Manneken Pis: odkud je legenda a co je doložené
Manneken Pis je bronzová soška chlapce na brusselské fontáně, která má kořeny v patnáctém století a v bronzu vznikla roku 1619, kdy ji město zadalo sochaři Jérôme Duquesnoyovi. Soška na ulici je ale kopie z roku 1965, originál stojí v muzeu. A obě oblíbené legendy o chlapci, který zachránil město, historické doklady nemají.
Ve zkratce
- Fontána sloužila v patnáctém století jako zdroj pitné vody, první zmínka je z roku 1451.
- Bronzovou sošku zadalo město v roce 1619 sochaři Jérôme Duquesnoyovi starším.
- Na ulici stojí kopie z roku 1965, originál je v Maison du Roi na Grand-Place.
- V roce 1817 sošku ukradl odsouzenec, v roce 1965 byla odcizena znovu a o rok později ji vylovili z kanálu.
- Šatník má podle různých zdrojů od 900 do 1 200 kostýmů a je vystaven v ulici Rue du Chêne.
- Legendy o chlapci a o vévodovi Godefroidovi nejsou historicky doloženy.
- Jeanneke Pis z roku 1987 a pes Zinneke Pis z konce devadesátých let jsou novodobé doplňky.
Fontána, která dávala vodu
Manneken Pis nevznikl jako turistická atrakce, ale jako praktická součást města. Podle města Bruselu sloužil od patnáctého století v systému rozvodu vody, tedy jako fontána, u které se lidé zásobovali. Teprve v devatenáctém století ztratil tuto funkci a stal se symbolem brusselského folkloru. Jiná slavná fontána má zase svůj zvyk, o němž píšeme u Fontany di Trevi.
Nejstarší zmínka z roku 1451
První doložená zmínka o figurce pochází z roku 1451. Podle zpráv francouzského listu Le Journal des Arts z roku 2015 ji obsahuje brusselský rejstřík fontán a figurka je pravděpodobně ještě starší. Brusselský list Brussels Times uvádí stejný údaj: starší verze je poprvé zmíněna v roce 1451.
Bronz z roku 1619
Bronzová soška je dílem sochaře Jérôme Duquesnoye staršího, barokního umělce ze Španělského Nizozemí. Město mu zadalo odlití nové sošky v roce 1619, uvádí turistická správa visit.brussels i oficiální web šatníku MannekenPis. Britannica fontánu rovněž datuje rokem 1619.
Podle visit.brussels je figurka odlita ve stylu kupida. Soška vznikla jako součást fontány, příběh o záchraně města k ní přibyl až v pověstech.
Přežila bombardování
Město Brusel připomíná, že soška přežila bombardování Bruselu v roce 1695. Podle zprávy o testování její pravosti ji během ostřelování Ludvíka XIV. ukryli a po uhašení požárů vrátili. Brusel má i další pozoruhodné stavby, třeba Atomium a jeho tvar.
Originál a kopie
Kde je originál
Originál z roku 1619 je v Muzeu města Bruselu, které sídlí v Maison du Roi na Grand-Place. Na ulici stojí kopie, kterou tam město osadilo poté, co sošku v roce 1965 ukradli.
V roce 2003 byla soška v muzeu rozsáhle restaurována a dnes je opět v jednom kuse, protože po nalezení v kanálu byla rozlomena na dvě části.
Spor o pravost
Doktorandka Brusselské svobodné univerzity Géraldine Patigny soudí, že se původní bronz po krádeži v roce 1817 nikdy nevrátil. Soška, která se na fontáně objevila v roce 1818, by podle ní byla kopie. V roce 2015 proto výzkumníci provedli rentgenovou fluorescenční spektrometrii: nikl ve slitině by ukazoval na devatenácté století, jeho nepřítomnost by původnost spíš podpořila, ale podle výzkumníků nikdy nebude jistota stoprocentní.
Dostupné zprávy z roku 2015 žádné konečné rozhodnutí neuvádějí. Muzeum a město dál označují sošku v Maison du Roi za originál.
| Otázka | Co je doloženo |
|---|---|
| Kdy vznikla fontána | první zmínka z roku 1451, pravděpodobně starší |
| Kdo vytvořil bronz | Jérôme Duquesnoy starší, zakázka města z roku 1619 |
| Kde je originál | Muzeum města Bruselu v Maison du Roi |
| Co stojí na ulici | kopie, na místě od roku 1965 |
| Co je sporné | zda muzejní kus je soška z roku 1619, nebo kopie po roce 1817 |
Krádeže a poškození
Soška byla v dějinách několikrát odcizena nebo poškozena. Pokaždé se nakonec našla, ale ne vždy ve stavu, v jakém zmizela. Jinde se podobně řeší otázka, co se stalo se ztraceným dílem: například kam zmizel nos sfingy.
| Rok | Co se stalo |
|---|---|
| 1747 | poškodili ji francouzští vojáci |
| 1817 | ukradl ji odsouzenec Antoine Lycas, byl odsouzen na doživotní nucené práce |
| 1818 | na fontáně se objevila obnovená soška |
| 1965 | ukradena, odlomena od kotníků |
| 1966 | nalezena na dně kanálu mezi Bruselem a Charleroi ve dvou částech |
Případ z roku 1965
Podle Brussels Times soška zmizela v noci a byla vyrvána z podstavce tak, že zůstala jen chodidla. O rok později ji po anonymním telefonátu vylovili potápěči z kanálu.
Legendy o chlapci
Příběh o záchraně města se vypráví ve více verzích. Jde o pověsti, ne o doložené události.
| Legenda | Jak zní |
|---|---|
| Zápalná šňůra | chlapec za obléhání uhasil doutnající šňůru, kterou chtěli nepřátelé zapálit hradby |
| Vévoda Godefroid III. | malé dítě viselo v kolébce na stromě, mělo povzbudit vojsko; událost se klade do roku 1142 |
První verzi uvádí visit.brussels, obě vypráví Brussels Times. Pověsti vysvětlují, proč sošku Brusel vnímá jako symbol vzdoru, ale doložené jsou pouze listiny o fontáně z roku 1451 a zakázka z roku 1619. Podobně se liší doložené a vyprávěné i u legend kolem Tádž Mahalu.
Šatník s tisícem kostýmů
Od obrazu z roku 1615 po oblékání dnes
Nejstarší vyobrazení Manneken Pis v kostýmu je z obrazu Denise van Alsloota z roku 1615, kde je převlečen za pastýře při průvodu Ommegang. Nejstarší dochovaný kostým je z roku 1747 a podle visit.brussels šlo o rytířský oděv, který věnoval francouzský král.
Podle města Bruselu se Manneken Pis obléká třiadvacetkrát ročně v pevně stanovených dnech, o oblékání se stará zaměstnanec města. V osmnáctém století se oblékal nejméně čtyřikrát ročně.
Kolik kostýmů ve skutečnosti je
Sbírka se stále rozšiřuje, nové kostýmy se do ní dostávají jako dary, a proto se počty liší.
| Zdroj | Počet kostýmů |
|---|---|
| město Brusel | více než 900 |
| visit.brussels | zhruba 1 000 |
| oficiální web šatníku | 1 200 |
Kostýmy jsou od února 2017 vystaveny v GardeRobe MannekenPis na adrese Rue du Chêne 19.
Jeanneke Pis a Zinneke Pis
Chlapec nezůstal v Bruselu sám. Obě další močící sochy jsou novodobé, vznikly až na konci dvacátého století. Jeanneke Pis nechal vytvořit restauratér, Zinneke Pis je dílo sochaře.
Dívka z uličky Impasse de la Fidélité
Jeanneke Pis je bronzová soška vysoká asi padesát centimetrů. Podle visit.brussels ji nechal vytvořit Denis-Adrien Debouvrie, aby se obnovila rovnost mezi mužem a ženou. Návrh vznikl podle dalších zdrojů v roce 1985, slavnostně byla odhalena v roce 1987.
Pes u Rue des Chartreux
Zinneke Pis je bronzový pes. Vytvořil ho sochař Tom Frantzen. Visit.brussels uvádí, že na ulici stojí od roku 1999, jiné zdroje mluví o roce 1998.
Šest tvrzení o Manneken Pis, která neplatí
- Že na ulici stojí originál. Stojí tam kopie z roku 1965, originál je v muzeu.
- Že je socha ze středověku. Fontána je z patnáctého století, ale dnešní bronz z roku 1619.
- Že legenda o záchraně města je historická událost. Žádný dokument ji nepotvrzuje.
- Že byl ukraden jen jednou. Doloženo je odnesení v letech 1817 a 1965 a poškození v roce 1747.
- Že má přesně tisíc kostýmů. Zdroje uvádějí od 900 do 1 200.
- Že Jeanneke Pis a Zinneke Pis jsou stejně staré. Jsou z let 1987 a 1998 nebo 1999.
Časté otázky
Odkud je Manneken Pis?
Z Bruselu. Fontána s figurkou chlapce stála v patnáctém století v městské vodovodní síti, první zmínka je z roku 1451. Bronzovou sošku zadalo město roku 1619 sochaři Jérôme Duquesnoyovi starším.
Je Manneken Pis originál, nebo kopie?
Na ulici stojí kopie z roku 1965. Originál je podle města Bruselu uložen v Maison du Roi na Grand-Place. Historici ale řeší, zda muzejní kus je soška z roku 1619, nebo kopie po krádeži v roce 1817.
Kolik má Manneken Pis kostýmů?
Zdroje se rozcházejí: město Brusel uvádí více než devět set, visit.brussels zhruba tisíc, oficiální web šatníku 1 200. Sbírka je vystavena v GardeRobe MannekenPis v ulici Rue du Chêne.
Kolikrát byl Manneken Pis ukraden?
Doložena jsou nejméně tři odnesení: v roce 1747 francouzskými vojáky, v roce 1817 odsouzencem a v roce 1965 neznámými pachateli. Soška se vždy našla, naposledy v roce 1966 na dně kanálu u Bruselu.
Jaká je legenda o Manneken Pis?
Podle první chlapec uhasil močením doutnající šňůru, kterou chtěli nepřátelé zapálit hradby. Druhá mluví o malém vévodovi Godefroidovi III., jehož kolébka visela na stromě. Žádná není historicky doložená.
Kdo je Jeanneke Pis?
Bronzová soška dívky v Impasse de la Fidélité, vysoká asi 50 centimetrů. Nechal ji vytvořit restauratér Denis-Adrien Debouvrie a odhalena byla v roce 1987.
Co je Zinneke Pis?
Bronzový pes v ulici Rue des Chartreux od sochaře Toma Frantzena. Na ulici stojí od konce devadesátých let, zdroje uvádějí rok 1998 i 1999.
Kdy se Manneken Pis převléká?
Město mluví o třiadvaceti oblékáních v pevně stanovených dnech. Nejstarší vyobrazení v kostýmu je z obrazu z roku 1615, nejstarší dochovaný kostým z roku 1747.
