Petra v Jordánsku: Pokladnice a jak město vzniklo

Petra není pokladnice a nikdy nebyla ztracená. Nejslavnější fasáda je hrobka, jméno Pokladnice pochází z beduínské pověsti a Švýcara, který sem v roce 1812 dorazil, tam dovedli místní průvodci, kteří to místo znali celou dobu. A prozkoumaná je podle správy parku jen asi pětina.

Ve zkratce

• Al-Chazna neboli Pokladnice je ve skutečnosti mauzoleum.
• Jméno pochází z pověsti o faraonově pokladu v urně nahoře.
• Fasáda měří 39,5 metru a je vytesaná do jediného skalního bloku.
• Chráněná lokalita má 26 171 hektarů, Pokladnice je zlomek.
• Archeologicky je prozkoumáno asi 20 procent plochy.
• Nabatejské království sahalo od Damašku po Gazu.
• Sík je nebezpečný bleskovými povodněmi, hráz stojí od roku 1964.

Kdo byli Nabatejci

Nabatejci byli arabský kmen, který přišel z Arábie do oblasti dřívějšího Edómu. Nejstarší doložená písemná zmínka o nich je od Diodóra Sicilského, který popsal řecké tažení proti nim v roce 312 před naším letopočtem. Ve druhém století před naším letopočtem se z kočovníků žijících ve stanech proměnili v usedlou organizovanou společnost.

Jejich království sahalo od Damašku na severu po Gazu u Středozemního moře a na jihu po Hegru v dnešní Saúdské Arábii. Ovládali kadidlové stezky. Podle Plinia Staršího měřila trasa zhruba 1 931 kilometrů a cesta po ní trvala 65 dní. Představa izolovaných kočovníků tedy neodpovídá ani rozsahu území, ani architektuře, která je otevřeně helénistická.

Vrchol a konec království

Prvním historicky doloženým nabatejským králem je Aretas I., doložený zhruba k roku 168 před naším letopočtem. Vrcholem byla vláda krále Arety IV. v letech 9 před naším letopočtem až 40 našeho letopočtu, spojená s rozmachem stavebním, společenským i hospodářským. Posledním králem byl Rabbel II. Po jeho smrti v roce 106 Řím království anektoval a zřídil z něj provincii Arabia Petraea.

Pokladnice, která není pokladnice

Al-Chazna je nejfotografovanější stavba Jordánska a skoro všechno, co se o ní běžně říká, je vedle. Oficiální popis správy parku je jednoznačný: je to mauzoleum, pravděpodobně užívané k pohřebním účelům, což potvrdily vykopávky.

Fasáda je vysoká 39,5 metru a je vytesaná do jediného skalního bloku. Datuje se do rozpětí od roku 60 před naším letopočtem do roku 50 našeho letopočtu a řada badatelů ji spojuje s Aretou IV. jako jeho mauzoleum.

Odkud je to jméno

Arabské al-chazna znamená pokladnice a jméno pochází z místní beduínské pověsti, že faraon ukryl poklad v urně na vrcholu fasády. Na urně jsou dodnes patrné stopy po střelách, protože se do ní lidé stříleli ve snaze poklad vysypat. Poklad tam pochopitelně nikdy nebyl.

Co je na fasádě vidět

Fasáda je helénistická: šest korintských hlavic, vlys s okřídlenými gryfy a vázami mezi úponky a uprostřed egyptská bohyně Isis obklopená ozbrojenými ženskými postavami. Uvnitř je prostá vytesaná komora, v jejíž podlaze jsou kruhové otvory, které podle správy parku sloužily nejspíš k obětinám. Žádný chrámový labyrint za tou fasádou není, i když to filmoví diváci čekají.

Soutěska, kterou se do města chodí

Sík je přírodní klikatá skalní rozsedlina a hlavní vstup do města od východu. Měří jen něco přes 1,2 kilometru a na některých místech je široký pouhé tři metry. Hlavní návštěvnická trasa parku, tedy Sík, Pokladnice, divadlo, sloupová ulice a Qasr al-Bint, měří 3,9 kilometru a zabere zhruba půldruhé hodiny jedním směrem.

Po obou stranách Síku vedou dva vodovody. Na severní straně keramické potrubí, které přivádělo pitnou vodu z pramenů ve Wádí Músá do města, na jižní straně kamenem krytý kanál vytesaný do skály. Ve stěnách jsou niky a betyly, tedy božské kameny, které měly chránit ty, kdo do města vcházeli a z něj vycházeli. Nad vstupem do Síku stál kdysi vítězný oblouk, který se zřítil v roce 1895.

Voda je tu hlavní téma

Nabatejci žili v podstatě v aridní oblasti a jejich vodní systém je důvod, proč tam vůbec mohlo stát město. UNESCO jmenuje kanály, tunely a odklonné hráze propojené s rozsáhlou sítí cisteren a nádrží, které zachycovaly a uchovávaly sezónní srážky.

Nejpůsobivější stavbou je tunel al-Mudhlim: 88 metrů dlouhý a 12,8 metru vysoký umělý tunel, kterým Nabatejci odklonili povodňovou vodu Wádí Músá mimo Sík. Voda se odváděla přes Wádí Mudhlim do nádrží, cisteren a hrází uvnitř i vně Petry.

Co se stane, když se údržba přeruší

Tohle není teoretická otázka. Když hráz u vstupu do Síku po staletích chátrala, povodňová voda začala téct do soutěsky místo do tunelu. V roce 1963 tudy prošla ničivá povodeň a podle agenturní zprávy při ní zahynulo 22 francouzských turistů a místní průvodce.

Po katastrofě postavil jordánský památkový úřad v roce 1964 novou hráz nad původní nabatejskou, která byla větší. V roce 2014 přibyl v Síku systém sirén, který se spouští, když voda stoupne nad čtyři metry. Poprvé se ostře spustil 9. listopadu 2018, kdy se stovky turistů dostaly na vyvýšená místa a byly evakuovány. UNESCO ve svém hodnocení výslovně uvádí, že lokalita zůstává zranitelná, pokud se nabatejský odklonný systém průběžně nesleduje a neopravuje.

Petra není jen Pokladnice

Chráněná lokalita má podle UNESCO 26 171 hektarů. Vedle nabatejských fasád jsou v ní vrstvy, o kterých se skoro nemluví.

V areálu je navíc neolitické sídliště Beidha, chalkolitické měděné doly Umm al Amad se štolami datovanými do čtvrtého tisíciletí před naším letopočtem, řecko-římské městské jádro se sloupovou ulicí a nymfaeem, byzantská bazilika, křižácké pevnůstky a základy mešity na hoře Džabal Hárún, podle tradice hrobě proroka Árona. Podobně vrstevnaté je i místo, kde stojí pyramidy v Gíze a odkud o nich vlastně víme.

Klášter, který nikdy klášter nebyl

Ad-Dajr měří 47 metrů na šířku a 51 metrů na výšku a je jedním z největších monumentů Petry. Fasáda kopíruje schéma Pokladnice, ale místo reliéfů má prázdné niky. Datuje se na počátek druhého století našeho letopočtu, za vlády krále Rabela II.

Jméno klášter je až pozdější. Stavba byla mnohem později využita jako křesťanská kaple a do zadní stěny byly vytesány kříže. Arabské dajr znamená klášter, a tak to jméno zůstalo.

Burckhardt a mýtus o ztraceném městě

Švýcar Johann Ludwig Burckhardt dorazil do Petry 22. srpna 1812 a byl prvním Evropanem, který ji v novověku viděl. Cestoval v přestrojení pod jménem Ibrahim ibn Abdalláh a vydával se za muslimského obchodníka z Indie. Nedokonalou arabštinu vysvětloval tím, že jeho mateřštinou je jiný jazyk.

Do Petry se dostal na záminku, že chce obětovat kozu u hrobu proroka Árona. Průvodce ho tam dovedl přes Wádí Músá. V samotném městě se nemohl zdržet ani si dělat poznámky, protože se bál, že ho průvodce odhalí jako nevěřícího hledače pokladů. Do deníku psal jen o samotě a popis vyšel až posmrtně v roce 1822. Sám zemřel na úplavici v Káhiře v roce 1817 ve věku 33 let.

Z jeho vlastního příběhu plyne to podstatné: Petra nebyla ztracená. Vodili ho tam místní beduínští průvodci, kteří lokalitu znali, oblast byla obydlená a beduínský kmen Bdúlů žil přímo v pánvi Petry až do přesídlení do vesnice Umm Sajhún. Burckhardt nemusel překonávat prázdnou poušť, ale podezření lidí, kteří tam byli doma. Stejný omyl se drží i u Machu Picchu, které také nikdy ztracené nebylo.

Jak Petra doopravdy skončila

Vyprávění o zemětřesení, které město smetlo, je zjednodušení. Zemětřesení roku 363 doloženě porazilo kolonády sloupové ulice a obchodní budovy, další následovalo kolem roku 551. Jenže mezi nimi se stalo tohle: v roce 447 vysvětil biskup Jason Urnovou hrobku jako křesťanský kostel. Dva střední pohřební výklenky byly přetesány na apsidu.

Město tedy v pátém století stále žilo. Petra ztrácela postavení postupně, protože se obchod přesunul na Palmýru a na námořní trasy kolem Arábie. Správa parku popisuje opuštění jako neuspěchaný a organizovaný proces, ne jako katastrofu. Ve své době mohla mít Petra 20 až 30 tisíc obyvatel.

Sedm věcí, které se o Petře říkají špatně

1. Že Pokladnice byla pokladnice. Je to mauzoleum. Jméno pochází z pověsti o faraonově pokladu v urně.
2. Že Petru objevil Burckhardt. Byl první doložený Evropan v novověku, ale dovedli ho tam místní, kteří to místo znali.
3. Že Ad-Dajr je klášter. Je to nabatejský monument, jako křesťanská kaple sloužil až mnohem později.
4. Že Petra je jedna fasáda. Chráněná lokalita má 26 171 hektarů a devět vrstev osídlení od neolitu po křižáky.
5. Že město smetlo zemětřesení. V roce 447, tedy po prvním velkém zemětřesení, tam ještě vysvětili kostel.
6. Že titul Nový div světa udělilo UNESCO. UNESCO se od té ankety veřejně distancovalo prohlášením z roku 2007.
7. Že poušť je suchá a bezpečná. Sík je doložitelně nebezpečný bleskovými povodněmi, proto tam stojí hráz i sirény.

Dva různé tituly, které se pletou

Petra je na Seznamu světového dědictví UNESCO od roku 1985 pod číslem 326, zapsaná podle tří kritérií. To je odborné hodnocení podle definovaných pravidel.

Titul Nový div světa z roku 2007 je něco jiného. Vznikl v internetové a telefonní anketě soukromé nadace. UNESCO k tomu vydalo prohlášení, ve kterém uvádí, že mezi jeho programem světového dědictví a touto kampaní není žádná souvislost, že bylo ke spolupráci opakovaně zváno a odmítlo a že výsledek odráží jen názory těch, kdo mají přístup k internetu. Rozdíl mezi vědeckým hodnocením a mediální anketou je tady dost podstatný.

Kolik toho ještě leží pod zemí

Nejstarší formální vykopávky vedli britští archeologové Agnes Conway a George Horsfield v letech 1928 až 1936. Od té doby na území Petry a Bajdy proběhlo zhruba 22 zahraničních a místních výzkumů z institucí v USA, Finsku, Francii, Švýcarsku, Německu, Itálii a Dánsku.

A přesto správa parku odhaduje, že archeologicky je prozkoumáno jen asi 20 procent rozlohy. V médiích se často opakuje číslo 15 procent, které se u primárního zdroje dohledat nedá. Ať tak či tak, čtyři pětiny Petry pořád leží pod pískem. Další rozbory známých míst najdete v průvodci cestováním.

Časté otázky

Je Pokladnice v Petře opravdu pokladnice?

Není. Podle oficiálního popisu správy archeologického parku jde o mauzoleum, tedy pohřební stavbu, což potvrdily vykopávky. Uvnitř je prostá vytesaná komora s kruhovými otvory v podlaze, které sloužily nejspíš k obětinám. Jméno pochází z beduínské pověsti, že faraon ukryl poklad v urně na vrcholu fasády.

Kdo postavil Petru?

Nabatejci, arabský kmen, který přišel z Arábie do oblasti dřívějšího Edómu. Nejstarší doložená zmínka o nich je z roku 312 před naším letopočtem od Diodóra Sicilského. Vrcholem království byla vláda krále Arety IV. mezi lety 9 před naším letopočtem a 40 našeho letopočtu. Po smrti posledního krále Rabbela II. v roce 106 oblast anektoval Řím.

Byla Petra ztracené město?

Nebyla. Švýcar Johann Ludwig Burckhardt tam dorazil 22. srpna 1812 jako první doložený Evropan v novověku, ale dovedli ho tam místní beduínští průvodci, kteří lokalitu znali. Beduínský kmen Bdúlů žil přímo v pánvi Petry až do přesídlení do vesnice Umm Sajhún. Ztracená byla jen pro Evropu.

Jak vysoká je fasáda Pokladnice?

Měří 39,5 metru a je vytesaná do jediného skalního bloku. Datuje se do rozpětí od roku 60 před naším letopočtem do roku 50 našeho letopočtu a nejčastěji se spojuje s vládou krále Arety IV. Fasáda je helénistická, se šesti korintskými hlavicemi a s bohyní Isis uprostřed.

Jak dlouhá je soutěska Sík?

Něco přes 1,2 kilometru, na některých místech je široká jen tři metry. Je to hlavní vstup do města od východu. Celá hlavní návštěvnická trasa parku, tedy Sík, Pokladnice, divadlo, sloupová ulice a Qasr al-Bint, měří 3,9 kilometru a zabere zhruba půldruhé hodiny jedním směrem.

Kolik z Petry je prozkoumáno?

Podle oficiálního odhadu správy parku jen asi 20 procent rozlohy. Chráněná lokalita má přitom 26 171 hektarů. Nejstarší formální vykopávky vedli Agnes Conway a George Horsfield v letech 1928 až 1936 a od té doby tam proběhlo zhruba 22 zahraničních a místních výzkumů.

Proč zanikla Petra?

Ne jednou katastrofou. Doložená jsou zemětřesení kolem roku 363 a kolem roku 551, ale mezi nimi, v roce 447, byla Urnová hrobka vysvěcena jako křesťanský kostel, takže město dál žilo. Hlavní příčinou byl přesun obchodu na Palmýru a na námořní trasy. Správa parku popisuje opouštění jako neuspěchaný a organizovaný proces.

Natáčel se v Petře Indiana Jones?

Ano, exteriéry chrámu grálu ve filmu z roku 1989 vznikly u Pokladnice. Interiéry se ale natáčely ve studiu v Anglii a další scény ve Španělsku, v Benátkách a v USA. Za fasádou Al-Chazny je jen jedna prostá vytesaná komora, žádný labyrint.