Braniborská brána: kvadriga, Napoleon a Zeď

Braniborská brána v Berlíně vznikla v letech 1788 až 1791 jako klasicistní brána celní hradby podle návrhu Carla Gottharda Langhanse. Kvadriga na jejím vrcholu, čtyřspřeží s bohyní Viktorií od sochaře Johanna Gottfrieda Schadowa, přibyla roku 1793. Napoleon ji po porážce Pruska v roce 1806 odvezl do Paříže jako trofej, do Berlína se vrátila roku 1814. Za studené války stála brána v zakázaném pásmu u Zdi a otevřena byla 22. prosince 1989.

Ve zkratce

• Braniborská brána byla postavena v letech 1788 až 1791 pro pruského krále Fridricha Viléma II.
• Architekt Langhans se inspiroval Propylajemi na athénské Akropoli.
• Kvadriga je čtyřspřeží s bohyní Viktorií, vyklepané z mědi, ne z bronzu.
• Napoleon sousoší odvezl roku 1806 a Prusové je získali zpět roku 1814.
• Původní kvadriga se v roce 1945 téměř úplně zničila, dnešní je replika z roku 1958.
• Od srpna 1961 stála brána v zakázaném pásmu, otevřena byla 22. prosince 1989.

Kdy a proč Braniborská brána vznikla

Brána stojí na západním konci třídy Unter den Linden, kudy se z centra Berlína vyjíždělo k Braniborsku. Nahradila starší, skromnější bránu v celní hradbě. Fridrich Vilém II. chtěl reprezentativní vjezd do města a stavbu svěřil Carlu Gotthardu Langhansovi, který ji budoval v letech 1788 až 1791. Pro dopravu byla otevřena v srpnu 1791, ještě před dokončením sochařské výzdoby.

Řecký vzor v Berlíně

Langhans nevzal za vzor římský vítězný oblouk, ale monumentální vstup na athénskou Akropoli. Použil dórské sloupy a vytvořil pět průchodů. Šlo o jednu z prvních staveb řecké klasicistní architektury v Německu. Podobně rozebírá vztah antických chrámů a pozdějších staveb text o tom, proč Parthenon nebyl bílý. Stavba je z pískovce a reliéfy na ní zobrazují Herkulovy práce.

Brána míru, ne vítězství

Brána byla původně pojata jako Brána míru, což odpovídalo politice krále. Vítězným symbolem se stala až později, po návratu kvadrigy z Paříže. Do té doby byla Viktorie na voze chápána jako bohyně přinášející do města mír.

Co je kvadriga

Slovo kvadriga je latinské označení čtyřspřeží, tedy dvoukolového vozu, který táhnou čtyři koně vedle sebe. Na Braniborské bráně ho řídí bohyně Viktorie, římská bohyně vítězství, s věncem v ruce. Kvadrigy zdobily antické vítězné oblouky i chrámy a Berlín tu navázal na starý vzor.

Schadow a měděný plech

Návrh vytvořil sochař Johann Gottfried Schadow, provedl jej Emanuel Jury. Sousoší není odlito z bronzu. Je vyklepané z tenkých měděných plechů do dřevěných forem, kvůli váze. Zlacení se plánovalo, ale král se 11. července 1793 rozhodl proti němu. Koně jsou vysocí asi 3,7 metru. Podobnou antickou předlohu má i římská stavba, o které vypráví text o tom, jak drží kopule Pantheonu.

Proč Napoleon kvadrigu odvezl

Po bitvě u Jeny a Auerstedtu v říjnu 1806 obsadila francouzská armáda Berlín. Napoleon vstoupil do města 27. října 1806 právě touto bránou. Sousoší dal odvézt jako válečnou trofej, v prosinci 1806 se vydalo do Paříže a bylo vystaveno v Louvru.

Kvadriga tak přišla o své místo na bráně na osm let. Návrat sousoší si současníci připomínali i na grafikách, například na akvatintě z roku 1814, kde bohyně vítězství řídí vůz zpět k bráně.

Návrat do Berlína v roce 1814

Když spojenecká vojska v roce 1814 vstoupila do Paříže, našly pruské jednotky pod generálem Blücherem sochu v Louvru, stále zabalenou v bednách. Kvadriga se vrátila na bránu a 7. srpna 1814 do Berlína slavnostně vstoupila vojska krále Fridricha Viléma III.

Schinkelova úprava

Architekt Karl Friedrich Schinkel nechal sousoší doplnit. Do Viktoriina věnce přibyl železný kříž a pruský orel. Bohyně míru se tím proměnila v bohyni vítězství. Také u jiných evropských symbolů se význam měnil v čase, jak ukazuje příběh o tom, proč nebyla zbořena Eiffelova věž.

Od války k replice z roku 1958

Za druhé světové války byla brána těžce poškozena a kvadriga zničena téměř úplně. Přežila jediná koňská hlava, dnes uložená v berlínském Märkisches Museum. Obnova se přesto podařila, protože existovaly sádrové formy pořízené ještě v době války.

Repliku odlila v letech 1957 až 1958 západoberlínská slévárna Noack ve Friedenau. V noci na 3. srpna 1958 sousoší zmizelo z brány, protože východoberlínští činitelé z něj odstranili železný kříž a pruského orla. Podle jejich vyjádření šlo o emblémy pruského militarismu. V září 1958 se kvadriga vrátila na bránu jen s dubovým věncem. Rozdíl mezi dokladem a pověstí řeší i text o tom, co se v Koloseu dělo a co je mýtus.

Role brány za studené války

Po rozdělení Berlína stála brána na hranici mezi východní a západní částí města. Když 13. srpna 1961 začala výstavba Zdi, ocitla se přímo v zakázaném pásmu a nikdo se k ní nemohl přiblížit. Z památky se tak stal viditelný symbol rozdělení Německa.

Otevření v prosinci 1989

Zeď padla 9. listopadu 1989, bránou se ale lidé poprvé prošli až 22. prosince 1989. Přišel kancléř Helmut Kohl a prošel jí na setkání s východoněmeckým premiérem Hansem Modrowem. Podle berlínského turistického portálu se sešlo přes sto tisíc lidí. Na silvestra 1989 tu slavily statisíce Berlíňanů z obou částí města a 3. října 1990 se u brány slavilo sjednocení Německa. Z uzavřené brány se tak stal symbol překonání rozdělení.

Šest tvrzení o Braniborské bráně, která neplatí

1. Kvadriga je z bronzu. Je z vyklepaného měděného plechu.
2. Na bráně stojí původní kvadriga. Původní se v roce 1945 téměř úplně zničila, dnešní je replika z roku 1958.
3. Kvadriga se vrátila po Waterloo. Vrátila se už v roce 1814, o rok dřív.
4. Železný kříž a orel patřily k sousoší od začátku. Přidal je Schinkel po návratu z Paříže.
5. Brána se otevřela v den pádu Zdi. Otevřena byla až 22. prosince 1989.
6. Brána vznikla jako vítězný oblouk. Byla pojata jako Brána míru.

Časté otázky

Kdy vznikla Braniborská brána?

Stavba proběhla v letech 1788 až 1791 za pruského krále Fridricha Viléma II. Architekt Carl Gotthard Langhans ji navrhl podle athénských Propylají. Kvadriga přibyla na vrchol roku 1793.

Co znamená slovo kvadriga?

Je to latinské označení pro čtyřspřeží, tedy dvoukolový vůz tažený čtyřmi koňmi vedle sebe. Na Braniborské bráně ho řídí bohyně Viktorie.

Z čeho je kvadriga na Braniborské bráně vyrobena?

Z tenkého měděného plechu vyklepaného do forem, nikoli z bronzu. Zlacení se plánovalo, ale od něj se z finančních důvodů upustilo.

Proč Napoleon kvadrigu odvezl?

Po vítězství nad Pruskem u Jeny a Auerstedtu v roce 1806 ji dal odvézt do Paříže jako válečnou trofej. Byla vystavena v Louvru.

Kdy se kvadriga vrátila do Berlína?

V roce 1814, když spojenecká vojska vstoupila do Paříže. Pruské jednotky pod Blücherem našly sochu v Louvru zabalenou v bednách. Slavnostní vjezd vojsk do Berlína se konal 7. srpna 1814.

Je kvadriga na bráně původní?

Ne. Původní sousoší se v roce 1945 téměř úplně zničilo, zachovala se jediná koňská hlava. Dnešní sousoší je replika odlitá roku 1958 podle sádrových forem.

Kdy byla Braniborská brána zavřená kvůli Zdi?

Od srpna 1961 stála v zakázaném pásmu a přístup k ní nebyl možný. Otevřena byla 22. prosince 1989, kdy jí prošel Helmut Kohl na setkání s Hansem Modrowem.

Proč se brána původně nazývala Brána míru?

Byla pojata jako symbol míru a politiky Fridricha Viléma II. Po roce 1814 ji Schinkel doplněním železného kříže proměnil z bohyně míru v bohyni vítězství.