Atlantida: co je doložené a co ne
Atlantida je příběh, který poprvé zapsal Platón kolem roku 360 před naším letopočtem, a žádné místo na mapě se s ním doložitelně nespojuje. Ostrov před Gibraltarem, který se za jediný den a noc propadl do moře, popisují jen dva Platónovy dialogy. Jiný starší pramen neexistuje a většina badatelů ho čte jako filozofické podobenství.
Ve zkratce
- Atlantida se objevuje jen v Platónových dialozích Timaios a Kritias, psaných kolem roku 360 před naším letopočtem.
- Platón ji klade za Héraklovy sloupy, asi devět tisíc let před Solónem.
- Dialog Kritias se zastavuje uprostřed vyprávění, konec se nedochoval.
- Moderní zájem odstartoval roku 1882 Ignatius Donnelly knihou Atlantis: The Antediluvian World.
- Santorini a mínojská kultura jsou nejčastější tip, ale datum erupce ani poloha nesedí na Platónův popis.
- Mřížky na mapách mořského dna jsou artefakty sonarového měření, ne města.
- Příběh sloužil Platónovi k výkladu ideálního státu a mravního úpadku.
Odkud příběh pochází
Atlantida se poprvé objevuje v Platónově dialogu Timaios, jednom z jeho pozdějších děl. Příběh nevypráví Platón sám, ale postava jménem Kritias. Ten tvrdí, že ho zná od svého pradědečka Dropida, jemuž ho prý vyprávěl athénský zákonodárce Solón. Solón ho zase slyšel od egyptských kněží ve městě Sais. Řetěz tří předávajících má příběhu dodat věrohodnost a zároveň ho vzdaluje od jakéhokoli ověření.
Co stojí v dialogu Timaios
Egyptský kněz říká Solónovi, že Athény kdysi zastavily mocnou říši, která vyplula z Atlantiku. Říše vládla ostrovu před průlivem, který Řekové nazývali Héraklovy sloupy, a podle překladu byl ostrov větší než Libye a Asie dohromady. Její moc sahala až k Egyptu a po Tyrrhénii, tedy střední Itálii. Pak přišla zemětřesení a záplavy a za jediný den a noc ostrov zmizel v moři. Moře v těch místech prý zůstalo neprůplavné kvůli bahnitým mělčinám.
Zajímavé je, co Platón dodává. Sókratés v dialogu o příběhu říká, že to není vymyšlená pohádka, ale pravdivé vyprávění, a Kritias zdůrazňuje, že každé slovo je pravda. Zastánci skutečné Atlantidy tyto věty rádi citují. World History Encyclopedia ale připomíná, že vypravěčem je sofista Kritias a že sofisté podle Platóna vyprávějí s přehánějením.
Co přidává Kritias
Druhý dialog popisuje Atlantidu podrobně. Bůh moří Poseidón dostal ostrov do vínku, zamiloval se do smrtelné dívky Kleitó a obklopil její pahorek střídavými pásy země a vody, dvěma pásy země a třemi vody. Kanál od moře k vnitřním okruhům měl podle textu 300 stop na šířku, 100 na hloubku a 50 stadií na délku. Vládlo deset knížat, stavby pokrýval vzácný kov orichalkum a žili tu sloni.
Kritias vypráví i morální stránku: Atlantiďané byli zprvu ctnostní, ale božská část v nich slábla, smísila se s lidskou a zachvátila je chamtivost. Zeus proto svolal bohy, aby je potrestali. Právě tady dialog končí. Kritias se zastavuje uprostřed věty a zbytek se nedochoval, takže válka Athén s Atlantidou a sám zánik ostrova v něm popsané nejsou.
Proč historici berou příběh jako podobenství
Podle klasika Jamese Romma, kterého cituje National Geographic, Platón vytvořil Atlantidu, aby názorně ukázal své oblíbené myšlenky: božské a lidské, ideální stát a postupné mravní kažení společnosti. Kritiasovo vyprávění navazuje na Platónův rozhovor o ideálním státě, který se vede den předtím. Athény jsou v příběhu vzorem ctnosti, Atlantida říší, která se zkazila.
| Co říká Platón | Co je doložené |
|---|---|
| Příběh vypráví Kritias podle Solóna, který ho slyšel v Saidu | Žádný egyptský ani řecký záznam o Atlantidě mimo Platóna se nedochoval |
| Říše ležela za Héraklovými sloupy a vládla Středomoří | Archeologie nedoložila v dané době žádnou takovou říši |
| Zánik přišel před devíti tisíci lety, za den a noc | Žádný dochovaný pramen toto datum nepotvrzuje |
| Sókratés označuje vyprávění za pravdivé | Ujištění vkládá do úst postavám sám Platón, nejde o nezávislý důkaz |
| Dialog Kritias se na konci přeruší | Konec příběhu ani válka s Athénami v textu nejsou |
Co chybí
Jediné dochované prameny o Atlantidě jsou Platónovy dialogy, což uvádějí jak National Geographic, tak World History Encyclopedia. Egyptské záznamy o ní mlčí a archeologie nenašla stopu válečné říše, která by v dané době ovládala Středomoří. Příběh sám udává datum devět tisíc let před Solónem a žádný dochovaný pramen ho nepotvrzuje.
Co říkali starověcí čtenáři
Že šlo o fikci, neříkali všichni. Geograf Strabón ve druhé knize své Geografie zmiňuje filozofa Poseidónia, který uváděl, že příběh o Atlantidě nemusí být smyšlený, a pokládal za lepší vidět v něm potopený ostrov než vymyšlenou věc. Strabón sám ale cituje i odlišný názor a otázku nechává otevřenou. Spor o doslovnost je tedy starší než novověk.
Jak z příběhu vznikl novověký mýtus
Dlouho šlo jen o filozofickou knížku. Zlom přišel v roce 1882, kdy americký politik Ignatius Donnelly vydal u nakladatelství Harper and Brothers knihu Atlantis: The Antediluvian World. Donnelly bral Platónův příběh jako převážně pravdivý a tvrdil, že potopený kontinent byl kolébkou civilizací na obou polokoulích a že atlantští králové jsou bohové řecké a fénické mytologie.
Od té doby se Atlantida přesunula z filozofie do pseudohistorie. Pozdější hledači k ní přidávali věci, které Platón nenapsal, a Donnelly sám spojoval Atlantidu s mýty obou polokoulí. O tom, kde končí doložené a začíná legenda, píšeme i v textu o tom, kdo postavil pyramidy v Gize a jak to víme, nebo o Machu Picchu, které nikdy nebylo ztracené.
Navrhovaná místa a proč nic není doložené
Podle National Geographic se hledalo ve Středozemním moři, u pobřeží Španělska a dokonce pod Antarktidou. Žádné z nich nemá jednoznačný archeologický doklad.
| Místo | Na čem stojí tip | Proč to nesedí |
|---|---|---|
| Santorini (Théra) | Sopečná erupce, pohřbené Akrotiri | Datum o tisíc let před Solónem, ne devět tisíc; poloha uvnitř Středomoří |
| Atlantik u Gibraltaru | Odpovídá Platónově poloze před Héraklovými sloupy | Bez dokladu o potopeném ostrově |
| Pobřeží Španělska, Antarktida | Uvádí je National Geographic mezi navrhovanými místy | Bez archeologického dokladu |
| Dno severozápadně od Kanárských ostrovů | Mřížka na mapách mořského dna | Artefakt sonarového měření, jak uvádí NOAA |
Santorini a mínojská kultura
Nejčastější tip míří na řecký ostrov Théra, dnes Santorini. Archeolog Spyridon Marinatos zahájil roku 1967 vykopávky v Akrotiri, mínojském městě pohřbeném sopečným popelem. Na Platónův popis ale nesedí čas ani místo. Archeologové kladou erupci mezi roky 1570 a 1500 před naším letopočtem, radiokarbon kolem roku 1600, a studie letokruhů obě metody sladily do šestnáctého století. To je asi tisíc let před Solónem, ne devět tisíc.
Podle National Geographic proto Santorini za Atlantidu nepovažuje ani Robert Ballard, objevitel vraku Titaniku. Podle World History Encyclopedia zůstává i souvislost erupce s koncem mínojské kultury nejasná, protože přesné datum je sporné. Že by erupce byla jedním z ohlasů příběhu, je tedy hypotéza, kterou nikdo nedoložil.
Mapy mořského dna
Zvláštní skupinu tvoří snímky, na nichž má být vidět potopené město. Oblast severozápadně od Kanárských ostrovů se v mapových aplikacích objevuje jako mřížka podobná ulicím. Oceánografická služba NOAA vysvětluje, že čáry jsou artefakt: ukazují trasy lodí, které s sonarem zaměřovaly menší úseky podrobněji, a vznikají překrytím map s různým rozlišením.
Šest tvrzení o Atlantidě, která neplatí
- Že o ní psali staří Egypťané. Jediným pramenem je Platón, který ji klade do vyprávění egyptských kněží, ale žádný egyptský záznam to nepotvrzuje.
- Že Platón psal reportáž. Dialogy jsou literární a filozofické dílo, příběh vypráví postava a řetěz vypravěčů je součástí stavby.
- Že Atlantida byla kontinent. Platón mluví o ostrově, větším než Libye a Asie dohromady, ne o kontinentu uprostřed oceánu.
- Že ji našla Santorini. Doloženo je zničení mínojského města Akrotiri, ne souvislost s Platónovým popisem a jeho datem.
- Že ji ukazují mapy mořského dna. Mřížka na dně Atlantiku je artefakt sonarového měření, jak vysvětluje NOAA.
- Že Platón příběh dokončil. Kritias končí uprostřed věty, takže válka s Athénami ani zánik ostrova v dochovaném textu nejsou.
Podobné zbytečné legendy provázejí i jiná slavná místa, ať jde o to, zda Trója existovala a kde ji našli, nebo o Bermudský trojúhelník a to, co je o něm doložené. Další pohled na to, co se o antickém Řecku skutečně ví, nabízí text o tom, proč Parthenon nebyl bílý ani jen chrám.
Časté otázky
Existovala Atlantida doopravdy?
Žádný doklad to nepotvrzuje. Jediným pramenem je Platón, který příběh zapsal kolem roku 360 před naším letopočtem v dialozích Timaios a Kritias. Archeologie, geologie ani egyptské nebo řecké prameny mimo Platóna o takové říši nic nedoložily, a většina badatelů proto příběh čte jako filozofické podobenství.
Kdo vymyslel příběh o Atlantidě?
Poprvé se objevuje u Platóna. Ten ho vkládá do úst postavě Kritiase, která ho má od Solóna, a Solón ho prý slyšel od egyptských kněží v Saidu. Že by existoval starší pramen, nikdo nedoložil. Platón je tedy autorem zápisu a podle většiny badatelů pravděpodobně i příběhu samotného.
Kdy a kde měla Atlantida ležet podle Platóna?
Podle Timaia ležela na ostrově před Héraklovými sloupy, tedy před Gibraltarským průlivem, v tehdy splavném Atlantiku. Zanikla prý přibližně devět tisíc let před Solónem. Ostrov měl být větší než Libye a Asie dohromady a za jediný den a noc se měl propadnout pod hladinu.
Byla Atlantida na Santorini?
Doloženo to není. Erupce sopky na Théře se datuje do 16. nebo 17. století před naším letopočtem, tedy asi o tisíc let před Solónem, ne o devět tisíc. Mínojské město Akrotiri bylo pohřbeno popelem, ale Platón klade ostrov za Gibraltar a o devět tisíc let dřív. Souvislost s koncem mínojské kultury zůstává nejasná.
Kdo Atlantidu proslavil v novověku?
Americký politik a spisovatel Ignatius Donnelly. V roce 1882 vydal u nakladatelství Harper and Brothers knihu Atlantis: The Antediluvian World, v níž Platónův příběh bral jako převážně pravdivý. Tvrdil, že potopený kontinent byl zdrojem starých civilizací, a od té doby se Atlantida stala oblíbeným námětem pseudohistorie.
Proč vypadá dno Atlantiku u Kanárských ostrovů jako město?
Mřížka na mapách mořského dna není stavba, ale artefakt měření. Podle americké oceánografické služby NOAA vzniká tím, že se v mapových aplikacích překrývají sonarová měření z různých lodí. Čáry ukazují trasy lodí a na dně žádné skutečné čáry nejsou.
Psal o Atlantidě už někdo před Platónem?
Žádný starší záznam se nedochoval. Podle National Geographic jsou Platónovy dialogy jediným známým pramenem o jejím údajném životě. Starověcí čtenáři se přitom neshodli: Strabón cituje Poseidónia, který pokládal za rozumnější vidět v příběhu potopený ostrov než vymyšlenou věc, a otázku nechává otevřenou.
Proč Platón příběh vyprávěl, když nebyl pravdivý?
Podle klasika Jamese Romma, kterého cituje National Geographic, sloužil jako názorný příklad Platónových témat: ideálního státu, mravního úpadku a rozdílu mezi božským a lidským. Athény v příběhu představují spravedlivý stát, Atlantida říši, která se zkazila touhou po moci a nakonec ji potrestali bohové.
