Čtenářský deník: jak ho napsat, osnova a vzory

Čtenářský deník je sešit nebo soubor, do kterého si čtenář po přečtení knihy zapíše její základní údaje, stručný děj, postavy a vlastní názor. Co přesně do zápisu patří, záleží na stupni školy: prvňák kreslí obrázek a píše pár vět, maturant zapisuje druh, žánr, kompozici, vypravěče a literárněhistorické souvislosti. V článku najdete osnovu pro každý stupeň, návod na vlastní názor, pravidla pro seznam 20 děl k maturitě a dva celé vzorové zápisy.

Ve zkratce

• Každý zápis má hlavičku: autor, název, a od 2. stupně také druh a žánr.
• Na 1. stupni stačí postavy, několik vět o ději, obrázek a jedna věta o tom, co se líbilo.
• Na střední škole přibývá téma, motivy, kompozice, vypravěč, jazyk a autor v kontextu doby.
• Děj se píše vlastními slovy, v přítomném čase a stručně, na pět až deset vět.
• Vlastní názor musí být zdůvodněný konkrétní scénou nebo postavou z knihy.
• K maturitě si žák sestavuje vlastní seznam nejméně 20 děl ze školního seznamu, který má nejméně 60 děl.

Co je čtenářský deník a k čemu slouží

Čtenářský deník není literární útvar s pevně danou podobou, ale pracovní záznam o přečtené knize. Škola ho zadává ze dvou důvodů: učitel z něj pozná, že žák knihu opravdu četl, a žák si v něm uchová to, co by jinak za pár měsíců zapomněl. Dobrý zápis slouží jako tahák pro budoucí vás, ne jako opis obsahu knihy.

Co do zápisu patří podle stupně školy

S každým stupněm školy zápis roste. Základ zůstává stejný, přibývají jen literární pojmy a vlastní úvaha. Přesné požadavky stanoví vyučující, tabulka ukazuje obvyklý rozsah.

První stupeň: postavy, děj a obrázek

Stačí napsat, kdo v knize vystupuje, co se stalo na začátku, uprostřed a na konci, a nakreslit scénu, která se dítěti nejvíc vryla do paměti. Obrázek není ozdoba, ale část zápisu. Rodič může pomoct otázkami, psát by ale mělo dítě samo.

Druhý stupeň: první literární pojmy

Na druhém stupni se do hlavičky přidává literární druh a žánr, tedy například epika a pověst, lyrika a balada nebo drama a komedie. Pomůže přehled literárních druhů a žánrů. Postavy se už jen nevyjmenovávají, ale popisují: jaké jsou, co dělají a jak se během příběhu mění. Přibývá krátká ukázka.

Střední škola: rozbor v malém

Na střední škole se zápis blíží rozboru díla. Zapisuje se téma a motivy, kompozice, vypravěč, časoprostor, jazyk a umělecké prostředky a také to, do jakého směru a období dílo patří. Postup, jak tyto vrstvy v textu najít, shrnuje návod na analýzu uměleckého textu. Kdo píše zápis touto osnovou už od prvního ročníku, má na konci studia přípravu k ústní maturitě hotovou.

Osnova zápisu krok za krokem

Následující osnova platí pro střední školu. Mladší žáci z ní vezmou jen řádky, které odpovídají jejich stupni. Pořadí není povinné, ale držte ho u všech knih.

Jak napsat děj, aby nebyl dlouhý

Děj pište po větších částech a ke každé dejte nejvýš dvě až tři věty. Scéna, bez které by se příběh nezměnil, do zápisu nepatří. Píše se v přítomném čase, ve třetí osobě a vlastními slovy.

Jak popsat postavy

U každé hlavní postavy stačí dvě věty: kdo to je a jak jedná. Přídavné jméno statečný samo nic nedokazuje, věta Rybář se vrátí pro opuštěné dítě, i když za ním všichni ostatní odešli ano. Podrobnější postup, jak spojit vzhled, povahu a jednání, popisuje článek o tom, jak napsat charakteristiku postavy. Postavu prozradí to, co dělá, víc než to, co o ní tvrdí vypravěč.

Jak psát vlastní názor

Vlastní názor nejde opsat a podle něj učitel pozná, že žák knihu četl. Věta Kniha se mi líbila, byla zajímavá neříká nic. Názor má tři části: co si myslíte, proč si to myslíte a čím to z knihy doložíte. Na střední škole přibývá srovnání s jiným dílem.

Tři otázky, které pomohou

Zkuste odpovědět, která scéna vás překvapila, se kterou postavou nesouhlasíte a jak by kniha dopadla, kdyby postava jednala jinak. Nečekal jsem, že na konci přežije zrovna rybář, kterému se celé město smálo je dobrý začátek. Kritika je dovolená, pokud je zdůvodněná, například že vás zdlouhavé popisy přírody zdržovaly od děje.

Názor na střední škole

Maturant už může v názoru vykládat, co dílo říká o člověku a o době. Hodí se otázka, zda hlavní myšlenka platí i dnes. Pět až osm vět s jedním jasným tvrzením stačí, delší názor bývá spíš opakováním děje.

Čtenářský deník k maturitě a seznam 20 děl

Ústní zkoušku z češtiny, která patří do profilové části maturity, upravuje paragraf 14b maturitní vyhlášky. Podle něj určí ředitel školy maturitní seznam nejméně 60 literárních děl a zároveň kritéria, podle kterých si žák sestaví vlastní seznam. Nejnižší počet děl v žákovském seznamu je 20, škola ale může stanovit víc. Pokud žák seznam neodevzdá, losuje si u zkoušky ze všech děl školního seznamu.

Termíny a průběh zkoušky

Podle vyhlášky se vlastní seznam odevzdává do 31. března pro jarní zkušební období a do 30. června pro podzimní. U zkoušky si žák vylosuje pracovní list s úryvkem z díla ze svého seznamu, připravuje se 15 až 20 minut a zkouška trvá nejdéle 15 minut. Podle Cermatu tvoří ústní zkouška 60 procent hodnocení celé zkoušky z češtiny. Čtenářský deník je tedy nejlepší podklad pro přípravu na zkoušku, která rozhoduje o většině známky.

Jak vybrat 20 děl

Kritéria pro sestavení seznamu určuje každá škola sama, obvykle předepisuje zastoupení období, literárních druhů a omezuje počet děl jednoho autora. Řiďte se proto pokyny své školy. Vybírejte díla, o kterých dokážete mluvit, ne ta nejkratší. Dobrou oporou pro výběr je přehled rozborů děl k maturitě, ve kterém si ke každé knize ověříte druh, žánr i souvislosti.

Deník jako příprava na pracovní list

U zkoušky dostanete úryvek a otázky na jeho zasazení do díla, na jazyk a na kontext. Poznamenejte si proto, kde leží klíčové scény, a dva až tři prostředky s ukázkou. Zápis k maturitě má být krátký a stejně členěný u všech 20 děl, aby se dal před zkouškou projít za jeden večer.

Dva vzorové zápisy

Oba zápisy vycházejí z našich rozborů. Nekopírujte je doslova, vlastní názor musí být váš. Podrobnější údaje k první knize najdete v rozboru Malého prince, ke druhé v rozboru Dykova Krysaře.

Vzor pro 1. stupeň ZŠ: Malý princ

Název: Malý princ
Autor: Antoine de Saint-Exupéry, kniha je přeložená z francouzštiny
Ilustrace: obrázky nakreslil sám autor

Hlavní postavy: malý princ, letec, růže, liška, had

O čem kniha je: Letci se porouchá letadlo a musí přistát na poušti. Ráno ho probudí malý chlapec a prosí ho, aby mu nakreslil beránka. Chlapec přiletěl z planetky, která je sotva větší než dům a roste na ní jeho růže. Cestou navštívil šest planetek, na kterých žili podivní dospělí: král, domýšlivec, pijan, byznysmen, lampář a zeměpisec. Na Zemi se spřátelil s liškou a ta ho naučila, že kamarád je ten, o koho se staráme. Na konci se princ s letcem rozloučí, protože se chce vrátit ke své růži.

Nejvíc se mi líbilo: Jak liška vysvětlovala, že kamarádství potřebuje čas. Myslím na to, když se starám o našeho psa.

Kdo by měl knihu číst: Každý, kdo má rád pohádky. Dospělí by ji měli číst taky, protože někteří zapomněli, jaké to je být dítě.

Obrázek: Nakreslil jsem prince na jeho planetce se třemi sopkami a s růží.

Vzor pro střední školu: Krysař

Autor: Viktor Dyk (1877 až 1931), básník, prozaik, dramatik, novinář a politik, redaktor časopisu Lumír.
Vydání: časopisecky 1911 až 1912 v Lumíru pod názvem Pravdivý příběh, knižně 1915 v Praze u Fr. Borového v edici Zlatokvět.
Druh, forma, žánr: epika, próza místy rytmizovaná, novela.
Směr a období: novoklasicismus s novoromantickými rysy, česká literatura počátku 20. století, autor patří ke generaci buřičů.

Námět a téma: Dyk přebírá německou pověst o krysaři z Hameln a mění ji. Tématem je střet výjimečného jedince se světem spokojených měšťanů a rozpor mezi snem a skutečností.
Motivy: píšťala (moc, umění, pokušení), krysy, řeka, propast na hoře Koppel, sedmihradská země.

Kompozice: 26 krátkých kapitol označených I až XXVI, děj plyne chronologicky a stupňuje se. Vedle hlavní linie krysaře běží vedlejší linie rybáře Seppa Jörgena, která přinese pointu.
Čas a prostor: hanzovní město Hameln v blíže neurčeném středověku, jaro.
Vypravěč: er-forma, vševědoucí vypravěč, který měšťany komentuje s ironií.

Postavy: krysař, hrdý samotář beze jména, který se bojí vlastní moci; Agnes, jeho láska; dlouhý Kristián, Agnesin milenec; Sepp Jörgen, dobrosrdečný rybář, který chápe všechno až druhý den; konšelé Frosch a Strumm, kteří upřou krysaři odměnu.

Děj: Do Hameln přichází krysař a vyvede krysy do řeky. Konšelé mu odmítnou zaplatit smluvenou odměnu, on ale město kvůli Agnes ušetří. Agnes mu vyzná, že čeká dítě s Kristiánem, a odchází na horu Koppel. Krysař poprvé zapíská plnou silou a celé město za ním odejde do propasti, on sám jde za nimi. Přežije jen Jörgen, který v opuštěném domě najde nemluvně a kvůli jeho pláči se od propasti vrátí.

Jazyk: spisovná čeština s knižními tvary a přechodníky, krátké věty jako samostatné odstavce. Refrén, symbol, kontrast (sny konšelů), ironie a aluze na Fausta a Ahasvera. Ukázka z kapitoly XIV, kde se věta třikrát opakuje: „Krysař zadíval se na řeku.“

Vlastní názor: Nejsilnější je pro mě konec. Krysař má moc nad celým městem, ale skutečným hrdinou se stává obyčejný rybář, kterému se všichni smáli, protože se postará o dítě. Kniha tak říká, že vzdor sám nestačí a že smysl má péče o druhé.

Sedm chyb, které se v čtenářském deníku opakují

Většině z nich zabrání to, když zápis píšete hned po dočtení knihy.

1. Opsaný obsah z internetu. Učitel ho pozná podle cizích obratů a detailů, které v knize nejsou.
2. Převyprávění každé kapitoly. Děj má být shrnutí, ne zkrácená kniha. Stačí pět až deset vět.
3. Záměna autora a vypravěče. Ich-forma neznamená, že autor vypráví o sobě. U Malého prince vypráví letec, ne Saint-Exupéry.
4. Žánr podle námětu. Krysař vychází z pověsti, ale žánrem je novela. Žánr se určuje podle stavby a rozsahu díla.
5. Názor bez důvodu. Věta líbilo se mi to bez příkladu z knihy nic nedokazuje.
6. Rok vydání, které jste četli. Do zápisu patří rok prvního vydání, u starších děl často i rok vzniku.
7. Každý zápis jinak. Bez jednotné osnovy se deník před maturitou špatně opakuje.

Další pojmy potřebné k rozboru díla shrnuje přehled literárních pojmů.

Časté otázky

Co patří do čtenářského deníku?

Autor a název knihy, hlavní postavy, stručný děj a vlastní názor. Na prvním stupni k tomu patří obrázek, od druhého stupně literární druh a žánr, na střední škole také téma, kompozice, vypravěč, jazyk a zasazení autora do doby.

Jak dlouhý má být zápis ve čtenářském deníku?

Na prvním stupni stačí půl až jedna strana sešitu včetně obrázku. Na střední škole bývá zápis dlouhý jednu až dvě strany. Rozsah ale určuje vyučující.

V jakém čase se píše děj?

Děj se v čtenářském deníku obvykle píše v přítomném čase a ve třetí osobě. Přítomný čas zápis zkracuje a odlišuje převyprávění od vyprávění v knize.

Jak napsat vlastní názor na knihu?

Napište, co si o knize myslíte, proč a čím to z knihy doložíte, třeba konkrétní scénou nebo postavou. Na střední škole můžete přidat, zda hlavní myšlenka platí i dnes, nebo knihu srovnat s jiným dílem.

Kolik děl musí mít seznam k maturitě?

Podle maturitní vyhlášky nejméně 20 děl. Žák je vybírá ze školního seznamu, který má nejméně 60 děl, a podle kritérií, která stanoví ředitel školy.

Do kdy se odevzdává seznam četby k maturitě?

Do 31. března pro jarní zkušební období a do 30. června pro podzimní zkušební období. Kdo seznam neodevzdá, losuje si u ústní zkoušky z pracovních listů ke všem dílům školního seznamu.

Může být čtenářský deník v počítači?

Ano, pokud to vyučující dovolí. Na střední škole je soubor v počítači praktický, protože se v něm dá hledat a před maturitou snadno doplnit.

Musí čtenářský deník obsahovat citát z knihy?

Na prvním stupni ne. Od druhého stupně se krátká ukázka doporučuje a na střední škole se hodí ke každému dílu, protože u ústní maturity se pracuje s úryvkem. Citát patří do uvozovek a s číslem kapitoly.