Rybova mše: kdo byl Jakub Jan Ryba
Českou mši vánoční „Hej, mistře“ složil v roce 1796 rožmitálský učitel a ředitel kůru Jakub Jan Ryba (1765 až 1815). Není to liturgická mše s předepsaným textem, ale pastorální skladba: stavbu latinské mše naplnil vlastním českým textem a dějem o pastýřích, kteří jdou k jesličkám. Písemný záznam o prvním provedení se nedochoval, mše ale zazněla nejspíš o Vánocích 1796 v kostele ve Starém Rožmitále.
Ve zkratce
- Ryba se narodil v roce 1765 v Přešticích a od roku 1788 až do smrti v roce 1815 působil v Rožmitále pod Třemšínem.
- Česká mše vánoční vznikla v roce 1796 a Ryba k ní napsal i český text, odtud nadpis „Hej, mistře, vstaň bystře“.
- Má stavbu latinské mše, ale děj připomíná lidovou jesličkovou hru s pastýři.
- Přesný den prvního provedení nikdo nezná, písemný doklad chybí.
- Skladba se šířila v ručně psaných opisech a dnes zní stovkykrát každý advent.
- Ryba si vzal život 8. dubna 1815, tedy devatenáct let po premiéře mše.
- Ryba psal i velká díla pro Plzeň a učebnici hudby, mše je jen nejznámější z nich.
Kdo byl Jakub Jan Ryba
Syn učitele z Přeštic
Ryba se narodil v roce 1765 v Přešticích u Plzně v rodině vesnického učitele a varhaníka. První hudební vyučování mu dal otec a talent se projevil brzy. V patnácti letech se dostal na piaristické gymnázium do Prahy a tam zpíval, hrál ve smyčcovém kvartetu, hrál na varhany v kostele sv. Salvátora a složil první skladby.
Středoškolské studium ale nedokončil. Otec ho povolal domů kvůli učitelskému místu a Ryba se tak vzdal snu o dráze skladatele. Podle Českého rozhlasu nastoupil v roce 1788 jako kantor v Rožmitále pod Třemšínem a zůstal tam až do smrti.
Učitel a ředitel kůru
V Rožmitále nebyl Ryba jen učitelem. Řídil kůr kostela Povýšení svatého Kříže ve Starém Rožmitále, hrál na varhany, vyučoval děti hře na nástroje a zkoušel se sborem. Podle deníku Právo vytrvale prosazoval pravidelnou školní docházku a výrazně ji zlepšil. Skládal většinou v noci.
Byl ohnivé povahy a spory s rodiči žáků i s farářem ho provázely celý život. Český rozhlas k tomu dodává, že jeho pedagogickou práci přesto opakovaně oceňovali.
| Rok | Co je doloženo |
|---|---|
| 1765 | narození v Přešticích v rodině učitele a varhaníka |
| 1788 | nástup do Rožmitálu pod Třemšínem jako učitel a ředitel kůru |
| 1796 | vznik České mše vánoční na vlastní český text |
| 1805 | Stabat mater pro plzeňský chrám, jeho nejrozsáhlejší kantátová skladba |
| 1815 | úmrtí 8. dubna u obce Voltuše nedaleko Rožmitálu |
| 1817 | po jeho smrti tiskem vychází učebnice hudby Počáteční a všeobecní základové ke všemu umění hudebnímu |
Co je Česká mše vánoční
Pastorální mše, ne bohoslužebný text
Ryba napsal řadu mší na latinský text a jen jedna je česká. Je to pastorální mše: hudební forma, která zachovává části mše, ale místo předepsaného textu vypráví příběh.
Text je Rybův vlastní. Podle velvyslanectví České republiky v Bruselu použil „vlastní české podání příběhu o narození Krista v Betlémě po vzoru lidových jesličkových her“.
Proč česky
Důvod Ryba sám nikde podrobněji nevysvětlil, a tak jde o výklad, ne o doložený fakt. Hudební odborník Českého rozhlasu Petr Veber vidí smysl v tom, že latině lidé v kostele nerozuměli a čeština je s příběhem sblížila. Hudba je jednoduchá a melodická, ve vídeňském slohu Mozartovy a Haydnovy doby.
První provedení: co je doložené
Přesné datum premiéry se nedochovalo. Písemné záznamy o prvním provedení zcela chybějí. Odborná diplomová práce Univerzity Karlovy o Rybových sborových skladbách proto říká jen to, že se lze domnívat, že mše zazněla poprvé v noci z 24. na 25. prosince 1796. Důvod je prostý: těžko si představit, že by byl regenschori o Vánocích jinde než na kůru svého kostela.
S tím souhlasí i další texty. Velvyslanectví v Bruselu píše o prvním provedení o Vánocích roku 1796 v kostele Povýšení svatého Kříže a deník Právo ukazuje v tomtéž kostele varhany, na nichž se mše poprvé hrála: postavil je v letech 1750 až 1751 Martin Paleček a v roce 1996 jim vrátili původní podobu.
Příběh pastýřů po částech mše
Mše má stavbu latinské mše, ale každá část nese kus jesličkové hry. Český rozhlas popisuje děj tak, že mladý pastýř budí svého mistra, protože uviděl zvláštní světlo na nebi. Mistr je zprvu nevrlý, pak ale vstane a spatří betlémskou hvězdu.
| Část mše | Co se v ní děje |
|---|---|
| Kyrie | vesnická scéna: pastýř budí mistra a ukazuje mu světlo |
| Gloria | andělé teprve teď oznamují narození Spasitele |
| Graduale a Credo | pastýři se chystají na cestu do Betléma |
| Offertorium | pocta novorozenému dítěti, pastýři ladí housle a zazní nápodoba lidové hudby |
| Sanctus, Benedictus, Agnus Dei | chvalozpěvy u jesliček, v závěru sbor prosí o mír |
Půvab skladbě dává prostý děj zasazený do zasněžených Čech, ne do Betléma. Nadpis „Hej, mistře, vstaň bystře“ tvoří první slova skladby.
Proč se mše rozšířila
Opisy, ne tisk
Mše se dlouho šířila ručně psanými opisy. Podle Českého rozhlasu si ji opisovali ředitelé kůrů a hudebníci a prováděly ji sbory po celé zemi. Diplomová práce Univerzity Karlovy dodává, že se opisy liší textem, tóninami i obsazením.
Symbol českých Vánoc
Dnes patří mše k adventu stejně jako výzdoba. Podle Českého rozhlasu zní každý rok v kostelech i na koncertech stovkykrát, v podání profesionálů i amatérů. Česká televize připomíná, že zazní i na veřejných prostranstvích, v Praze například na hlavním nádraží nebo ve Fakultní nemocnici Motol, i ve svatovítské katedrále na Pražském hradě.
Mše dnes patří ke stejnému okruhu zvyků jako adventní věnec a jeho původ nebo vánočka a její původ. Na rozdíl od nich má ale doložené autorství i rok vzniku.
Ryba mimo mši
Český rozhlas upozorňuje, že Ryba bývá nespravedlivě vnímán téměř jako autor jediné skladby. Psal i duchovní hudbu pro větší sbory. Nejrozsáhlejší kantátovou skladbou je Stabat mater z roku 1805. Vzniklo na podnět kolegy z Plzně a bylo určeno pro plzeňský chrám sv. Bartoloměje.
Učebnice a spisy
Ryba byl také autor učebnice hudby. Katalogy českých knihoven, včetně Národní knihovny, vedou jeho Počáteční a všeobecní základové ke všemu umění hudebnímu s rokem vydání 1817, tedy po jeho smrti. Odborná studie Masarykovy univerzity se zabývá jeho podílem na vzniku novočeské hudební terminologie.
Jiný český příběh, v němž je třeba oddělit doložené od legend, ukazuje Josef Ressel a lodní šroub.
Rybův konec a pamětní místa
Ryba si vzal život 8. dubna 1815 u obce Voltuše nedaleko Rožmitálu, ve věku 49 let. Český rozhlas jako okolnosti uvádí deprese, zřejmě posílené chronickou nemocí, a vliv Senekovy filozofie. Český rozhlas v anglickém vysílání Radio Prague k tomu přidává spory s místním farářem a úřady a těžkosti s uživením rodiny. Slávu své mše se nedočkal.
Dnes připomíná Rybu expozice v Podbrdském muzeu v Rožmitále, připravená ve spolupráci se Společností Jakuba Jana Ryby.
K vánočním zvykům patří i lití olova a jeho původ nebo Mikuláš s čertem a andělem. Platí u nich totéž co u mše: oddělit doložený původ od pozdějších výkladů.
Šest tvrzení o Rybově mši, která neplatí
- Že je to liturgická mše s předepsaným textem. Je to pastorální skladba na Rybův vlastní český text, vzorovaná lidovými jesličkovými hrami.
- Že známe přesný den premiéry. Písemný záznam o prvním provedení neexistuje, o noci z 24. na 25. prosince 1796 jde o odůvodněný předpoklad.
- Že Ryba napsal jen jedinou skladbu. Skládal další mše, kantátové dílo pro Plzeň a písně a napsal učebnici hudby.
- Že Ryba sám vysvětlil, proč psal česky. Žádné jeho vysvětlení se nedochovalo, důvody jsou jen výklad.
- Že existuje jediná podoba skladby. Mše se dlouho šířila ručně psanými opisy a ty se liší textem, tóninou i obsazením.
- Že Ryba zažil slávu svého díla. Zemřel devatenáct let po premiéře a nedozvěděl se, jak populární skladba se stane.
Časté otázky
Kdo byl Jakub Jan Ryba?
Byl to český skladatel, učitel a ředitel kůru. Narodil se v roce 1765 v Přešticích, od roku 1788 působil v Rožmitále pod Třemšínem a tam také v roce 1815 zemřel. Skládal duchovní i světskou hudbu a učil děti. Nejznámější je jeho Česká mše vánoční z roku 1796.
Kdy poprvé zazněla Česká mše vánoční?
Nejspíš o Vánocích roku 1796 v kostele Povýšení svatého Kříže ve Starém Rožmitále. Písemný záznam o prvním provedení se ale nedochoval, takže přesné datum a hodinu nikdo nezná. Odborná práce vychází z úvahy, že ředitel kůru byl o Vánocích na svém kůru.
Je Česká mše vánoční skutečná mše?
Má stavbu mše, tedy Kyrie, Gloria, Credo a další části, ale text je Rybův vlastní a vypráví příběh pastýřů. Je to pastorální mše po vzoru lidových jesličkových her, proto se hraje jako vánoční hudba a nenahrazuje liturgický text.
Proč se skladbě říká Hej, mistře a Rybovka?
Hej, mistře, vstaň bystře jsou první slova, která v úvodní části zpívá pastýř, když budí svého mistra. Rybovka je familiární označení podle autora. Obojí označuje Českou mši vánoční.
Proč je mše napsaná česky?
Ryba své důvody sám nezanechal. Hudební odborník Českého rozhlasu Petr Veber vysvětluje, že latině lidé v kostele nerozuměli a český text je s příběhem o narození Spasitele sblížil. Jde o výklad, ne o doložené Rybovo prohlášení.
Jak Ryba zemřel?
Ryba si vzal život 8. dubna 1815 u obce Voltuše, devatenáct let po premiéře mše. Český rozhlas uvádí jako okolnosti deprese a chronickou nemoc, Radio Prague spory s úřady a starosti o uživení rodiny. Podrobnosti zdroje záměrně nerozebírají a tento článek také ne.
Napsal Ryba i jiné skladby?
Ano. Kromě dalších pastorálních mší psal duchovní hudbu pro plzeňské prostředí, nejrozsáhlejší je Stabat mater z roku 1805. Po jeho smrti vyšla i jeho učebnice hudby Počáteční a všeobecní základové ke všemu umění hudebnímu s rokem vydání 1817.
Kde se dá dozvědět víc o Rybovi a jeho prostředí?
V Podbrdském muzeu v Rožmitále pod Třemšínem je expozice o jeho životě, připravená ve spolupráci se Společností Jakuba Jana Ryby.
