Noc na Karlštejně: rozbor díla k maturitě
Noc na Karlštejně je veselohra Jaroslava Vrchlického o třech dějstvích, napsaná roku 1883 a poprvé uvedená v květnu 1884 v pražském Národním divadle. Je psaná prózou a řadí se k historickým komediím intrik a převleků. Děj se odehrává v červnu 1363 na hradě, kam podle zákona Karla IV. nesmí žena přenocovat, a právě tam se té noci ocitnou hned dvě ženy: císařovna Alžběta a dívka Alena.
Ve zkratce
- Autor: Jaroslav Vrchlický (1853 až 1912), vlastním jménem Emil Frída.
- Literární druh drama, žánr veselohra o třech dějstvích, psaná prózou.
- Vznik 1883, premiéra v květnu 1884 v Národním divadle v Praze.
- Místo a čas: hrad Karlštejn, jedna noc v červnu 1363.
- Téma: žárlivost, láska a lest proti přísnému zákazu; zákon, který platí i pro zákonodárce.
- Hlavní postavy: Karel IV., Alžběta, arcibiskup Arnošt, purkrabí, Alena a Pešek.
- Nejznámější adaptace: filmový muzikál Zdeňka Podskalského z roku 1973.
Základní údaje o díle
Při přípravě na zkoušku si hlídejte hlavně dvě věci: kdy hra vznikla a kdy se hrála poprvé. Vrchlický ji napsal roku 1883, premiéra v Národním divadle proběhla v květnu 1884. Přesný den se v dostupných zdrojích liší, proto u zkoušky bezpečně řekněte květen 1884.
| Údaj | Noc na Karlštejně |
|---|---|
| Autor | Jaroslav Vrchlický |
| Vznik | 1883 |
| Premiéra | květen 1884, Národní divadlo v Praze |
| Literární druh | drama |
| Žánr | veselohra (komedie) o třech dějstvích, historická komedie intrik |
| Forma | próza, v dialozích jen krátké verše na císařově pásu |
| Období | česká literatura 80. let 19. století |
| Místo a čas děje | hrad Karlštejn, jedna noc v červnu 1363 |
| Podtitul původního vydání | veselohra o 3 jednáních |
O čem hra je
Hlavním tématem je zákaz, který všichni obcházejí. Karel IV. v zákoně o ženách na Karlštejně vidí pravidlo hodné úcty, ostatní v něm vidí překážku, kterou je třeba obejít. Z toho plyne komedie: dvě ženy tajně vstoupí na hrad, dva hosté je honí a arcibiskup tahá za nitky.
Hlavní motivy
Základem je přestrojení: císařovna i Alena se oblékají jako páže v barvách purkrabího. Dalšími motivy jsou žárlivost a sázka, kterou Alenin otec uzavřel s Ctiborem z Fuchsberka.
Stručný děj po jednáních
První jednání: na nádvoří Karlštejna čekají na císaře dva hosté. Bavorský vévoda Štěpán chce politické slyšení, cyperský král Petr se v hradu nudí a podezřívá Karla, že hrad slouží ženám. Tajně přijde císařovna Alžběta, kterou zlobí, že ji manžel zanedbává. Arcibiskup Arnošt jí pomůže: převlékne ji do pážecího oděvu a pošle ji hlídat císaře. Alena, neteř purkrabího, přijde v přestrojení, aby vyhrála sázku svého otce a získala Peška. Arnošt pošle Peška předstírat nemoc.
Druhé jednání: v císařově ložnici stojí Alžběta jako páže. Karel IV. ji brzy pozná, ale nechá ji hrát dál. Král Petr se za páží žene, Alžběta mu zlomí meč. Když císař s pážetem zůstane sám, s úsměvem ji zkouší vínem a darem, drahocenným pásem s verši. Nakonec ji políbí a oslovuje ji Eliško. Štěpán s Petrem už tuší, že na hradě je žena.
Třetí jednání: purkrabí se od Peška dozví o Aleně a zoufá si. Štěpán ho nasměruje, aby sám vyšetřil, kdo stojí na stráži u císaře. Hosté nachytají dvojici Alena a Pešek a dojde na souboj. Karel IV. rozhodne spor: předstírá hněv, ale Peška povýší na rytíře a daruje mu dům na Starém Městě pražském. Nakonec vstoupí Alžběta v původním oděvu a vypráví, že při honu zabloudila. Císař ji odveze na Karlík, protože zákon se musí dodržet. Štěpán politickou žádost neprosadí.
Kompozice, čas a prostor
Hra má tři dějství a děj trvá jednu noc. Jednota času je přísná: děj se vejde do jednoho večera a noci. Stavbu tvoří expozice (hosté, zákon, příjezd obou žen), zápletka (přestrojení), vrchol (Karlova hra s páží a souboj) a rozuzlení (odpuštění a odjezd). O stavbě děl obecně píše přehled o tom, jak funguje kompozice literárního díla.
Čas a prostor
Děj se odehrává na Karlštejně v červnu 1363, v prostoru dvou míst: na nádvoří s lípou a v císařově ložnici. Vrchlický vybral hrad záměrně, protože uzavřený prostor s jedním zákonem je výborné jeviště pro lest. Postavy se potkávají, míjejí a podslouchávají, což dává hře tempo.
Vypravěč
Drama nemá vypravěče. Divák ví víc než postavy: vidí, že císař pozná svou ženu, kdežto ona doufá, že zůstane neodhalena.
Postavy
Postavy jsou rozdělené na ty, kdo zákon dodržují, a ty, kdo ho obcházejí. Nejvíc tahá za nitky arcibiskup Arnošt, ne císař. Jak postavu popsat, ukazuje návod jak napsat charakteristiku.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Karel IV. | císař a český král | moudrý, rozvážný, zásadový, má smysl pro humor | hlídá zákon, pozná ženu v přestrojení a hraje s ní |
| Alžběta | císařovna, manželka Karla IV., v textu též Eliška | zamilovaná, žárlivá, odvážná | tajně přijede na Karlštejn, zlomí meč králi Petrovi |
| Arnošt z Pardubic | arcibiskup pražský | moudrý, vlídný, rafinovaný | vymyslí přestrojení císařovny a zachraňuje situaci |
| Ješek z Wartenberka | purkrabí karlštejnský | přísný, vznětlivý, citlivý k Aleně | má dbát na zákaz, ale nakonec se přiznává |
| Alena | jeho neteř | bystrá, rozhodná, veselá | v přestrojení za páže vyhrává sázku a zachraňuje svou lásku |
| Pešek Hlavně | císařův číšník | váhavý, ale oddaný | musí předstírat nemoc, získá rytířství |
| Štěpán | bavorský vévoda | vypočítavý, ironický | chce politické slyšení, honí ženu na hradě |
| Petr | král cyperský a jeruzalémský | světák, dobyvatel, směšný | hledá milostné dobrodružství, přijde o meč |
Karel IV. a Alžběta
Vrchlický kreslí císaře jako muže, který pracuje i ve voze na cestě a kvůli vládnutí zanedbává manželku. Karel sám říká, že i zákonodárce musí zákon dodržet, a podle toho nakonec jedná. Alžběta je proti němu bezprostřední, což ukazuje její žárlivost i odvaha.
Jazyk a umělecké prostředky
Vrchlický píše prózou s dobově zabarvenou knižní češtinou. Dialogy jsou rychlé, plné vtipných obratů a ironických narážek. Text je již volné dílo, proto jej smíme krátce citovat podle edice Dramatická díla Jaroslava Vrchlického (nakladatel Šimáček). Pojmy shrnuje přehled literárních druhů a žánrů.
Komika situace a převleku
Hlavní komický prostředek je záměna: panoš není panoš a páže není páže. Když Karel na konci prohlásí, že zákon je svatý, divák ví, že mluví o ženě, kterou už dávno políbil. Komika vzniká z rozdílu mezi tím, co postavy tvrdí, a tím, co dělají.
Ironie a narážky
Štěpán o arcibiskupově nadšení pro iluminované rukopisy poznamená ironicky, že králové obdivují vzácné umění pana Zbyška. Karel zase vévodovi s úsměvem poděkuje, jak bedlivě zastával purkrabího.
Archaizace a verše
Jazyk je mírně archaický (jest, juž, Milost, Jeho Milost), aby vyvolal dojem středověku. Verše má jen nápis na pásu, který císař dává císařovně, jinak je hra v próze. Podobné komické stavby intrik znáte z dramat, například z Molièrova Tartuffa nebo z Lakomce.
Autor a literárněhistorický kontext
Jaroslav Vrchlický se narodil 17. února 1853 v Lounech a zemřel 9. září 1912 v Domažlicích. Vlastním jménem se jmenoval Emil Frída. Je autorem zhruba 270 svazků básní, dramat a překladů a byl prvním Čechem nominovaným na Nobelovu cenu za literaturu. Od roku 1893 byl profesorem evropské literatury na Univerzitě Karlově.
Doba vzniku
Historickou látku si Vrchlický vybral z doby Karla IV. a z hradu, který Karel začal stavět roku 1348. Ve škole se hra zařazuje do české literatury 80. let 19. století a hodí se k ní srovnání s jinou komedií omylů, jako je Gogolův Revizor.
Pravda a legenda o Karlštejně
Zákaz žen na celém Karlštejně je legenda. Podle ČT24 Karel IV. zakázal ženám vstup do velké věže, kde byla uložena korunovační pokladnice. Vrchlický vzal tuto starší pověst a udělal z ní základ komedie.
Další díla autora
Vrchlický psal sbírky, epické skladby (Hilarion, Twardowski, Bar Kochba), cyklus Zlomky epopeje a básnické Selské ballady. Z dramat napsal tragédii Julián Apostata (1885), příběh z pobělohorské doby Exulanti (1886) a nejznámější komedii Noc na Karlštejně.
Filmové zpracování
Hru zfilmoval Zdeněk Podskalský roku 1973 jako filmový muzikál s hudbou Karla Svobody. Karla IV. hrál Vlastimil Brodský, Alžbětu Jana Brejchová a Peška Jaromír Hanzlík. Muzikál přidává písně a děj upravuje, nenahradí četbu.
Jak o díle mluvit u ústní maturity
Podle vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je rozumné je ověřit u vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
- Zařaďte úryvek: jde o první jednání s příchodem hostů, o Karlovu hru s páží, nebo o rozuzlení?
- Řekněte autora, rok vzniku, druh a žánr (drama, veselohra o třech dějstvích, próza).
- Shrňte děj po jednáních a pojmenujte téma: zákon, žárlivost, láska a lest.
- Charakterizujte postavy a ukažte jejich vztahy: císařský pár, Alena a Pešek, Arnošt.
- Ukažte na úryvku komiku převleku, ironii a archaizaci jazyka a zařaďte hru do doby autora.
Další rozbory najdete v přehledu rozborů děl k maturitě. Komediální žánr samotný vysvětluje též rubrika o komedii. O dalším lehkém, komickém příběhu z české literatury mluví rozbor Rozmarného léta.
Šest věcí, které se o Noci na Karlštejně pletou
- Karlštejn byl hradem zakázaným ženám. Zákaz všech žen je legenda, podle ČT24 se zákaz týkal velké věže s korunovačními klenoty.
- Premiéra byla roku 1883. Hra vznikla roku 1883, premiéra byla v květnu 1884.
- Hra je psaná ve verších. Je psaná prózou, verše jsou jen na císařově pásu.
- Císařovna vstoupí na hrad otevřeně. Přijde tajně, v oděvu pážete.
- Alena je dcerou purkrabího. Je jeho neteří, dcerou purkrabího bratra Mikuláše.
- Muzikál z roku 1973 je přesně hra Vrchlického. Je to volné zpracování s písněmi, děj je zkrácen a upraven.
Časté otázky
Kdy vznikla a kdy byla poprvé uvedena Noc na Karlštejně?
Vrchlický hru napsal roku 1883. Poprvé ji uvedlo Národní divadlo v Praze v květnu 1884. Knižně vyšla v souboru Dramatická díla Jaroslava Vrchlického.
Jaký je žánr a literární druh Noci na Karlštejně?
Literární druh je drama, žánr veselohra neboli komedie o třech dějstvích. Hra je psaná prózou. Je to historická komedie intrik a převleků.
Je zákaz vstupu žen na Karlštejn pravdivý?
Jen zčásti. Podle ČT24 Karel IV. zakázal ženám vstup do velké věže, kde byly uloženy korunovační klenoty. Zákaz celého hradu je legenda, na které Vrchlický postavil děj.
O čem je Noc na Karlštejně stručně?
Karel IV. zakázal ženám přenocovat na Karlštejně. Přesto tam v jedné noci skončí císařovna Alžběta, která žárlí, i Alena, která se chce provdat za císařova číšníka Peška. Přestrojení a lži nakonec dopadnou dobře.
Kdo jsou hlavní postavy Noci na Karlštejně?
Karel IV., císařovna Alžběta, arcibiskup Arnošt z Pardubic, purkrabí Ješek z Wartenberka, jeho neteř Alena a císařův číšník Pešek Hlavně. Intrikují bavorský vévoda Štěpán a cyperský král Petr.
Proč císařovna přijede na Karlštejn v přestrojení?
Stýská se jí a žárlí, protože ji manžel po svatbě téměř nevidí. Arnošt jí poradí, aby přišla v oděvu pážete a zůstala v císařově předpokoji. Tak se přesvědčí, jak moc ji Karel miluje.
Jak Noc na Karlštejně končí?
Karel IV. odpustí Aleně i Peškovi a Peška povýší na rytíře. Císařovna se vrátí v původních šatech jako zbloudilá lovkyně a Karel ji odveze na hrad Karlík, protože zákon musí platit i pro něj.
Byla Noc na Karlštejně zfilmována?
Ano, nejznámější je filmový muzikál Zdeňka Podskalského z roku 1973 s hudbou Karla Svobody. Karla IV. hrál Vlastimil Brodský, Alžbětu Jana Brejchová a Peška Jaromír Hanzlík.
