent?
První adventní nedělí, tedy čtvrtou nedělí před 25. prosincem. Připadá na dobu mezi 27. listopadem a 3. prosincem a trvá 22 až 28 dní. Pokud je Štědrý den v neděli, je tato neděle čtvrtá adventní a advent začíná už 3. prosince. První adventní neděle je zároveň začátkem nového církevního roku.
Odkud jsou názvy železná, bronzová, stříbrná a zlatá neděle?
Nejsou z církevní tradice, vznikly v obchodním prostředí. Zlatá neděle je doložena v berlínských novinách Vossische Zeitung z roku 1887 jako zavedený zvyk, Obchodníci tak podle rozhlasu označovali předvánoční neděle, kdy směli prodávat. S liturgií ani s věncem tato jména nesouvisejí.
