Olympijské kruhy: co znamenají, odkud jsou
Olympijské kruhy navrhl Pierre de Coubertin v roce 1913 a pět propletených kruhů podle Olympijské charty představuje spojení pěti světadílů. Barvy kruhů ale žádnému světadílu nepatří. Coubertin je vybral proto, že z modré, žluté, černé, zelené, červené a bílého pozadí se dají složit barvy vlajek všech tehdejších států. Rozšířená představa, že žlutá znamená Asii, je omyl.
Ve zkratce
- Symbol poprvé vznikl na hlavičkovém papíru Pierra de Coubertina v červenci 1913.
- Veřejně ho Coubertin vysvětlil v časopise Revue Olympique v srpnu 1913.
- Pět kruhů znamená spojení pěti světadílů, žádný kruh ale nepatří konkrétnímu světadílu.
- Šest barev včetně bílého pozadí mělo pokrýt vlajky všech států.
- Na olympijských hrách se symbol poprvé objevil v Antverpách v roce 1920.
- Se starověkým Řeckem nemá symbol nic společného, ačkoli kamenný blok z Delf tvrdí opak.
- Dnešní podobu s propletenými kruhy IOC obnovil v roce 2010.
Co kruhy znamenají podle Olympijské charty
Oficiální výklad je v pravidle 8 Olympijské charty. Symbol podle něj vyjadřuje činnost olympijského hnutí a představuje spojení pěti světadílů a setkání sportovců z celého světa na olympijských hrách. Čtenáři tak dostávají jednoduchou odpověď: pět kruhů, pět světadílů.
Mezinárodní olympijský výbor (IOC) upřesňuje, že jde o pět obydlených částí světa: Afriku, Ameriku, Asii, Evropu a Oceánii. Amerika se tu počítá jako jeden celek, Antarktida chybí. Propletení kruhů pak podle IOC ukazuje, že olympismus nikoho nevylučuje.
Jak je symbol definován
Charta stanoví pět propletených kruhů stejné velikosti. V pětibarevné verzi jdou zleva doprava barvy modrá, žlutá, černá, zelená a červená. Modrý, černý a červený kruh jsou nahoře, žlutý a zelený dole.
| Pořadí zleva | Barva | Poloha |
|---|---|---|
| 1. | modrá | nahoře |
| 2. | žlutá | dole |
| 3. | černá | nahoře |
| 4. | zelená | dole |
| 5. | červená | nahoře |
Jak kruhy vymyslel Coubertin
Coubertin, zakladatel moderních her a IOC, se o symbol začal zajímat v době, kdy se blížilo dvacáté výročí obnovení olympijských her. Podle IOC se symbol poprvé objevil na jeho hlavičkovém papíře v červenci 1913, při přípravě kongresu v Paříži, který se konal v červnu 1914.
Odkud se vzaly propletené kruhy
Podle IOC byl Coubertin pravděpodobně inspirován znakem francouzské Unie atletických sportovních spolků, zkráceně USFSA, ve které působil jako generální sekretář. Spolek vznikl sloučením dvou klubů a jeho odznak tvořily dva propletené kruhy. Coubertin tedy nevynalezl tvar od nuly, rozšířil existující myšlenku na pět kruhů.
Jak to sám vysvětlil
Své rozhodnutí popsal v časopise Revue Olympique v srpnu 1913. Pět kruhů podle něj představuje pět částí světa, které olympismus získal. A dodal, že šest barev dohromady, tedy i bílé pozadí, dává barvy všech národů bez výjimky.
Proč zrovna těchto pět barev
Coubertin vycházel z vlajek, ne ze zeměpisu. Mezi příklady uvedl modrou a žlutou Švédska, modrou a bílou Řecka a trikolory Francie, Británie, Ameriky, Německa, Belgie, Itálie a Maďarska. Dále žlutou a červenou Španělska, nové státy jako Brazílii či Austrálii a také starobylé Japonsko a mladou Čínu.
Klíč k barvám proto nejsou kontinenty, ale vlajky. Olympedia to shrnuje stejně: barvy byly zvoleny proto, že aspoň jedna z nich je na vlajce každého státu. IOC dodává, že tato kombinace pokrývá všechny národní vlajky i dnes.
Proč barvy nepatří světadílům
V článku o tom, která barva představuje Asii, IOC odpovídá jednoznačně: žádná. Kruhy jako celek znamenají pět světadílů, ale přiřazovat jednotlivé barvy konkrétním světadílům je podle IOC nesprávné. Představa, že žlutý kruh patří Asii, se přesto drží dodnes.
Odkud se omyl bere
Vysvětlení je lákavé, protože pět barev a pět světadílů se snadno spáruje. Existuje i několik verzí takového přiřazení, které se mezi lidmi liší. Důkaz, že by Coubertin kterýkoli kruh určil konkrétnímu světadílu, ale oficiální zdroje IOC neuvádějí. Jeho vlastní vysvětlení mluví jen o vlajkách.
Co z toho plyne pro čtenáře
Pokud tedy někdo tvrdí, že černý kruh je Afrika a červený Amerika, opakuje domněnku, ne doložený fakt. Správná formulace zní: pět kruhů jako celek odpovídá pěti světadílům, barvy jsou odvozeny od vlajek.
Od vlajky z roku 1914 k Antverpám 1920
Z hlavičkového papíru se symbol brzy přenesl na vlajku. Podle Olympedie se vlajka poprvé vztyčila 5. dubna 1914 na stadionu Chatby v egyptské Alexandrii. IOC k tomu uvádí, že Coubertin ji do Egypta svěřil členovi IOC Angelu Bolanakimu.
Na pařížském kongresu byla vlajka slavnostně vztyčena před Sorbonnou 15. června 1914. Pár týdnů poté začala první světová válka a hry plánované na rok 1916 do Berlína se neuskutečnily. Premiéra symbolu před světovým publikem se proto odložila.
| Rok | Co se stalo |
|---|---|
| 1913 | symbol se objevuje na Coubertinově hlavičkovém papíru, v srpnu ho vysvětluje Revue Olympique |
| 1914 | vlajka poprvé vlaje v Alexandrii a poté před Sorbonnou v Paříži |
| 1920 | první olympijské hry s vlajkou a kruhy, Antverpy |
| 1957 | IOC schvaluje oficiální verzi, v níž se kruhy protínají |
| 1986 | grafické standardy IOC popisují verzi s mezerami mezi kruhy |
| 2010 | IOC se vrací k původní, plynule propletené podobě |
Antverpská vlajka
Na hrách se vlajka poprvé objevila v Antverpách v roce 1920. Podle Olympedie se prvotní vlajka nazývala antverpská a byla hlavní olympijskou vlajkou na všech hrách až do roku 1984. Novou vlajku z korejského hedvábí darovala Soul a poprvé vlála v roce 1988. Zimní hry mají vlastní hlavní vlajku, kterou v roce 1952 věnovalo norské Oslo.
Pod olympijskou vlajkou se od té doby psaly příběhy, například v textu o Zátopkových zlatech v Helsinkách, nebo ve vyprávění o Věře Čáslavské a protestu v Mexiku.
Jak kruhy vypadají dnes
Podle IOC dnes existuje sedm oficiálních verzí kruhů. Přednost má plnobarevná verze na bílém pozadí, protože nejvěrněji odpovídá Coubertinově původní představě. Jednobarevná varianta je přípustná jako alternativa a kruhy se při potřebě smějí objevit v kterékoli z šesti olympijských barev.
Kruhy nikdy neměnily barvy, ale měnily se jejich proporce a propletení. Verze z roku 1957 se od Coubertinovy odlišovala jen nepatrně, ve vizuální prezentaci se ale už dříve objevovaly mezery mezi kruhy. Rozhodnutí z roku 2010 vrátilo symbol k původnímu bezešvému propletení.
Komu symbol patří
Všechna práva k olympijským symbolům i k jejich užívání patří výlučně IOC. Kruhy se proto nesmějí používat k obchodním, reklamním ani jiným ziskovým účelům bez předchozího písemného souhlasu IOC. Platí to i pro obyčejné logo na plakátu nebo na cedulce před obchodem.
O dalším slavném olympijském symbolu, medaili, pojednává text, ve kterém se ukazuje, že olympijská zlatá medaile není ze zlata. Zimní olympiády připomíná příběh Ester Ledecké a jejích dvou zlat.
Že barvy mohou mít ve sportu přesný klíč, ukazuje význam barev dresů na Tour de France. U olympijských kruhů takový klíč neexistuje.
Šest tvrzení o olympijských kruzích, která neplatí
- Každá barva patří jednomu světadílu. Neplatí. IOC výslovně uvádí, že žádný kruh nepatří žádnému světadílu, a žlutá tedy neznamená Asii.
- Kruhy pocházejí ze starověkého Řecka. Neplatí. Klasický filolog David Young v magazínu Archaeology píše, že je Coubertin vymyslel v roce 1913, a Olympedie označuje domněnku o Delfách za vysoce nepravděpodobnou.
- Kruhy se poprvé objevily na olympijských hrách v roce 1914. Neplatí. V roce 1914 se vlajka objevila na kongresu a v Egyptě, na hrách až v Antverpách v roce 1920, protože hry z roku 1916 zrušila válka.
- Kruhy zahrnují všechny světadíly. Neplatí. IOC mluví o pěti obydlených světadílech, Amerika se počítá jako jeden a Antarktida není zastoupena.
- Podoba kruhů se nikdy nezměnila. Neplatí. V roce 1957 vznikla oficiální verze, v roce 1986 verze s mezerami a v roce 2010 se IOC vrátil k původnímu propletení.
- Symbol je volný a smí ho použít kdokoli. Neplatí. Práva k symbolu drží výlučně IOC a jeho užití vyžaduje předchozí písemný souhlas.
Časté otázky
Co znamenají olympijské kruhy?
Podle Olympijské charty symbol vyjadřuje činnost olympijského hnutí a představuje spojení pěti světadílů a setkání sportovců z celého světa na olympijských hrách. Pět propletených kruhů jako celek odpovídá pěti obydleným částem světa, jednotlivé kruhy ale světadílům nepatří.
Která barva patří Asii?
Žádná. IOC výslovně uvádí, že barvy kruhů nepředstavují žádný světadíl, a přiřazovat je jednotlivým světadílům je nesprávné. Představa, že žlutá znamená Asii, je rozšířený omyl.
Proč mají kruhy právě tyto barvy?
Coubertin vybral modrou, žlutou, černou, zelenou a červenou spolu s bílým pozadím proto, že z nich lze složit barvy vlajek všech států, které tehdy znal. Aspoň jedna z těchto barev je podle Olympedie na vlajce každého státu, a podle IOC to platí dodnes.
Kdy Coubertin kruhy navrhl?
V roce 1913. Podle IOC se symbol poprvé objevil na jeho hlavičkovém papíře v červenci 1913 a podrobně ho vysvětlil v časopise Revue Olympique v srpnu 1913. Některé zdroje uvádějí rok 1912, ale oficiální výklad IOC i Olympedie se opírají o rok 1913.
Kdy se kruhy poprvé objevily na olympijských hrách?
Na olympijských hrách v Antverpách v roce 1920, kde byly na bílém poli olympijské vlajky. Vlajka vznikla už pro pařížský kongres v červnu 1914, ale hry plánované na rok 1916 do Berlína se kvůli první světové válce nekonaly.
Pocházejí kruhy ze starověkých Delf?
Ne. Klasický filolog David Young v magazínu Archaeology uvádí, že kruhy vymyslel Coubertin v roce 1913, a Olympedie označuje tvrzení, že je viděl v Delfách, za vysoce nepravděpodobné. Kamenný blok s kruhy z Delf proto není doklad antického původu.
V jakém pořadí jsou kruhy seřazeny?
Zleva doprava jsou modrý, žlutý, černý, zelený a červený. Modrý, černý a červený kruh jsou v horní řadě, žlutý a zelený v dolní. Kruhy jsou stejně velké a propletené zleva doprava.
Může kruhy použít kdokoli?
Ne. Všechna práva k olympijským symbolům patří výlučně IOC a jejich použití pro zisk, reklamu či obchod vyžaduje předchozí písemný souhlas IOC.
