Edison: rozbor díla k maturitě
Edison je básnická skladba Vítězslava Nezvala, napsaná roku 1927 a vydaná roku 1928. Patří k poetismu a je lyrickoepická, má pět zpěvů. Mluvčí v noci potká stín hazardního hráče a sebevraha, pak vypráví o životě vynálezce Thomase Edisona a nachází v tvorbě odpověď na smutek a strach ze smrti.
Ve zkratce
- Autor: Vítězslav Nezval, český básník a představitel poetismu (1900 až 1958).
- Literární druh lyrika s epickými prvky, žánr básnická skladba o pěti zpěvech.
- Vznik 1927, první vydání 1928, od roku 1930 ve sbírce Básně noci.
- Hrdinou je americký vynálezce Thomas Alva Edison, vedle něj lyrický subjekt a stín hráče.
- Téma: protiklad smutku a odvahy, noci a světla, hazardu a tvůrčí práce.
- Znak básně: dva refrény, anafory a dlouhé výčty, pravidelný verš s dvojverším.
Základní údaje o díle
Nezval skladbu opatřil letopočtem 1927, kdy vznikla, vyšla ale až o rok později. V maturitním výkladu je proto dobré uvést oba údaje: vznik 1927, první vydání 1928. Podle katalogů českých knihoven vyšla knižně v edici Plejáda nakladatele Rudolfa Škeříka.
| Údaj | Edison |
|---|---|
| Autor | Vítězslav Nezval |
| Vznik | 1927 |
| První vydání | 1928, nakladatel Rudolf Škeřík, edice Plejáda |
| Další vydání | od roku 1930 ve sbírce Básně noci, později samostatně často spolu se Signálem času |
| Literární druh | lyrika s epickými prvky |
| Žánr | básnická skladba o pěti zpěvech, lyrickoepická báseň |
| Směr a období | poetismus, česká avantgarda 20. let, meziválečná poezie |
| Forma a verš | pět zpěvů, pravidelný verš s párovým rýmem, refrény, bez dějové prózy |
Co znamená dedikace
Nezval skladbu věnoval Edisonovi a v dedikaci ji nazývá malou odyseou. Označení odysea naznačuje, že jde o cestu, tu vnitřní, od smutku k překonání úzkosti. Námět cesty známe i z Homérovy Odysseie.
O čem skladba je
Edison se obvykle čte jako báseň o tvůrčí práci. Mluvčí hledá odpověď na to, co zůstává po člověku po smrti, a nachází ji v dílu, které svět osvětlí. Edison je pro něj vzorem člověka, který vytrval. Výklady se liší: jedni zdůrazňují oslavu techniky, jiní osobní úzkost mluvčího.
První zpěv: noc, most a stín
Mladý hráč odchází z herny a mluvčí se vrací domů přes Most Legií. Zahlédne stín sebevraha, který padá z mostu, a zjistí, že jde o stín hráče. Mluvčí ho vezme s sebou, doma však stín zmizí. Nad novinami s Edisonovou podobiznou se objeví první náznak naděje.
Druhý zpěv: chlapec a Amerika
Děj se přesouvá do Ameriky. Mluvčí líčí Edisonovo dětství, malého průvodčího v rychlovlaku, jeho čtení a pokusy. Srovnává je s vlastním dětstvím a s tím, jak se i on kdysi hrál s chemikáliemi. Edison je tu zobrazen jako chlapec, který přes chudobu a neklid objevuje sílu poznání. Jeho cesta vede do New Yorku.
Třetí zpěv: žárovka
Mluvčí líčí Edisona v New Yorku, kde ho přitahují telegraf a telefon a práce v laboratoři. Pak přichází večer v Menlo Parku, kdy z uhlíkových vláken vznikne žárovka. Vynález je přirovnán k tvůrčímu aktu a k zrození básně. Smutek, který vynálezce po dokončení prací cítí, mluvčí srovnává s vlastním po napsání básně.
Čtvrtý zpěv: neutuchající touha tvořit
Zpěv předvídá svět elektřiny, kina a rentgenu. Mluvčí vysvětluje, že mezi tisícem pokusů uspěje jen jeden, a sestavuje řadu velkých jmen: Newton, svatý Pavel, Beethoven či Nero. Edison nezůstává u úspěchu, hledá další materiály i v exotických zemích, neboť ke klidu nepřistoupí. Zpěv končí tím, že ani osmdesát let není konec práce.
Pátý zpěv: návrat a loučení
Mluvčí se vrací do svého pokoje a znovu vidí Edisonovu podobiznu. Pozoruje stíny města. Nakonec se se všemi loučí, s noční tmou i s dnem. Posledním slovem není smrt, ale přání dobré noci a dobrého dne.
Kompozice, lyrický subjekt a refrény
Stavba je rámcová: začíná a končí v mluvčím pokoji nad novinami, v noci, po půlnoci, v únoru. Nezval sám skladbu přirovnal k přísné sonátě, tedy k dílu s pevně promyšlenou stavbou. Obecně o stavbě děl píše přehled kompozice literárního díla.
Dva refrény
Báseň prostupují dva refrény. Pesimistický mluví o tíživém smutku a úzkosti z života i smrti, optimistický o kráse odvahy a radosti. Jejich střídání vede čtenáře od temnoty ke světlu a zároveň ukazuje, že smutek nezmizí.
Lyrický subjekt a čas
Mluvčí je básník, který mluví v první osobě a stínu říká pane. Vypráví i Edisonův příběh. Z osobního vyznání se tak stává báseň o všech tvůrcích. Čas se rychle mění: únorová noc, Edisonovo dětství, říjnový večer vynálezu a vize budoucnosti.
Lyrický subjekt, Edison a motivy
Báseň nemá postavy jako drama, stojí v ní tři hlasy a opakované motivy. Nejdůležitější je protiklad mezi hazardním hráčem a vynálezcem. Jak charakterizovat osobu, ukazuje návod na charakteristiku.
| Postava nebo motiv | Kdo nebo co to je | Význam |
|---|---|---|
| Lyrický subjekt | básník, který se v noci vrací domů a pak vypráví Edisonův příběh | hledá smysl života a spojuje svůj osud s vynálezcovým |
| Edison | americký vynálezce, v básni od chlapectví po stáří | vzor tvůrčí vytrvalosti, ztělesnění odvahy a radosti |
| Stín hráče a sebevraha | stín, který mluvčí potká na mostě | smutek, beznaděj, hazard jako útěk od práce |
| Světlo a tma | žárovka, svítiplyn, lampy, noc | vítězství tvořivosti nad strachem a prázdnotou |
| Hra a hazard | hráč, ruleta, karty | protiklad práce, život jako sázka |
| Stíny | městské postavy v posledním zpěvu | vše, co patří k lidskému osudu a s čím se mluvčí loučí |
Jazyk a umělecké prostředky
Báseň je psána pravidelným veršem a párovým rýmem, jazyk je prostý a hovorový, ale plný vědeckotechnických slov i exotických jmen. Protože je text dosud chráněný, uvádíme prostředky vlastními slovy. Přehled pojmů najdete v článku o básnických prostředcích.
Anafora a výčet
Zpěvy jsou plné řad stejně začínajících veršů, například opakované spojení už zase, výčty stínů nebo pijáků. Opakování staví báseň na rytmu litanie a přináší pocit stále se vracejícího cyklu. Výčet geniů ve čtvrtém zpěvu zdůrazňuje, jak vzácní velcí tvůrci jsou.
Přirovnání a metafora
Autor přirovnává bary k monstrancím, noc k prérii a hvězdy k dělostřelectvu, vynález žárovky k zrození dítěte či básně. Spojení posvátného s městským a technickým je typické pro avantgardní obraznost.
Refrén, oslovení a zvuk
Mluvčí oslovuje stín, Edisona, jeho otce i věci. Refrén se opakuje na konci pasáží jako hudební téma. Zvuková stránka nese význam: opakující se slova a hlásky dělají z básně zpěv.
Autor a literárněhistorický kontext
Vítězslav Nezval se narodil 26. května 1900 v Biskoupkách na Moravě a zemřel 6. dubna 1958 v Praze. Roku 1922 se připojil k Devětsilu a spoluzaložil poetismus. Poetismus chtěl poezii jako hru, radost ze života a spojení umění s moderním světem. Více o směru je v článku avantgarda a poetismus.
Další díla autora
K nejznámějším patří Podivuhodný kouzelník (1922), Pantomima (1924), Abeceda (1926), Akrobat (1927) a sbírka Básně noci (1930), která Edisona obsahuje. Později psal i surrealistickou poezii, například Sbohem a šáteček (1934), Žena v množném čísle (1936) a Absolutní hrobař (1937). Roku 1934 stál u zrodu Skupiny surrealistů v ČSR. Edison tedy stojí na přechodu od hravého poetismu k vážnější poezii.
Souvislosti
Podle výkladů navazuje Edison na Apollinairovo básnické pásmo Zone, které do češtiny přeložil Karel Čapek. S poetismem ho spojuje oslava moderního světa, jinou tvář však ukazuje úzkost mluvčího. Z českých básníků té doby je třeba znát Jaroslava Seiferta (Na vlnách TSF, 1925) a Konstantina Biebla. Mezi nejbližší rozbory patří Wolkerova Těžká hodina a, jako varování před technikou, Čapkova Válka s mloky.
Jak o díle mluvit u ústní maturity
Podle vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem. Příprava trvá 15 až 20 minut, vlastní zkouška nejvýše 15 minut. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto si je ověřte u vyučujícího.
- Nejprve určete, z které části pochází úryvek: z noční scény s hráčem, z Edisonova dětství, z vynálezu nebo z loučení.
- Uveďte druh, žánr, směr, rok vzniku a rok vydání.
- Popište lyrický subjekt a kompozici, zmiňte rámec a dva refrény.
- Ukažte na úryvku anaforu, výčet, přirovnání a metaforu.
- Zasaďte dílo do Nezvalovy tvorby a do poetismu a řekněte, co skladba tvrdí o tvorbě a smrti.
Další rozbory najdete v přehledu rozborů děl k maturitě.
Šest věcí, které se o Edisonovi pletou
- Báseň vznikla a vyšla v roce 1928. Vznikla 1927, vyšla 1928, tedy o rok později.
- Edison je samostatná sbírka. Je to jedna báseň o pěti zpěvech. Od roku 1930 je součástí sbírky Básně noci.
- Je to jen oslava techniky. Skladba řeší i smutek, smrt a smysl tvorby.
- Hlavní postavou je pouze Edison. Stejně důležitý je lyrický subjekt a stín hráče.
- Má jediný refrén. Má dvě varianty, pesimistickou a optimistickou.
- Edison a Signál času jsou jedno dílo. Signál času je pozdější elegie po Edisonově smrti, vychází ale často společně.
Časté otázky
Kdy Edison vznikl a kdy vyšel?
Báseň nese datum 1927, kdy ji Nezval napsal. Poprvé vyšla roku 1928 v nakladatelství Rudolfa Škeříka jako svazek edice Plejáda. Od roku 1930 je součástí sbírky Básně noci.
Jaký je literární druh a žánr Edisona?
Literární druh je lyrika s epickými prvky, žánr básnická skladba o pěti zpěvech. Jde o lyrickoepickou báseň, v níž se osobní vyznání mluvčího prolíná s vyprávěním o Edisonově životě.
Do jakého směru Edison patří?
Do poetismu a české meziválečné avantgardy, přesněji do jeho pozdější fáze. Báseň už není čistá hra s obrazy, ale přemýšlí o smyslu tvorby, smrti a o tom, co po člověku zůstane.
O čem Edison je?
Mluvčí se v noci vrací domů, potká stín hazardního hráče a sebevraha a ten zmizí. Pak vypráví o Edisonově životě od chlapectví po vynález žárovky. Stín smutku nakonec vystřídá víra, že tvorba dává životu smysl.
Kdo je postavou Edisona?
Skutečný vynálezce Thomas Alva Edison, lyrický subjekt, který je autorovým mluvčím, a stín hazardního hráče a sebevraha. Vedlejší postavy tvoří Edisonův otec a vynálezci a objevitelé z vyjmenovávaných řad.
Jaké umělecké prostředky Edison používá?
Nejčastěji refrén ve dvou variantách, anaforu, výčty, přirovnání a metafory, personifikaci a oslovení. Verš je pravidelný a rýmuje se ve dvojicích. Silná je i hudební stránka, sám autor skladbu přirovnal k sonátě.
Jaký je rozdíl mezi Edisonem a Signálem času?
Signál času je pozdější báseň, kterou Nezval napsal po Edisonově smrti v roce 1931. Je to elegie na vynálezce. Obě skladby vycházejí společně, ale Edison vznikl dřív a není to jeho součást.
Jaké je hlavní poselství Edisona?
Smysl života není v hazardu a nečinnosti, ale v tvořivé práci, která po člověku zůstane. Tvůrčí dílo, ať vynález nebo báseň, je podle skladby odpovědí na strach ze smrti. Výklady se v detailech liší.
