První dálnice na světě: kde vznikla
První dálnice na světě je otázka definice. Long Island Motor Parkway u New Yorku se otevřela v roce 1908 jako soukromá placená silnice jen pro automobily, berlínský AVUS v roce 1921 a italská spojnice Milán až Varese 21. září 1924 jako první veřejná placená dálnice. Mýtus, že dálnice vymyslel Hitler, vyvrací plánování z dvacátých let.
Ve zkratce
- Long Island Motor Parkway se otevřela 10. října 1908 a bývá uváděna jako první silnice s omezeným přístupem.
- AVUS v Berlíně se otevřel 24. září 1921 závody, pro běžný provoz 1. října 1921.
- Milán až Varese z 21. září 1924 je považována za první veřejnou placenou dálnici.
- Úsek Kolín až Bonn otevřel 6. srpna 1932 Konrad Adenauer.
- Hitler 23. září 1933 navázal na plány HaFraBa z roku 1926.
- Stavba dálnice Praha až Brno začala v roce 1939, první úsek se otevřel 12. července 1971.
Co je dálnice a proč na tom závisí odpověď
Slovo dálnice zní jednoznačně, ale historici i novináři si pod ním představují různé věci. Podle toho, které vlastnosti se požadují, vyjde jiný vítěz. Rozhoduje pět znaků: jen pro motorová vozidla, bez úrovňových křižovatek, s omezenými vjezdy, pro dálkovou dopravu a otevřená běžným řidičům.
Definice v českém zákoně
Zákon o pozemních komunikacích v paragrafu 4 popisuje dálnici jako pozemní komunikaci určenou pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu motorovými vozidly. Má být budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a se směrově oddělenými jízdními pásy. Poslední podmínka, tedy oddělené jízdní pásy, je přitom přísnější než u většiny historických průkopníků. Na dálnici platí i obecná pravidla provozu, jejichž původ vysvětlují články o tom, proč se jezdí vpravo a proč má stopka osm úhlů.
Americká silnice byla soukromá, německá určená pro testování a závody, italská otevřená každému a zpoplatněná. Spor nevzniká z nejasných dat, ale z nejasného slova.
Long Island Motor Parkway: soukromá silnice z roku 1908
Průkopníkem byla silnice, kterou stavěla společnost vedená Williamem K. Vanderbiltem mladším. Silnice se oficiálně otevřela 10. října 1908 v souvislosti s automobilovými závody a v prvním roce byla hotová necelá desítka mil.
Co ji dělalo zvláštní
Šlo o soukromou silnici s mýtným a omezeným přístupem. Křížení se silnicemi a železnicí vyřešily mosty, takže se na ní nejezdilo přes úrovňové křižovatky. K bezpečnosti nočního provozu na silnicích později přispěly také odrazky na silnici. Časopis Queens Chronicle ji nazývá první silnicí s omezeným přístupem na světě.
Délka a konec
Zdroje se v délce rozcházejí od 45 do 48 mil, podle toho, zda se počítá západní prodloužení. V roce 1938 soukromý provoz skončil a silnici převzaly okresy místo nedoplatků na daních. První dálnice na světě nevznikla jako veřejná stavba, ale jako soukromý podnik.
AVUS v Berlíně: silnice jen pro auta
Zkratka znamená Automobil-Verkehrs- und Übungsstraße. Společnost, kterou založili majitelé aut a lidé z automobilového průmyslu, vznikla v lednu 1909. Důvodem bylo, že auta sdílela cesty s chodci a koňskými povozy, a proto vznikla silnice vyhrazená výlučně autům pro zkoušky a závody.
Stavba přerušená válkou
Stavba začala v roce 1913, ale první světová válka ji přerušila a trať zůstala několik let opuštěná. Otevřela se až závody 24. a 25. září 1921 a pro běžný motorový provoz byla uvolněna 1. října 1921, podle berlínského městského muzea. Nešlo ale o dálnici ve smyslu dálkové trasy mezi městy.
Milán až Varese: první dálnice pro každého
Rychlou silnici z Milána do Varese navrhl inženýr Piero Puricelli, který se podílel také na návrhu autodromu v Monze. První úsek z Milána do Lainate otevřel 21. září 1924 král Vittorio Emanuele III., který jel ve voze Lancia Trikappa. Silnice byla zpoplatněná od začátku a vyhrazená motorovým vozidlům, takže na ní nesměla jezdit kola ani povozy. Od první dálkové jízdy Berthy Benzové tak uběhlo do jejího otevření jen několik desetiletí.
Proč se jí říká první
Italský automobilový klub ACI ji označuje za první dálnici světa. Zdůvodnění je, že jde o první veřejnou placenou silnici určenou pro rychlý provoz aut. Dnes je známá jako A8 nebo Autostrada dei Laghi. Starší Long Island a AVUS byly podle italských zdrojů stavěné hlavně pro závody a soukromý provoz.
Srovnání prvních silnic
| Silnice | Otevřeno | Země | Co ji odlišuje |
|---|---|---|---|
| Long Island Motor Parkway | 10. října 1908 | USA | soukromá, oplocená, mosty místo křižovatek, mýtné |
| AVUS | 24. září 1921 (závody), 1. října 1921 (provoz) | Německo | silnice jen pro auta, určená pro testy a závody |
| Milán až Varese | 21. září 1924 | Itálie | veřejná, zpoplatněná, jen pro motorová vozidla |
| Kolín až Bonn | 6. srpna 1932 | Německo | zhruba 20 km, stavba 1929 až 1932, otevřel Adenauer |
| Frankfurt až Darmstadt | 19. května 1935 | Německo | první hotový úsek Reichsautobahn, 22 km |
Německo: Adenauer, HaFraBa a Hitler
Německá dálniční historie se opírá o tři jména. Konrad Adenauer jako kolínský primátor 6. srpna 1932 otevřel silnici z Kolína do Bonnu, dnešní A 555. Stavba trvala od roku 1929 a podle serveru Auto Bild při ní našlo dočasnou práci asi 5 500 mužů, protože šlo o program proti nezaměstnanosti za světové hospodářské krize.
Co byla HaFraBa
Zkratka znamená Hansestädte, Frankfurt, Basel. Sdružení vzniklo ve Frankfurtu v roce 1926 a plánovalo severojižní trasu z Hamburku do Frankfurtu a Basileje. Plán padl na nákladech, ale jeho technické zásady se později staly závaznými a využily se u úseku Frankfurt až Mannheim v roce 1933.
Reichsautobahn a nacistická propaganda
Zákon z 27. června 1933 založil Unternehmen Reichsautobahnen. První výkop 23. září 1933 poblíž Frankfurtu byl podle Spolkového archivu propagandistickou událostí a stavba na úseku Frankfurt až Mannheim přitom podle frankfurtského historického muzea začala už v srpnu 1933. Generální inspektor Fritz Todt oznámil 19. května 1935 Hitlerovi dokončení prvních 22 kilometrů mezi Frankfurtem a Darmstadtem. Archiv výslovně píše, že autobahny nebyly vynálezem nacistů.
Silnice z Kolína do Bonnu byla po roce 1933 přeřazena mezi běžné zemské silnice. Podle serveru Auto Bild to nacisté udělali proto, aby se Hitler mohl prezentovat jako vynálezce dálnice. Poslední dva příběhy jsou tedy spojené: propaganda nejprve zmenšila starší stavbu a pak připsala všechny zásluhy jednomu muži. O autech, která po východoněmeckých silnicích jezdila, píše text Trabant nebyl z lepenky a šel recyklovat.
Dálnice Praha až Brno: od roku 1939 do roku 1980
Československá dálnice je příkladem toho, jak dlouho může trvat cesta od plánu k asfaltu. Tvrzení, že byla hotová v sedmdesátých letech, neplatí. První úsek se otevřel až v roce 1971 a Praha s Brnem byla propojena v listopadu 1980.
Přerušená stavba
Stavba trasy Praha, Jihlava, Brno a Zlín začala v roce 1939. Válka ji zastavila a poválečné práce se v roce 1950 definitivně zastavily. Část hotových prací se pak podle Radia Praha začlenila do nového plánu schváleného v roce 1963.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1939 | začátek stavby trasy Praha, Jihlava, Brno, Zlín |
| 1950 | definitivní zastavení všech prací |
| 8. září 1967 | obnovení stavby u Spořilova a Čestlic |
| 12. července 1971 | otevření úseku Praha až Mirošovice, označeného D1 |
| 8. listopadu 1980 | otevření úseků Humpolec až Pávov a Hustopeče až slovenská hranice |
Česká televize uvádí, že listopadem 1980 byla dokončena cesta Praha, Brno a Bratislava, a Radio Praha totéž datum spojuje s jízdou po dálnici z Prahy do Brna.
Šest tvrzení o první dálnici, která neplatí
- Že dálnice vymyslel Hitler. Plány HaFraBa vznikly v roce 1926 a silnice Kolín až Bonn se stavěla od roku 1929.
- Že první dálnice byla německá. Americká Motor Parkway je z roku 1908 a berlínský AVUS z roku 1921, tedy oba před Itálií. Italská je první veřejná placená.
- Že existuje jediná správná odpověď. Odpověď závisí na tom, zda se bere soukromá silnice, silnice jen pro auta, nebo veřejná dálnice.
- Že Motor Parkway byla veřejná. Šlo o soukromou silnici s mýtným.
- Že se Hitlerův výkop rovná začátku stavby. Stavba úseku Frankfurt až Mannheim začala podle muzea už v srpnu 1933.
- Že česká dálnice Praha až Brno byla hotová v sedmdesátých letech. První úsek se otevřel až v roce 1971 a spojení s Brnem bylo hotové v listopadu 1980.
Časté otázky
Která dálnice na světě byla první?
Záleží na definici. Long Island Motor Parkway se otevřela v roce 1908 jako soukromá placená silnice jen pro auta, berlínský AVUS v roce 1921. Spojnice Milán až Varese z 21. září 1924 se nejčastěji uvádí jako první veřejná placená dálnice.
Vymyslel dálnice Adolf Hitler?
Ne. Sdružení HaFraBa je plánovalo od roku 1926 a silnice Kolín až Bonn se stavěla v letech 1929 až 1932. Hitler při prvním výkopu 23. září 1933 navázal na hotové plány.
Proč se o první dálnici vedou spory?
Slovo dálnice nemá jednu definici platnou pro všechna období. Kdo hledá silnici jen pro auta, uvede Motor Parkway nebo AVUS. Kdo žádá veřejný přístup a mýtné, uvede Itálii.
Kdo navrhl první dálnici v Itálii?
Inženýr Piero Puricelli, který se podílel i na projektu autodromu v Monze. První úsek z Milána do Lainate otevřel 21. září 1924 král Vittorio Emanuele III. Silnice byla zpoplatněná od začátku.
Co byla silnice Kolín až Bonn?
Zhruba dvacetikilometrová silnice pro motorová vozidla, kterou 6. srpna 1932 otevřel kolínský primátor Konrad Adenauer. Po roce 1933 ji nacisté přeřadili mezi běžné silnice.
Kdy se začala stavět dálnice Praha až Brno?
Stavba začala v roce 1939, v roce 1950 se práce zastavily úplně a obnoveny byly 8. září 1967. První úsek Praha až Mirošovice se otevřel 12. července 1971, jízdu z Prahy do Brna umožnil listopad 1980.
Jak české právo definuje dálnici?
Zákon o pozemních komunikacích v paragrafu 4 uvádí, že jde o komunikaci pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu motorovými vozidly. Má být bez úrovňových křížení a se směrově oddělenými jízdními pásy.
Byla Long Island Motor Parkway veřejná silnice?
Byla to soukromá silnice s mýtným, kterou postavila společnost vedená Williamem K. Vanderbiltem mladším. V roce 1938 ji Vanderbilt předal veřejnosti.
