Meteora: kláštery na skalách a jak vznikly
Meteora jsou sloupy z pískovce a slepence, které se z usazenin dna prohlubně vyzvedly a rozlámaly, a mniši na nich stavěli proto, aby měli klid a ochranu. První poustevníci se tam usadili nejspíš v 11. století, velký klášter Meteoron založil Athanasios kolem roku 1340. Z 24 postavených klášterů dnes slouží šest.
Ve zkratce
- Skály tvoří pískovce a slepence z oligocénu a miocénu, žádná sopka za nimi není.
- Poustevníci se v jeskyních usazovali pravděpodobně od 11. století.
- Velký klášter Meteoron založil Athanasios z Athosu zhruba kolem roku 1340.
- Kláštery se stavěly na vrcholcích kvůli bezpečí v neklidném 14. století.
- Nahoru se šplhalo po žebřících, dopravovalo sítěmi a navijáky, schody přibyly na počátku 20. století.
- Postaveno jich bylo 24, slouží šest.
- UNESCO zapsalo Meteoru roku 1988 jako smíšenou lokalitu.
Z čeho jsou skály Meteora
Usazeniny z delty
Meteora leží na severozápadním okraji Thesálské nížiny, poblíž pohoří Pindos. Oblast spadá do Mesohelénské pánve, tektonické prohlubně z oligocénu a středního miocénu. Řeky do ní nanášely štěrk a písek a vytvářely delty. Sloupy proto netvoří žádná láva ani sopečný komín, ale zpevněný štěrk a písek.
Podle Mezinárodní unie geologických věd tvoří skály usazeniny zvané molasa, které patří do svrchního oligocénu až spodního miocénu. Řecká zpravodajská agentura Greek News Agenda uvádí totéž: skály se skládají téměř výhradně z hrubozrnného pískovce a slepence, tedy zpevněných oblázků. Některé sloupy převyšují 400 metrů.
Co z nich udělalo sloupy
Z vodorovné vrstvy usazenin ještě sloupy nejsou. Podle geologů z IUGS za dnešní tvar odpovídá hlavně tektonické rozlámání, které vytvořilo svislé plochy oslabení, dále tekoucí voda a v menší míře i vítr. UNESCO k tomu přidává zemětřesení a déšť. Petra v Jordánsku je opačný příběh: tam lidé skalní stěny tesali, zatímco na Meteoře se stavělo na vrcholcích hotových sloupů.
Poustevníci před kláštery
Jeskyně a kostel v Doupiani
První obyvatelé skal byli poustevníci, kteří žili v jeskyních a podle oficiálních stránek kláštera Velké Meteoron k nim vedly provazové žebříky. UNESCO i Greek News Agenda uvádějí, že se tu usazovali pravděpodobně od 11. století. Prvním kláštery nebyly, ale osamělé poustevny, jejichž obyvatelé se scházeli jen k bohoslužbám.
Nejstarší dochovanou stavbou je kostelík Panagia Doupiani, vybudovaný podle UNESCO v pozdním 12. století u úpatí jedné ze skal. Oficiální stránky kláštera ho označují za jádro meteorského mnišství. Zmiňují opata Neilose a mocného podporovatele, thesálského vládce Symeona Uroše Palaiologa.
Athanasios a klášter Meteoron
Kdo to byl
Zakladatelem velkého kláštera je svatý Athanasios Meteorita, mnich z Athosu. Podle jeho životopisu, který cituje klášter, se spolu se starcem Řehořem usadil na skále u Stagoi kolem roku 1333 nebo 1337. O několik let později obsadil Platý kámen, tedy Platys Lithos, a pojmenoval ho Meteoron. Oficiální stránky kláštera datují jeho založení zhruba do roku 1340.
Athanasios podle kláštera zavedl společný život podle athoských vzorů, sepsal vlastní řád a postavil kostel zasvěcený Panně Marii. Později vznikl hlavní chrám Proměnění Páně. Podle portálu Religious Greece založení tohoto kláštera znamenalo začátek mnišství na Meteoře. Další kláštery už nezaložil, byl prvním z nich.
Králové mezi mnichy
Nástupcem se stal Joasaf, dříve Jan Uroš, který po Symeonovi vládl v Thesálii. Do kláštera vstoupil kolem roku 1373 a žil tam zhruba padesát let, do roku 1422 či 1423. V letech 1387 a 1388 hlavní kostel přestavěl do větší podoby.
Proč právě skály
Podle UNESCO se kláštery na vrcholcích budovaly systematicky v době, kdy byla Thesálie v 14. století politicky nestabilní. Navíc šlo o obnovu poustevnického ideálu, kterou UNESCO řadí k podobným hnutím v Toskánsku i v pravoslaví. Skály tedy sloužily k samotě i k bezpečí: navijáky a kladky podle Greek News Agenda chránily mnichy před lupiči.
Jak se nahoru dostávalo
Cestou nahoru nebyly schody, ale vybavení, které se dalo stáhnout. Podle Greek News Agenda vedla většina klášterů staletí jen přes navijáky a kladky, schody a stezky přibyly až na počátku 20. století. UNESCO jako příklad uvádí síť, ve které poutníky vytahovali svisle podél útesu pod klášterem Varlaam, vysokého 373 metrů.
| Způsob | Co o něm říkají zdroje |
|---|---|
| provazový žebřík | poustevnické jeskyně podle kláštera Velké Meteoron přístupné provazovými žebříky |
| dřevěný žebřík a věž | na Velkém Meteoru se podle portálu Religious Greece v prvních desetiletích 16. století stavěla věž a dřevěný žebřík |
| síť | svislý výstup poutníků v síti u Varlaamu podle UNESCO |
| naviják a kladka | zabezpečení před lupiči, hlavní způsob zásobování podle Greek News Agenda |
| vytesané schody | stezky a schody ve skalách od počátku 20. století podle Greek News Agenda |
K Velkému Meteoru se dnes podle Religious Greece stoupá vytesanými schody, kolem poustevny svatého Athanasia.
Kolik klášterů bylo a kolik jich slouží
UNESCO i Greek News Agenda sdílejí číslo 24 postavených klášterů, přičemž většinu postavili či obnovili v 16. století, kdy mnišství vzkvétalo. Rozkvět trval podle UNESCO do 17. století, pak podle kláštera Velký Meteoron přišly dluhy, úbytek mnichů a u některých domů úplné opuštění. Šest klášterů je podle Greek News Agenda i portálu Religious Greece obydleno dodnes.
| Klášter | Komunita | Co je doložené |
|---|---|---|
| Velký Meteoron | mužská | založen kolem roku 1340, nový hlavní chrám dokončen 1544 až 1545 |
| Varlaam | mužská | druhý největší, dnešní hlavní chrám z 16. století |
| Roussanou | ženská | hlavní chrám z roku 1530, malby z roku 1560 |
| Svatý Mikuláš Anapafsas | mužská | fresky Theofana Krétského z roku 1527 |
| Svatá Trojice | mužská | hlavní chrám z let 1475 až 1476, klášter zmiňuje rukopis z roku 1362 |
| Svatý Štěpán | ženská | první osídlení skály podle ztraceného nápisu v letech 1191 až 1192 |
Z opuštěných klášterů je podle Greek News Agenda relativně dobře dochovaný Ypapanti. Další klášter na skalním ostrůvku, tentokrát ve Francii, popisujeme v článku o Mont-Saint-Michel a přílivu.
Fresky, UNESCO a postavení v řeckém mnišství
Theofanis Krétský a fresky z roku 1527
UNESCO uvádí, že Theofanis Krétský vymaloval roku 1527 kostel kláštera svatého Mikuláše Anapafsa a že je považován za zakladatele krétské malířské školy. Religious Greece dodává, že jde o jeho první datované dílo. Fresky z 16. století jsou podle UNESCO klíčovou fází vývoje postbyzantského malířství. K byzantské církevní tradici patří i Hagia Sofia, o které píšeme zvlášť.
Smíšený zápis z roku 1988
Meteora byla zapsána v roce 1988, UNESCO ji vede jako smíšenou lokalitu. U zápisu zdůrazňuje jedinečné architektonické dílo, vliv fresek, příklad poustevnického mnišství 14. a 15. století a výjimečnou krajinu. Greek News Agenda přidává, že jde o druhé nejvýznamnější mnišské společenství Řecka po Athosu.
I další památky se světovým významem, například Akropole s Parthenonem, mají vrstvy příběhu, které se liší od zjednodušených představ. O dalším místě, kolem kterého se mýtů nahromadilo hodně, čtěte v článku Angkor Vat a jeho mýty.
Šest tvrzení o Meteoře, která neplatí
- Že jsou skály zkamenělé sopky. Jsou z pískovce a slepence, tedy ze zpevněných usazenin.
- Že název pochází od meteoritů. Znamená viset ve vzduchu a odvozuje se od řeckého slova meteoros.
- Že na skalách byly od začátku kláštery. Nejdřív tu žili poustevníci, kláštery přišly ve 14. století.
- Že Athanasios postavil všech 24 klášterů. Založil velký Meteoron, další vznikaly postupně.
- Že na Meteoře slouží všech 24 klášterů. Slouží šest, ostatní jsou neobydlené a většinou v troskách.
- Že mniši nahoru chodili po schodech. Šlo o žebříky, sítě a navijáky, schody přibyly až na počátku 20. století.
Časté otázky
Jak vznikly skály Meteora?
Jsou z písku a štěrku, které řeky v oligocénu a miocénu ukládaly v deltě v prohlubni zvané Mesohelénská pánev. Z usazenin vznikly pískovce a slepence. Pak je rozlámaly tektonické pohyby a vodní a větrná eroze vymodelovala samostatné sloupy. Sopečného původu nejsou.
Kdo založil první klášter na Meteoře?
Za zakladatele velkého kláštera Meteoron se považuje svatý Athanasios Meteorita, mnich z Athosu. Oficiální stránky kláštera datují založení zhruba do roku 1340. Starší poustevny a kostel v Doupiani tu stály už před ním, a Athanasios tedy nebyl prvním obyvatelem skal, ale prvním zakladatelem společného mnišského života.
Proč mniši stavěli kláštery na vrcholcích skal?
Podle UNESCO se kláštery systematicky stavěly na nepřístupných vrcholech v neklidné době 14. století v Thesálii. Skály chránily před lupiči a plenitelé a mniši si zároveň zachovali samotu, kterou hledali. Nahoru vedl jen žebřík, síť nebo naviják, které se daly stáhnout.
Jak se do klášterů chodilo před schody?
Poustevníci šplhali po provazových žebřících. Později se materiál i lidé dopravovali sítěmi a navijáky s kladkami. Velký Meteoron měl dřevěný žebřík a věž. Schody a stezky vytesané do skal přibyly podle Greek News Agenda na počátku 20. století.
Kolik klášterů bylo na Meteoře a kolik jich je činných?
Postaveno jich bylo 24, většina do 16. století. Dodnes slouží šest: Velký Meteoron, Varlaam, Svatý Mikuláš Anapafsas a Svatá Trojice jako mužské, Roussanou a svatý Štěpán jako ženské. Ostatní jsou neobydlené a většinou v troskách.
Od kdy je Meteora na seznamu UNESCO?
Od roku 1988. Lokalita je zapsána jako smíšená, tedy za kulturní i přírodní hodnoty. UNESCO zdůrazňuje architekturu klášterů, fresky z 16. století, které ovlivnily postbyzantské malířství, a krajinu pískovcových sloupů.
Co znamená název Meteora?
Je to řecké slovo s významem visící ve vzduchu nebo vznášející se, odvozené od přídavného jména meteoros. Název tedy nevychází z meteoritů. V antických pramenech se nevyskytuje a předpokládá se, že jméno skalám dali zakladatelé prvních klášterů, pravděpodobně Athanasios.
Žijí na Meteoře mniši i mnišky?
Ano. Podle portálu Religious Greece jsou čtyři obydlené kláštery mužské a dva ženské. Komunity jsou malé. Kláštery jsou současně památkami a dokládají živou tradici, kterou UNESCO označuje za křehkou.
