Starý dřevěný model koně na kamenném podstavci u antických ruin ve večerním světle

Danajský dar: co znamená a odkud pochází rčení

Danajský dar je dar, který vypadá výhodně nebo laskavě, ale obdarovanému nakonec přinese potíže, škodu, nebo dokonce zkázu. Rčení vychází z příběhu o dřevěném koni, kterého Řekové zanechali před Trójou a Trójané si ho sami vtáhli do města. Do evropských jazyků se dostalo hlavně díky Vergiliově Aeneidě, kde kněz Laokoón varuje, že se Řeků bojí, i když přinášejí dary. Proto se dodnes mluví o danajském daru tam, kde za štědrostí číhá past.

Ve zkratce

  • Význam: záludný dar, který přináší zhoubu, ač se tváří jako výhoda.
  • Danaové je antické označení Řeků, odtud přídavné jméno danajský.
  • Pramen rčení: Vergilius, Aeneis, druhý zpěv, verš 49, Laokoónova slova o Řecích nesoucích dary.
  • Příběh dřevěného koně zná už Homérova Odysseia, kde ho v osmém zpěvu opěvuje pěvec Démodokos.
  • Slovo danajský se v češtině používá jen ve spojení danajský dar a píše se s malým d.
  • Příbuzné rčení je trojský kůň, které dalo jméno i jednomu typu škodlivého programu.

Co znamená danajský dar

Slovník spisovného jazyka českého vykládá přídavné jméno danajský krátce: vyskytuje se jen ve spojení danajský dar a znamená dar přinášející zhoubu, záludný. Zároveň uvádí, že slovo přišlo z latiny a že rčení pochází z Vergiliova epického vyprávění o trojské válce. Slovník tak potvrzuje, že nejde o lidové přísloví, ale o obrat převzatý z antické literatury, který si čeština osvojila stejně jako jiné jazyky Evropy.

Výklad Internetové jazykové příručky

Internetová jazyková příručka popisuje danajský dar o něco podrobněji. Je to podle ní dar, který se zdá být výhodný, ale obdarovanému přináší spíš potíže, škodu nebo zkázu. Původ spojuje s podáním o dřevěném koni, kterého Řekové darovali Trójanům. Příručka uvádí také dělení slova da-naj-ský. Oba slovníky se tedy shodují na jádru významu: rozhoduje rozpor mezi příjemným zevnějškem daru a jeho skutečným, škodlivým účinkem.

Rozdíl mezi nevhodným a záludným darem

Ne každý nepovedený dárek je danajský. Rčení předpokládá, že dar nějak škodí, a v nejsilnějším smyslu i to, že dárce škodu zamýšlel, tak jako Řekové u Tróji. Nepraktický svetr nebo kniha, kterou už máte, danajským darem nejsou. Je jím spíš výhodná nabídka, která vás zaváže k nevýhodným povinnostem, nebo velkorysý dar, za nímž se skrývá snaha někoho ovládnout. Klíčové je překvapení, s nímž obdarovaný škodu zjistí až pozdě.

Kdo byli Danaové

Danaové je jedno z antických jmen pro Řeky. Slovník spisovného jazyka českého ho vykládá právě takto, jako označení Řeků v antické literatuře. V Homérových eposech se Řekové, kteří obléhají Tróju, nenazývají Řeky, ale střídavě Achajové, Danaové a Argejci. Vergilius po Homérovi převzal tvar Danai a v latinském verši ho použil v akuzativu Danaos. Z tohoto jména pak vzniklo české přídavné jméno danajský, které by mimo rčení dnes nikdo nepoužil.

Proč nestojí v rčení „řecký dar“

Čeština převzala obrat v podobě, jakou mu dal Vergilius, a ten psal jazykem eposu. Slovo Danaové nese básnický, starobylý tón, který obecné „Řekové“ nemá. Díky tomu rčení zní vznešeněji a hned prozrazuje svůj literární původ. Kdo ho použije, připomíná nejen záludnost daru, ale i celý příběh trojské války, který vzdělaní čtenáři Evropy znali po staletí z Homéra a Vergilia.

Trojský kůň v Homérově Odysseji

Válka o Tróju je námětem Homérovy Iliady, ta však končí pohřbem Hektora a dobytí města nepopisuje. Trojský kůň se objevuje až v Odysseji. Nejznámější je osmý zpěv: Odysseus na dvoře krále Alkinoa požádá pěvce Démodoka, aby zazpíval o dřevěném koni, kterého postavil Epeios s pomocí Athény. Děj, který koni předchází, shrnuje rozbor Homérovy Iliady.

Píseň Démodokova

Démodokos zpívá, jak Řekové zapálili tábor a odpluli, zatímco vybraní muži s Odysseem čekali skrytí v koni. Trójané koně vtáhli na hrad a radili se, co s ním. Jedni ho chtěli rozbít, druzí svrhnout ze skály, další ho nechat jako obětní dar bohům. Zvolili poslední možnost, a tím město odsoudili ke zkáze. Odysseus při písni pláče a král Alkinoos zpěv přeruší, protože vidí hostovo pohnutí.

Kůň jako lest, ne jako dar

U Homéra je kůň především Odysseova lest a ukázka jeho důvtipu, tedy vlastnosti, kterou epos opěvuje od prvního verše. Motiv daru je přítomen nepřímo: Trójané koně ponechají jako dar bohům. Slova o obávání se Řeků, kteří nesou dary, ale v Odysseji nezazní. Hrdinu, který koně vymyslel, a jeho cestu domů podrobně přibližuje rozbor Homérovy Odysseje.

Laokoón ve druhém zpěvu Aeneidy

Rčení v dnešní podobě pochází z Vergiliovy Aeneidy. Ve druhém zpěvu vypráví Aeneas kartaginské královně Didó o pádu Tróje. Když Trójané najdou opuštěný řecký tábor a obrovského dřevěného koně, přiběhne z hradu kněz Laokoón a varuje je. Ptá se, zda opravdu věří, že Řekové odpluli, a zda znají Odyssea. Kůň podle něj skrývá vojáky, nebo je to válečný stroj proti hradbám.

„Timeo Danaos et dona ferentes“

Laokoónova řeč vrcholí veršem 49, který v latině zní „quidquid id est, timeo Danaos et dona ferentis“. Volně přeloženo: ať je to cokoli, bojím se Danaů, i když přinášejí dary. V dnešních citacích se konec verše obvykle píše jako ferentes. Hned nato Laokoón vší silou vrhne kopí do boku koně. Kdyby ho Trójané poslechli, říká Aeneas, Trója by stála dodnes.

Sinón a hadi od Tenedu

Trójany ale přesvědčí Řek Sinón, který se nechá úmyslně zajmout a vypráví smyšlený příběh o tom, jak před svými druhy uprchl. Pak přijde znamení, které rozhodne: od ostrova Tenedu připlavou po moři dva obrovští hadi a uškrtí Laokoóna i jeho dva syny. Trójané to vyloží jako trest za to, že kněz zranil posvátný dar. Koně vtáhnou do města a v noci z něj vystoupí řečtí bojovníci.

Laokoón v umění

Laokoónova smrt se stala jedním z nejslavnějších námětů evropského umění. Nejznámějším zpracováním je antické mramorové sousoší kněze se dvěma syny v sevření hadů, které je dnes ve Vatikánských muzeích. Pro rčení je ale důležitý hlavně verš, ne socha. Laokoón v něm vystupuje jako ten, kdo prohlédl past dřív než ostatní, a přesto ho nikdo neposlechl, což dává rčení jeho hořkou příchuť.

Trojský kůň jako rčení i název programu

Vedle danajského daru používá čeština i rčení trojský kůň. Oba obraty vycházejí z téhož příběhu, ale liší se důrazem. Danajský dar zdůrazňuje zdánlivou štědrost a škodu, kterou přináší. Trojský kůň znamená spíš skrytou hrozbu, kterou nepřítel dostane dovnitř, například člověka nastrčeného do organizace, aby ji rozvrátil zevnitř. V obou případech oběť pomáhá vlastní zkáze, protože hrozbu sama přijme.

Trojský kůň v počítači

Obraz si vypůjčila i výpočetní technika. Trojským koněm se nazývá škodlivý program, který se tváří jako užitečná nebo neškodná aplikace, a uživatel ho proto sám nainstaluje. Teprve uvnitř systému program spustí svou skutečnou činnost. Princip je stejný jako u Tróje: obrana nepadla silou, ale tím, že obránci otevřeli bránu sami. Proto se před podezřelými přílohami a nabídkami „zdarma“ varuje právě tímto pojmem.

Podobná rčení z antiky

Danajský dar patří do početné skupiny rčení, která čeština převzala z antických příběhů. Blízké je mu rčení Pandořina skříňka: i tady jde o dar od bohů, který po otevření vypustí do světa neštěstí. Z trojské války pochází také Achillova pata, tedy slabé místo jinak silného člověka. Obě rčení spojuje obraz nečekané zranitelnosti. Do stejné skupiny patří i rčení Augiášův chlév, odvozené z mýtu o Héraklovi, který měl vyčistit hnojem zanesené ohrady krále Augiáše. Z řeckých mýtů si čeština vzala i Ariadninu nit, knižní obraz vodítka, které člověka vyvede ze spletité situace.

Opačný pohled: darovanému koni na zuby nehleď

Zajímavý protiklad tvoří české přísloví darovanému koni na zuby nehleď. Radí dar přijmout s vděkem a nezkoumat jeho hodnotu, kdežto Laokoónův verš radí přesně opak, totiž být u darů od nepřítele ostražitý. Obě rady mají své místo: přísloví platí mezi přáteli, rčení o danajském daru tam, kde dárce nemá důvod vám přát. Ustálená spojení tohoto druhu popisuje přehled české frazeologie.

Jak rčení správně použít

Pravopis a skloňování

Přídavné jméno danajský se píše s malým d, jak ho uvádějí oba slovníky. Skloňuje se pravidelně jako jiná přídavná jména tvrdého typu: bez danajského daru, k danajskému daru, o danajském daru, s danajským darem, v množném čísle danajské dary. Latinský verš se v českém textu obvykle píše kurzivou nebo v uvozovkách a stačí z něj citovat podstatnou část, tedy timeo Danaos et dona ferentes.

Příklady vhodného použití

Rčení se hodí na situace, kde výhoda skrývá závazek nebo hrozbu. Bezplatné připojení, za které platíte svými daty, může být danajským darem. Stejně tak dotace, která obec zaváže k nákladné údržbě, nebo pozornost od konkurenta, který chce získat informace. Používá se v publicistice i v běžné řeči, vždy ale s nádechem ironie a varování. Další doložené výklady najdete v přehledu původ slov a rčení.

Pět věcí, které si zapamatovat

  1. Danajský dar je dar se skrytou škodou. Vypadá výhodně, ale obdarovanému přinese potíže nebo zkázu.
  2. Danaové jsou Řekové. Jde o básnické označení z Homérových eposů, které převzal Vergilius.
  3. Rčení pochází z Aeneidy. Laokoón ve druhém zpěvu, verš 49, říká, že se bojí Danaů, i když nesou dary.
  4. Trojského koně zná už Homér. V Odysseji o něm zpívá Démodokos, slova o darech tam ale nezazní.
  5. Píše se s malým d. Slovo danajský se v češtině používá jen ve spojení danajský dar.

Časté otázky

Co znamená danajský dar?

Je to dar, který se tváří jako výhoda nebo laskavost, ale obdarovanému nakonec přinese potíže, škodu nebo zkázu. Slovník spisovného jazyka českého ho vykládá jako dar přinášející zhoubu, záludný. Rčení vychází z příběhu o trojském koni.

Kdo byli Danaové?

Danaové je antické označení Řeků. Homér tak v eposech střídavě s Achajy a Argejci nazývá Řeky, kteří obléhali Tróju. Vergilius jméno převzal a od něj pochází i české přídavné jméno danajský.

Kdo řekl, že se bojí Danaů, i když nesou dary?

Trójský kněz Laokoón ve druhém zpěvu Vergiliovy Aeneidy. Varuje Trójany před dřevěným koněm a hodí do něj kopí. Krátce nato ho i s oběma syny uškrtí dva hadi připlouvající od ostrova Tenedu.

Jak zní latinský citát o danajském daru?

Verš 49 druhého zpěvu Aeneidy zní „quidquid id est, timeo Danaos et dona ferentis“, tedy volně: ať je to cokoli, bojím se Danaů, i když přinášejí dary. V dnešních citacích se obvykle píše jen timeo Danaos et dona ferentes.

Je danajský dar totéž co trojský kůň?

Obě rčení vycházejí ze stejného příběhu, ale nejsou úplně totožná. Danajský dar zdůrazňuje zdánlivou štědrost, za kterou se skrývá škoda. Trojský kůň označuje spíš skrytou hrozbu, kterou si oběť sama vpustí dovnitř, a tak se jmenuje i druh škodlivého programu.

Píše se danajský dar s malým d?

Ano. Danajský je přídavné jméno a Slovník spisovného jazyka českého i Internetová jazyková příručka ho uvádějí s malým počátečním písmenem. Velké písmeno patří jen jménu národa, tedy Danaové.

Zdroje:

Související články

Napsat komentář