Split: Diokleciánův palác jako obydlené město, ne muzeum

Diokleciánův palác ve Splitu není zřícenina ani muzeum, ale obydlená čtvrť, ve které bydlí zhruba tři tisíce lidí. Tím se liší od všech ostatních antických památek v Evropě. Císař Dioklecián ho nechal postavit na přelomu třetího a čtvrtého století jako sídlo pro svůj odchod z funkce a po zániku nedalekého města Salony se do jeho zdí nastěhovali uprchlíci. Od té doby se v paláci bez přestávky žije, takže mezi římskými sloupy dnes stojí obchody, kavárny a prádlo na šňůrách.

Ve zkratce

• Split má 160 577 obyvatel a je druhým největším městem Chorvatska.
• Palác byl stavěn zhruba mezi lety 295 a 305.
• Zabírá asi 3,5 hektaru a má čtyři brány.
• Uvnitř hradeb dnes žijí zhruba tři tisíce lidí.
• Katedrála vznikla přestavbou Diokleciánova mauzolea.
• Na seznam UNESCO byl palác zapsán v roce 1979.

Kdo a proč palác postavil

Císař Dioklecián si ho nechal postavit zhruba mezi lety 295 a 305 jako sídlo, kam se hodlal uchýlit po odchodu z funkce. To je samo o sobě neobvyklé, protože římští císaři obvykle umírali v úřadě. Dioklecián abdikoval 1. května 305, tedy dobrovolně, a do paláce se skutečně nastěhoval. Byl to jeden z mála případů, kdy římský vládce odešel z moci vlastním rozhodnutím.

Jak je palác velký

Půdorys je nepravidelný obdélník o stranách zhruba 215, 175 a 182 metrů, celková plocha je kolem 3,5 hektaru. Má čtyři brány, po jedné na každé straně, a opevnění zesilovalo šestnáct předsazených věží a čtyři nárožní. Nešlo tedy o vilu, ale o opevněný objekt kombinující rezidenci s vojenským táborem, což odpovídá době, ve které vznikal.

Z čeho je postavený

Základ tvoří vápenec z ostrova Brače a z okolí Segetu, tedy místní materiál. K tomu se ale dovážely luxusnější kameny z velké dálky: žula z Egypta a mramor z ostrova Prokonésos v Marmarském moři. Egyptský původ mají i sfingy, které stojí na náměstí uvnitř paláce dodnes. Doprava takového materiálu přes celé Středomoří ukazuje, jaké zdroje měl císař k dispozici.

Jak se z paláce stalo město

Klíčový zlom přišel v sedmém století, kdy bylo zničeno nedaleké římské město Salona. Jeho obyvatelé hledali útočiště a našli ho v opuštěném opevněném paláci pár kilometrů od svých domovů. Nastěhovali se dovnitř, vestavěli si obydlí mezi antické zdi a začali využívat existující konstrukce jako nosné stěny. Tím vznikl základ dnešního Splitu.

Proč je to tak vzácné

Většina antických staveb má jeden ze dvou osudů: buď se rozpadnou a stane se z nich archeologická lokalita, nebo se vyklidí a udělá se z nich muzeum. Palác ve Splitu prošel třetí cestou, tedy nepřetržitým obýváním. Znamená to, že se nezachoval jako celek v původní podobě, ale zachoval se v provozu. Uvnitř hradeb dnes žijí zhruba tři tisíce lidí a palác tvoří asi polovinu historického jádra města.

Co to znamená pro návštěvníka

Nekupuje se jedna vstupenka a neprochází se okruh. Do paláce se prostě vejde ulicí, protože je to veřejný prostor. Zpoplatněné jsou jen jednotlivé objekty uvnitř, tedy katedrála, zvonice, sklepení a chrám. Zbytek se prochází volně a mísí se v něm turisté s lidmi, kteří tam bydlí a nakupují.

Peristyl a hlavní stavby

Peristyl je centrální nádvoří paláce, obklopené sloupovím, kde císař vystupoval před poddané. Dnes je to hlavní náměstí čtvrti a schody kolem něj slouží jako místo k sezení. Právě odsud vedou vstupy do nejdůležitějších objektů.

Katedrála svatého Domnia

Tohle je nejsilnější příběh celého Splitu a je v něm ironie, kterou nelze vymyslet. Stavba byla původně Diokleciánovým mauzoleem, tedy hrobkou císaře, který proslul pronásledováním křesťanů. Mezi jeho oběťmi byl i biskup Domnius, popravený roku 304. Když se z mauzolea stal křesťanský kostel, byl císařův sarkofág zničen a do stavby byly uloženy ostatky mučedníka, kterého dal zabít.

Katedrála je považována za nejstarší dosud užívanou katolickou katedrálu, která stojí v původní stavbě. Vedle ní stojí zvonice vysoká 57 metrů, jejíž datace se mezi zdroji rozchází mezi dvanáctým a třináctým stoletím. Výstup na ni je nejlepší výhled na střechy paláce.

Jupiterův chrám a sklepení

Malý chrám zasvěcený původně Jupiterovi byl později přeměněn na baptisterium, tedy křtitelnici. Je to druhá stavba v paláci, kde se antická funkce překlopila do křesťanské. Pod obytnou částí se rozkládají rozsáhlá sklepení, která se zachovala mimořádně dobře právě proto, že byla po staletí zasypaná odpadem a nikdo do nich nezasahoval. Jejich půdorys dnes slouží jako klíč k rekonstrukci horních pater, která se nedochovala.

Přetlak turistů

Split se v posledním desetiletí zařadil mezi místa, která řeší nadměrnou návštěvnost. Letiště odbavilo v roce 2024 přes 3,6 milionu cestujících a přístavem prošlo přes šest milionů lidí, protože je to hlavní přestupní bod na dalmatské ostrovy. Ke zvýšení zájmu přispělo i natáčení známého seriálu, jehož přínos pro chorvatský cestovní ruch vyčíslilo ministerstvo na 180,7 milionu eur za období 2013 až 2018.

Co z toho plyne

V hlavní sezoně je jádro paláce mezi desátou a šestnáctou hodinou přeplněné, hlavně ve dnech, kdy kotví výletní lodě. Řešením je stejné jako jinde: přijít brzy ráno nebo večer. Podobný problém a podobná odpověď platí i pro rakouský Hallstatt a jeho omezení pro autobusy. Rozdíl je v tom, že Split je velké město, takže se dá davu snadno vyhnout přesunem o pár ulic dál.

Co ještě ve Splitu stojí za to

Riva je široká pobřežní promenáda podél paláce, hlavní společenský prostor města. Marjan je zalesněný vrch vysoký 178 metrů přímo nad centrem, se stezkami, vyhlídkami a kostelíky. Je to protipól paláce: ticho, stín a výhled na město i na ostrovy. Většina návštěvníků, kteří přijedou na jeden den, se tam nedostane, a přitom je to nejlepší způsob, jak Splitu porozumět jako celku.

Doprava

Split je hlavní přestupní uzel Dalmácie. Z přístavu vedou trajekty a katamarány na ostrovy Brač, Hvar, Šoltu a Vis, letiště leží v Kaštelech severozápadně od města. Kdo cestuje po ostrovech, obvykle Splitem projede několikrát, což je zároveň argument pro to strávit tu aspoň jeden celý den. Jinou logiku mají ostrovy, na které se dá dojet autem, jako je Krk s mostem z pevniny.

Šest věcí, které o Diokleciánově paláci překvapí

1. Není to muzeum, bydlí v něm zhruba tři tisíce lidí.
2. Postavil ho císař, který jako jeden z mála odešel z funkce dobrovolně.
3. Materiál se dovážel z Egypta a z Marmarského moře.
4. Katedrála vznikla z hrobky císaře, který dal popravit jejího patrona.
5. Sklepení se dochovala díky tomu, že byla staletí zasypaná.
6. Palác tvoří jen zhruba polovinu historického jádra Splitu.

Opačný případ, tedy stavba, která se dodnes nedokončila, je barcelonský chrám stavěný přes sto let.

Nejčastějším celodenním výletem z města jsou vodopády v národním parku Krka, kde od roku 2021 platí zákaz koupání.

Další místa v Evropě a co u nich rozhoduje najdete v průvodci cestováním.

Že se z antické stavby stane obydlené město, není výjimka, popisuje to i text, kde vystupuje Koloseum a jeho mýty.

Časté otázky

Je Diokleciánův palác muzeum?

Není. Je to obydlená čtvrť, ve které žijí zhruba tři tisíce lidí, a zároveň veřejný prostor, do kterého se prostě vejde ulicí. Zpoplatněné jsou jen jednotlivé objekty uvnitř, tedy katedrála, zvonice, sklepení a chrám.

Kdy palác vznikl?

Stavěl se zhruba mezi lety 295 a 305 jako sídlo, kam se císař Dioklecián hodlal uchýlit po odchodu z funkce. Abdikoval 1. května 305 a do paláce se skutečně nastěhoval, což byl u římských císařů výjimečný postup.

Jak se z paláce stalo město?

V sedmém století, po zničení nedalekého římského města Salony. Jeho obyvatelé se nastěhovali do opuštěného opevněného paláce, vestavěli si obydlí mezi antické zdi a využili existující konstrukce jako nosné stěny.

Proč je katedrála svatého Domnia paradoxní?

Protože vznikla přestavbou mauzolea císaře Diokleciána, který proslul pronásledováním křesťanů. Mezi jeho oběťmi byl i biskup Domnius popravený roku 304. Císařův sarkofág byl zničen a do stavby byly uloženy ostatky mučedníka.

Kdy byl palác zapsán na seznam UNESCO?

V roce 1979, v rámci historického jádra Splitu. Palác přitom tvoří zhruba polovinu historického jádra města, druhou polovinu tvoří zástavba, která vyrostla později vně jeho hradeb.

Kdy je ve Splitu nejmíň lidí?

Brzy ráno a večer. V hlavní sezoně je jádro paláce mezi desátou a šestnáctou hodinou přeplněné, hlavně ve dnech, kdy kotví výletní lodě. Split je ale velké město, takže se dá davu vyhnout přesunem o pár ulic dál.

Co je Marjan?

Zalesněný vrch vysoký 178 metrů přímo nad centrem, se stezkami, vyhlídkami a kostelíky. Je to protipól přeplněného paláce a většina jednodenních návštěvníků se tam nedostane, přestože je to nejlepší způsob, jak město pochopit.

Odkud vedou trajekty na ostrovy?

Z přístavu ve Splitu, který je hlavním přestupním uzlem Dalmácie a v roce 2024 jím prošlo přes šest milionů cestujících. Spojení vede na Brač, Hvar, Šoltu a Vis. Letiště leží v Kaštelech severozápadně od města.