Čárový kód: kdo ho vymyslel a co znamená
Čárový kód nevymyslel jeden člověk a nevznikl najednou. Norman Joseph Woodland a Bernard Silver podali v říjnu 1949 patent na kruhový terč z koncentrických kroužků, udělený 7. října 1952, ale dnešní pruhy navrhl až inženýr IBM George Laurer a první takto označený výrobek se naskenoval 26. června 1974 v supermarketu Marsh v americkém Troy.
Ve zkratce
- Patent US 2 612 994 pojmenovaný Classifying Apparatus and Method byl podán 20. října 1949 a udělen 7. října 1952.
- Woodland a Silver patentovali čtecí systém s čárami a kruhovým terčem, o pokladnách v supermarketu patent nemluví.
- Dnešní obdélníkový kód UPC navrhl George Laurer z IBM a průmysl ho vybral na jaře 1973.
- První naskenovaný výrobek byla žvýkačka Wrigley’s Juicy Fruit, 26. června 1974 v Troy ve státě Ohio.
- V Evropě vznikla roku 1977 organizace EAN, jejímž nástupcem je dnes GS1.
- První tři číslice kódu EAN-13 neříkají, kde byl výrobek vyroben.
- QR kód je jiný vynález z roku 1994, ne pokračování čárového kódu.
Písek, Morseova abeceda a patent z roku 1952
Čtyři čáry v písku
Woodland později vyprávěl, že nápad dostal na pláži v Miami Beach na začátku roku 1949. Znal Morseovu abecedu a nad ní přemýšlel, jak zapsat informaci. Prsty zatáhl do písku a vznikly čtyři čáry. Podle Smithsonian Magazine to byl okamžik, ze kterého vyrostl jeho nápad. Jde o vzpomínku samotného vynálezce, ne o dobový dokument.
Co patent skutečně popisoval
Spis je dohledatelný v databázi Google Patents. Vynálezci jsou Norman J. Woodland z Ventnoru v New Jersey a Bernard Silver z Filadelfie, přihláška nese datum 20. října 1949 a patent byl udělen 7. října 1952. Název zní Classifying Apparatus and Method, tedy zařízení a způsob třídění. IBM na své stránce uvádí jako datum udělení 11. října, patentový spis ale říká 7. října, a proto se v textu držíme spisu.
Spis popisuje třídění předmětů podle vzoru světlých a tmavých čar, který čte fotobuňka. Počítá i s barvami. Přímý vzor z čar je použitelný jen tehdy, když lze předmět vůči čtečce natočit, a proto autoři navrhli kruhový terč, který orientaci nevyžaduje. Čtečka jím prochází napříč středem. O supermarketech, pokladnách ani cenách tam nic nenajdeme.
| Rok | Událost | Kdo |
|---|---|---|
| 1949 | Podána patentová přihláška (20. října) | Woodland a Silver |
| 1952 | Patent US 2 612 994 udělen (7. října) | Woodland a Silver |
| 1973 | Výběr jednotného symbolu pro obchod s potravinami | IBM, tedy George Laurer |
| 1974 | První naskenovaný výrobek UPC (26. června) | Marsh Supermarket, Troy, Ohio |
| 1977 | Vznik evropské organizace EAN v Bruselu | European Article Numbering Association |
| 1994 | Uveden QR kód | Denso |
Proč nakonec vyhrály pruhy
Obdélník místo terče
Po roce 1970 žádal obchod s potravinami počítačové firmy o jednotný strojově čitelný symbol. IBM se do výběru zapojila pozdě a podle Smithsonian Magazine bez hotové technologie. Její inženýr George Laurer zvolil lineární kód místo terče. IBM k tomu uvádí, že terč se snadno rozmazával, a Smithsonian Magazine dodává, že jeho tisk byl obtížný.
Komise pro výběr symbolu zvolila Laurerův obdélníkový kód před terčem společnosti RCA na přelomu března a dubna 1973. Přesné datum se v pramenech liší, a proto den neuvádíme. Woodland sám pracoval u IBM, ale kód nenavrhoval. Navrhl ho Laurer.
Žvýkačka z Troy: 26. června 1974
Co se přesně stalo
Podle IBM, Smithsonian Magazine i GS1 se první výrobek s kódem UPC naskenoval 26. června 1974 těsně po osmé hodině ráno v supermarketu Marsh v Troy ve státě Ohio. Šlo o balení žvýkaček Wrigley’s Juicy Fruit. Clyde Dawson, vedoucí vývoje řetězce, vystupoval jako první zákazník a u pokladny ho obsluhovala Sharon Buchanan.
Proč zrovna žvýkačky
Legenda říká, že Dawson vybral multipack žvýkaček záměrně. Později prý vysvětloval, že chtěl ukázat, že kód se vejde i na tak malý předmět. Smithsonian Magazine navíc opravilo svůj dřívější text: muzeum původní balení žvýkaček nesbíralo, vystavovalo jen jeho kopii.
O tom, jak vznikl diskontní prodej potravin, píšeme v textu o Aldi a Lidlu.
Z UPC se stal EAN a GS1
Správu amerického kódu převzala Uniform Code Council. Podle GS1 byla roku 1974 jmenována správcem UPC. V Evropě vznikla v roce 1977 v Bruselu organizace European Article Numbering Association, jejíž třináctimístný kód byl s americkým slučitelný. V roce 2005 se obě organizace spojily a vznikla jednotná organizace GS1 se stovkou místních členů.
Číslo položky se odborně jmenuje GTIN a právě ono se skrývá pod pruhy.
Co znamenají číslice pod pruhy
Stavba čísla EAN-13
Třináctimístné číslo se skládá ze čtyř částí. Na začátku stojí tříčíselný prefix GS1, potom kód firmy, kód výrobku a nakonec kontrolní číslice. Americký kód UPC-A má dvanáct míst: číslici číselného systému, pět číslic firmy, pět číslic výrobku a kontrolní číslici.
| Část | EAN-13 | UPC-A |
|---|---|---|
| Začátek | Prefix GS1, 3 číslice | Číselný systém, 1 číslice |
| Firma | Proměnná délka | Pět číslic |
| Výrobek | Proměnná délka | Pět číslic |
| Konec | Kontrolní číslice | Kontrolní číslice |
| Celkem | 13 číslic | 12 číslic |
Prefix není země původu
Tohle je nejčastější nedorozumění. GS1 ve své nápovědě uvádí, že prefix neukazuje na zemi původu ani na konkrétního výrobce, ale na členskou organizaci GS1, která číslo firmě přidělila. Podle ověřovatelů faktů z Factly a Full Fact patří prefix 729 Izraeli, 841 Španělsku a 871 Nizozemsku, a výrobek s takovým kódem může vzniknout kdekoli. České organizaci GS1 Czech Republic patří prefix 859, zděděný po Československu.
Kontrolní číslice
Poslední číslice slouží k odhalení chyb. Dvanáct předchozích se střídavě násobí jednou a třikrát, součet se doplní na násobek deseti a rozdíl je kontrolní číslice. Pro 629104150021 vyjde vážený součet 57, doplněk do šedesáti je 3 a celý kód je 6291041500213. Příklad pochází z kalkulačky GS1 Singapur.
Kód obsahuje jen identifikátor: podle GS1 popis i cenu hledá pokladna v databázi obchodníka. Jiný číselný kód, který lidé vídají denně, vysvětluje text o kódu natištěném na skořápce vejce.
QR kód je jiný vynález
QR kód vyvinula firma Denso a uvedla jej v roce 1994, vývoj začal už 1992 kvůli rychlejšímu sledování dílů v automobilce. Vedl jej inženýr Masahiro Hara. Čárový kód se čte v jednom směru, QR kód ve dvou, a proto pojme mnohem víc dat.
| Vlastnost | Čárový kód UPC | QR kód |
|---|---|---|
| Rozměr | Jednorozměrný | Dvourozměrný |
| Obsah | Krátké číslo, 12 číslic | Zhruba 7 000 číslic |
| Vznik | Návrh IBM, výběr 1973 | Denso, 1994 |
| Poškození | Špinavý kód často selže | Čitelný i při částečném poškození |
Jde tedy o dvě různé technologie, které spojuje jen to, že čtečka převádí světlé a tmavé plochy na data. Další příběhy vynálezů a firem z běžného života najdete v textech o vzniku lepicích papírků Post-it, Kodaku a digitálním fotoaparátu a vzniku Walkmanu.
Šest tvrzení o čárovém kódu, která neplatí
- Woodland a Silver vynalezli dnešní čárový kód. Jejich patent popisuje kruhový terč a čáry. Dnešní obdélníkový UPC navrhl George Laurer z IBM.
- Patent z roku 1952 řešil pokladny v supermarketech. Spis se jmenuje Classifying Apparatus and Method a popisuje třídění předmětů.
- Žvýkačka se na pokladnu dostala náhodou. Podle legendy ji vybral Dawson, aby ukázal, že kód se vejde i na malé balení.
- První číslice ukazují zemi, kde se výrobek vyrobil. Ukazují jen organizaci GS1, která číslo přidělila.
- Čárový kód obsahuje cenu zboží. Zpravidla nese jen identifikátor, cenu hledá pokladna v databázi.
- QR kód je novější verze čárového kódu. Je to samostatný vynález firmy Denso z roku 1994.
Časté otázky
Kdo vynalezl čárový kód?
Základní myšlenku patentovali Norman Joseph Woodland a Bernard Silver, patent číslo 2 612 994 byl podán 20. října 1949 a udělen 7. října 1952. Dnešní podobu pruhového kódu UPC navrhl inženýr IBM George Laurer a průmysl ji vybral na jaře 1973.
Kdy byl poprvé naskenován čárový kód v obchodě?
První výrobek označený kódem UPC prošel čtečkou 26. června 1974 těsně po osmé hodině ráno v supermarketu Marsh v městě Troy ve státě Ohio. Šlo o žvýkačky Wrigley’s Juicy Fruit.
Dá se z prvních číslic čárového kódu poznat, kde byl výrobek vyroben?
Ne. První tři číslice označují organizaci GS1, která firmě číslo přidělila, ne místo výroby. GS1 to ve své nápovědě říká výslovně: prefix neukazuje na zemi původu ani na konkrétního výrobce. Původ zjistíte z údajů na obalu.
Jak se počítá kontrolní číslice čárového kódu?
U EAN-13 se dvanáct číslic před poslední střídavě násobí jednou a třikrát, zleva začínáme jedničkou. Součet se doplní na násobek deseti a rozdíl je kontrolní číslice. U čísla 629104150021 vyjde součet 57 a číslice 3.
Proč má evropský kód 13 číslic a americký jen 12?
Americký kód UPC-A má dvanáct číslic. Evropská organizace EAN vznikla roku 1977 a její kód je s americkým slučitelný. Když ke dvanáctimístnému číslu UPC-A zleva přidáte nulu, dostanete rovnocenné číslo EAN-13.
Obsahuje čárový kód cenu zboží?
Zpravidla ne. Podle GS1 je to obyčejný identifikátor položky a popis i cena se dohledají v databázi obchodníka. Výjimkou jsou váhové zboží a slevové kupóny, jejichž čísla mohou cenu nebo hodnotu přímo obsahovat.
Proč Woodlandův kruhový terč nevyhrál?
Terč se dal číst z libovolného úhlu, ale podle IBM byl náchylný k rozmazání a podle Smithsonian Magazine se obtížně tiskl. Komise na přelomu března a dubna 1973 zvolila kód IBM před terčem RCA.
Čím se QR kód liší od čárového kódu?
Čárový kód se čte jedním směrem a nese jen krátké číslo. QR kód je dvourozměrný, firma Denso ho uvedla v roce 1994 pro sledování dílů v automobilce. Pojme zhruba sedm tisíc číslic a díky opravě chyb zůstane čitelný i částečně poškozený.
