Třebechovický betlém: kdo ho vyřezal a jak funguje

Třebechovický betlém, známý také jako Proboštův, vyřezali lidoví řezbáři Josef Probošt a Josef Kapucián a mechanismus k němu vytvořil Josef Friml. Začal vznikat v roce 1885 a práce na něm trvaly déle než čtyři desetiletí. Od roku 1999 je jediným betlémem v České republice s postavením národní kulturní památky a stojí v Třebechovickém muzeu betlémů.

Ve zkratce

• Betlém nevyrobil jeden člověk, ale tři Josefové: rolník Probošt, řezbář Kapucián a konstruktér mechanismu Friml.
• Práce začaly v roce 1885 a trvaly déle než čtyři desetiletí, Probošt zemřel v roce 1926.
• Celé dílo včetně mechanismu je ze dřeva a má přes dva tisíce vyřezávaných dílů.
• Původně ho pohánělo ruční klikou, od roku 1935 ho pohání malý elektromotor.
• Poprvé byl vystaven v roce 1906 v Chrasti u Chrudimi, v roce 1967 uspěl na světové výstavě v Montrealu.
• Generální restaurování proběhlo od června 2015 do března 2016.
• Zvyk stavět betlémy sahá k Františku z Assisi a roku 1223, ale ten první betlém neměl žádné sošky.

Kdo vyrobil Třebechovický betlém

Muzejní text i Národní památkový ústav uvádějí, že jde o dílo lidových řezbářů. Jméno Proboštův betlém je zkratka, protože se na něm podíleli tři muži jménem Josef. Každý z nich měl jinou roli a právě jejich spojení dalo betlému podobu, jakou nemá v Čechách žádný jiný.

Josef Probošt, rolník a spiritus movens

Josef Probošt (1849 až 1926) byl rolník z Třebechovic pod Orebem. Betlém nese jeho jméno. Podle tradice, kterou novinové texty výslovně označují za tradici a ne za doložený fakt, vyřezal nejprve jesličky pro truchlící manželku po smrti dítěte a z toho vznikl nápad na velký mechanický betlém.

Josef Kapucián, řezbář

Památkový katalog popisuje dílo jako dřevěný vyřezávaný pohyblivý betlém, který zhotovil rolník Josef Probošt a řezbář Josef Kapucián. Kapucián je tedy veden jako druhý z dvojice hlavních tvůrců.

Josef Friml, autor mechanismu

Mechanismus navrhl Josef Friml. Třebechovické muzeum betlémů ho označuje za autora mechanismu a to je údaj, který se opakuje i v tisku. Betlém bez jeho práce by byl jen rozsáhlým souborem soch, pohyb dělá z betlému mechanický betlém.

Kdy betlém vznikal a jak je velký

Národní památkový ústav i další zdroje uvádějí, že celodřevěný betlém vznikal od roku 1885 déle než čtyři desetiletí. Rok 1885 je tedy začátek práce, ne datum dokončení. Probošt zemřel v roce 1926.

Muzeum udává rozměry 6,9 krát 1,9 krát 2,2 metru a více než dva tisíce vyřezávaných dílů. Počty figurek se v literatuře liší: tisk uvádí 350 figur, jiný text 373 a další téměř 400 figur a domečků dohromady. Rozdíl pravděpodobně vzniká tím, co se počítá, proto je bezpečnější mluvit o stovkách figurek a dvou tisících dílů.

Jak betlém funguje

Muzeum zdůrazňuje, že betlém je ze dřeva včetně mechanismu. Podle Národního památkového ústavu je mechanismus skrytý a také celodřevěný. Mechanika tedy neznamená kovové ozubené soukolí, ale dřevěné pásy, hřídele a převody.

Pohon se za dobu existence změnil. Tisk shodně uvádí, že betlém původně poháněla ruční klika, od roku 1935 ho uvádí do chodu malý elektrický motorek. Pohyb se tedy nezrodil s elektřinou, ta jen nahradila lidskou sílu.

Od výstavy v Chrasti k národní kulturní památce

Poprvé byl betlém vystaven v roce 1906 na výstavě Zemské řemeslnické jednoty v Chrasti u Chrudimi. Tehdy měl rohovou podobu, což potvrzuje i muzejní výstava s fotografií. Úspěch u veřejnosti přišel postupně, nikoli s dokončením díla.

Největší zahraniční ohlas získal v roce 1967 na světové výstavě Expo v Montrealu. Muzeum ho označuje za největší úspěch betlému na výstavách. Po tomto úspěchu se podle muzea rozhodlo, že už kvůli náročnosti převozu cestovat nebude, a v Třebechovicích pro něj vznikla vlastní budova.

Status národní kulturní památky získal v roce 1999. Muzeum, Národní památkový ústav i tisk se shodují, že je jediným betlémem v České republice s tímto statusem. Dnes ho spravuje Třebechovické muzeum betlémů, příspěvková organizace města.

Restaurování betlému

Národní památkový ústav popisuje betlém před opravou jako téměř v havarijním stavu, přičemž nikdy dříve nebyl celý restaurován. Generální restaurování proběhlo od června 2015 do března 2016 za podpory fondů Evropského hospodářského prostoru a Norska. Vedl je restaurátor Tomáš Bárta.

Šlo o první úplné restaurování a část prací probíhala přímo ve výstavní síni muzea. Tisk ke konci prací uvedl, že se betlém zase pohybuje. Cílem bylo zachovat původní dřevěné řemeslné řešení a omezit náhrady.

Muzeum betlémů v Třebechovicích

Muzeum v Třebechovicích pod Orebem existuje podle vlastního textu od roku 1925, díky nadšení místního rodáka Viléma Koleše. Postupně se vyprofilovalo na specializované muzeum betlémů. Jeho fond obsahuje přes pět set betlémů z nejrůznějších materiálů z Česka i ze zahraničí.

Proboštův betlém je jeho nejcennějším exponátem. Muzeum samo uvádí, že je jediným zařízením svého druhu v České republice a také v Evropě. Betlém vidí návštěvníci v budově na Masarykově náměstí.

Odkud se vzala tradice betlémů

Tradice sahá k Františku z Assisi. Podle papežova listu z roku 2019, který vychází z životopisce Tomáše z Celana, požádal František v roce 1223 u Greccia jednoho místního muže, aby mu pomohl připomenout narození v Betlémě. Na seně stály jesle, vůl a osel, kněz sloužil mši a žádné sochy tam nebyly, scénu hráli přítomní lidé.

V Čechách se podle historika Zdeňka Míky, na kterého se odvolává ministerstvo vnitra, objevily první jesličky v šestnáctém století v Praze u svatého Klimenta, v jezuitské tradici. Šířili je jezuité, františkáni a kapucíni. Zásah přišel za císaře Josefa II., jehož nařízení označilo kostelní betlémy za anachronismus. Podle ministerstva vnitra tím ustoupily z kostelů a rozkvetla lidová tvorba.

Kolem Vánoc stojí za pozornost i jiné zvyky. Původ adventního věnce rozebíráme zvlášť, stejně jako to, odkud je zvyk s Mikulášem, čertem a andělem, a proč se lije olovo. Zvláštní příběh má i vánočka a také vánoční osvětlení.

Šest tvrzení o Proboštově betlému, která neplatí

1. Betlém vyřezal jeden člověk. Muzeum uvádí tři Josefy a každý měl jinou roli.
2. Byl hotový v roce 1885. V roce 1885 práce začaly a trvaly déle než čtyři desetiletí.
3. Od začátku ho pohání elektřina. Původně ho poháněla klika, motor je od roku 1935.
4. Mechanismus je z kovu. Muzeum uvádí, že je celý ze dřeva.
5. První betlém měl sošky. V Greccio v roce 1223 scénu tvořili živí lidé a zvířata.
6. Za Josefa II. betlémy zanikly. Ustoupily z kostelů, ale rozkvetly v domácnostech.

Časté otázky

Kdo vyrobil Třebechovický betlém?

Lidoví řezbáři Josef Probošt a Josef Kapucián, autorem mechanismu je Josef Friml. Podle Probošta se betlém také nazývá Proboštův.

Kdy Třebechovický betlém vznikl?

Práce začaly v roce 1885 a trvaly déle než čtyři desetiletí. Poprvé byl vystaven v roce 1906.

Kolik má Proboštův betlém figurek?

Zdroje se liší, uvádějí 350 až téměř 400 figur, podle toho, zda se počítají i domečky. Spolehlivě doložený je údaj o více než dvou tisících vyřezávaných dílů.

Čím se Třebechovický betlém pohání?

Původně ho poháněla ruční klika, od roku 1935 ho pohání malý elektrický motorek.

Je Třebechovický betlém národní kulturní památka?

Ano, od roku 1999 a je jediným betlémem v České republice s tímto statusem.

Kdy se Třebechovický betlém restauroval?

Generální restaurování proběhlo od června 2015 do března 2016 pod vedením Tomáše Bárty.

Kde je Třebechovický betlém vystaven?

V Třebechovickém muzeu betlémů v Třebechovicích pod Orebem, které spravuje město.

Kdo vymyslel první betlém?

Tradice sahá k Františku z Assisi, který v roce 1223 u Greccia připravil jesle s vůlem a oslem bez soch.