Krampus: kdo to je a odkud pochází
Krampus je rohatý chlupatý průvodce svatého Mikuláše z alpských zemí. Chodí večer 5. prosince, má zastrašit zlobivé děti a nosí dřevěnou masku, kožešinu a zvonce. Často se zaměňuje s Perchtou, což je jiná postava z jiné části zimy. Tvrzení o jeho předkřesťanském původu se opakuje, doklady pro něj ale chybí.
Ve zkratce
- Krampus doprovází svatého Mikuláše a chodí večer 5. prosince, někde až 6. prosince.
- Perchtenlauf je původně jiný zvyk vázaný na dny mezi Vánoci a Třemi králi.
- Na mnoha místech se oba zvyky promísily, a proto se zaměňují.
- Nejstarší prameny o Krampusovi pocházejí z konce 16. století, ne z pohanských dob.
- Maska bývá z limbového nebo lipového dřeva, kožich z ovčí či kozí kožešiny.
- Krampusové pohlednice byly kolem roku 1900 běžným tiskem, včetně Wiener Werkstätte.
- Zvyk žije v Rakousku a v Bavorsku, ve Vinschgau v Jižním Tyrolsku se mu říká Klaubauf.
Kdo je Krampus a kdy chodí
Krampus je postava z alpského adventu. Podle rakouské encyklopedie Austria-Forum doprovází svatého Mikuláše, který odměňuje hodné děti, zatímco Krampus trestá zlobivé. Obě postavy se obvykle objevují společně večer 5. prosince, někdy až 6. prosince. Večeru se lidově říká Krampusnacht.
Alpský advent zná tiché zvyky, jako je adventní věnec, ale Krampus je jejich hlučný protějšek. Horské prostředí, v němž se zvyk udržel, připomíná i alpská silnice pod nejvyšší horou Rakouska.
Mikuláš, Krampus a koš na zlobivé
Domácí návštěva má pevný scénář. Mikuláš vyslechne děti, odmění je z koše a Krampus hrozí metlou. Podle Austria-Forum nosí Krampus na zádech koš zvaný Butte nebo Kraxn, do kterého prý odnáší zlobivé děti. Domácí obchůzky se podle téhož zdroje rozvinuly až od poloviny 17. století.
Pass a Krampuslauf
V bavorských nářečích se skupině Mikuláše a jeho průvodců říká Pass. Krampuslauf je průvod takové skupiny ulicemi, často s ohněm a kouřem. Krampusové zvoní, honí diváky metlami a v Tyrolsku se děti odvažují je dráždit. Osttyrolské Matrei zná Tischzoichn, kdy diváci brání těžký stůl proti útočícím postavám.
Krampus a Perchta: dva zvyky, které se pletou
Oba zvyky vypadají podobně, ale mají jiný kalendář i jiný původ. Krampus patří k adventu a Mikulášovi. Perchta patří k takzvaným Rauhnächte, tedy dnům mezi Vánocemi a Třemi králi. Ředitel Tyrolského muzea lidového umění Karl C. Berger o nich říká, že se Krampus nejspíš s perchtenovým zvykem časem smísil.
| Znak | Krampus | Perchta |
|---|---|---|
| Kdy chodí | advent, večer 5. prosince | dny mezi Vánoci a Třemi králi |
| S kým souvisí | svatý Mikuláš, mikulášská hra | pověst o Perchtě, svátek Tří králů |
| Jak vypadá | rohy, černá srst, jazyk, metla | těžší maska s více rohy, koňský ocas |
| Zvuk | hluboké zvonce | hlasité rolničky a chřestění |
| Podoby | jedna podoba, Pass | krásné i divoké Perchty |
Schönperchten a Schiachperchten
Perchty se dělí na dva druhy. Schönperchten jsou krásné, světlé, spojené s požehnáním, Schiachperchten jsou divoké a děsivé. Podle salcburského turistického portálu se Perchty vyskytují jen v bavorsko-rakouském alpském prostoru. Krampus takové dělení nemá.
Odkud se Krampus vzal: co je doložené
Rakouské turistické weby často píší o prastarém, předkřesťanském zvyku. Odborné zdroje jsou střídmější. Berger říká, že původ je složitý a Krampus byl pevnou součástí mikulášských her doby protireformace, kdy měly lidi vést zpět na správnou, katolickou cestu.
Nejstarší prameny
Austria-Forum uvádí, že před koncem 16. století nejsou o Krampusovi žádné prameny. Podle Bergera jsou Krampusové a příbuzní Kleibeife doložení v mikulášských hrách 18. století.
Předkřesťanský původ: doklady chybí
Pověst o Perchtě se podle Bergera objevila v pozdním středověku v souvislosti s Třemi králi a její části mohou sahat do předkřesťanských dob. U Krampuse ale žádný takový doklad není. Krampus je spojený s mikulášskou hrou, která se později mísila s lidovým maškarním zvykem.
Romantické výklady
Berger zároveň dodává, že myšlenka, že masky zaháněly zimní duchy, pochází teprve z romantismu 19. století. Perchty jsou v Tyrolsku doložené od 17. století. Maskování dávalo lidem možnost jednou ročně se chovat jinak, třeba žebrat o jídlo nebo pít, podobně jako masopustní masky.
Maska, kožich a zvonce
Typická výbava je dnes dobře popsaná. Maska se tradičně řeže z cirbového nebo lipového dřeva a opatřuje rohy kozy, kozorožce nebo berana. Novější masky bývají z hliníku, plastu nebo gumy. Některé postavy mají jen kožich a rohy, bez masky.
| Součást | Z čeho a jak |
|---|---|
| maska | limba nebo lípa, rohy kozí, kozorožčí či beraní; novější hliník, plast, guma |
| oděv | kožich z ovčí nebo kozí kožešiny |
| zvonce | kravské zvonce nebo velký zvon na pásku vzadu |
| ocas | koňský nebo kravský |
| metla | březová, někde zdobená |
| koš | Butte nebo Kraxn na zlobivé děti |
Krampus na pohlednicích kolem roku 1900
Krampus se v Rakousku stal také motivem tisku a kolem roku 1900 se objevoval na pohlednicích. Vídeňské muzeum užitého umění MAK uchovává pohlednici Wiener Werkstätte z roku 1910 se sérií Krampus od Susi Singer, nápis zní Gruss vom Krampus. Austria-Forum zmiňuje také pohlednici Wiener Werkstätte č. 542 z doby kolem roku 1911. Pohlednice s Krampusem se tiskly litograficky a posílaly se jako předvánoční pozdrav.
Krampus a český čert
Český čert plní stejnou roli. Chodí s Mikulášem a andělem a má zlobivé děti postrašit. Austria-Forum uvádí Česko mezi zeměmi, kde se Krampus také vyskytuje. Český zvyk popisujeme v článku Mikuláš, čert a anděl, takže se mu tady dál nevěnujeme.
Šest tvrzení o Krampusovi, která neplatí
- Krampus a Perchta jsou totéž. Mají jiný kalendář i jiný původ, jen se v praxi promísily.
- Krampus je doložený předkřesťanský démon. Prameny začínají koncem 16. století.
- Perchty odjakživa zaháněly zimu. Tento výklad pochází z romantismu 19. století.
- Krampus chodí sám. Podle Austria-Forum chodí obvykle ve velkých skupinách, osamělý je spíš severoněmecký Knecht Ruprecht.
- Perchta je jedna postava. Dělí se na krásné Schönperchten a divoké Schiachperchten.
- Krampus je jen rakouský. Podobné skupiny Pass chodí i v bavorském Berchtesgadenském kraji.
Časté otázky
Kdo je Krampus?
Krampus je alpský průvodce svatého Mikuláše v podobě rohatého, chlupatého strašidla. Zatímco Mikuláš odměňuje hodné děti, Krampus má zastrašovat a symbolicky trestat ty zlobivé. Obvykle chodí ve skupinách večer před Mikulášem, tedy 5. prosince, někde i 6. prosince. Nosí řezanou masku, kožešinu, zvonce a březovou metlu.
Kdy chodí Krampus?
Večer 5. prosince, v předvečer svátku svatého Mikuláše, někdy až 6. prosince. Krampuslauf se ale v praxi pořádají už od listopadu. Perchtenlauf je původně jiný zvyk vázaný na dvanáct nocí mezi Vánoci a Třemi králi.
Jaký je rozdíl mezi Krampusem a Perchtou?
Krampus patří k adventu a Mikulášovi, Perchta k vánočním Rauhnächte kolem Tří králů. Perchty bývají dvojí, krásné Schönperchten a divoké Schiachperchten. Krampus má obvykle jeden pár rohů, Perchta těžší masku s více rohy. Na mnoha místech se ale oba zvyky promísily, takže se rozdíl v praxi stírá.
Je Krampus předkřesťanský?
Doložené to není. Rakouské turistické weby předkřesťanský původ často uvádějí, odborné zdroje jsou opatrnější. Encyklopedie Austria-Forum uvádí, že pro Krampuse nejsou prameny před koncem 16. století. Ředitel Tyrolského muzea lidového umění ho řadí do mikulášských her protireformace. Výklad, že masky zaháněly zimní duchy, pochází podle něj až z romantismu 19. století.
Jak staré jsou krampusové pohlednice?
Pohlednice s Krampusem se tiskly kolem roku 1900. Vídeňské muzeum užitého umění MAK uchovává litografii Wiener Werkstätte z roku 1910 s nápisem Gruss vom Krampus od Susi Singer a pohlednici Wiener Werkstätte číslo 542 z roku 1911. Posílaly se jako předvánoční pozdrav kolem svátku svatého Mikuláše.
Jak se Krampus vyráběl a jak vypadá maska?
Maska je dřevěná, tradičně z cirbu (limby) nebo lípy, s rohy kozy, kozorožce nebo berana. K tomu patří kožich z ovčí nebo kozí kožešiny, zvonce či větší zvon na pásku a březová metla. Dnešní masky bývají i z hliníku, plastu nebo gumy. Dříve se nosily kožešiny nebo látka s otvory pro oči.
Chodí Krampus i v Bavorsku a Jižním Tyrolsku?
Ano, i když pod jinými jmény. V bavorském Berchtesgadenském kraji se ke skupinám mikulášských průvodců říká Pass a figury se jmenují Kramperl nebo Ganggerl. Označení Klaubauf se dnes používá hlavně v Osttyrolsku, částečně v Horní Korutansku a ve Vinschgau v Jižním Tyrolsku.
Co mají společného Krampus a český čert?
Obě postavy doprovázejí svatého Mikuláše a mají zastrašovat zlobivé děti. Krampus se ale běžně objevuje ve velkých skupinách a v samostatných průvodech, zatímco český čert chodí obvykle v partě s Mikulášem a andělem po domech. O české tradici píšeme samostatně v článku o Mikuláši, čertovi a andělovi.
