Král Lear: rozbor díla k maturitě
Král Lear je tragédie Williama Shakespeara o pěti dějstvích, napsaná kolem let 1605 až 1606 a poprvé vytištěná v roce 1608. Patří k vrcholům anglického renesančního dramatu. Vypráví o starém britském králi, který rozdělí říši podle toho, jak mu dcery zalichotí, zavrhne jedinou upřímnou a za svůj omyl zaplatí rozumem, dcerou i životem.
Ve zkratce
- Autor: William Shakespeare, anglická renesance, období vlády Jakuba I.
- Vznik kolem let 1605 až 1606, doložené představení u dvora 26. prosince 1606, první tisk 1608.
- Literární druh drama, žánr tragédie, pět dějství, verš střídaný s prózou.
- Dvě dějové linie: král Lear a jeho tři dcery, hrabě z Gloucesteru a jeho dva synové.
- Místo a čas: Británie v dávné, pohanské době, kterou hra blíže neurčuje.
- Hlavní témata: nevděk dětí, stáří a moc, slepota k pravdě, šílenství, spravedlnost.
- Konec je bezútěšný: umírají viníci i nevinná Cordelie, Lear zemře nad jejím tělem.
Základní údaje o díle
U Krále Leara je potřeba rozlišit tři data. Podle Royal Shakespeare Company i encyklopedie Britannica hra vznikla v letech 1605 až 1606. Zápis v londýnském rejstříku tiskařů z listopadu 1607 dokládá, že se o Vánocích 1606 hrála před králem. Rok 1608 je rokem prvního tisku, ne rokem napsání ani premiéry.
| Údaj | Král Lear |
|---|---|
| Autor | William Shakespeare (1564 až 1616) |
| Původní název a jazyk | King Lear, angličtina |
| Vznik | kolem let 1605 až 1606 |
| Doložené uvedení | 26. prosince 1606 u dvora krále Jakuba I. ve Whitehallu |
| První tisk | 1608, kvartové vydání s označením pravdivá kronikářská historie |
| Druhé znění | 1623, první folio, s označením tragédie |
| Literární druh | drama |
| Žánr | tragédie |
| Směr a období | renesance, anglické divadlo za vlády Jakuba I. |
| Forma a verš | pět dějství, blankvers střídaný s prózou a s rýmovanými popěvky Šaška |
Dvě znění téže hry
Podle Folger Shakespeare Library se kvartové vydání z roku 1608 a folio z roku 1623 výrazně liší. Kvarto má zhruba 300 veršů, které ve foliu chybějí, folio naopak asi 100 veršů navíc. Většina vydání i překladů proto vychází z textu, který obě znění spojuje.
Odkud Shakespeare námět vzal
Pověst o králi Leirovi zapsal už ve 12. století Geoffrey z Monmouthu a Shakespeare ji znal hlavně z Holinshedových Kronik a ze starší anonymní hry vydané roku 1605. Ve starých verzích se král na trůn vrací. Smrt Leara a Cordelie, královo šílenství a postava Šaška jsou Shakespearovy změny. Vedlejší linii o otci a dvou synech převzal ze Sidneyho románu Arkádie.
O čem Král Lear je: téma, motivy a děj
Tématem je rozpad rodiny a státu, který způsobí panovník neschopný rozeznat lásku od lichotky. Hra sleduje, jak člověk zbavený moci, střechy i rozumu teprve začíná vidět pravdu o sobě a o druhých. Hlavní motivy jsou nevděk, stáří, slepota, šílenství a příroda. Střet rodičů a dětí o majetek řeší v komické podobě Molière, jak ukazuje rozbor komedie Lakomec.
První dějství: rozdělení říše
Lear chce předat vládu a žádá dcery, aby veřejně řekly, jak ho milují. Goneril a Regan přehánějí, Cordelie odpoví, že otce miluje, jak dceři náleží. Král ji vydědí a její díl rozdělí mezi sestry. Vyžene i hraběte z Kentu, který se jí zastal, a Cordelii si bez věna bere francouzský král. Edmund mezitím podvrženým dopisem očerní bratra Edgara.
Druhé dějství: zavřené dveře
Edgar prchá a převléká se za pomateného žebráka Toma. Kent, který se v přestrojení vrátil do královy služby, skončí v kládě. Lear hledá zastání u Regan, ta se ale spojí s Goneril. Sestry mu postupně upírají sto rytířů, které si vymínil, až mu neponechají žádného. Král odchází do bouře.
Třetí dějství: bouře na pláni
Lear bloudí bouří se Šaškem a Kentem, v chatrči potkává Edgara v roli žebráka a propadá šílenství. Gloucester králi tajně pomůže a pošle ho do Doveru, kde přistálo Cordeliino vojsko. Edmund otce udá. Cornwall za přítomnosti Regan vyloupne Gloucesterovi oči a sám je při tom smrtelně zraněn vlastním sluhou. Oslepený hrabě se dozví, že Edgarovi křivdil.
Čtvrté dějství: cesta do Doveru
Edgar se ujme slepého otce, aniž se dá poznat, a lstí ho odvrátí od sebevraždy na domnělém útesu. Šílený Lear se setká s Gloucesterem. Ve francouzském táboře se král probouzí, poznává Cordelii a prosí ji o odpuštění.
Páté dějství: konec
Britské vojsko vítězí, Lear a Cordelie jsou zajati a Edmund dá tajný rozkaz k jejich smrti. Edgar bratra vyzve k souboji a smrtelně ho zraní. Goneril otráví Regan a probodne se. Umírající Edmund rozkaz odvolá, ale pozdě. Lear přináší mrtvou Cordelii a umírá. Správu země nabízí Albany Kentovi a Edgarovi.
Kompozice, čas a prostor
Hra má pět dějství a dvě souběžné linie, které se navzájem zrcadlí. V obou otec uvěří špatnému dítěti a zavrhne to věrné, Lear za to zaplatí rozumem a Gloucester zrakem. Dvojí děj je mezi Shakespearovými tragédiemi neobvyklý a dává příběhu obecnou platnost: nejde o jeden omyl jednoho krále.
Čas a prostor
Děj se odehrává v Británii v dávné době před příchodem křesťanství. Postavy přísahají při Apollónovi, Jupiterovi a Hekatě a o Bohu v křesťanském smyslu nemluví. Letopočet hra neuvádí. Prostor vede od královského paláce přes hrady dcer na holou pláň a končí u Doveru, kde se střetnou obě vojska.
Vypravěč
Vypravěč v dramatu chybí. Úmysly postav odhalují monology, nejvíc Edmundovy, ve kterých divákovi předem prozradí svůj plán. Roli komentátora přebírá Šašek, který krále provází do třetího dějství a pak z textu bez vysvětlení zmizí.
Postavy
Postavy se dají rozdělit podle generací i podle věrnosti. Věrní zůstávají Cordelie, Kent, Edgar a Šašek, proti nim stojí Goneril, Regan, Cornwall a Edmund. Oba otcové, Lear a Gloucester, nejsou ani kladní, ani záporní: chybují a za chybu trpí víc, než odpovídá jejich vině. Podoba jmen se v českých překladech liší, vedle tvarů Cordelie a Gloucester se objevuje také Kordelie a Gloster. Postup, jak postavu u zkoušky popsat, shrnuje návod, jak napsat charakteristiku.
| Postava | Kdo to je | Charakteristika | Role v ději |
|---|---|---|---|
| Lear | britský král, podle vlastních slov starší osmdesáti let | pyšný, prudký, zvyklý na poslušnost, v utrpení soucitný | rozdělí říši, zavrhne Cordelii, zešílí a zemře nad jejím tělem |
| Goneril | nejstarší dcera, žena vévody z Albany | panovačná, vypočítavá, bezohledná | vyžene otce, otráví sestru a probodne se |
| Regan | prostřední dcera, žena vévody z Cornwallu | krutá, v ničem za sestrou nezaostává | odepře otci přístřeší, je při oslepení Gloucestera |
| Cordelie | nejmladší dcera, později francouzská královna | pravdomluvná, neústupná, věrná | je vyděděna, vrátí se s vojskem a je oběšena |
| Hrabě z Gloucesteru | šlechtic věrný Learovi, otec dvou synů | důvěřivý, pověrčivý, v jádru slušný | uvěří lži, je oslepen, umírá po shledání s Edgarem |
| Edgar | starší, manželský syn Gloucestera | zprvu naivní, v nouzi vytrvalý | skrývá se jako žebrák Tom, vede otce a porazí bratra |
| Edmund | mladší, nemanželský syn Gloucestera | bystrý, cynický, ctižádostivý | zradí bratra i otce a dá rozkaz k popravě Cordelie |
| Hrabě z Kentu | Learův šlechtic | přímý a oddaný | je vyhnán, slouží králi v přestrojení |
| Šašek | králův blázen | vtipný, hořký, říká nepříjemnou pravdu | provází Leara do bouře, po třetím dějství mizí |
| Vévoda z Albany | manžel Goneril | váhavý, postupně se staví na stranu práva | na konci nabízí správu země Kentovi a Edgarovi |
Lear: od krále k člověku
Na začátku je Lear vladař, který si lásku nechává odříkávat jako hold a odpor trestá vyhnanstvím. V bouři poprvé myslí na chudé, kteří nemají střechu nad hlavou, a přiznává, že se o ně málo staral. Proměna je úplná, přichází ale pozdě.
Edmund
Edmund není zloduch bez důvodu. V monologu se ptá, proč má být jako nemanželský syn méněcenný, a rozhodne se vzít si bratrův díl lstí. Obě sestry o něj pak soupeří a zničí se kvůli němu navzájem.
Jazyk a umělecké prostředky
Základem je blankvers, nerýmovaný pětistopý jamb, který Shakespeare střídá s prózou. Forma řeči tu má význam: veršem mluví postavy při smyslech a u moci, prózou šílený Lear, Edgar v roli žebráka a často i Šašek.
Opakování a motiv ničeho
Když Cordelie na otázku, co řekne, odpoví jediným slovem, král jí vrátí: „Nothing will come of nothing: speak again.“ Slovo nic se pak vrací celou hrou, u Šaška i u Edgara, a mění smysl. Z hrozby, že dcera nic nedostane, se stává popis toho, co zbylo z krále.
Obrazy zvířat, zraku a přírody
Nevděčné dcery hra přirovnává k šelmám, hadům a dravým ptákům, člověk bez soucitu tu klesá mezi zvířata. Motiv zraku spojuje obě linie: Kent krále už v první scéně vybízí, aby se díval lépe, a Gloucester po oslepení říká, že klopýtal, dokud viděl.
Ironie a řeč Šaška
Šašek mluví v hádankách, příslovích a rýmovaných popěvcích a jako jediný smí králi beztrestně říct, že se zachoval hloupě. Paradoxem hry je, že rozumně mluví blázen a šílený král, kdežto lidé při smyslech jednají krutě.
Autor a literárněhistorický kontext
William Shakespeare se narodil roku 1564 ve Stratfordu nad Avonou a zemřel tamtéž roku 1616. V Londýně působil jako herec a dramatik společnosti, která po nástupu Jakuba I. v roce 1603 získala královu záštitu a hrála v divadle Globe. Král Lear patří do období velkých tragédií, kam se řadí také Hamlet, Othello a Macbeth.
Místo hry v Shakespearově díle
Starší tragédii o lásce a rodové nenávisti přibližuje rozbor Romea a Julie, kde zkázu přivodí náhoda a spěch mladých, kdežto v Learovi rozhodnutí starého člověka. Blíž má Lear k tragédii o dánském princi: i tam jde o rozvrácenou rodinu, předstírané šílenství a zemi bez řádu, jak rozvádí rozbor Shakespearova Hamleta.
Renesance ve světové a české literatuře
K evropské renesanci patří Giovanni Boccaccio, Francesco Petrarca, Miguel de Cervantes a Lope de Vega, v Anglii vedle Shakespeara Christopher Marlowe a Ben Jonson. V českých zemích tomu odpovídá doba humanismu s Biblí kralickou. Motiv dcery, o jejímž životě rozhodne otec proti její vůli, se vrací v českém realistickém dramatu, které vykládá rozbor Maryši bratří Mrštíků.
České překlady a osud hry na jevišti
Katalogy českých knihoven evidují překlad z roku 1856 od Ladislava Čelakovského, později hru přeložili mimo jiné Josef Václav Sládek, Erik Adolf Saudek, Milan Lukeš a Martin Hilský. V Anglii se od roku 1681 hrála úprava Nahuma Tatea se šťastným koncem a bez Šaška, Shakespearův text se na jeviště vrátil až roku 1838.
Jak o Králi Learovi mluvit u ústní maturity
Podle maturitní vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut. Výklad se má opírat o úryvek na pracovním listu, ne o naučený text. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je vhodné ověřit si je u vyučujícího.
Doporučené pořadí výkladu
- Zasaďte úryvek do děje: které dějství to je, kdo mluví, co předcházelo a co následuje.
- Pojmenujte téma a motivy, druh a žánr, čas a prostor, obě dějové linie.
- Charakterizujte postavy z úryvku a řekněte, na které straně konfliktu stojí.
- Určete, zda úryvek tvoří verš, nebo próza, a ukažte v něm obrazy, opakování nebo ironii.
- Zařaďte hru do Shakespearovy tvorby a do renesance, uveďte další autory období.
Součástí pracovního listu je podle vyhlášky také zadání z jazyka a slohu, počítejte tedy i s otázkou mimo samotnou hru.
Sedm věcí, které se o Králi Learovi pletou
- Lear rozdělí říši mezi tři dcery. To je jen původní plán. Cordelii vydědí a království připadne napůl Goneril a Regan a jejich manželům.
- Cordelie řekne, že otce nemiluje. Říká, že ho miluje tak, jak dceři náleží, a odmítá jen přehánět. Lear upřímnost zamění za chlad.
- Hra je z roku 1608 a je alžbětinská. Rok 1608 je první tisk. Hra vznikla kolem let 1605 až 1606, tedy už za krále Jakuba I., královna Alžběta zemřela roku 1603.
- Edgar je ten nemanželský syn. Je to naopak: Edgar je starší a manželský, Edmund mladší a nemanželský. Intrikuje Edmund.
- Gloucestera oslepí jeho syn. Edmund otce udá, oči mu ale vyloupne vévoda z Cornwallu za přítomnosti Regan.
- Cordelie padne v bitvě. Bitvu přežije, je zajata a oběšena ve vězení na Edmundův rozkaz. Lear umírá až nad jejím tělem.
- Je to historická hra o skutečném králi. Lear je postava z pověsti a hra je tragédie. Mezi Shakespearovy historické hry se neřadí.
Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.
Časté otázky
Kdy byl Král Lear napsán a kdy vyšel?
Hra vznikla kolem let 1605 až 1606. Jisté je představení u dvora krále Jakuba I. dne 26. prosince 1606 a první tisk z roku 1608, takzvané první kvarto. Rok 1608 je tedy rokem vydání, ne rokem napsání.
Jaký je literární druh a žánr Krále Leara?
Literárním druhem je drama, žánrem tragédie o pěti dějstvích. První tisk z roku 1608 hru označil jako kronikářskou historii, první folio z roku 1623 už jako tragédii.
Do jakého literárního směru Král Lear patří?
Král Lear patří do renesance, přesněji do vrcholného období anglického renesančního dramatu. Vznikl už za vlády Jakuba I., který nastoupil na trůn v roce 1603, takže jde o hru jakubovskou, ne alžbětinskou.
O čem je Král Lear?
Starý král Lear rozdělí říši mezi dvě dcery, které mu zalichotily, a vydědí třetí, která lichotit odmítla. Obě obdarované dcery ho vyženou, král v bouři zešílí a pozná, komu ukřivdil. Souběžně hrabě z Gloucesteru uvěří nemanželskému synovi a zavrhne toho věrného.
Proč Lear vydědí Cordelii?
Lear chce od dcer veřejné vyznání lásky a podle něho rozdává díly království. Cordelie odmítne přehánět a odpoví, že otce miluje tak, jak dceři náleží. Král to pochopí jako urážku a nevděk, zřekne se jí a její třetinu rozdělí mezi Goneril a Regan.
Jak Král Lear končí?
Cordeliino vojsko prohraje bitvu a ona i Lear padnou do zajetí. Edgar v souboji smrtelně zraní Edmunda, Goneril otráví Regan a sama se probodne. Edmundův rozkaz k popravě se už nepodaří zastavit, Cordelie je oběšena a Lear umírá s jejím tělem v náručí.
Kdo jsou Edgar a Edmund?
Jsou to synové hraběte z Gloucesteru. Edgar je starší a manželský, Edmund mladší a nemanželský. Edmund podvrženým dopisem přesvědčí otce, že mu Edgar usiluje o život. Edgar se skrývá v přestrojení za žebráka Toma a na konci bratra v souboji porazí.
Jaká je hlavní myšlenka Krále Leara?
Hra ukazuje, jak snadno moc zaměňuje lichotku za lásku a jak draho se za takový omyl platí. Lear i Gloucester poznají pravdu teprve tehdy, když ztratí vše, jeden rozum a druhý zrak.
