Bílá nemoc: rozbor díla k maturitě

Bílá nemoc je drama Karla Čapka, které vyšlo knižně v roce 1937 a téhož roku 29. ledna mělo premiéru ve Stavovském divadle v Praze. Autor je označil jako drama o třech aktech ve 14 obrazech, žánrově jde o protiválečnou hru s tragickým koncem z české meziválečné literatury. Vypráví o lékaři Galénovi, který najde lék na smrtelnou epidemii a odmítne ho vydat, dokud se mocní nezřeknou války.

Ve zkratce

• Autor: Karel Čapek, česká meziválečná literatura, demokratický proud.
• Knižní vydání i premiéra spadají do roku 1937, premiéra byla 29. ledna 1937 ve Stavovském divadle.
• Literární druh drama, žánr protiválečné drama s tragickým koncem.
• Stavba: tři akty a 14 obrazů, akty se jmenují Dvorní rada, Baron Krüg a Maršál.
• Místo a čas: nejmenovaný stát pod vládou diktátora, doba blíže neurčená, těsně před válkou a na jejím začátku.
• Hlavní konflikt: lékař Galén hájí život a mír, Maršál moc a válku.
• Konec je tragický a otevřený: Galéna ubije dav, lék je zničen a válka pokračuje.

Základní údaje o díle

Rok 1937 platí pro knižní vydání i pro premiéru, hra tedy vznikla ještě před Mnichovem. Katalogy českých knihoven evidují vydání u pražského nakladatele Fr. Borového, archiv Národního divadla uvádí premiéru 29. ledna 1937 ve Stavovském divadle.

Okamžitý ohlas

Podle archivu Národního divadla se první inscenace hrála do června 1938 a doktora Galéna v ní ztvárnil Hugo Haas, Maršála Zdeněk Štěpánek. Katalogy knihoven dokládají, že do konce roku 1938 vyšla kniha nejméně v devíti vydáních. Ještě v roce 1937 hru převedl na filmové plátno Hugo Haas, který si roli Galéna zopakoval.

O čem Bílá nemoc je: téma, motivy a děj

Tématem je střet humanity s diktaturou a mír proti válce. Čapek v předmluvě píše, že popudem k napsání hry byl konflikt ideálů demokracie s ideály neomezených a ctižádostivých diktatur. Epidemie je v dramatu zkouškou: ukáže, co lidé udělají, když jde o jejich vlastní život, a co, když jde o život cizích. Hlavní motivy jsou nemoc, strach, moc, peníze, lékařská povinnost, sobectví a dav.

První akt: Dvorní rada

Dvorní rada Sigelius vysvětluje novináři, že věda je bezmocná. Přichází doktor Galén a tvrdí, že nemoc umí léčit. Na pokoji číslo třináct, kde leží chudí, to během šesti týdnů dokáže. Kliniku navštíví Maršál a Sigelius si úspěch přivlastní. Galén pak před novináři ohlásí podmínku: lék vydá, až se státy zavážou k míru. Sigelius ho z kliniky vyhodí.

Druhý akt: Baron Krüg

Otec povýší na ředitele účtárny v Krügově zbrojním koncernu, protože jeho starší kolegové zemřeli, a za nemoc je vděčný. Pak objeví bílou skvrnu na krku své ženy. Galén Matku odmítne léčit, dokud Otec místo ve zbrojovce neopustí, a Otec to neudělá. Onemocní i baron Krüg. Přijde ke Galénovi převlečený za žebráka a nabízí miliony, výrobu zbraní ale nezastaví. Maršál na Galéna naléhá marně a Krüg se zastřelí.

Třetí akt: Maršál

Maršál zahájí válku bez vypovězení útokem na malý stát. Při projevu k davu se bije do prsou a zjistí, že má na hrudi necitlivou skvrnu. Z bojiště přicházejí špatné zprávy. Dcera Aneta a mladý Krüg ho přesvědčí, aby Galéna zavolal a slíbil mír. Galén běží s kufříkem ulicí a na heslo o válce odpoví, že válka být nesmí. Dav ho ubije, Syn rozdupe lahvičky s lékem a průvod jde dál.

Kompozice, čas a prostor

Děj postupuje chronologicky a každý akt nese jméno postavy, kterou nemoc postupně zasáhne nebo ohrozí: Dvorní rada, Baron Krüg, Maršál. Hra střídá tři prostředí, kliniku, domácnost obyčejné rodiny a pracovnu diktátora, a ukazuje tak tutéž krizi očima vědy, ulice a moci. Vypravěč v dramatu chybí, děj nesou dialogy a scénické poznámky.

Čas

Doba děje není určena letopočtem. Z textu plyne jen to, že se nemoc v zemi šíří necelé tři roky a že stát horečně zbrojí. První akt zabere několik týdnů, protože Galén žádá na ověření léku šest neděl. Třetí akt se odehraje v krátkém sledu na samém začátku války.

Prostor

Stát nemá jméno a jména postav nepatří jednomu jazyku: Sigelius, Galén, Krüg, Lilienthal. Čapek v předmluvě uvádí, že motivy i místo přenesl do fiktivní sféry, aby nebylo nutné myslet na skutečné státy nebo režimy.

Postavy

Většina postav nemá vlastní jméno a vystupuje pod označením role: Maršál, Otec, Matka, Syn, První asistent. Postavy jsou typy, které zastupují postoj, ne propracované povahy. Pozor na dva Krügy: starý baron ve druhém aktu zemře, ve třetím vystupuje jeho synovec Pavel. Jak postavu u zkoušky popsat přehledně, ukazuje návod, jak napsat charakteristiku.

Galén a Maršál jako dva póly

Oba hlavní protivníci prošli válkou, každý z ní ale vynesl něco jiného. Maršál viděl vítěze, Galén jako vojenský lékař ty, kteří se nevrátili. Galén není bezchybný světec: odpírá pomoc nemocným, a používá tak nátlak, proti kterému sám vystupuje. Podle Čapkovy předmluvy sám přejímá neúprosnou morálku boje. Maršál naopak v nemoci zlidští a pozná strach.

Rodina a dav

Otec, Matka, Syn a Dcera ukazují, jak o válce a nemoci přemýšlejí obyčejní lidé, když jde o místo a plat. Syn, který v prvním aktu vítá, že nemoc uvolní místa mladým, vede ve třetím aktu průvod a kopne do mrtvého Galéna. Viníkem tragédie tak není jen diktátor, ale i zástup, který za ním jde.

Jazyk a umělecké prostředky

Hra je psána prózou, živou mluvenou češtinou. Řeč tu postavy charakterizuje. U zkoušky nestačí prostředek pojmenovat, je potřeba říct, co v úryvku dělá.

Řeč postav

Galén mluví přerývaně, zajíká se a vkládá do vět že ano, jeho řeč je plná tří teček. Sigelius naopak poučuje a zdobí řeč latinou: „Morbus Tshengi, pane kolego.“ Maršál mluví v rozkazech a heslech, Otec v novinových frázích a hrubých výrazech.

Ironie a satira

Čapek často nechává postavy říct něco, co je usvědčí. Otec oslavuje povýšení větou „Zaplať pánbůh za to malomocenství!“ a vzápětí najde skvrnu na krku své ženy. Sigelius chce nemocné zavřít do střežených táborů a mluví o největším úspěchu v boji s nemocí. Baron Krüg, sám už nakažený, odpoví, že musí zvýšit výrobu ostnatých drátů.

Symbol, kontrast a opakování

Bílá skvrna, studená jako mramor a bez citu, je symbolem. Čapek v předmluvě píše, že malomocenství cítil do jisté míry symbolicky, jako příznak hlubokého rozvratu. Maršálovo heslo „My jsme v právu!“ se opakuje, až mu při něm ruka narazí na necitlivé místo. Vrcholem je Maršálova vidina sebe sama jako kostry na bílém koni.

Autor a literárněhistorický kontext

Karel Čapek se narodil v roce 1890 v Malých Svatoňovicích a zemřel 25. prosince 1938 v Praze. Vystudoval filozofii a většinu života pracoval jako novinář, od roku 1921 v Lidových novinách. Bílá nemoc patří k dílům z posledních let jeho života, ve kterých hájil demokracii proti nastupujícím diktaturám. První podnět k námětu podle předmluvy dostal od přítele lékaře Jiřího Foustky.

Místo hry v Čapkově díle

Motiv objevu, který může lidstvo zachránit i zničit, zná čtenář už z dramatu o umělých lidech, jemuž se věnuje rozbor Čapkova R.U.R.. Tam ale hrozba vychází z techniky, tady z politiky. K Bílé nemoci má nejblíž román z roku 1936, který stejnou dobu zobrazuje alegorií a který přibližuje rozbor Války s mloky. Poslední Čapkovou hrou je Matka z roku 1938.

Souvislosti v české a světové literatuře

K demokratickému proudu se vedle Čapka řadí Karel Poláček, Eduard Bass nebo Ferdinand Peroutka. Ve světové literatuře se nabízí srovnání s protiválečnou prózou, například rozbor románu Na západní frontě klid ukazuje válku očima vojáka. Proměnu vůdce v tyrana zachycuje později alegorie, kterou vykládá rozbor Farmy zvířat.

Jak o Bílé nemoci mluvit u ústní maturity

Podle maturitní vyhlášky č. 177/2009 Sb. probíhá ústní zkouška z českého jazyka a literatury jako řízený rozhovor nad pracovním listem s úryvkem z vylosovaného díla. Příprava trvá 15 až 20 minut, zkouška nejdéle 15 minut. Výklad se má opírat o úryvek na pracovním listu, ne o naučený text. Kritéria hodnocení stanovuje škola, proto je vhodné ověřit si je u vyučujícího.

Doporučené pořadí výkladu

• Zasaďte úryvek do děje: který akt a obraz to je, kdo mluví a co předcházelo.
• Pojmenujte téma a motivy, druh a žánr, čas a prostor.
• Charakterizujte postavy z úryvku a doložte to jejich řečí, u Galéna například zajíkáním.
• Ukažte jazykové prostředky, ironii, kontrast nebo symbol, a řekněte, jak působí.
• Zařaďte hru do Čapkovy tvorby a do meziválečné literatury.

Součástí pracovního listu je podle vyhlášky také zadání z jazyka a slohu, počítejte tedy i s otázkou mimo samotnou hru. Hra sama vybízí k vlastnímu názoru: má Galén právo odpírat lék? Odpověď je vhodné opřít o text, třeba o scénu s Matkou.

Sedm věcí, které se o Bílé nemoci pletou

1. Maršál je Hitler a děj se odehrává v Německu. Text stát ani vůdce nejmenuje a Čapek děj záměrně přenesl do fiktivního prostředí. Přesnější je mluvit o typu diktátora 30. let.
2. Hra vznikla po Mnichovu. Vyšla i měla premiéru už v roce 1937, tedy víc než rok před mnichovskou dohodou.
3. Bílá nemoc je lepra. Je to smyšlená choroba. Sigelius výslovně říká, že lepru připomínají jen první příznaky, a nazývá ji Čengovou nemocí.
4. Nemoc ohrožuje všechny. Postihuje lidi zhruba od pětačtyřiceti let výš. Proto ji mladí ve hře vítají a proto se jí bojí ti, kdo vládnou.
5. Mladý Krüg je baronův syn. Maršál se barona ptá na synovce. Pavel Krüg ve třetím aktu je tedy synovec, ne syn.
6. Galéna dá zabít Maršál. Maršál na něj v té chvíli čeká jako na záchranu. Galéna ubije dav na ulici, který o léku nic neví.
7. Hra končí mírem nebo Maršálovou smrtí. Poslední obraz končí pochodem davu. Maršál dál čeká na lékaře, lék je zničen a válka trvá.

Další díla zpracovaná stejným způsobem shrnuje přehled rozborů děl k maturitě.

Časté otázky

Kdy vyšla Bílá nemoc a kdy měla premiéru?

Hra vyšla knižně v Praze v roce 1937 v nakladatelství Fr. Borový. Premiéru měla 29. ledna 1937 ve Stavovském divadle v Praze v režii Karla Dostala, doktora Galéna hrál Hugo Haas a Maršála Zdeněk Štěpánek. Vydání i první uvedení tedy spadají do téhož roku.

Jaký je žánr a literární druh Bílé nemoci?

Literárním druhem je drama. Čapek hru v podtitulu označil jako drama o třech aktech ve 14 obrazech. Žánrově jde o protiválečné drama s tragickým koncem, ve kterém se uplatňuje fantastický motiv smyšlené epidemie.

Do jakého literárního směru Bílá nemoc patří?

Hra patří do české meziválečné literatury, Karel Čapek se řadí k jejímu demokratickému proudu. K žádnému avantgardnímu směru se nehlásí. Tematicky jde o drama, které brání demokracii a humanitu proti diktaturám 30. let 20. století.

Co je bílá nemoc a koho postihuje?

Bílá nemoc je smyšlená nakažlivá choroba, lékaři ve hře jí říkají Čengova nemoc. Začíná bílou necitlivou skvrnou na kůži, studenou jako mramor, a končí smrtí do několika měsíců. Postihuje lidi zhruba od pětačtyřiceti let výš, mladým se vyhýbá.

Proč doktor Galén odmítá léčit bohaté?

Galén léčí jen chudé, protože ti podle něj nemohou rozhodnout o válce a míru. Bohatí a mocní vliv mají, a proto jim lék slibuje až ve chvíli, kdy se zasadí o trvalý mír. Lék je pro něj jediný prostředek, jak mocné k míru donutit.

Jak Bílá nemoc končí?

Nemocný Maršál po naléhání dcery a mladého Krüga přijme Galénovu podmínku a slíbí ukončit válku. Galén spěchá s lékem, na ulici se ale postaví válečnému nadšení davu a ten ho ubije. Lahvičky s lékem jsou rozšlapány, dav jde dál a válka pokračuje.

Kdo je Maršál a koho představuje?

Maršál je diktátor nejmenovaného státu, který věří ve své vyšší poslání a připravuje útočnou válku. Text ho neztotožňuje s žádným skutečným politikem a Čapek v předmluvě píše, že děj záměrně přenesl do fiktivního prostředí. Postava představuje typ vůdce, jaký ve 30. letech ovládl několik evropských zemí.

Jaká je hlavní myšlenka Bílé nemoci?

Hra varuje před diktaturou, válkou a před davem, který se nechá strhnout k nenávisti. Ukazuje střet dvou postojů, úcty k lidskému životu a vůle k moci, a přiznává, že ani dobrá věc se neobejde bez tvrdosti. Na konflikt doplatí obyčejný člověk.