Pražské derby Sparta Slavia: historie a rekordy

První pražské derby skončilo 0:0, i když v něm padla branka. Sparta ji vstřelila, po zápase byla odvolána a kluby se pak jedenáct let vzájemně vyhýbaly. A na Letné byla dřív Slavia, ne Sparta.

Ve zkratce

• První derby se hrálo 29. března 1896 na Císařské louce.
• Skončilo 0:0, protože jediná branka byla po zápase odvolána.
• Po sporu se kluby jedenáct let nepotkaly.
• Slavia byla na Letné od roku 1897, Sparta přišla v roce 1905.
• Rekordní návštěva 50 105 diváků padla v roce 1965 na Strahově.
• Josef Bican dal Spartě v derby 35 branek, což je rekord.
• Za komunismu přišly o jméno oba kluby, nejen Slavia.

Jak vznikly oba kluby

Slavia je starší a její začátky nemají s fotbalem nic společného. Druhého listopadu 1892 se v Kaulichově domě na Karlově náměstí konala valná hromada Literárního a řečnického spolku Slavia, kde studenti navrhli zřídit cyklistický odbor. Návrh prošel a odbor dostal jméno Akademický cyklistický odbor Slavia.

V říjnu 1894 byl spolek policejně rozpuštěn pro opakovanou a neustávající protistátní činnost studentské mládeže. Rakouské úřady pak počátkem května 1895 povolily studentu medicíny Jaroslavu Hausmanovi ustavit Sportovní klub Slavia. Ustavující schůze proběhla 31. května 1895 v restauraci U Brejšků. Fotbalový odbor vznikl až na valné hromadě v lednu 1896.

Sparta vznikla 16. listopadu 1893 pod jménem Athletic Club Královské Vinohrady. Dnešní jméno přijala 9. srpna 1894 s odkazem na starověké město a bojovnost jeho obyvatel. Z Vinohrad se ale musela stěhovat, protože jí tamní radnice sportu a fotbalu nepřála a chyběly vhodné pozemky.

Odkud jsou barvy

Tady je hned první věc, která se často říká špatně. Rudá barva Sparty nemá s komunismem nic společného, klub ji nosí od roku 1906, tedy dvaačtyřicet let před únorem 1948.

Hvězda ve znaku Slavie

Druhá častá záměna. Červená pěticípá hvězda hrotem dolů je s klubem spojená od devadesátých let 19. století, tedy dávno před vznikem sovětského Ruska. Podle klubového výkladu symbolizuje, že Slavia je slovanský klub, a obrácený hrot ji navíc od hvězdy sovětského typu odlišuje.

Zajímavé je, že první odznak klubu hvězdu vůbec neobsahoval. Byl kulatý, se zlatým cyklistickým kolem uprostřed, protože prvním sportem ve Slavii byla cyklistika, a s lístky lípy jako slovanského stromu. Hvězda v bílém poli byla klubová vlajka, používaná při závodech a na domácím hřišti.

První derby a spor, který ho provází

Datum je jasné: 29. března 1896, Císařská louka v Praze, zápas v rámci turnaje pražských klubů. Slavia tam hrála svůj úplně první zápas jen čtyři dny předtím, a to už v sešívaných červenobílých košilích.

Přišlo 121 platících diváků. Sparta vstřelila jedinou branku zápasu, ale ta byla po utkání odvolána a výsledek zní 0:0. Rozhodčím byl Josef Rössler-Ořovský, jedna ze zakladatelských postav českého sportu.

Proč branka neplatila

Klubové verze se v detailu liší, ale ne v podstatě. Sparta uvádí, že podle tehdejších pravidel museli branku po závěrečném hvizdu schválit oba kapitáni a slávistický kapitán to odmítl. Slavia píše, že rozhodčí branku odvolal na základě námitek slávistů, a ve starším textu dodává, že důvod známý není a dochované prameny pouze uvádějí, že branka uznána nebyla.

Následek byl každopádně dlouhý. Kluby se jedenáct let vzájemně vyhýbaly. Sparta hrála jen se slávistickým béčkem, v roce 1904 vyzvala áčko a Slavia nereagovala. Znovu se týmy utkaly až v roce 1907. Rivalita tedy nevznikla ze sociálního složení čtvrtí, ale z jedné neuznané branky.

Milníky, které se dají doložit

Rekord z roku 1965 stojí za rozvedení. Návštěvu odbavilo 32 pokladníků, dohlíželo 120 pořadatelů a příjem ze vstupenek činil 427 tisíc korun. Dodnes je to nejvyšší návštěva v historii nejvyšší tuzemské soutěže a je dobré si uvědomit, že ani jeden z domovských stadionů takové číslo nikdy pojmout nemohl.

Nejvyšší výhry

Nejvyšší výhrou Slavie v derby je 9:1 z 24. listopadu 1907, tedy z roku, kdy se kluby po jedenáctileté pauze zase začaly potkávat. Sparta má na kontě 8:1 ze 14. června 1952, kde ale nešlo o ligové utkání, ale o zápas v Poháru míru a přátelství, a sedm branek padlo ve druhém poločase.

Z novější doby patří k nejvýraznějším výsledkům Sparta 5:0 z dubna 1988 a remíza 4:4 z roku 2001, kde padlo šest gólů ve druhém poločase.

Střelci a účastníci

Rekordmanem derby je Josef Bican s 35 brankami Spartě. Nejlepším sparťanským střelcem derby je Josef Ludl s devatenácti. Nejvíc startů má za Slavii Vlastimil Kopecký s 54 zápasy, za Spartu shodně Jaroslav Burgr a Karel Pešek s devětačtyřiceti.

Proč bilanci nikdo pořádně nespočítá

Otázka, kolikrát vlastně Sparta a Slavia vyhrály, nemá jednu odpověď, a je to podobný problém jako u Bicanových gólů.

Sparta ve svém přehledu ke 130 letům derby uvádí 316 zápasů, Slavia ve své statistice počítá jinou řadu a encyklopedické zdroje se od obou liší, a to i o desítky zápasů. Rozdíly plynou z toho, které utkání se do bilance počítá: jen mistrovské, nebo i pohárová, přátelská, poháry z protektorátního období a zápasy pod jinými názvy klubů.

Ligová asociace ani fotbalová asociace vzájemnou bilanci nevedou. V praxi to znamená, že jakékoli číslo, které kde uvidíte, platí jen podle metodiky toho, kdo ho spočítal.

Zlatá éra a Středoevropský pohár

Meziválečné období bylo pro oba kluby nejúspěšnější. Středoevropský pohár byl tehdy nejprestižnější klubovou soutěží kontinentu, hrál se vyřazovacím způsobem na dva zápasy a oba pražské kluby ho vyhrály.

Sparta zvítězila v roce 1927 po finále s Rapidem Vídeň, v roce 1935 po finále s Ferencvárosem a potřetí v roce 1964. Slavia vyhrála v roce 1938, kdy ve finále přehrála Ferencváros doma remízou 2:2 a v Budapešti výhrou 2:0.

Sílu slávistického kádru té doby ukazuje jedno číslo: na mistrovství světa 1934, kde Československo prohrálo finále s Itálií, bylo v sestavě osm slávistů. Klub měl navíc od roku 1905 do roku 1930 skotského trenéra Johna Williama Maddena, tedy celých pětadvacet let, a pod jeho vedením si připsal 438 výher.

Kdo byl na Letné dřív

Tohle je nejlépe doložený a nejméně známý mýtus celého tématu.

Slavia si pronajala pozemky na jihovýchodě Letenské pláně už počátkem roku 1897 a v září 1901 tam otevřela nové hřiště s na tu dobu přepychovou tribunou s kabinami, klubovnou a bytem správce. Sparta se na Letnou přesunula až v roce 1905 a na místo, kde stojí stadion dodnes, v roce 1917.

Oba kluby tedy desítky let sídlily na stejné pláni. To, že jsou dnes Vršovice slávistické a Letná sparťanská, platí až od padesátých let, a Slavia se do Vršovic nepřestěhovala dobrovolně.

Jak Slavia o Letnou přišla

Nejdřív přišel 6. květen 1945, kdy německá vojska při Pražském povstání stadion vypálila. Škoda byla vyčíslena na 2 828 000 korun a po tři roky pak Slavii se hřištěm pomáhala Sparta. V dubnu 1948 se na nově vybudovaném stadionu hrálo znovu.

Definitivní konec přišel 3. prosince 1950, kdy se na letenském hřišti Slavie hrálo naposledy. Na Letenské pláni se měl stavět Stalinův pomník a hřiště překáželo. Následovalo vystěhování kabin, restaurace i bytu správce, rozmontování tribuny a zbourání přístaveb. Škoda byla vyčíslena na 16,5 milionu korun, náhrada od státu činila 600 tisíc.

Necelé tři roky pak slávisté hráli na cizích stadionech, mimo jiné i na sparťanské Letné. Do starého Edenu se dostali 27. září 1953, už pod nuceným jménem Dynamo. A diváci zažili šok: domácí vyběhli v sešívaných dresech, ale místo bílé měli tmavomodrou barvu. Nelibost dávali najevo tak hlasitě, že do druhého poločasu nastoupili slávisté v tradičních červenobílých dresech. První branku na novém stadionu vstřelil Bican.

Jméno ztratily oba kluby

Představa, že za komunismu doplatila na politiku jen Slavia, taky neplatí. Slavia přišla o stadion, jméno i na jeden poločas o dresy, to je doložené. Ale i Sparta prošla mezi lety 1948 a 1965 pěti různými názvy.

Slovo Sparta z názvu zmizelo v únoru 1953 a vrátilo se až v únoru 1965, tedy na dvanáct let. Klub sám jako důvod uvádí, že antické jméno bylo trnem v oku ústřednímu výboru strany.

Sedm věcí, které se o derby říkají špatně

1. Že první derby vyhrála Sparta. Vstřelila jedinou branku, ale ta byla po zápase odvolána a výsledek je 0:0.
2. Že se derby hraje bez přerušení od roku 1896. Po sporu o první zápas následoval jedenáctiletý bojkot.
3. Že Sparta byla vždycky na Letné. Slavia tam měla pozemky od roku 1897, Sparta přišla v roce 1905.
4. Že rudá barva Sparty souvisí s komunismem. Rudé dresy má od roku 1906.
5. Že hvězda Slavie je komunistická. Klub ji používá od devadesátých let 19. století.
6. Že na politiku doplatila jen Slavia. Sparta přišla o jméno na dvanáct let.
7. Že bilance derby je jasně daná. Zdroje se liší i o desítky zápasů podle použité metodiky.

Rivalita, která je sportovní, ne třídní

Rozdělení na dělnickou Spartu a měšťanskou Slavii má jádro pravdy v meziválečné době, ale i tam je to zjednodušení. Slavia skutečně vznikla ze studentského vysokoškolského prostředí, jenže Sparta vznikla na Královských Vinohradech, tedy v tehdy prestižní čtvrti, a stěhovala se odtud proto, že jí tam radnice nepřála.

Doložený původ rivality je spolkový a sportovní: neuznaná branka v roce 1896 a jedenáctiletý bojkot, který po ní následoval. Přiřazování klubů k politickým táborům je pozdější konstrukce, kterou samotné dějiny obou klubů nepodpírají.

A jedna věc, která se do obrazu nesmiřitelné rivality vůbec nehodí: když Němci v roce 1945 vypálili slávistický stadion, půjčila Slavii hřiště právě Sparta, a to na tři roky. Podobně se u dalších sportovních legend liší to, co se traduje, od toho, co je doložené, viz třeba Antonín Panenka a jeho dloubák. Další rozbory najdete v průvodci sportem.

Časté otázky

Kdy se hrálo první pražské derby?

Devětadvacátého března 1896 na Císařské louce v Praze, v rámci turnaje pražských klubů. Přišlo 121 platících diváků. Slavia hrála svůj úplně první zápas jen čtyři dny předtím, a to už v sešívaných červenobílých košilích.

Jak první derby dopadlo?

Výsledkem 0:0, i když v něm padla branka. Sparta vstřelila jedinou branku zápasu, ale ta byla po utkání odvolána. Sparta uvádí, že podle tehdejších pravidel museli branku schválit oba kapitáni a slávistický to odmítl, Slavia píše, že ji rozhodčí odvolal na základě námitek. Po sporu se kluby jedenáct let vyhýbaly a znovu se utkaly až v roce 1907.

Kolikrát Sparta a Slavia derby vyhrály?

Jednu odpověď to nemá. Sparta ve svém přehledu počítá jinou řadu zápasů než Slavia a encyklopedické zdroje se od obou liší, a to i o desítky utkání. Rozdíly plynou z toho, jestli se počítají jen mistrovské zápasy, nebo i pohárové, přátelské a utkání pod jinými názvy klubů. Ligová ani fotbalová asociace bilanci nevedou.

Kdo byl na Letné dřív?

Slavia. Pozemky na Letenské pláni si pronajala počátkem roku 1897 a v září 1901 tam otevřela nové hřiště. Sparta se na Letnou přesunula až v roce 1905. Slavia se do Vršovic dostala až v roce 1953, a to nedobrovolně, protože její letenský stadion musel ustoupit plánované stavbě Stalinova pomníku.

Jaká byla nejvyšší návštěva derby?

Padesát tisíc sto pět platících diváků 4. září 1965 na Strahovském stadionu, zápas skončil 2:2. Je to dosud platný rekord návštěvnosti nejvyšší tuzemské soutěže. Návštěvu odbavilo 32 pokladníků, dohlíželo 120 pořadatelů a příjem ze vstupenek činil 427 tisíc korun.

Souvisí rudá barva Sparty s komunismem?

Nesouvisí. Rudé dresy má Sparta od roku 1906, tedy dvaačtyřicet let před únorem 1948. Původní klubová trikolóra byla modrá, červená a žlutá, kde modrá symbolizovala Evropu a červená se žlutou byly barvy královského města Prahy.

Je hvězda ve znaku Slavie komunistická?

Není. Červená pěticípá hvězda hrotem dolů je s klubem spojená od devadesátých let 19. století, tedy dávno před vznikem sovětského Ruska, a původně šlo o klubovou vlajku, ne o součást odznaku. Podle klubového výkladu symbolizuje, že Slavia je slovanský klub, a obrácený hrot ji od hvězdy sovětského typu odlišuje.

Kdo dal v derby nejvíc gólů?

Josef Bican s 35 brankami Spartě, což je rekord derby. Nejlepším sparťanským střelcem v derby je Josef Ludl s devatenácti. Nejvíc startů má za Slavii Vlastimil Kopecký s 54 zápasy, za Spartu shodně Jaroslav Burgr a Karel Pešek, oba s devětačtyřiceti.