Prokletí králové: pořadí knih Maurice Druona a česká vydání

Prokletí králové je řada sedmi historických románů Maurice Druona a čte se v pořadí vydání, od Železného krále po Když král ztrácí Francii. Pořadí samo spor nevyvolává. Zmatek dělají česká vydání: starší má tři svazky a šest románů, novější sedm svazků a romány všechny, a třetí díl se v každém jmenuje jinak.

Tenhle článek je o knihách. Podle Druonových románů vznikly ve Francii dva televizní seriály stejného jména, první v roce 1972 v režii Clauda Barmy a druhý v roce 2005 v režii Josée Dayanové. Oba vycházejí z prvních šesti románů. Sedmý román vyšel až pět let po prvním seriálu a v televizní podobě neexistuje, takže kdo zná jen obrazovku, zná nejvýš šest sedmin knižní řady.

Ve zkratce

• Řada má sedm románů. Šest vyšlo francouzsky v letech 1955 až 1960, sedmý v roce 1977.
• Pořadí vydání je zároveň pořadím děje. Žádný prequel ani vsunutý díl neexistuje.
• Česky vyšlo všech sedm románů v nakladatelství Talpress v letech 2005 až 2008.
• Starší české vydání z nakladatelství Naše vojsko z roku 1992 má tři svazky po dvou románech a sedmý román v něm není.
• Sedmý díl vypráví v první osobě jedna postava. Prvních šest takového vypravěče nemá.
• Děj začíná rokem 1314 za vlády Filipa IV. Sličného a vede k počátkům stoleté války.
• George R. R. Martin v předmluvě k anglickému vydání jmenuje Druona mezi autory, kteří ovlivnili Hru o trůny.

Sedm románů v pořadí

Maurice Druon (1918 až 2009) byl francouzský spisovatel a člen Francouzské akademie. Řadu nazval Les Rois maudits a bibliografie na webu Francouzské akademie ji vede jako sedm číslovaných historických románů. Prvních šest vydalo nakladatelství Del Duca, sedmý nakladatelství Plon.

České názvy v tabulce jsou ty, pod kterými knihy skutečně vyšly a pod kterými je vedou katalogy českých knihoven. Druhý díl se česky jmenuje Zardoušená královna, ne Uškrcená královna, a sedmý Když král ztrácí Francii.

Pořadí vydání a pořadí děje je totéž

U historických řad bývá spor, jestli číst podle roku vydání, nebo podle let, ve kterých se děj odehrává. Tady odpadá. Původní francouzské vydání neslo u prvních pěti dílů letopočty děje přímo v podtitulu a ty jdou po sobě bez návratů.

Letopočty u prvních pěti dílů jsou převzaté z podtitulů původního vydání, jak je uvádí Souborný katalog. U šestého a sedmého dílu podtitul s letopočtem v katalozích není, proto je období popsané slovy podle anotací českých knihoven. Mezi čtvrtým a pátým dílem děj přeskakuje několik let, pořadí to ale nemění.

Kde začít

Železným králem, jiná rozumná možnost není. Romány na sebe navazují těsně, druhý díl začíná tam, kde první skončil, a postavy přecházejí z knihy do knihy. Začít uprostřed znamená dostat rodokmen a spory bez vysvětlení. Kdo má doma třísvazkové vydání, začíná svazkem prvním, i když na hřbetě stojí název druhého románu.

Je řada dopsaná

Ano. K dnešku vyšlo sedm románů a autor zemřel v roce 2009. Kdo nechce začínat rozepsaný cyklus, tady nic neriskuje.

Proč se sedmý díl liší od ostatních

Rozdíly jsou tři a dají se popsat bez prozrazení děje.

Odstup sedmnácti let

Šestý díl Lilie a lev vyšel v roce 1960, sedmý Když král ztrácí Francii v roce 1977. Mezitím vyšlo v roce 1966 nové šestisvazkové vydání a v roce 1972 vznikl první televizní seriál. Řada tedy sedmnáct let existovala jako šestidílná.

Jeden vypravěč v první osobě

Sedmý román celý vypráví jedna postava, kardinál z Périgordu, a mluví v první osobě. Vypráví cestou, v nosítkách, a obrací se ke svému synovci. Už názvy prvních dvou kapitol to říkají: v jedné kardinál přemýšlí, ve druhé mluví. Prvních šest románů je napsaných jinak, děj v nich sleduje řadu postav a žádný takový průvodce v nich není.

Jiní hrdinové, pozdější doba

Sedmý díl se odehrává za vlády Jana II. Autor ho otevírá otázkou, jak se nejmocnější křesťanské království během čtyřiceti let dostalo na dno. Kdo čeká pokračování ve stejném tempu a se stejnými postavami, bude překvapen.

Co vyšlo česky a u koho

Katalogy českých knihoven evidují dvě česká vydání od dvou nakladatelů a ve dvou různých překladech. Liší se počtem svazků i tím, jestli jsou úplná.

Naše vojsko: tři svazky, šest románů

Vydání z roku 1992 spojuje romány po dvou. První svazek obsahuje Železného krále a Zardoušenou královnu, druhý Jed královské koruny a Zákon mužů, třetí Francouzskou vlčici a Lilii a lva. Některé knihovny ho proto vedou jako trilogii. Zkrácená verze to není, jen jinak svázaných šest románů. Sedmý román v tomhle vydání chybí.

Talpress: sedm svazků, celá řada

Nakladatelství Talpress vydalo každý román zvlášť: Železného krále a Zardoušenou královnu v roce 2005, Jedy koruny a Zákon mužů v roce 2006, Francouzskou vlčici a Lilii a lva v roce 2007 a Když král ztrácí Francii v roce 2008. Je to jediné české vydání, které obsahuje sedmý díl. Novější české vydání katalogy neevidují.

Past dvojího číslování

Kdo kupuje z druhé ruky, narazí na to, že slovo díl znamená v každém vydání něco jiného. Lilie a lev je třetí svazek u Našeho vojska a šestý díl u Talpressu, a je to tentýž román. Knihovny navíc starší svazky katalogizují někdy podle prvního, jindy podle druhého románu uvnitř. Jak se v takové situaci zorientovat obecně, popisuje návod, jak postupovat u série vydané česky mimo pořadí.

Třetí díl má navíc dva české názvy. V překladu Aleny Pokové je to Jed královské koruny, v překladu Dany Melanové Jedy koruny. Obojí je román Les Poisons de la couronne. Při doplňování řady z různých vydání se proto vyplatí hlídat originální název, ne český.

Jaké období řada pokrývá a jak je to s věrností

Řada začíná v roce 1314, v posledním roce vlády francouzského krále Filipa IV. Sličného. Sleduje jeho syny a dceru, konec přímé linie Kapetovců, nástup rodu Valois a spory s Anglií, ze kterých vyrostla stoletá válka. Sedmý díl dovádí vyprávění do vlády Jana II. v polovině 14. století.

Děj se neodehrává jen ve Francii. Svazek s pátým a šestým dílem se podle anotace Městské knihovny v Praze v první části věnuje hlavně anglickému dvoru za Eduarda II., protože Filipova dcera Isabela byla anglickou královnou. Kdo hledá širší souvislosti žánru, najde je v přehledu, co je historický román a kde se v něm láme hranice mezi doloženým a domyšleným.

Co k věrnosti říká sám autor

Druon k románům připojoval vlastní historické poznámky. Anglické vydání Železného krále je má v obsahu jako samostatný oddíl hned za textem románu, vedle autorova poděkování. V sedmém dílu autor děkuje spolupracovníkovi za shromáždění dokumentace a jmenuje francouzskou Národní knihovnu a Národní archiv. České vydání třetího dílu z nakladatelství Talpress má podle katalogu rejstřík.

Jako motto prvního dílu zvolil Druon výrok bratří Goncourtů, že dějiny jsou román, který se stal. Je to tedy románové zpracování skutečných událostí s poznámkovým aparátem, ne odborná historie.

Prokletí králové a Píseň ledu a ohně

Spojení s fantasy ságou není čtenářská domněnka, ale výrok autora. George R. R. Martin napsal předmluvu k anglickému vydání, které od roku 2013 vydává nakladatelství HarperCollins, a totéž téma rozvedl v dubnu 2013 v textu pro deník The Guardian.

Co Martin přesně napsal

V předmluvě uvádí, že jeho řada čerpá z fantasy i z historického románu. Vedle Tolkiena a dalších autorů fantasy jmenuje autory historických románů, kteří Hru o trůny a její pokračování ovlivnili, a mezi nimi Maurice Druona. Druonovu řadu tam nazval „původní hrou o trůny“. O věrnosti poznamenal, že skoro všechno v ní pochází přímo z dějin.

Z téže předmluvy plyne jedna věc užitečná pro české čtenáře. Martin si v ní stěžuje, že sedmý díl do angličtiny nikdy přeložen nebyl. Anglický překlad vyšel podle tiráže až v roce 2015. Česky byl v tu dobu sedmý díl už sedm let k mání, český čtenář měl tedy celou řadu dřív než anglický.

Co z toho neplyne

Martin mluví o vlivu, ne o předloze. Píseň ledu a ohně není převyprávěné Prokletí králové a hledat v ní postavu za postavu nemá oporu v ničem, co autor napsal. Kdo jde opačným směrem a zvažuje fantasy ságu, najde stav vydávání v článku o tom, kolik knih Písně ledu a ohně vyšlo.

Co číst potom

Záleží na tom, co vás na Druonovi drželo.

Dvůr, moc a intriky

Kdo četl hlavně kvůli politice u dvora, má nejblíž k tudorovské trilogii Hilary Mantelové. Stojí na stejném základu, na doložených osobách a událostech. V jakém pořadí ji číst, shrnuje průvodce trilogií Wolf Hall.

Středověk jako svět

Kdo chce zůstat ve středověku, ale mezi staviteli a měšťany místo králů, může pokračovat ke Kenu Follettovi. Jeho řada má vymyšlené hrdiny zasazené do skutečných dějin, což je opačný postup než u Druona. Přehled dílů nabízí článek, který řadí Pilíře země a další knihy z Kingsbridge.

Totéž s draky

Kdo přišel k Druonovi od Martina, cestu zpět zná. Kdo přichází od Druona a fantasy nečte, měl by vědět jednu věc předem: na rozdíl od Prokletí králové není Martinova sága dopsaná. Podrobnosti jsou v textu, který rozebírá, zda má smysl Píseň ledu a ohně začínat.

Pro koho to není

Kdo potřebuje jednoho hrdinu, se kterým projde celou řadu, ho tady nedostane. Postav je mnoho, střídají se a ke každému dílu patří seznam osob a rodokmen. Bez ochoty sledovat příbuzenské vztahy se v řadě nedá vyznat.

Druhá překážka je sedmý díl. Kdo si oblíbil rychlé střídání scén v prvních šesti románech, dostane na konec dlouhé vyprávění jedné postavy s mnoha odbočkami. A třetí je praktická: obě česká vydání jsou staršího data, takže kompletování řady znamená knihovnu nebo antikvariát a trpělivost s dvojím číslováním.

Šest věcí, které se o Prokletí králové pletou

1. Že je to trilogie. Tři svazky má jen vydání z roku 1992, které spojuje romány po dvou. Románů je sedm.
2. Že se druhý díl jmenuje Uškrcená královna. Obě česká vydání ho uvádějí jako Zardoušenou královnu.
3. Že Jed královské koruny a Jedy koruny jsou dvě různé knihy. Je to tentýž třetí díl ve dvou překladech.
4. Že sedmý díl česky nevyšel. Vyšel v roce 2008 v nakladatelství Talpress, chybí jen ve starším třísvazkovém vydání.
5. Že Lilie a lev je třetí díl. Je to šestý román. Třetí je to svazek ve vydání Našeho vojska.
6. Že jde o fantasy, protože ji doporučuje autor Hry o trůny. Je to historický román o skutečných panovnících, Martin ho jmenuje jako jeden ze svých vzorů.

Časté otázky

V jakém pořadí číst Prokletí králové?

V pořadí vydání: Železný král, Zardoušená královna, Jed královské koruny, Zákon mužů, Francouzská vlčice, Lilie a lev a Když král ztrácí Francii. Pořadí vydání je u téhle řady zároveň pořadím děje, žádný díl se v čase nevrací před předchozí a žádný prequel neexistuje.

Kolik dílů má Prokletí králové?

Sedm románů. Šest jich vyšlo ve francouzském originále v letech 1955 až 1960, sedmý následoval v roce 1977. Maurice Druon zemřel v roce 2009, takže řada je uzavřená a další díl nevyjde.

Vyšlo Prokletí králové celé česky?

Ano, všech sedm románů vyšlo v nakladatelství Talpress v letech 2005 až 2008 v překladu Dany Melanové. Starší vydání z nakladatelství Naše vojsko z roku 1992 v překladu Aleny Pokové má tři svazky a obsahuje jen prvních šest románů.

Proč má starší české vydání jen tři knihy?

Protože nakladatelství Naše vojsko v roce 1992 spojilo romány po dvou do jednoho svazku. První svazek obsahuje Železného krále a Zardoušenou královnu, druhý Jed královské koruny a Zákon mužů, třetí Francouzskou vlčici a Lilii a lva. Tři svazky tedy znamenají šest románů, ne zkrácenou verzi.

Čím se liší sedmý díl Když král ztrácí Francii?

Vyšel sedmnáct let po šestém dílu a je jinak napsaný. Celý román vypráví v první osobě jedna postava, kardinál z Périgordu, který během cesty mluví ke svému synovci. Prvních šest románů takového vypravěče nemá.

Dá se skončit u šestého dílu?

Dá. Šest románů z let 1955 až 1960 vycházelo jako souvislý celek a starší české vydání jimi končí. Sedmý díl se odehrává později a má jinou formu, takže ho řada čtenářů bere jako dodatek. Kdo chce celou řadu, potřebuje sedmý svazek z nakladatelství Talpress.

Inspirovalo Prokletí králové Hru o trůny?

George R. R. Martin to sám uvádí. V předmluvě k anglickému vydání Železného krále napsal, že Hru o trůny a její pokračování ovlivnili také velcí autoři historických románů, a jmenuje mezi nimi Maurice Druona. Druonovu řadu tam nazval původní hrou o trůny.

Je Prokletí králové fantasy?

Není. Je to historický román o francouzských králích 14. století, bez draků a bez magie jako hybatele děje. Se světem fantasy ho spojuje jen to, že se k němu jako ke svému vzoru hlásí autor Písně ledu a ohně.