Dědictví otců pořadí knih: 13 románů Roberta Merla
|

Dědictví otců pořadí knih: 13 románů Roberta Merla

Dědictví otců je řada třinácti historických románů Roberta Merla, ve francouzském originále Fortune de France, a pořadí knih je jednoduché: čtou se tak, jak vycházely, protože pořadí vydání se kryje s chronologií děje. Česky vyšlo všech třináct dílů. Zmatek dělá jen číslování, protože druhou polovinu řady vydala Mladá fronta jako samostatný cyklus s vlastními čísly.

Tenhle článek je o knihách. Podle řady vznikl francouzský televizní seriál Fortune de France, který vytvořil Christopher Thompson a stanice France 2 ho začala vysílat 16. září 2024. Má šest dílů po 52 minutách a zpracovává jen první román. Zbylých dvanáct knih seriál nepokrývá, takže kdo ho viděl, zná začátek ságy, ne celek.

Ve zkratce

  • Řada má třináct románů, francouzsky vyšly v letech 1977 až 2003.
  • Pořadí vydání je totožné s pořadím děje. Žádný prequel ani vložená novela neexistuje.
  • Prvních šest dílů vypráví Petr ze Sioraku, od sedmého dílu jeho syn Petr Emanuel.
  • Děj pokrývá francouzské dějiny od roku 1547 do roku 1661.
  • Česky vyšlo všech třináct dílů: sedm poprvé v Odeonu, šest v Mladé frontě. Žádný svazek se nedělil.
  • U českých vydání druhé poloviny se díly číslovaly znovu od jedničky, proto může jedenáctá kniha nést pětku.

Dědictví otců: všech třináct knih v pořadí

Původní názvy, roky a nakladatele jsme ověřili v katalogu Francouzské národní knihovny, české názvy a první česká vydání v katalozích českých knihoven. Název celé řady je v obou jazycích stejný jako název prvního dílu, což je první věc, která se plete: Dědictví otců je sága i její úvodní román.

Díl Český název Původní název Rok originálu První české vydání
1 Dědictví otců Fortune de France 1977 Odeon 1983
2 V rozpuku mládí En nos vertes années 1979 Odeon 1984
3 Mé dobré město Paříž Paris ma bonne ville 1980 Odeon 1985
4 Vladař na scéně Le Prince que voilà 1982 Odeon 1986
5 Horoucí láska La Violente Amour 1983 Odeon 1987
6 Svítání La Pique du jour 1985 Odeon 1988
7 Ples u vévodkyně La Volte des vertugadins 1991 Odeon 1996
8 Mladičký král L’Enfant-Roi 1993 Mladá fronta 2000
9 Růže života Les Roses de la vie 1995 Mladá fronta 2000
10 Lilie a purpur Le Lys et la Pourpre 1997 Mladá fronta 2001
11 Sláva a úskalí La Gloire et les Périls 1999 Mladá fronta 2002
12 Spiknutí a úklady Complots et Cabales 2001 Mladá fronta 2004
13 Meč a lásky Le Glaive et les Amours 2003 Mladá fronta 2005

Proč číslo na knize nemusí sedět

Mladá fronta vedla díly sedm až třináct jako cyklus Dědictví otců II a počítala je od jedničky: Ples u vévodkyně jako první, Meč a lásky jako sedmý. V knihovních záznamech se proto Sláva a úskalí objevuje jako pátý díl a Spiknutí a úklady jako šestý, ačkoli jde o jedenáctou a dvanáctou knihu celé řady.

Spolehlivé je jen pořadí podle názvů v tabulce výš. Kdo kupuje v antikvariátu podle čísla dílu, může si splést Horoucí lásku a Slávu a úskalí, protože pětku nesou obě. Je to jiný problém, než když série vyšla česky mimo pořadí, ale řešení je stejné: řídit se seznamem názvů, ne číslem.

Proč starší vydání mluví o šesti dílech

Odeon v osmdesátých letech označoval řadu jako šestidílnou a Svítání jako její poslední svazek. Tehdy to byla pravda. Sedmý román vyšel ve Francii až v roce 1991 a český katalogový popis ho uvádí jako volné pokračování. Starší vydání tedy nelžou, jen vznikla dřív než druhá polovina řady.

Dva vypravěči a pořadí vydání proti chronologii

U historických ság bývá spor, zda číst podle vydání, nebo podle děje. Tady žádný není. Merle psal řadu popořadě a každý další díl navazuje v čase na předchozí, takže obě pořadí splývají. Jediný předěl uvnitř řady je změna vypravěče.

Část řady Díly Vypravěč Doba děje Původní nakladatel
První polovina 1 až 6 Petr ze Sioraku od roku 1547 po vládu Jindřicha IV. a edikt nantský Plon, 1977 až 1985
Druhá polovina 7 až 13 jeho syn Petr Emanuel od posledních let Jindřicha IV. přes Ludvíka XIII. a Richelieua po rok 1661 Éditions de Fallois, 1991 až 2003

Od kterého dílu se vypravěč mění

Prvních šest románů vypráví v první osobě Petr ze Sioraku, druhorozený syn hugenotského šlechtice z Périgordu a pozdější lékař. Od sedmého dílu, tedy od Plesu u vévodkyně, mluví jeho syn Petr Emanuel a zůstává vypravěčem do konce. Předěl mezi šestý a sedmý svazek kladou shodně francouzské i anglické přehledy řady a potvrzuje ho česká katalogová anotace sedmého dílu.

Merle k tomu v rozhovoru pro kanadský literární časopis Nuit blanche řekl, že vyprávění v první osobě dává čtenáři dojem, že proti němu sedí přítel a vypráví svůj příběh.

Jaké období řada pokrývá a jak je to s věrností

Děj začíná rokem 1547 a končí rokem 1661, kdy umírá kardinál Mazarin. První polovina patří náboženským válkám mezi katolíky a hugenoty a vládě posledních Valoisů a Jindřicha IV. Druhá polovina sleduje dvůr Ludvíka XIII. a kardinála Richelieua. Je to stejná země zhruba o dvě století později než v Druonových Prokletých králích.

Co k věrnosti řekl sám autor

V rozhovoru pro časopis Lire v září 1997 se Merle vymezil vůči Alexandru Dumasovi. Tři mušketýry označil za mistrovské dílo lidového románu, které ale z historického hlediska nemá cenu. O Ludvíku XIII. a Richelieuovi tvrdil, že je líčí v souladu s moderními historiky, ne podle romantické legendy: krále jako inteligentního a rozhodného, kardinála jako méně krutého, než ho zná tradice.

V rozhovoru pro Nuit blanche popsal, že sbírání podkladů k řadě nikdy nekončí a že místa děje osobně objíždí. Před scénou zavraždění vévody de Guise jel do Blois, kvůli obléhání La Rochelle se chystal na místo. To jsou autorova slova o vlastní metodě, ne nezávislý posudek. Kdo chce vědět, kde historický román jako žánr obvykle končí s fakty a začíná s fabulací, najde to v samostatném článku.

Proč řada končí rokem 1661

V témže rozhovoru z roku 1997 Merle řekl, že chce dojít ke smrti Ludvíka XIII. a Richelieua, tedy do roku 1643, a že o Ludvíku XIV. psát nikdy nebude, protože mu je ten panovník krajně nesympatický. Poslední díl nakonec došel o osmnáct let dál, ke smrti Mazarina. Končí tedy přesně tam, kde začíná osobní vláda Ludvíka XIV.

Archaizující jazyk originálu a český překlad

Nejvýraznější vlastnost řady není děj, ale řeč. Merle ji napsal francouzštinou stylizovanou do 16. století, promíšenou výrazy z okcitánštiny. Vzorem mu podle vlastních slov byl William Thackeray, který v 19. století napsal román Henry Esmond jazykem doby, v níž se odehrává.

Jak to autor dělal

Časopisu Lire Merle popsal postup. Hlavním jazykovým vzorem mu byl deník Pierra de L’Estoile, jehož řeč označil za pařížštější a lidovější než Montaignovu. Pracoval se slovníkem francouzštiny 16. století a několikrát denně si ve výkladovém slovníku ověřoval, kdy se které slovo poprvé objevilo. Když bylo mladší než děj knihy, hledal jiné.

Archaismů podle něj nesmí být tolik, aby text přestal být srozumitelný, ale dost na to, aby čtenáře přenesly o čtyři století zpět. Při přechodu ze 16. do 17. století jazyk upravil: nejstarší slova vypustil a přidal novější obraty. Na začátku podle svých slov připojoval na konec svazku slovníček a čtenáři mu psali, že je zbytečný, protože význam slov vyplývá ze souvislosti.

Co se dá doložit o češtině

O tom, jak se s archaickou francouzštinou vyrovnal český překlad, jsme nenašli žádný rozbor ani vyjádření překladatelů, takže tu nic netvrdíme z vlastního dojmu. Doložené jsou dvě věci. Nakladatelská anotace českého vydání popisuje text jako stylizované, archaicky zabarvené vyprávění inspirované slohem dobových kronik a pamětí. A řadu převedli čtyři různí překladatelé, přičemž střídání připadá právě na díly sedm, osm a devět.

Co vyšlo česky a u koho

Česky je řada úplná a každý francouzský román odpovídá jedné české knize. Liší se nakladatelé a překladatelé.

Díly Překladatel První české vydání
1 až 6 Miroslav Drápal Odeon, 1983 až 1988
7 Kateřina Vinšová Odeon, 1996
8 Magdalena Lavalová Mladá fronta, 2000
9 až 13 Jarmila Fialová a Marie Janů Mladá fronta, 2000 až 2005

Mladá fronta později vydala znovu i prvních šest dílů, v původním překladu Miroslava Drápala, v letech 2006 až 2009 v edici Historický román. Celá řada se tedy dá složit i jen z vydání Mladé fronty. Odeon své svazky vydával opakovaně už v osmdesátých a devadesátých letech, takže v antikvariátech koluje víc podob téhož dílu.

Je řada dopsaná

K dnešku vyšlo třináct románů a další nepřibude. Poslední díl vyšel ve Francii v roce 2003, autor zemřel v březnu 2004. Děj se zastavuje u jasného historického mezníku, takže řada nekončí uprostřed věty. Čtenáři, kteří se bojí rozepsaných cyklů, tady riziko nemají, stejně jako u jiných uzavřených ság typu Follettových Pilířů země.

Kniha, která do třináctky nepatří

V roce 2009 vydalo nakladatelství de Fallois román L’Avers et le Revers. Napsal ho autorův syn Olivier Merle a tytéž události v něm vypráví Siorakův sluha Miroul. Čtrnáctý díl řady to není. V katalozích českých knihoven jsme jeho český překlad nenašli.

Čím začít

Prvním dílem. Řada je jedno souvislé vyprávění a pozdější svazky počítají s tím, že čtenář zná rod, jeho služebnictvo i sousedy. Pro ty, kdo hledají jiný vstup, jsou možnosti čtyři.

Co rádi čtete Čím začít Proč
velké historické ságy na pokračování Dědictví otců, první díl Řada se čte jen popořadě a první díl zavádí rod, zemi i způsob vyprávění
Francii mušketýrů, Ludvíka XIII. a Richelieua Ples u vévodkyně, sedmý díl Začíná tu druhá polovina s novým vypravěčem, kterou autor psal jako uzavřený celek
chcete autora nejdřív vyzkoušet Malevil nebo Smrt je mým řemeslem Samostatné romány bez pokračování a bez archaického jazyka
historický román v jediném svazku Idol Merlův samostatný román z Itálie 16. století

Dá se začít až druhou polovinou

Sedmý díl je jediné místo, kde to dává smysl. Mění se vypravěč, století i prostředí a nakladatelská anotace mluví o uzavřeném celku sedmi románů připojeném k původní šestici. Přijdete ale o to, odkud se rod vzal, a odkazy na otcovo mládí zůstanou jen jmény.

Pro koho to není

Kdo nemá rád stylizovanou řeč, narazí hned. Merle sám uvádí, že čtenáři s prvními dvaceti stranami zápasí, než si na slovník zvyknou. Druhá překážka je rozsah: už u desátého dílu mluvil časopis Lire o pěti tisících stranách. A hrdina je podle autorových slov smyslný humanista, milostných epizod je v řadě hodně a nejsou cudné.

Další Merlovy romány česky a co číst potom

Merle nebyl jen autor jedné ságy. Podle katalogů českých knihoven vyšla česky většina jeho románů a žádný z nich s Dědictvím otců nesouvisí.

Smrt je mým řemeslem a Malevil

Smrt je mým řemeslem z roku 1952 je román inspirovaný životem Rudolfa Hösse, velitele tábora v Osvětimi. Merle uvedl, že vycházel z norimberských archivů, které čtyři měsíce studoval. Malevil z roku 1972 je jeho nejznámější román mimo historii: skupina lidí, kteří přežili jadernou válku, se opevní na hradě. Česky vyšel poprvé v roce 1974.

Ostatní tituly

Víkend na Zuydcoote z roku 1949, příběh z obklíčeného Dunkerque, dostal Goncourtovu cenu. Ostrov vychází ze vzpoury na lodi Bounty, Za sklem se odehrává na univerzitě v Nanterre v březnu 1968. Česky vyšly i Až delfín promluví, Muži pod ochranou, Madrapur, Pro nás slunce nevychází a Výlučná vlastnost člověka.

Kam po třináctém dílu

Nejblíž je Idol, Merlův samostatný román z Itálie 16. století. Kdo chce zůstat u dvorské politiky viděné jedním párem očí, může pokračovat trilogií Wolf Hall Hilary Mantelové, která dělá s tudorovskou Anglií něco podobného, jen bez archaického jazyka. A kdo chce francouzské dějiny od začátku, vrátí se k pořadí knih Prokletých králů.

Šest věcí, které se o Dědictví otců pletou

  1. Že má řada šest dílů. Měla, do roku 1991. Dnes jich je třináct a starší česká vydání to vědět nemohla.
  2. Že je Dědictví otců jen název prvního románu. Je to název prvního románu i celé řady, ve francouzštině stejně jako v češtině.
  3. Že číslo na českém svazku udává pořadí v řadě. U druhé poloviny často ne, Mladá fronta ji číslovala znovu od jedné do sedmi.
  4. Že celou řadu vypráví Petr ze Sioraku. Jen prvních šest dílů. Dalších sedm vypráví jeho syn Petr Emanuel.
  5. Že seriál z roku 2024 převádí celou ságu. Šest epizod zpracovává pouze první román.
  6. Že Merle píše v duchu Dumase. Sám to odmítal: Tři mušketýry měl rád, ale za historicky spolehlivé je nepovažoval a chtěl psát jinak.

Časté otázky

V jakém pořadí číst Dědictví otců?

V pořadí vydání, které je zároveň pořadím děje: Dědictví otců, V rozpuku mládí, Mé dobré město Paříž, Vladař na scéně, Horoucí láska, Svítání, Ples u vévodkyně, Mladičký král, Růže života, Lilie a purpur, Sláva a úskalí, Spiknutí a úklady, Meč a lásky. Žádný prequel ani vložená novela neexistuje.

Kolik dílů má Dědictví otců?

Třináct románů. Francouzsky vycházely v letech 1977 až 2003, prvních šest u nakladatelství Plon, zbylých sedm u Éditions de Fallois. Česká vydání z osmdesátých let mluví o šestidílné řadě, protože v té době víc dílů neexistovalo.

Vyšlo Dědictví otců česky celé?

Ano, všech třináct dílů. Prvních šest vydal Odeon v letech 1983 až 1988 v překladu Miroslava Drápala, sedmý díl Odeon v roce 1996 a díly osm až třináct Mladá fronta v letech 2000 až 2005. Žádný svazek se v češtině nedělil.

Kdo Dědictví otců vypráví?

Prvních šest dílů vypráví Petr ze Sioraku, hugenotský šlechtic a lékař z Périgordu. Od sedmého dílu, Plesu u vévodkyně, přebírá vyprávění jeho syn Petr Emanuel a zůstává vypravěčem až do třináctého dílu.

Jaké období francouzských dějin Dědictví otců pokrývá?

Roky 1547 až 1661. První polovina se odehrává za náboženských válek 16. století a končí za vlády Jindřicha IV. Druhá polovina vede přes vládu Ludvíka XIII. a kardinála Richelieua až ke smrti kardinála Mazarina.

Dá se začít až sedmým dílem?

Dá, je to jediné rozumné místo pro pozdější vstup. Plesem u vévodkyně začíná druhá polovina s novým vypravěčem a české vydání ji vedlo jako samostatný druhý cyklus. Kdo ale chce znát celý rod Sioraků, začne prvním dílem.

Je seriál Fortune de France totéž co knihy?

Je to adaptace jen prvního románu. Seriál má šest dílů po 52 minutách, vytvořil ho Christopher Thompson a francouzská televize France 2 ho začala vysílat 16. září 2024. Zbylých dvanáct knih seriál nepokrývá.

Které další romány Roberta Merla vyšly česky?

Mimo jiné Víkend na Zuydcoote, Smrt je mým řemeslem, Ostrov, Až delfín promluví, Za sklem, Malevil, Muži pod ochranou, Madrapur, Pro nás slunce nevychází, Idol a Výlučná vlastnost člověka. Všechny jsou samostatné a s Dědictvím otců nesouvisejí.

Související články

Napsat komentář