Grossglockner Hochalpenstrasse: co obnáší průjezd nejslavnější alpskou silnicí

Grossglockner Hochalpenstrasse není zkratka mezi dvěma údolími, ale silnice postavená proto, aby se po ní jezdilo. Měří 47,8 kilometru, má šestatřicet očíslovaných serpentin a vede přes sedlo ve výšce 2 576 metrů. Stavěla se pět let v době, kdy Rakousko potřebovalo práci pro nezaměstnané, a od otevření v roce 1935 funguje jako placená vyhlídková trasa. Ročně po ní projede čtvrt milionu vozidel a mýto pokrývá její vlastní provoz a údržbu.

Ve zkratce

• Silnice měří 47,8 km a má 36 očíslovaných serpentin.
• Nejvyšší bod trasy je sedlo Hochtor ve výšce 2 576 metrů.
• Stavělo se od 30. srpna 1930 do otevření 3. srpna 1935.
• Odbočka Edelweissspitze vystoupá na 2 571 metrů.
• Z Kaiser-Franz-Josefs-Höhe je vidět Grossglockner a ledovec Pasterze.
• Ročně tudy projede 250 až 300 tisíc vozidel.

Kdo silnici postavil a proč

Projekt vypracoval inženýr Franz Friedrich Wallack, politicky ho prosadil salcburský zemský hejtman Franz Rehrl. Stavět se začalo 30. srpna 1930, tedy v době hospodářské krize, a jedním z hlavních argumentů bylo zaměstnat lidi. Celkem si stavba vyžádala zhruba 1,8 milionu pracovních směn. Otevřena byla 3. srpna 1935. Pomník u zastávky Fuscher Törl připomíná čtrnáct dělníků, kteří při stavbě zahynuli.

Kdo ji provozuje dnes

Silnici vlastní a spravuje akciová společnost Grossglockner Hochalpenstrassen AG. Většinovým vlastníkem je se 79 procenty rakouský stát, spolkové země Salcbursko a Korutany drží po 10,5 procenta. Není to tedy běžná veřejná komunikace financovaná z rozpočtu, ale samostatně hospodařící podnik, jehož příjem tvoří mýto.

Jak trasa vypadá

Silnice překonává hlavní alpský hřeben mezi Salcburskem a Korutany. Nejvyšším bodem je sedlo Hochtor ve výšce 2 576 metrů, samotná silnice ale prochází tunelem ve výšce 2 504 metrů, což je důvod, proč se v pramenech objevují dvě různá čísla. Severní rampa má převýšení 1 894 metrů a průměrné stoupání 5,7 procenta, jižní je kratší a strmější s průměrem 7,9 procenta. Serpentin je šestatřicet a jsou očíslované, takže se dá poloha snadno určit.

Edelweissspitze

Nejvyšší bod, na který se dá vyjet autem, je odbočka na Edelweissspitze ve výšce 2 571 metrů. Vede k ní krátký, ale strmý úsek s dlážděným povrchem, který je záměrně ponechaný v původní podobě. Odměnou je kruhový výhled na několik desítek třítisícovek. Je to zároveň místo, kde je nejvíc znát, že jde o silnici postavenou kvůli výhledu, ne kvůli dopravě.

Kaiser-Franz-Josefs-Höhe

Druhá zásadní odbočka končí na vyhlídkové terase ve výšce 2 369 metrů. Odsud je vidět Grossglockner, nejvyšší hora Rakouska s 3 798 metry, a pod ním ledovec Pasterze. Je to hlavní cíl většiny návštěvníků a zároveň místo s největší koncentrací lidí na celé trase, takže se sem vyplatí přijet brzy ráno.

Pasterze, ledovec, který mizí

Pasterze je nejdelší rakouský ledovec, měří 8,3 kilometru a zabírá 17,3 kilometru čtverečního. Od roku 1856 přišel téměř o polovinu své plochy a ústup pokračuje. V sezoně 2024/2025 ustoupil o 54 metrů, což je proti rekordnímu roku 2022/2023 s 203,5 metru výrazně méně, ale trend se nemění. Odborníci upozorňují, že hrozí oddělení ledovcového jazyka od zbytku ledovce.

Proč je to vidět na první pohled

Na vyhlídce jsou umístěné značky s letopočty, které ukazují, kam ledovec sahal. Návštěvník tak nemusí věřit číslům, ale vidí přímo, o kolik se čelo posunulo za jeho vlastní život. Je to jedno z mála míst v Evropě, kde je změna klimatu doslova změřená v metrech a označená v terénu.

Co všechno se dá cestou vidět

Podél trasy je několik expozic a všechny jsou zahrnuté v mýtu, tedy bez dalšího vstupného. Největší je na Kaiser-Franz-Josefs-Höhe, kde je na ploše 1 500 metrů čtverečních expozice věnovaná automobilové historii silnice a promítá se tu film o jejím vzniku. Kdo má rád techniku, najde tu vozy, které trasu jezdily v prvních desetiletích.

Pozorovatelna a zvířata

Wilhelm Swarovski Beobachtungswarte je vyhlídková stanice vybavená dalekohledy namířenými do okolních svahů. Reálná šance je vidět kozorožce a svišti, kteří v okolí silnice žijí a na lidi jsou zvyklí. Svišti se navíc ozývají pískáním, takže je člověk často slyší dřív, než uvidí. Další zastávky jsou Fuscher Lacke, Piffkar, Haus Alpine Naturschau a Hochtor.

Národní park Vysoké Taury

Celá oblast leží v národním parku Vysoké Taury, vyhlášeném v roce 1981. S rozlohou 1 856 kilometrů čtverečních je to největší chráněné území v Alpách a žije v něm zhruba patnáct tisíc druhů živočichů. Silnice tedy nevede divočinou náhodou, ale skrz jádro chráněné oblasti, což je zároveň důvod pro řadu omezení.

Co je potřeba vědět před cestou

Silnice je sezonní a v zimě zavřená, protože se přes zimu zanese sněhem natolik, že by ji nebylo možné udržovat průjezdnou. Před každým otevřením se odklízí 600 až 800 tisíc kubíků sněhu, což je práce na několik týdnů. Konkrétní termín otevření a zavření se rok od roku liší podle počasí, takže se před cestou ověřuje.

Noční zákaz a omezení vozidel

Mimo provozní hodiny platí úřední zákaz noční jízdy, takže se po silnici nedá projet kdykoli. Vyloučená je také komerční přeprava osob a v podmínkách jsou omezená i firemní a carsharingová vozidla. Kdo tedy plánuje projet trasu služebním autem, měl by si podmínky ověřit dopředu, protože jde o soukromou placenou komunikaci s vlastními pravidly.

Jak si naplánovat den

Samotný průjezd zabere zhruba dvě hodiny, ale se zastávkami na vyhlídkách a v expozicích se počítá s celým dnem. Ve výšce nad dva tisíce metrů je teplota výrazně nižší než v údolí a počasí se mění rychle, takže vrstvené oblečení není luxus. Na cestu do zahraničí autem se hodí mít vyřešené i co cestovní pojištění nekryje.

Proč po ní jezdit

Grossglockner je jedna z mála silnic, u kterých je cesta cílem a nikam nevede zkratkou. Kdo chce jen přejet z Salcburska do Korutan, použije dálnici a bude rychleji. Kdo si chce projet devadesát let starou stavbu, která je sama o sobě technickou památkou, a dostat se autem nad hranici lesa, má v Alpách jen několik srovnatelných možností. Podobně jako u jiných rakouských cílů platí, že rozhodující je denní doba: v poledne je tu davů nejvíc, jak popisuje i text o tom, proč Hallstatt omezuje příjezd autobusů.

Šest věcí, které o silnici překvapí

1. Postavila se hlavně proto, aby v krizi dala práci nezaměstnaným.
2. Vede přes sedlo ve výšce 2 576 metrů, ale tunelem o 72 metrů níž.
3. Provozuje ji akciová společnost, ne stát jako běžnou silnici.
4. Všechny expozice podél trasy jsou zahrnuté v mýtu.
5. Ledovec Pasterze má značky ukazující, kam sahal v jednotlivých letech.
6. Před otevřením sezony se odklízí až osm set tisíc kubíků sněhu.

Další místa v Evropě a co u nich rozhoduje najdete v průvodci cestováním.

Kdo chce v Alpách výš, než kam vede silnice, najde podmínky shrnuté v textu o tom, výstup na Mont Blanc.

Časté otázky

Jak dlouhá je silnice Grossglockner?

Měří 47,8 kilometru a má 36 očíslovaných serpentin. Nejvyšším bodem trasy je sedlo Hochtor ve výšce 2 576 metrů, samotná silnice ale prochází tunelem ve výšce 2 504 metrů, proto se v pramenech objevují dvě čísla.

Kdy byla postavena?

Stavělo se od 30. srpna 1930 a otevřena byla 3. srpna 1935. Vyžádala si zhruba 1,8 milionu pracovních směn a jedním z hlavních důvodů stavby bylo dát v době hospodářské krize práci nezaměstnaným.

Kdo silnici provozuje?

Akciová společnost Grossglockner Hochalpenstrassen AG, ve které drží rakouský stát 79 procent a spolkové země Salcbursko a Korutany po 10,5 procenta. Není to běžná veřejná komunikace, ale samostatně hospodařící podnik.

Co je vidět z Kaiser-Franz-Josefs-Höhe?

Grossglockner, tedy nejvyšší horu Rakouska s 3 798 metry, a pod ním ledovec Pasterze. Vyhlídka leží ve výšce 2 369 metrů a je to nejnavštěvovanější místo celé trasy, takže se sem vyplatí přijet brzy ráno.

Jak rychle ustupuje ledovec Pasterze?

V sezoně 2024/2025 o 54 metrů, v rekordním roce 2022/2023 to bylo 203,5 metru. Od roku 1856 přišel ledovec téměř o polovinu plochy a odborníci upozorňují, že hrozí oddělení ledovcového jazyka.

Je silnice otevřená celoročně?

Není, provoz je sezonní a v zimě je zavřená. Před každým otevřením se odklízí 600 až 800 tisíc kubíků sněhu. Konkrétní termín se liší podle počasí, takže se ověřuje před cestou. Mimo provozní hodiny navíc platí úřední zákaz noční jízdy.

Platí se za expozice zvlášť?

Neplatí, všechny expozice podél trasy jsou zahrnuté v mýtu. Největší je na Kaiser-Franz-Josefs-Höhe na ploše 1 500 metrů čtverečních a věnuje se automobilové historii silnice.

Jaká zvířata se dají cestou vidět?

Nejčastěji kozorožci a svišti, kteří v okolí silnice žijí a jsou na lidi zvyklí. K pozorování slouží vyhlídková stanice vybavená dalekohledy. Celá oblast leží v národním parku Vysoké Taury s asi patnácti tisíci druhy živočichů.