Martina Sáblíková: proč jsou dlouhé tratě jiná disciplína

Martina Sáblíková vyhrála mistrovství světa na pěti kilometrech desetkrát v řadě a její světový rekord na třech kilometrech platí dodnes. Za celou kariéru měla jediného trenéra, Petra Nováka, který ji vedl od jedenácti let. Kariéru uzavřela 8. března 2026 na mistrovství světa ve víceboji v nizozemském Thialfu, tedy v hale, kde strávila víc závodních hodin než kdekoli jinde. Sedm olympijských medailí z šesti her je česká rychlobruslařská bilance, kterou nikdo nemá blízko.

Ve zkratce

• Narodila se 27. května 1987 v Novém Městě na Moravě.
• Startovala na šesti olympijských hrách mezi lety 2006 a 2026.
• Má sedm olympijských medailí, z toho tři zlaté.
• Získala 21 titulů mistryně světa, šestnáct na tratích a pět ve víceboji.
• Světový rekord na 3000 metrů z března 2019 stále platí.
• K rychlobruslení přešla v jedenácti letech od basketbalu, ne od in-line.

Odkud se vzala

Pochází z Nového Města na Moravě, tedy z místa, které je dnes známé hlavně díky biatlonu. K rychlobruslení se dostala v jedenácti letech, a to od basketbalu, ne od kolečkových bruslí, jak se občas traduje. In-line brusle a kolo jsou u rychlobruslařů letní tréninkový prostředek, ne startovní disciplína. Od roku 1998 ji trénoval Petr Novák a zůstal jejím jediným trenérem po celých osmadvacet sezon, což je ve vrcholovém sportu naprosto výjimečné.

Klub a zázemí

Celou kariéru strávila v týmu NOVIS, tedy v malém uskupení postaveném kolem trenéra, ne ve velké národní struktuře. Rychlobruslení nemá v Česku halu s dráhou o délce čtyř set metrů, takže se tréninkové cykly odehrávaly z velké části v zahraničí. Právě tahle kombinace, tedy špičkové výsledky ze země bez odpovídajícího zázemí, patří k tomu nejzajímavějšímu na celém příběhu.

Olympijská bilance

Nejsilnější hry zažila ve Vancouveru 2010, odkud si odvezla tři medaile: zlato na třech a na pěti kilometrech a k tomu bronz na patnácti stech metrech. To je kombinace, která ukazuje, že v té době zvládala i kratší trať, kde se počítá jiná schopnost než vytrvalost. V Soči 2014 obhájila zlato na pěti kilometrech a přidala stříbro na třech, v Pchjongčchangu 2018 vybojovala stříbro na pěti kilometrech a v Pekingu 2022 ještě bronz.

Poslední hry

Šesté olympijské hry v Miláně a Cortině 2026 už byly rozloučením. Ze závodu na tři kilometry musela odstoupit kvůli viróze a na pěti kilometrech dojela jedenáctá v čase 7:07,08. Startovat na šesti hrách v rozpětí dvaceti let je ale samo o sobě výkon, který se v rychlobruslení objevuje jen zřídka, protože jde o disciplínu s velmi vysokou tréninkovou zátěží.

Dvacet jedna titulů mistryně světa

Světové šampionáty v rychlobruslení se dělí na dva typy: mistrovství na jednotlivých tratích a mistrovství ve víceboji, kde se sčítají výsledky ze čtyř různých vzdáleností. Sáblíková vyhrála šestnáctkrát na tratích, z toho desetkrát na pěti kilometrech a šestkrát na třech, a k tomu pětkrát ve víceboji.

Deset titulů v řadě

Nejpozoruhodnější číslo celé kariéry je série na pěti kilometrech. Vyhrála tuhle trať na mistrovství světa desetkrát za sebou v letech 2007 až 2019. Sérii ukončila až Natalja Voroninová v roce 2020. Třináct let dominance na jedné trati je v moderním sportu s rostoucí konkurencí a lepšící se technikou něco, co se prakticky nevidí.

Rekordy a co se s nimi stalo

Na pěti kilometrech vytvořila světový rekord čtyřikrát: 6:45,61 v roce 2007, 6:42,66 v roce 2011, 6:42,01 v roce 2019 a naposledy 6:41,18 dne 15. února 2020. Ten poslední rekord ale vydržel jen několik minut, protože ho ve stejném závodě překonala Natalja Voroninová časem 6:39,02, který platí dodnes. Je to jedna z nejkrutějších situací, jaká se ve sportu stane: člověk zajede nejrychlejší čas historie a než se stihne radovat, je po rekordu.

Rekord, který drží dál

Zato na tratích tři kilometry její zápis zůstává. Čas 3:52,02 z 9. března 2019 v Salt Lake City je stále platným světovým rekordem. V Miláně a Cortině 2026 padl na téhle trati jen rekord olympijský, který časem 3:54,28 zajela Francesca Lollobrigida, tedy o víc než dvě sekundy pomaleji než Sáblíková před sedmi lety.

Proč jsou dlouhé tratě jiná disciplína

Rychlobruslení není jeden sport, ale několik. Sprinter na pět set metrů a vytrvalec na pět kilometrů mají jiné tělo, jiný trénink i jinou techniku. Na krátké trati rozhoduje výbušnost, akcelerace z místa a schopnost udržet extrémní frekvenci, na dlouhé naopak ekonomika pohybu, schopnost dlouho vydržet v hlubokém dřepu a hospodaření s tempem. Právě proto se sprinteři a vytrvalci prakticky nepřekrývají.

Jak závod vlastně probíhá

Na oválu dlouhém čtyři sta metrů jedou vždy dva závodníci současně, ale nezávodí spolu. Každý má svou dráhu, vnitřní a vnější, a v každém kole si je v takzvané střídací rovince vymění, aby oba najeli stejnou vzdálenost. Vítěz se neurčuje pořadím v souboji, ale časem, takže se porovnávají výkony napříč všemi dvojicemi. Soupeř v protější dráze je tedy spíš pomocníkem pro udržení tempa než protivníkem.

Klapačky

Zásadní technickou změnou v historii disciplíny byly klapové brusle, které mají kloub v přední části boty. Nůž se při odrazu neodlepuje od ledu spolu s patou, ale zůstává v kontaktu déle a k botě se vrací pružinou. Přesunutím bodu otáčení se prodlouží účinná fáze odrazu. Zavedení klapaček přineslo zlepšení výkonu zhruba o šest procent, což je v vytrvalostním sportu obrovský skok a je to důvod, proč se časy z doby před nimi nedají s dnešními porovnávat.

Proč se rekordy jezdí jen na některých místech

Tady je rozšířený omyl. Nizozemský Thialf, kde se jezdí většina vrcholných akcí, není rychlý kvůli nadmořské výšce, protože leží v nížině. Rychlý je díky kvalitě ledu a řízené klimatizaci haly. Skutečný výškový efekt mají haly v Calgary a Salt Lake City: v řidším vzduchu je nižší odpor a v ledu vzniká méně bublinek, takže je tvrdší a rychlejší. Právě proto Sáblíková jezdila své rekordy tam, a ne v Nizozemsku.

Co to znamená pro srovnávání časů

Časy z různých hal se tedy nedají brát jako srovnatelné. Rekord z Salt Lake City je vždycky rychlejší než výkon stejné kvality zajetý v nížině. Statistiky to zohledňují tím, že se sledují rekordy hal zvlášť, ale v novinových zprávách to zaniká. Podobný problém s porovnáváním výkonů mezi ročníky a místy má i řada dalších sportů, jak ukazuje historie Tour de France a jejích rekordních rychlostí.

Kolo jako druhá disciplína

Vedle rychlobruslení se věnovala i silniční cyklistice, kde startovala na domácích šampionátech, hlavně v časovce jednotlivkyň. Není to náhoda ani koníček: časovka je z hlediska fyziologie velmi blízká dlouhé trati na ledě, protože jde o rovnoměrný výkon na hraně bez taktiky a bez soupeře po boku. Letní cyklistický objem je proto u rychlobruslařů standardní součástí přípravy, ne odbočka.

Konec kariéry

Kariéru ukončila 8. března 2026 na mistrovství světa ve víceboji v Thialfu, tedy v hale, kde odjela většinu velkých závodů. Symbolika je zřejmá: začínala ve sportu, který v Česku neměl zázemí, a končila na místě, které je pro rychlobruslení tím, čím je Wimbledon pro tenis. Sportovkyní roku byla třikrát, v letech 2007, 2009 a 2010.

Co po ní zůstává

Kromě medailí hlavně platný světový rekord na třech kilometrech, který drží už přes sedm let, a série deseti titulů v řadě na pěti kilometrech. A také doklad toho, že se dá vybudovat světová kariéra v disciplíně, pro kterou doma neexistuje ani jedna vhodná hala. Podobně netypickou cestu volila i Ester Ledecká se svou kombinací dvou sportů.

Šest věcí, které o Martině Sáblíkové překvapí

1. K rychlobruslení přešla od basketbalu, ne od kolečkových bruslí.
2. Celou kariéru ji vedl jediný trenér, a to od jejích jedenácti let.
3. Její poslední světový rekord na 5000 m vydržel jen několik minut.
4. Rekord na 3000 m z roku 2019 platí dodnes.
5. Thialf není rychlý kvůli nadmořské výšce, ale kvůli kvalitě ledu.
6. Soupeřka v protější dráze není protivník, ale pomocník pro tempo.

Jiný případ mimořádně dlouhé kariéry a vlastního tréninkového režimu popisuje text o tom, proč Jágr hraje déle než kdokoli jiný.

Další závody, pravidla a sportovce najdete v průvodci sportem.

Nejznámějším příkladem toho, jak se dá vytrvalost převést na medaile napříč několika traťemi, zůstává Emil Zátopek a jeho tři zlata.

Úplnost napříč disciplínami se dnes prakticky nevidí, dokládá to Věra Čáslavská a tichý protest.

Časté otázky

Kolik má Martina Sáblíková olympijských medailí?

Sedm ze šesti olympijských her mezi lety 2006 a 2026, z toho tři zlaté. Nejúspěšnější byl Vancouver 2010 se zlatem na třech i pěti kilometrech a bronzem na patnácti stech metrech.

Platí ještě nějaký její světový rekord?

Ano, na trati 3000 metrů. Čas 3:52,02 zajela 9. března 2019 v Salt Lake City a rekord drží dodnes. Na pěti kilometrech její poslední rekord z února 2020 vydržel jen několik minut, než ho ve stejném závodě překonala Natalja Voroninová.

Kolik má titulů mistryně světa?

Celkem 21, z toho šestnáct na jednotlivých tratích a pět ve víceboji. Na pěti kilometrech vyhrála mistrovství světa desetkrát za sebou v letech 2007 až 2019, sérii ukončila až Natalja Voroninová v roce 2020.

Čím se liší dlouhé tratě od sprintu?

Vším podstatným. Na krátké trati rozhoduje výbušnost, akcelerace a extrémní frekvence, na dlouhé ekonomika pohybu, schopnost vydržet v hlubokém dřepu a hospodaření s tempem. Sprinteři a vytrvalci se proto prakticky nepřekrývají.

Jak se určuje vítěz, když jedou dva závodníci naráz?

Podle času, ne podle pořadí v souboji. Každý má svou dráhu a v každém kole si je ve střídací rovince vymění, aby oba najeli stejnou vzdálenost. Soupeř v protější dráze je spíš pomocníkem pro udržení tempa.

Co jsou klapačky a co změnily?

Brusle s kloubem v přední části boty, u kterých nůž zůstává při odrazu déle v kontaktu s ledem a vrací se pružinou. Prodlouží se tím účinná fáze odrazu a zavedení přineslo zlepšení výkonu zhruba o šest procent.

Proč se rekordy jezdí v Calgary a Salt Lake City?

Kvůli nadmořské výšce. V řidším vzduchu je nižší odpor a v ledu vzniká méně bublinek, takže je tvrdší a rychlejší. Nizozemský Thialf naopak leží v nížině a rychlý je díky kvalitě ledu a klimatizaci haly.

Kdy ukončila kariéru?

8. března 2026 na mistrovství světa ve víceboji v nizozemském Thialfu. Na svých posledních olympijských hrách v Miláně a Cortině musela odstoupit ze závodu na tři kilometry kvůli viróze a na pěti kilometrech dojela jedenáctá.