Vlastimil Vondruška: v jakém pořadí číst jeho knihy

Dvě detektivní řady, dohromady skoro šedesát svazků, a v obou platí totéž: každý případ se v jedné knize otevře i uzavře, takže se dají číst na přeskáčku. Co se na přeskáčku číst nedá, jsou osudy hlavního hrdiny. A pak je tu past, na kterou se v antikvariátech naráží dodnes: pět knih ze stejné řady vyšlo pod cizím jménem a s vlastním číslováním.

Ve zkratce

• Hlavní řada je Hříšní lidé Království českého s Oldřichem z Chlumu, přes třicet svazků.
• Druhá detektivní řada jsou Letopisy královské komory, dvacet svazků.
• Každý svazek má uzavřený případ, číst v pořadí není povinné.
• Nultý díl je předehra vydaná až po dvaceti jiných, nezačínejte jím.
• Pět raných knih vyšlo pod pseudonymem Jan Alenský a s jiným číslováním.
• Jiří Adam z Dobronína je písař, ne prokurátor, a jeho doba není středověk.
• Jakub Protiva z Protivce není Vondruškova postava, je to jiný autor.
• Epopeje a Křišťálový klíč nejsou detektivky, patří jinam.

Kdo Vondruška je

Vystudovaný historik a národopisec, absolvent Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Pracoval v Národním muzeu, kde byl v druhé polovině osmdesátých let ředitelem Historického muzea. Odborně se věnoval dějinám hmotné kultury a hlavně historii skla a sklářství.

Ta sklářská linka není jen kuriozita v životopisu. Na konci devadesátých let založil v Doksech sklárnu Královská huť, kde se vyráběly kopie historického skla, a provozoval ji přes deset let. Kdo si přečte jeho ságu sklářského rodu, čte látku, kterou autor zná řemeslně, ne z rešerše.

Hříšní lidé Království českého: kompletní pořadí knih

Hlavní hrdina je rytíř Oldřich z Chlumu, královský prokurátor a purkrabí na Bezdězu, a řada se odehrává za vlády Přemysla Otakara II., tedy ve druhé polovině třináctého století. Roky v tabulce jsou roky prvního vydání, ověřené v katalogu Národní knihovny.

Číslo 30,5 není překlep. Tak ten titul čísluje jedna z databází, protože stojí uvnitř řady mezi třicátým a jedenatřicátým dílem, ale nepočítá se jako plnohodnotný svazek. Jiná databáze ho vede mimo číslování mezi předehrami. Který výklad odpovídá obsahu, se doložit nedá, a tak je tady uvedený tak, jak ho čísluje řada sama.

Pozor na nultý díl

Kniha Oldřich z Chlumu vyšla v roce 2015, tedy jako jedna z posledních, ale obsahuje příběhy z hrdinovy mladosti a v ději stojí před prvním dílem. Je to tedy předehra, ne začátek.

Přesto se jí nezačíná. Je psaná jako dárek čtenářům, kteří řadu už znají, a bez znalosti pozdějšího Oldřicha z ní člověk mnoho nemá. Kdo chce začít, začíná knihou Dýka s hadem z roku 2002. Tady se tedy pořadí vydání a chronologie děje rozcházejí, ale doporučené pořadí čtení jde s vydáním, ne s dějem.

První svazky nejsou romány

Několik prvních knih obou řad tvoří trojice nebo dvojice novel, ne jeden souvislý román. Prozrazují to i původní podtituly: druhý díl vyšel s dovětkem o třech zločinech, které rozřešil královský prokurátor Oldřich z Chlumu. Kdo čeká čtyřsetstránkovou zápletku, dostane tři kratší případy za sebou.

Letopisy královské komory: kompletní pořadí

Druhá detektivní řada má dvacet svazků a hraje se v jiné době. Hlavní postava Jiří Adam z Dobronína je písař královské komory, ne prokurátor, a děj se odehrává ve druhé čtvrtině šestnáctého století, za Ferdinanda I. Habsburského. Obojí se plete tak často, že to stojí za zvýraznění.

Prvních šest svazků se v e-shopech objevuje pod římskými čísly, ale v katalogu mají vlastní názvy podle jednotlivých příběhů uvnitř. Právě proto se stává, že si čtenář koupí dvakrát totéž: jednou jako Letopisy královské komory IV. a podruhé jako Velhartické pastorále. Je to jedna a tatáž kniha.

Ta tříletá mezera je skutečná

Mezi osmým svazkem z roku 2013 a devátým z roku 2016 zeje tříletá díra a vypadá to, jako by seznam nebyl úplný. Není to chyba: číslování v katalogu je souvislé a mezi nimi žádný svazek není. V těch letech autor psal jiný cyklus. Podobná, kratší mezera je i mezi čtrnáctým a patnáctým svazkem.

Musí se to číst v pořadí?

Případy ne, hrdina ano. Každý svazek přinese vyšetřování, které se v něm otevře i uzavře, takže se dá vzít kterákoli kniha samostatně a nic v ní nechybí. To platí pro obě řady stejně.

Průběžná linka je v Oldřichových osobních poměrech. Rodinné a životní okolnosti hlavního hrdiny se napříč řadou mění, takže kdo začne uprostřed, dozví se některé věci dřív, než by měl. Není to spoiler v pravém smyslu, spíš přijde o ten pomalý vývoj, který dlouhá řada nabízí.

Autorovo vlastní doporučení pořadí doložit nešlo. Všechno výše plyne ze stavby knih a z popisů vydavatele, ne z autorova vyjádření. Kdo chce mít jistotu, drží se pořadí vydání a začíná od jedničky.

Sedm věcí, na které se u téhle bibliografie naráží

1. Pseudonym Jan Alenský. Pět knih ze stejné řady vyšlo už v roce 1995 u jiného nakladatele pod tímhle jménem a s vlastním číslováním od jedné do pěti. V antikvariátu se tak dá koupit první díl a dostat úplně jinou knihu.
2. Přepracovaná vydání. Část starších příběhů autor přepsal a vydal znovu. Text se tedy mezi vydáními liší, nejde jen o dotisk.
3. Zkrácené názvy. Prvních šest dílů hlavní řady vyšlo pod dlouhými názvy s dovětkem, zkrácené názvy nesou až pozdější vydání. Táž kniha tedy vypadá v katalozích jako dvě.
4. Souborná vydání. U jednoho z nedetektivních cyklů existuje souhrnné vydání, které katalogy vedou jako další položku řady. Není to další díl.
5. Dvě databáze, dvě čísla. Jedna vede v hlavní řadě devětatřicet položek, druhá pětačtyřicet. Rozdíl dělají reedice a soubory, ne nové příběhy.
6. Jiří Adam jako prokurátor. Není. Prokurátor je Oldřich z Chlumu, Jiří Adam je písař královské komory.
7. Letopisy jako středověk. Nejsou. Odehrávají se v renesanci za Habsburků, tedy o skoro tři sta let později než hlavní řada.

Pozor na záměnu autorů

Tohle je nejčastější omyl vůbec. Rychtář Jakub Protiva z Protivce a mnich Blasius nejsou Vondruškovy postavy. Je to série spisovatele Jana Bauera, který píše rovněž české středověké detektivky a odehrává se za vlády Václava IV.

Záměna je pochopitelná: dva čeští autoři, tentýž žánr, podobná doba, podobný typ hrdiny. Praktické vodítko při nákupu je jméno postavy. Oldřich z Chlumu a Jiří Adam z Dobronína jsou Vondruškovi, Jakub Protiva Bauerův.

Co detektivky nejsou

Vondruška napsal desítky knih a jen část z nich jsou detektivky. Kdo si vybírá podle jména autora, může snadno sáhnout po něčem úplně jiném, což bývá zdroj zklamání.

Přemyslovská, Husitská a Lucemburská epopej jsou románové fresky o českých dějinách, ne vyšetřování. Křišťálový klíč je čtyřdílná kronika severočeského sklářského rodu. Fiorella je čtyřdílná řada pro mladší čtenáře s dcerou Rudolfova alchymisty. A Případy Afrodity Rossové jsou novější linka, kde se prolínají dvě časové roviny, současnost a minulost.

Čím se to liší od anglosaské detektivky

Nejnápadnější rozdíl je v tom, kdo vyšetřuje. V britské klasice je to soukromá osoba nebo excentrický amatér, který stojí mimo moc. Tady je vyšetřovatel úředník panovníka: prokurátor a purkrabí v jednom případě, písař královské komory v druhém. Postava tedy nevyšetřuje navzdory instituci, ale z jejího pověření.

Druhý rozdíl je v uspořádání celku. Řada není volný soubor případů, ale cyklus vázaný na jednu konkrétní vládu a jedno území. Ta doba je nosníkem, ne kulisou. Přesto sám autor v rozhovorech reálie označuje spíš za rámec a dekoraci a říká, že romány mají v první řadě bavit.

Konec, ve kterém vítězí spravedlnost

Tohle je pro čtenářskou volbu možná nejdůležitější. Autor svou poetiku shrnuje sám: dobro a spravedlnost musí v příbězích zvítězit. Konec je tedy hodnotově uzavřený, což je zásadní rozdíl proti většině moderní kriminální prózy, kde je otevřený nebo dvojznačný konec běžný.

V tomhle má Vondruška blíž k britské detektivce zlatého věku než k dnešní krimi: pořádek se na konci obnoví. Kdo chce vědět, kam ta hranice mezi jednotlivými žánrovými nálepkami vede, najde je srovnané v přehledu rozdílů mezi detektivkou, thrillerem a krimi. A kdo hledá útěšné čtení s uzavřeným koncem, může se podívat i na cozy krimi, i když tam vyšetřují amatéři, ne královští úředníci.

Adaptace

Existuje jeden film. Jménem krále z roku 2009 v režii Petra Nikolaeva vychází z příběhů o Oldřichovi z Chlumu a autor se podílel na scénáři. Původně měl vzniknout televizní seriál středověkých detektivek, ale zůstalo u pilotního filmu. Seriál doložitelně nevznikl.

Zato audioknih je hodně. Vyšly jednotlivé díly i souborné kolekce a část příběhů zpracoval jako četbu i Český rozhlas. Pro dlouhou řadu je to praktická cesta, jak ji projít, aniž by člověk skupoval třicet svazků.

Časté otázky

V jakém pořadí číst knihy o Oldřichovi z Chlumu?

Podle pořadí vydání, tedy od knihy Dýka s hadem. Nultým dílem nezačínejte, přestože v ději stojí před jedničkou. Vyšel až po dvaceti jiných svazcích a je psaný jako doplněk pro čtenáře, kteří řadu už znají. Případy jsou uzavřené, takže se dá číst i na přeskáčku, ale osudy hrdiny se posouvají průběžně.

Kolik dílů řada o Oldřichovi z Chlumu má?

Záleží, co se počítá. Číslované svazky řady jdou od nuly po sedmatřicítku, k tomu jeden titul stojící uvnitř číslování a několik povídkových souborů, které databáze řadí různě. Proto se u téže řady narazí na čísla od více než třiceti po pětačtyřicet. Rozdíl dělají reedice a soubory, ne nové příběhy.

Musí se Letopisy královské komory číst v pořadí?

Nemusí, každý svazek obsahuje uzavřené případy. Prvních šest svazků jsou navíc dvojice nebo trojice kratších příběhů, ne romány. Pořadí vydání dává hrdinovým osudům souvislost, ale žádnou průběžnou zápletku, kterou by čtenář přeskočením ztratil, tam nenajdete.

Je Jiří Adam z Dobronína prokurátor?

Není, je to písař královské komory. Prokurátorem je Oldřich z Chlumu z druhé řady. Liší se i doba: Oldřich působí ve druhé polovině třináctého století za Přemysla Otakara II., Jiří Adam ve druhé čtvrtině šestnáctého století za Ferdinanda I. Habsburského.

Napsal Vlastimil Vondruška série o Jakubu Protivovi z Protivce?

Nenapsal, to je série Jana Bauera. Záměna je běžná, protože oba píší české středověké detektivky s podobným typem hrdiny. Vodítko je jméno postavy: Oldřich z Chlumu a Jiří Adam z Dobronína patří Vondruškovi, Jakub Protiva a mnich Blasius Bauerovi.

Proč se v katalozích objevuje jedna kniha dvakrát?

Důvody jsou tři. Prvních šest dílů hlavní řady vyšlo pod dlouhými názvy a zkrácené nesou až reedice. Prvních šest Letopisů má vedle římského čísla i vlastní názvy jednotlivých příběhů. A část starších textů autor přepracoval a vydal znovu, takže se text mezi vydáními liší.

Co jsou knihy vydané pod jménem Jan Alenský?

Pět knih z řady o Oldřichovi z Chlumu, které vyšly v polovině devadesátých let u jiného nakladatele pod tímhle pseudonymem. Mají vlastní číslování od jedné do pěti, které s pozdější řadou nesouvisí. V antikvariátech je to nejčastější past: koupíte první díl a dostanete jinou knihu, než čekáte.

Které Vondruškovy knihy nejsou detektivky?

Přemyslovská, Husitská a Lucemburská epopej jsou románové fresky o českých dějinách. Křišťálový klíč je kronika severočeského sklářského rodu. Fiorella je řada pro mladší čtenáře. Kdo si vybírá jen podle jména autora, může snadno sáhnout po něčem docela jiném, než hledal.