Naturalismus v literatuře: znaky, autoři, cvičení
Naturalismus v literatuře je směr konce 19. století, který vyrostl z realismu a chce skutečnost zachytit co nejpřesněji, jako ji zkoumá přírodní věda. Člověka vysvětluje dědičností, prostředím a dobou. V článku najdete Zolovu teorii, znaky směru v tabulce, světové i české autory s díly, ukázku z textu a cvičení s řešením.
Ve zkratce
- Naturalismus vznikl v 70. letech 19. století ve Francii a jeho zakladatelem je Émile Zola.
- Základní myšlenka: povahu a osud člověka určuje dědičnost, prostředí a doba, tedy determinismus.
- Spisovatel se chová jako pozorovatel a experimentátor, ne jako moralista.
- Naturalismus ukazuje bídu, nemoc, alkoholismus a nízké pudy, často bez naděje.
- V české literatuře ho nejvíc zastupují Karel Matěj Čapek-Chod a Josef Karel Šlejhar, prvky má i Maryša.
- Naturalismus není totéž co realismus v literatuře: vychází z něj, ale jde dál.
Co je naturalismus v literatuře
Naturalismus je podle encyklopedie Britannica odnož realismu z konce 19. století. Realismus odmítl romantické přikrášlování, naturalismus k tomu přidal přírodovědecký pohled. Spisovatel zkoumá člověka jako přírodní bytost, kterou formují zděděné vlohy a prostředí, ve kterém vyrůstá. Odtud název: příroda, latinsky natura, a vědecká metoda.
Časové vymezení
Směr vznikl ve Francii v 70. letech 19. století a rozšířil se do dalších zemí v posledních desetiletích téhož století. Britannica ho řadí do konce 19. a počátku 20. století. V české literatuře se naturalistické prvky objevují od 80. a 90. let 19. století a dozrávají ještě v prvních desetiletích 20. století. Dobu a sousední směry najdete v našem přehledu literárních směrů.
Zola a teorie dědičnosti a prostředí
Odkud se teorie vzala
Zola čerpal z vědy své doby. Podle encyklopedie EBSCO četl lékaře Prospera Lucase a jeho Pojednání o přirozené dědičnosti z roku 1850, které zdůrazňovalo vliv dědičnosti na lidskou povahu a chování. Spis Experimentální román z roku 1880 se opírá o pozitivismus Augusta Comta, o fyziologa Clauda Bernarda a o historika Hippolyta Taina. Zolova myšlenka zní: román má být kontrolovaný pokus, v němž postavy jsou zkoumané jevy.
Thérèse Raquin a cyklus o jedné rodině
Podle Britanniky Zola poprvé uplatnil své vědecké teorie o určení povahy dědičností a prostředím v pochmurném románu Thérèse Raquin z roku 1867. Pak plánoval cyklus Rougonové-Macquartové s podtitulem přírodní a společenské dějiny jedné rodiny za druhého císařství. Vycházel v letech 1871 až 1893 a má dvacet románů. Z jednoho rodinného kmene se vyvíjejí větve, které se liší prostředím a podle Zoly i osudem.
Nejznámější Zolova díla
| Dílo | Rok | O čem je |
|---|---|---|
| Thérèse Raquin | 1867 | vražda manžela a zničující vina milenců |
| L’Assommoir | 1877 | alkoholismus a pád pařížské prádelnice |
| Nana | 1880 | vzestup a pád kurtizány |
| Germinal | 1885 | život a stávka horníků, podle Britanniky Zolovo mistrovské dílo |
| La Bête humaine | 1890 | dědičný sklon k vraždění v prostředí železnice |
Rok 1880 patří také Experimentálnímu románu, takže teorie a praxe vznikaly vedle sebe.
Hlavní znaky naturalismu
Naturalistické dílo se pozná podle souboru znaků. Rozhodující je determinismus: postava nemůže uniknout tomu, čím se narodila a kde žije. Tabulka shrnuje znaky, které se u zkoušky chtějí nejčastěji.
| Znak | Co znamená | Příklad |
|---|---|---|
| determinismus | osud určují dědičnost, prostředí a doba | celý cyklus Rougonové-Macquartové |
| vědecký odstup | vypravěč pozoruje a nehodnotí, jako by dělal pokus | Zolova teorie v Experimentálním románu |
| přesný popis prostředí | dílna, důl, hospoda, dvůr, často v nářečí a s fyziologickými podrobnostmi | L’Assommoir, Germinal |
| hrdinové z okraje | chudí, nemocní, alkoholici, zločinci, lidé bez vlivu | Thérèse Raquin, Kašpar Lén mstitel |
| nízké pudy a nemoc | hlad, sexualita, násilí, choroby, dědičné zatížení | La Bête humaine |
| pesimismus | příběh často končí tragicky a bez poučení | Maryša |
| odmítnutí stylizace | žádné idealizování, žádný šťastný konec navzdory logice | celé období |
Rozdíl oproti realismu
Realismus staví na pozorování, výběru typického a kritice společnosti, jak uvádí rozbor v článku o realismu v literatuře. Naturalismus přidává přírodovědeckou teorii a vybírá si krajní případy. Britannica ve studentském článku o Zolovi poznamenává, že jako mnozí reformátoři zvolil extrémní příklady, aby dokázal svou tezi. Věrný obraz doby je pro něj prostředek, hlavní věcí je pokus.
Naturalismus ve světě
Francie
Předchůdci směru byli bratři Goncourtové, kteří v předmluvě k románu Germinie Lacerteux prosazovali zobrazení nižších vrstev bez přikrášlení. Zola jim dal teorii a rozsah. Do skupiny kolem něj patřil také Guy de Maupassant, který bývá k naturalismu počítán.
Německo, Spojené státy a další země
Podle anglické Wikipedie se naturalismus rozšířil do mnoha literatur. V Německu patří k němu dramatik Gerhart Hauptmann a básník Arno Holz, ve Spojených státech Stephen Crane, Frank Norris, Jack London a Theodore Dreiser, ve Španělsku Emilia Pardo Bazán a v Dánsku Jens Peter Jacobsen. Americký naturalismus často líčí člověka vystaveného lhostejné přírodě nebo průmyslovému městu.
Český naturalismus
Začátky a Zolovy ohlasy
Do českého prostředí se naturalismus dostával postupně. Čeští realisté se k němu stavěli opatrně, protože pochybovali o tom, že literatura má být laboratoř. Vilém Mrštík překládal Zolovy programové statě a sám psal prózu s naturalistickými prvky. Autoři ale nikdy nepřevzali celou Zolovu teorii dědičnosti.
Mrštíkové a Maryša
Maryša bratří Mrštíků z roku 1894 je realistické drama s prvky naturalismu. Venkovskou dívku provdají proti její vůli za bohatšího sedláka a ona ho nakonec otráví. Nešťastné manželství vzniká tlakem majetku a rodiny, ne dědičností. Hru podrobně vykládá rozbor dramatu Maryša. Alois a Vilém Mrštíkové napsali také Rok na vsi, vydaný v letech 1903 až 1904. Maryša ukazuje, jak naturalismus u nás splývá s realismem.
Čapek-Chod a Šlejhar
Karel Matěj Čapek-Chod je podle encyklopedií nejvýraznější český naturalista. Jeho romány Kašpar Lén mstitel (1908), Turbína (1916) a Antonín Vondrejc (1917 až 1918) líčí selhání jednotlivců a ideály v nich jsou podle encyklopedie ironizovány. Josef Karel Šlejhar se v románu Kuře melancholik z roku 1889 a v dalších textech zabýval surovostí a pesimismem, později experimentoval i se symbolismem. Šlejhar patří mezi signatáře manifestu České moderny z roku 1895. O nástupu moderny pojednává článek Česká moderna a o směru, který naturalismus doplnil, symbolismus a dekadence.
Přehled děl
Tabulka řadí díla podle roku prvního vydání. Roky se týkají originálu, ne překladu.
| Autor | Země | Dílo | Rok |
|---|---|---|---|
| Émile Zola | Francie | Thérèse Raquin | 1867 |
| Émile Zola | Francie | L’Assommoir | 1877 |
| Émile Zola | Francie | Germinal | 1885 |
| Josef Karel Šlejhar | Čechy | Kuře melancholik | 1889 |
| Alois a Vilém Mrštíkové | Morava | Maryša | 1894 |
| Alois a Vilém Mrštíkové | Morava | Rok na vsi | 1903 až 1904 |
| Karel Matěj Čapek-Chod | Čechy | Kašpar Lén mstitel | 1908 |
| Karel Matěj Čapek-Chod | Čechy | Turbína | 1916 |
| Karel Matěj Čapek-Chod | Čechy | Antonín Vondrejc | 1917 až 1918 |
Jak naturalismus poznat v textu
U neznámé ukázky se ptejte: vysvětluje text chování postavy dědičností nebo prostředím? Je hrdina z okraje společnosti? Je popis podrobný až fyziologický? Když ano, jde o naturalismus; když chybí vysvětlení příčin a zůstává jen věrný obraz, jde o realismus.
Ukázka z díla
V Maryše hrdinka vyčítá otci vynucený sňatek: „Já se neprodávala, prodával ste vy.“ Věta ukazuje, že osud postavy rozhodlo prostředí a peníze, ne její povaha. Právě tlak prostředí je naturalistický rys, zatímco rozhodnutí a svědomí hrdinky patří spíš realismu.
Co se plete s čím
| Co se plete | S čím | Jak je rozlišit |
|---|---|---|
| naturalismus | realismus | realismus pozoruje typické a kritizuje, naturalismus vysvětluje člověka dědičností a prostředím |
| naturalismus | romantismus | romantik staví na citu a výjimečném hrdinovi, naturalista na pozorování a bídě |
| naturalismus | symbolismus | naturalismus popisuje hmotu a tělo, symbolismus náznak, náladu a skrytý smysl |
| naturalismus | drsná pravda | naturalismus není jen vulgarita, má teorii a metodu |
| naturalismus | popis přírody | název odkazuje k přírodní vědě jako zdroji poznání, ne ke krajinomalbě |
Vyzkoušejte se
U každého popisu určete, zda jde spíš o naturalismus, realismus, nebo romantismus. Řešení je pod seznamem.
- Hrdina je pijan, protože pil jeho otec, a vyrůstal v bídě průmyslové čtvrti.
- Zamilovaný básník bloudí osamělou krajinou a vzdoruje celému světu.
- Úředník v malém městě podplácí a bojí se kontroly, autor to s nadsázkou kritizuje.
- Vypravěč bez soucitu popisuje horníky, hlad a nemoc, osud rodiny vysvětluje dědičností.
- Dívku provdají za bohatého sedláka a ona ho otráví, drama je psané nářečím.
Řešení: 1. naturalismus (dědičnost a prostředí), 2. romantismus (výjimečný jedinec proti světu), 3. realismus (kritika společnosti), 4. naturalismus (odstup a determinismus), 5. realismus s prvky naturalismu, příklad Maryša.
Šest omylů, které se u naturalismu opakují
- Naturalismus je totéž co realismus. Vychází z realismu, ale přidává teorii dědičnosti a prostředí.
- Naturalismus znamená popis přírody. Jde o přírodovědecký přístup k člověku, ne o krajinomalbu.
- Naturalista jen šokuje. Surové scény mají sloužit jako doklad tezí o prostředí.
- Zola psal čistou dokumentaci. Vybíral si extrémní případy, jak poznamenává Britannica.
- Maryša je čistě naturalistické drama. Je to realistická tragédie s prvky naturalismu.
- Naturalismus nemá v české literatuře žádné zástupce. Mají ho Čapek-Chod, Šlejhar a částečně Mrštíkové.
Další pojmy k rozboru děl shrnuje přehled literárních pojmů.
Časté otázky
Co je naturalismus v literatuře?
Literární směr konce 19. století, který vyrostl z realismu. Chce zachytit skutečnost co nejpřesněji a člověka vysvětluje dědičností, prostředím a dobou. Zakladatelem je francouzský spisovatel Émile Zola.
Kdy vznikl naturalismus?
Ve Francii v 70. letech 19. století. Zola v románu Thérèse Raquin z roku 1867 poprvé uplatnil své představy o určení povahy dědičností a prostředím a cyklus Rougonové-Macquartové vycházel v letech 1871 až 1893.
Jaké jsou hlavní znaky naturalismu?
Determinismus, tedy určení člověka dědičností a prostředím, přesné popisy prostředí, témata bídy, nemoci a nízkých pudů, hrdinové z okraje společnosti, pesimismus a odstup vypravěče, který se tváří jako vědecký pozorovatel.
Jaký je rozdíl mezi realismem a naturalismem?
Realismus věrně zobrazuje typické lidi a kritizuje společnost, naturalismus jde dál a chová se jako pokus: zkoumá, jak dědičnost a prostředí určují osud postavy. Častěji proto ukazuje bídu, nemoc a selhání.
Kdo jsou hlavní naturalisté?
Ve světě Émile Zola, bratři Goncourtové a Guy de Maupassant, v německé literatuře Gerhart Hauptmann, v americké Stephen Crane, Frank Norris, Jack London a Theodore Dreiser. V české literatuře Karel Matěj Čapek-Chod a Josef Karel Šlejhar.
Co napsal Émile Zola?
Cyklus dvaceti románů Rougonové-Macquartové vydávaný v letech 1871 až 1893, v němž jsou například L’Assommoir z roku 1877, Nana z roku 1880, Germinal z roku 1885 a La Bête humaine z roku 1890. Program směru vyložil ve spise Experimentální román z roku 1880.
Je Maryša naturalistické dílo?
Maryša bratří Mrštíků z roku 1894 je realistické drama s prvky naturalismu. Naturalistický je důraz na prostředí a na tlak majetku a rodiny, který žene hrdinku k vraždě, ale hra nestojí na teorii dědičnosti.
Kdo patří k českému naturalismu?
Nejčastěji se uvádí Karel Matěj Čapek-Chod s romány Kašpar Lén mstitel, Turbína a Antonín Vondrejc a Josef Karel Šlejhar s povídkami a romány plnými bídy a surovosti. Naturalistické prvky mají i bratři Mrštíkové.
