Přejatá slova: původ, pravopis a cvičení
Přejatá slova jsou slova převzatá z jiného jazyka a přizpůsobená češtině, třeba knedlík z němčiny, dialog z řečtiny nebo hokej z angličtiny. V článku najdete, odkud čeština přejímala, jak se liší slova zdomácnělá od cizích, kdy se píše s a kdy z a kdy dlouhá samohláska.
Ve zkratce
- Čeština přejímala hlavně z němčiny, latiny, řečtiny, francouzštiny a angličtiny.
- Hranice mezi přejatým a cizím slovem je neostrá: záleží na míře přizpůsobení i na tom, zda slovo mluvčí cítí jako cizí.
- Zdomácnělá slova se píšou podle českého pravopisu, u cizích se může zachovat původní zápis.
- Základní podoba bývá se z (filozofie, analýza, muzeum), ale slova s dis-, dys- a koncovkou -ismus se píšou se s.
- Dlouhá samohláska se píše tam, kde je ve spisovné výslovnosti ustálená: móda, série, analýza; slova na -ura jsou krátká.
- U mnoha slov platí dubleta: diskuse i diskuze, penicilin i penicilín.
Co jsou přejatá slova
Nový encyklopedický slovník češtiny (CzechEncy) vykládá výpůjčku jako výsledek jazykového kontaktu dvou nebo více jazyků. Jazyk, z něhož se přejímá, se nazývá modelový, jazyk přijímající je cílový, a přejatý materiál se do něj začleňuje, tedy adaptuje. Pro slovní výpůjčky se v češtině užívá i označení přejímka, slovo přejaté nebo cizí slovo.
Důvodem bývá podle téhož hesla jednak mezera v systému, kdy se nová věc přebírá i s názvem (mango, špagety), jednak prestiž modelového jazyka (zákazník a klient). Slovo myš dostalo význam počítačového doplňku podle anglického mouse. Takovým překladům se říká kalky, příbuzné ustáleným spojením z frazeologie. Jak vzniká a skládá se samotné slovo, vysvětluje článek o stavbě slova.
Odkud čeština přejímala
Jazyk, z něhož slovo přišlo bezprostředně, se v kontaktové lingvistice odlišuje od jazyka, z něhož slovo původně pochází. Rozhoduje modelový jazyk, ne původní kořen. Slovo žalm vychází z řečtiny a latiny, ale přišlo ze staré horní němčiny, proto je podle CzechEncy germanismem. Řetězec přejímek vypadá třeba takto: řecké phasianos, latinské phasianus, středohornoněmecké fasant a staročeské bažant.
| Zdroj | Typické oblasti | Příklady |
|---|---|---|
| němčina | církev, rytířství, řemesla, města, hornictví, kuchyně, hovorová čeština | biskup, rytíř, cech, šachta, knedlík, kuchyně, flaška, kšeft |
| latina | náboženství, školství, právo, lékařství | advent, oltář, rektor, docent, majestát, persona |
| řečtina | věda a odborné pojmy, často přes latinu | dialog, katedra, bibliotéka, diftong |
| francouzština | móda, gastronomie, umění, politika, sport | hotel, inženýr, šéf, ateliér, bageta, majonéza |
| angličtina | sport, technika, každodenní život, moderní slovník | fotbal, hokej, gól, klub, víkend, tramvaj, svetr |
| italština | hudba a finance | opera, tenor, soprán, banka, kredit |
Němčina
Nejstarší vrstvu germanismů CzechEncy klade zhruba do doby od poloviny 8. do 10. století a spojuje ji s církví: biskup, mnich, oltář, opat, papež, žalm. Masivní přejímání nastalo ve 13. a 14. století s německou kolonizací a zasáhlo města, řemesla, hornictví i kuchyni: cech, šachta, malíř, jarmark, knedlík, žemle. Společný habsburský stát s němčinou jako jednacím jazykem přidal slova hovorové češtiny jako fotr nebo kšeft. Německý vliv se promítl do téměř všech oblastí života. Širší souvislosti shrnuje článek o vývoji češtiny.
Latina a řečtina
Latina byla zdrojem náboženské, školské, právní a lékařské terminologie. Mnoho latinismů ale prošlo němčinou: cihla vznikla z latinského tegula přes střední horní němčinu a kuchyně z lidové latiny přes starou horní němčinu. Řečtina se do češtiny podle CzechEncy dostávala v 16. a 17. století opět zpravidla přes latinu (dialog, katedra, bibliotéka). Z řeckých a latinských základů se pak tvořily mezinárodní slova, takzvané internacionalismy, třeba biologie, televize nebo automobil. Slovo automobil spojuje řeckou část auto- s latinským mobil.
Francouzština a italština
Velký slovník cizích slov podle CzechEncy eviduje téměř 3 500 galicismů a z nich více než polovina se vyskytuje v referenčním korpusu Syn2010. Většina z nich je ve skutečnosti latinského původu, protože francouzština je silně latinizovaný románský jazyk. Příkladem je šéf, který se k nám dostal přes němčinu z francouzského chef, nebo inženýr ze starofrancouzského slova pro stavitele válečných strojů. Francouzská slova bývají spojována s vybranou kulturou. Z italštiny pocházejí podle téhož slovníku hudební a finanční pojmy opera, tenor, soprán, banka a kredit.
Angličtina
Anglicismy se podle CzechEncy prosazují od počátku 20. století a zvlášť silný příliv přišel po roce 1989. Nejstarší vrstvu tvoří sportovní názvy fotbal, hokej, volejbal, gól a slova klub, víkend, tramvaj; raná přejímka svetr či tenis už se běžně cítí jako domácí. Novější slova si často zachovávají původní podobu: notebook, fitness, comeback, layout. Slovo standard přišlo z angličtiny a jeho pravopis rozebírá text o rozdílu mezi standardní a standartní. Slova tip (angličtina) a typ (řečtina) se naopak liší původem i významem, jak ukazuje stránka o psaní tip nebo typ.
Zdomácnělá a cizí slova, počeštěný a původní pravopis
Podle CzechEncy jsou staré výpůjčky pevně začleněné do slovní zásoby a foneticky, pravopisně i tvaroslovně adaptované, takže se necítí jako cizí: osel, helma, hřbitov, maska. Novodobé výpůjčky jsou nezřídka adaptované jen částečně, často hovorové a cítí se jako cizí: basketbal, mobil, kamion, taxi. Tradiční dělení na adaptované výpůjčky a neadaptovaná cizí slova ale heslo označuje za problematické. Rozhodující je spíš hledisko sociolingvistické než formální, protože i adaptované slovo (premiér) může působit cize, kdežto neadaptované hovorové holt z němčiny cize nepůsobí.
| Stupeň | Co se děje s podobou | Příklad |
|---|---|---|
| plná adaptace | česká výslovnost, pravopis a skloňování | fotbal, svetr, tenis, esej |
| částečná adaptace | kolísání pravopisu a výslovnosti | mobil, kamion, taxi, basketbal |
| původní podoba | zachován cizí pravopis i výslovnost | notebook, fitness, deadline, comeback |
| citátová slova | neadaptují se, přesto jsou součástí slovní zásoby | de facto, par excellence |
Počeštěný a původní pravopis
Pravidla českého pravopisu podle jazykového koutku Živy uvádějí, že o zápisu přejatých slov s obecným významem rozhoduje především míra zdomácnění a rozšíření v češtině, a že mezi slovy jsou četné přechody. Pravidla z roku 1957 podle CzechEncy preferovala u anglicismů počeštěný zápis před původním, a dublety se proto uváděly v pořadí počeštěný a původní pravopis: byznys a business, džez a jazz, džudo a judo, pudink a puding.
Dnes se podle téhož hesla u angličtiny běžněji využívá relativní zachování původního pravopisu i výslovnosti (image, babyboom, timing). Podle koutku v Živě lze v odborných textech psát i původním pravopisem. Pro školní práce a úřední text platí kodifikované podoby z Pravidel českého pravopisu, které lze ověřit v Internetové jazykové příručce.
Psaní s a z v přejatých slovech
Jazykový koutek Živy rozděluje přejatá slova, v nichž se původní s vyslovuje jako [z], do několika skupin podle toho, která podoba je stylově neutrální. Pravidla z roku 1993 odstranila mnoho dublet ve prospěch podob se z, ale hned následující vydání přidalo dodatek, který mnohé dublety vrátil. Platí tedy dodatek, který zachovává dvojí zápis tam, kde se dříve psalo s.
| Skupina | Základní podoba | Příklady |
|---|---|---|
| základní je z | z, s jen v odborném či knižním textu | analýza, báze, celulóza, dezinfekce, filozofie, gymnázium, chromozom, muzeum, oáza, univerzita |
| stylově rovnocenné dublety | s i z, podle výslovnosti v pádech | kurz a kurs, impulz a impuls, diskurz a diskurs |
| základní je s, výslovnost dvojí | s, přípustné i z | busola a buzola, diskuse a diskuze, disertace a dizertace, renesance a renezance, resort a rezort |
| přípona -ismus | s | mechanismus, kapitalismus, optimismus, organismus |
| stále jen s | s | dispozice, diskutovat, dysfunkce, deskripce, konsekvence, konsolidace, laser |
Jak si poradit v praxi
Dvě jednoduchá vodítka vyplývají z výše uvedených skupin. Slova s latinskou předponou dis- a řeckou dys- se píšou se s, ať se vyslovují jakkoli. U slov na -ismus je základem s, nikoli z, i když se vyslovuje [izmus]. Ve všech ostatních případech je bezpečnější psát z, pokud se tak slovo vyslovuje. Pochybnosti rozhodne Internetová jazyková příručka.
Dlouhé a krátké samohlásky
Druhý koutek v Živě shrnuje, že podle Pravidel se délka samohlásky v přejatých slovech značí zpravidla tam, kde se ve spisovné výslovnosti vyslovuje dlouhá samohláska bez většího kolísání. Uvnitř slova je situace jednodušší než v zakončení. Píšeme akvárium, anténa, árie, kostým, móda, oceán, pól, reliéf, série, tón. V zakončení slov je délka často neurčitá, lidé mnohdy vyslovují celou stupnici polodélek, a proto se zápis mění s kodifikací.
| Typ zakončení | Pravidlo | Příklady |
|---|---|---|
| -éza, -ýza, -óza | dlouze | syntéza, analýza, celulóza, nervózní |
| -ína | dlouze | medicína, vakcína, vitrína (ale želatina) |
| -ura | vždy krátce | kultura, struktura, agentura, faktura |
| -ér u profesí a bazén, terén | dlouze | guvernér, instalatér, bazén, terén |
| -er u novějších slov | krátce | boxer, bojler, manažer |
| dublety | krátce i dlouze | penicilin a penicilín, bakterie a baktérie, milion a milión, sezona a sezóna |
Co se stalo s pravopisem
Pravidla z roku 1957 podle koutku doporučovala u mnoha slov dlouhou samohlásku, pravidla z roku 1993 naopak zápis poměrně důsledně upravila ve prospěch krátké. Dodatek, který je v akademických Pravidlech nazván pravopisná poznámka, respektuje dvojí možnost zápisu u slov, jež se podle předchozí kodifikace psala jen dlouze. Proto se vedle sebe vyskytují balón a balon nebo vitamín a vitamin. Libovolné to ale není.
Délka v odvozených slovech
Přídavná jména z přejatých slov se chovají různě. Délku zachovávají odvozeniny s příponami -ový a -ský: materiál, materiálový, diktátor, diktátorský. Obvykle i přípona -ní (estráda, estrádní). Jiné přípony délku většinou krátí: pól, polární, téma, tematický, schéma, schematický. Skloňování přejatých podstatných jmen určují vzory podstatných jmen.
Pět omylů o přejatých slovech
- Přejatých slov se má česká řeč zbavit. Purismus 19. století se podle CzechEncy snažil vymýtit zejména německé prvky, ale řada slov (hřbitov, malíř, kuchyně) je dnes zcela domácí.
- Každé slovo na -ismus se píše s z. Základem je s: mechanismus, kapitalismus.
- Čím víc diakritiky, tím lépe. Dlouhá samohláska se píše jen tam, kde je ustálená: kultura má vždy krátké u.
- Standard a standarta jsou dvě podoby jednoho slova. Jsou to dvě různá slova.
- Anglicismy se musí psát vždy anglicky. Zdomácnělé podoby jako fotbal, tenis nebo klub jsou správně česky.
Vyzkoušejte se
Vyřešte pět úloh. Řešení najdete hned pod nimi.
- Doplňte s, nebo z: filo_ofie, dispo_ice, mecha_ismus, mu_eum, kon_ekvence.
- Rozhodněte, zda se píše dlouhá samohláska: kultura, serie, analyza.
- Určete jazyk, z něhož slovo přišlo: knedlík, hokej, inženýr, banka, katedra.
- Které dvojice jsou obě přípustné: kurz a kurs, diskuse a diskuze, standardní a standartní, penicilin a penicilín?
- Opravte větu: Hotel nabízí nadstandartní pokoje.
Řešení: 1. filozofie, dispozice, mechanismus, muzeum, konsekvence. 2. kultura (krátce), série (dlouze), analýza (dlouze). 3. němčina, angličtina, francouzština, italština, řečtina přes latinu. 4. Obě podoby jsou přípustné u dvojic kurz a kurs, diskuse a diskuze a penicilin a penicilín; standartní je chybné. 5. Hotel nabízí nadstandardní pokoje.
Další témata české mluvnice od slova po souvětí shrnuje přehled mluvnice češtiny.
Časté otázky
Co jsou přejatá slova?
Přejatá slova jsou slova, která čeština převzala z jiného jazyka a přizpůsobila svému systému, například knedlík z němčiny, hokej z angličtiny nebo inženýr z francouzštiny. Lingvisté jim říkají také výpůjčky nebo přejímky.
Odkud čeština přejala nejvíc slov?
Historicky nejvíc z němčiny a latiny, v moderní době z angličtiny. Francouzština přispěla zhruba třemi a půl tisíci slov, a hodně slov řeckého a latinského původu přišlo jako mezinárodní slovní zásoba.
Jaký je rozdíl mezi přejatým a cizím slovem?
Tradičně se přejatá slova chápala jako přizpůsobená a cizí jako nepřizpůsobená. Nový encyklopedický slovník češtiny ale upozorňuje, že hranice je neostrá, protože rozhoduje i to, zda mluvčí slovo cítí jako cizí.
Píše se filozofie, nebo filosofie?
Základní podobou je filozofie se z. Podoba se s se podle Internetové jazykové příručky a jazykového koutku Živy uplatňuje spíš v úzce odborných textech nebo tam, kde chce autor evokovat knižní styl.
Píše se diskuse, nebo diskuze?
Obojí je správně. Slovo diskuse má základní podobu se s, ale spisovná výslovnost je dvojí, proto je přípustné i diskuze. Stejně je to u dvojic renesance a renezance nebo resort a rezort.
Píše se penicilin, nebo penicilín?
Obě podoby jsou přípustné. Pravidla z roku 1957 doporučovala dlouhé í, pravidla z roku 1993 krátké i, a dodatek dvojí zápis u slov psaných dříve dlouze zachovává. V odborném textu bývá preferována podoba s krátkou samohláskou.
Kdy se píše dlouhá samohláska v přejatém slově?
Zpravidla tam, kde se ve spisovné výslovnosti vyslovuje bez většího kolísání dlouze, například móda, tón, série nebo analýza. Slova na -ura se píšou vždy krátce: kultura, struktura, agentura.
Je standartní správně?
Ne. Správně je jen standardní s d, odvozené od slova standard. Slovo standarta s t je jiné slovo a označuje prapor.
