Vespa: proč skútr vznikl z letecké výroby

Vespu nenavrhl motocyklový konstruktér. Navrhl ji vrtulníkář, který motocykly neměl rád, a proto z ní vyházel všechno, co mu na nich vadilo. Přední vidlice je řešená jako podvozek letadla a Pontedera byla leteckým závodem už dvacet let předtím, než tam vznikl první skútr.

Ve zkratce

• Piaggio vzniklo v roce 1884 jako firma na lodní vybavení.
• Do letectví vstoupilo v roce 1916, skútr přišel až v roce 1946.
• Konstruktér Corradino D’Ascanio dělal předtím vrtulníky.
• Přední vidlice vychází z podvozku letadla, kvůli výměně kola.
• První sériový model byla Vespa 98, ne 125.
• Do konce roku 1946 se vyrobilo 2 484 kusů.
• Miliontá Vespa vyjela deset let po uvedení.

Firma, která dělala všechno kromě skútrů

Rinaldo Piaggio založil svou firmu v roce 1884 ve věku dvaceti let v Sestri Ponente u Janova a prvním oborem bylo lodní vybavení a interiéry. V roce 1906 přibyl železniční sektor akvizicí dílny ve Finalmarině a v roce 1916 začala letecká výroba.

Do Pontedery, kde Vespa později vznikla, se firma dostala v roce 1924 a stavěly se tam letecké motory. Mezi lety 1937 a 1939 dosáhly letouny a letecké motory Piaggio jednadvaceti rekordů a v roce 1939 firma představila čtyřmotorový letoun P108.

Tohle je klíč k celému příběhu. Pontedera byla leteckým závodem už dvě desetiletí předtím, než tam vznikla Vespa. Skútr tedy nevznikl v motocyklové firmě, která si odskočila k letadlům, ale přesně naopak.

Proč vůbec vznikl

V roce 1945 byl závod v Pontedeře válkou těžce poškozen. Jako výrobce bombardovacích letounů byl strategickým cílem náletů a italská ekonomika byla ochromená. Zásadní byl navíc stav silnic, který bránil obnově automobilového trhu.

Enrico Piaggio, který firmu vedl po smrti otce v roce 1938, viděl ve výrobě malého motorového vozidla cestu, jak závod oživit. Jeho zadání znělo podle firemního magazínu jasně: malé vozidlo pro individuální mobilitu, jednoduché, obratné a levné, robustní a vhodné pro poválečné poškozené silnice.

Poznámka k jedné rozšířené větě: často se píše, že Piaggiu byla po mírové smlouvě zakázána výroba letadel. Mírová smlouva s Itálií byla skutečně podepsána v Paříži v únoru 1947 a omezila italské ozbrojené síly včetně letectva, ale adresný zákaz vůči konkrétnímu výrobci se doložit nedá. Doložené je tohle: závod byl zničený, letecký program se rozpadl a firma potřebovala civilní produkt.

Konstruktér, který nesnášel motocykly

Corradino D’Ascanio žil v letech 1891 až 1981 a byl to letecký konstruktér a vynálezce. Věnoval se strojům pro svislý let: jeho třetí prototyp vrtulníku, zadaný italským letectvem v roce 1930, získal mezinárodní rekordy v délce letu, vzdálenosti a výšce, které řadu let nikdo nepřekonal. Navrhl také první sériově vyráběný vrtulník.

Firemní magazín o něm píše prostou větu: neměl rád motocykl. A právě tenhle postoj určil, jak Vespa vypadá. D’Ascanio považoval motocykly za neskladné, špinavé a nespolehlivé a chtěl stroj, který zvládne řídit muž i žena, uveze spolujezdce a nezašpiní řidiči oblečení.

Co z toho vzešlo

Ta jednostranná přední vidlice je nejnázornější případ leteckého myšlení. U letadla musíte umět vyměnit kolo rychle a bez rozebírání, takže se zavěšuje z jedné strany. D’Ascanio to prostě přenesl na skútr.

Samonosná karoserie je druhý takový případ. Piaggio ji označuje za mimořádnou inovaci své doby, kterou později převzal automobilový průmysl. Ještě v padesátých letech přitom byla u aut výjimkou, jak je vidět třeba na tom, jak byla konstruovaná Škoda Felicia s páteřovým rámem.

Paperino, který neuspěl

Vespa nebyla první pokus. Před ní vznikl model MP5 s přezdívkou Paperino, tedy Kačer Donald, jehož autorem byl inženýr Renzo Spolti. Vyrobil se ve velmi malém, dnes nedohledatelném počtu kusů a měl jednoválcový dvoudobý motor o objemu 98 cm3 a nejvyšší rychlost padesát kilometrů v hodině.

Enricovi Piaggiovi se ale nelíbil, a to kvůli vysoké centrální části stroje. D’Ascanio, který projekt převzal, ho neupravoval. Navrhl zcela nové vozidlo, u kterého tu vysokou část nahradil právě průchozím prostorem. Vespa tedy není vylepšený Paperino, i když z něj D’Ascanio při práci vycházel.

Od prototypu k sérii

Prototyp MP6 navrhl D’Ascanio na podzim 1945. V únoru 1946, po ověření zvolených řešení na šesti prvních prototypech, stanovili technici pod jeho vedením definitivní projekt pro sériovou výrobu. Prvních zhruba šedesát kusů, série označovaná Serie Zero, vzniklo v Pontedeře řemeslným způsobem, protože firma teprve hledala dodavatele pro lisování karoserií.

Vespa 98

První sériový model měl jednoválcový dvoudobý motor s vrtáním i zdvihem padesát milimetrů a objemem 98 cm3. Nejvyšší rychlost byla šedesát kilometrů v hodině, u exportní verze sedmdesát. Karoserie byla ocelová samonosná, brzdy bubnové.

Do konce roku 1946 vzniklo 2 484 kusů, z toho 137 s motorem o objemu 125 cm3 pro export. Rozšířená představa, že první Vespa měla 125 kubíků, tedy neplatí, byla to devadesátiosmička.

Odkud je jméno

Podle nejrozšířenější verze Enrico Piaggio při pohledu na prototyp zvolal italsky větu o tom, že to vypadá jako vosa, a tím stroj pojmenoval. Vysvětlení tvaru je nasnadě: silnější zadní část spojená s přední úzkým pasem a řídítka připomínající tykadla. Bzučivý zvuk motoru byl bonus.

Tuhle historku ale nemá firma doloženou v primárním zdroji, takže patří mezi tradované verze, ne mezi fakta. Co naopak doložitelně neplatí, je výklad, podle kterého je Vespa akronym z italských slov pro úsporná vozidla akciové společnosti. Ten se odmítá.

Pět tvrzení o Vespě, která neplatí

1. Že Vespa je akronym. Jméno vzniklo z podoby s vosou, akronymový výklad je odmítán.
2. Že Piaggio byla motocyklová firma. Vzniklo v roce 1884 v lodním oboru, do letectví vstoupilo v roce 1916.
3. Že Vespa je vylepšený Paperino. Ten byl zavržen a D’Ascanio navrhl zcela nový stroj.
4. Že ji navrhl motocyklový konstruktér. Navrhl ji vrtulníkář, který motocykly neměl rád.
5. Že první Vespa měla 125 kubíků. První sériový model byla devadesátiosmička.

Kolik jich vlastně vzniklo

Za osm desetiletí firma uvedla přes sto šedesát modelů a celková výroba se blíží dvaceti milionům kusů. Vyrábí se ve třech závodech: v italské Pontedeře, ve Vietnamu a v Indii.

Prázdniny v Římě

Vespa 125 se objevila ve filmu z roku 1953 s Gregorym Peckem a Audrey Hepburnovou a tenhle záběr potvrdil kulturní status stroje. Odhady, o kolik kusů to zvedlo prodeje, se ale mezi zdroji liší desetinásobně a Piaggio žádné číslo neuvádí. Že film prodejům pomohl, je jisté. Kolik přesně, se říct nedá.

Proč to celé funguje dodnes

Vespa je vzácný případ výrobku, kde je konstrukce přímo odvozená ze seznamu stížností. D’Ascanio nesnášel na motocyklech pět konkrétních věcí a každou z nich vyřešil zvlášť: štít proti špíně, průchozí prostor místo rámu, vnitřní převod místo řetězu, jednostrannou vidlici kvůli výměně kola a řazení na řídítkách.

Právě proto se stroj nechoval jako motocykl a nemířil na motocyklisty. Mířil na lidi, kteří se potřebovali dostat do práce po rozbitých silnicích a nechtěli u toho přijít o oblečení. Podobně jasné zadání stálo i za jiným poválečným vozem, viz zadání pro Citroën 2CV, které nikdo neviděl. Další rozbory značek a modelů najdete v průvodci světem aut.

Časté otázky

Proč vznikla Vespa v letecké továrně?

Protože Piaggio letecká továrna byla. Firma vznikla v roce 1884 v lodním oboru, do letectví vstoupila v roce 1916 a v Pontedeře stavěla letecké motory už od roku 1924. Po válce byl závod jako výrobce bombardérů těžce poškozený náletem a firma potřebovala civilní produkt, který by výrobu oživil.

Kdo Vespu navrhl?

Corradino D’Ascanio, letecký konstruktér a vynálezce, který se předtím věnoval vrtulníkům a navrhl první sériově vyráběný vrtulník. Motocykly podle firemního magazínu neměl rád, považoval je za neskladné, špinavé a nespolehlivé, a právě z toho vzešly klíčové konstrukční požadavky na nový stroj.

Co je na Vespě z letadla?

Nejnázornější je přední vidlice řešená jako podvozek letadla, tedy zavěšená z jedné strany, aby se dalo snadno vyměnit kolo. Druhým leteckým prvkem je samonosná ocelová karoserie, kterou Piaggio označuje za mimořádnou inovaci své doby a kterou později převzal automobilový průmysl. Obojí vychází z toho, jak se stavějí letadla, ne motocykly.

Byla Vespa první pokus Piaggia o skútr?

Nebyla. Předcházel jí model MP5 přezdívaný Paperino od inženýra Renza Spoltiho, vyrobený ve velmi malém počtu kusů. Enricovi Piaggiovi se nelíbil kvůli vysoké centrální části stroje. D’Ascanio ho ale neupravoval, navrhl zcela nové vozidlo, ve kterém tu část nahradil průchozím prostorem pro nohy.

Jaký byl první sériový model?

Vespa 98 s jednoválcovým dvoudobým motorem o objemu 98 cm3, vrtáním i zdvihem padesát milimetrů a nejvyšší rychlostí šedesát kilometrů v hodině, u exportní verze sedmdesát. Do konce roku 1946 se jich vyrobilo 2 484, z toho 137 s motorem 125 cm3 pro export. Představa, že první Vespa měla 125 kubíků, tedy neodpovídá.

Odkud pochází jméno Vespa?

Podle nejrozšířenější verze zvolal Enrico Piaggio při pohledu na prototyp italsky, že to vypadá jako vosa. Vysvětlení tvaru je zřejmé: silnější zadní část spojená s přední úzkým pasem a řídítka připomínající tykadla. Tahle historka ale není doložená primárním zdrojem, takže patří mezi tradované verze. Výklad, že jde o akronym, se odmítá.

Kdy se Vespa začala vyrábět?

Prototyp MP6 vznikl na podzim 1945, definitivní projekt pro sérii byl stanoven v únoru 1946. Oficiální představení proběhlo 24. března 1946 na výstavě v Turíně a společenský debut 29. března v Římě. Jako datum zrodu firma uvádí 23. duben 1946, kdy podala patent.

Kolik Vesp se vyrobilo?

Miliontý kus vyjel v roce 1956, tedy deset let po uvedení. V roce 1965 bylo překročeno 3,5 milionu, v roce 1988 deset milionů a v roce 1996 patnáct milionů. Celková výroba se za osm desetiletí blíží dvaceti milionům kusů a firma za tu dobu uvedla přes sto šedesát modelů.