Kuličkové pero: kdo ho skutečně vynalezl

Kuličkové pero nevynalezl jediný člověk. Američan John Loud získal patent na pero s kuličkou už v roce 1888, ale psát s ním nešlo. Použitelnou podobu vytvořil maďarský novinář László Bíró, kterému pomáhal bratr György, přihlášky podali v roce 1938. Do celého světa pero rozšířil Francouz Marcel Bich s modelem BIC Cristal z prosince 1950.

Ve zkratce

• Loudův patent z 30. října 1888 popisuje pero na značení dřeva a hrubého balicího papíru, ne na psaní dopisů.
• László Bíró podal maďarskou přihlášku 25. dubna 1938 a britskou 15. června 1938.
• Argentinský patent dostal Bíró 10. června 1943, v Argentině se pero prodávalo jako Eterpen a Birome.
• Britský obchodník Henry George Martin pero dostal ke Královskému letectvu a vznikla firma Miles Martin Pen.
• Marcel Bich uvedl BIC Cristal v prosinci 1950, spor s Martinem vyřešil licencí a v roce 1957 koupil Biro-Swan.
• Slovo propiska vychází z propisování, ne z Bírova jména.

Kdo vynalezl kuličkové pero: pět lidí, pět různých kroků

Otázka „kdo“ nemá jednoduchou odpověď, protože se pod ní skrývá několik různých věcí. Nápad kuličky, použitelné pero a masová výroba jsou tři odlišné úspěchy a každý patří někomu jinému. Tabulka ukazuje, kdo co skutečně udělal.

Kroky se překrývají jen málo. Loud neuvažoval o psaní dopisů, Bíró řešil hlavně inkoust a Bich výrobu. Podobně je to u džínů, které vynalezl Jacob Davis, ne Levi Strauss.

John Loud a patent z roku 1888

Co patent doopravdy popisuje

Americký patent číslo 392 046 nese datum 30. října 1888. Podle jeho textu jde o vylepšené zásobníkové pero „zvlášť vhodné mimo jiné ke značení na hrubých površích, jako je dřevo nebo hrubý balicí papír“. Loudova kulička tedy sloužila ke značení, ne k psaní. Trubice s inkoustem měla na konci otáčivou kuličku zachycenou v objímce.

Proč se neujal

Firemní kniha BIC označuje Loudovo pero za technicky vadné.

László Bíró a jeho bratr György

Novinář a inkoust, který nechtěl téct

László Bíró se narodil v Budapešti v roce 1899 a původně pracoval jako novinář. Maďarský národní archiv uvádí, že ve třicátých letech sestrojil první vlastní kuličkové pero, ale kuličky nebyly dost přesné. Hlavní potíž byl inkoust: rychleschnoucí barva neprotékala plnicím perem. S inkoustem pomáhal bratr György, chemik, a přesné kuličky se podle archivu dělaly s firmami Andora Goye a bratří Kovalszkých.

Patenty z roku 1938

Maďarská přihláška B-14162 nese datum 25. dubna 1938 a název „töltőtoll“, tedy plnicí pero. Britská přihláška číslo 498 997 má datum 15. června 1938 s maďarskou prioritou z 25. dubna a byla zveřejněna 17. ledna 1939.

Argentina a rok 1943

Bíró odjel kvůli protižidovským zákonům nejdřív do Paříže a pak do Argentiny, kde od roku 1940 pracoval sám. Argentinský patent dostal 10. června 1943 a první pera na pravidelný prodej se podle archivu vyráběla od roku 1945 pod jménem Eterpen. Americký spis 2 390 636 uvádí argentinskou prioritu 17. dubna 1943. Popisuje přívod inkoustu samotnou tíží a kapilaritou drážkami kolem kuličky.

Martin, Eterpen a Královské letectvo

Obchodník, který pero poslal do Británie

Henry George Martin byl Brit žijící v Argentině. Podle firemní knihy BIC koupil polovinu Bírovy firmy i s patenty a prodal Královskému letectvu několik tisíc pér. Science Museum Group uvádí, že první Biro pera vyrobila kolem roku 1943 firma Miles Aircraft a že koncem roku 1945 vznikla samostatná Miles Martin Pen Company.

Proč byla pera pro letce užitečná

Muzeum berkshirského letectví uvádí, že běžná pera s plnicím hrotem ve velké výšce unikala, zatímco posádky psaly deníky letu. Hustší inkoust kuličkového pera tuto slabinu neměl. Časopis Invention and Technology píše, že letci pero chválili, protože za letu neteklo.

Reynolds a Bich: Amerika a Francie

Rychlý americký pokus

V říjnu 1945 začal americký podnikatel Milton Reynolds prodávat v New Yorku vlastní pero s gravitačním přívodem inkoustu, které mělo obejít Bírův patent. Rocket se prodával ve velkém, ale kvalitou neuspokojil. Firemní kniha BIC uvádí, že pera Birome i Rocket byla proslulá vadami.

BIC Cristal z prosince 1950

Marcel Bich založil po osvobození Paříže s Édouardem Buffardem firmu PPA, která vyráběla součástky plnicích per. Počátkem roku 1949 dostala zakázku na deset tisíc pouzder kuličkových per a Bich začal zkoumat poruchy tehdejších modelů. Podle firemní knihy zjistil, že vše stojí na dokonale kulaté a správně zalisované kuličce, a sáhl po švýcarských hodinářských strojích. Pero BIC Cristal uvedl v prosinci 1950.

Spor s Martinem a koupě Biro-Swan

Bich nekoupil Bírův patent v roce 1945. Podle firmy BIC Martin, který držel patenty přes švýcarskou firmu Biro Patente, vytýkal v roce 1952 Bicu padělání a soud rozhodl v jeho prospěch. Bich pak s Martinem sjednal licenci. V roce 1957 koupil britskou firmu Biro-Swan včetně patentů a továrny. Další masově vyráběnou věc každodenní potřeby rozebírá text o strojcích Gillette.

Birome, biro a propiska: tři jména jednoho předmětu

Argentina

Argentinské slovo birome vzniklo spojením příjmení Bíró a jeho společníka Meyneho. Maďarský národní archiv zná Bírovu firmu pod názvem Biro, Meyne a Biro. Podle Královské španělské akademie se slovo používá v Argentině, Paraguayi a Uruguayi.

Británie

V britské angličtině se kuličkovému peru říká biro, protože pero tam prodávala firma Miles Martin a později Biro-Swan pod značkou Biro. Oxford Learner’s Dictionaries vede heslo Biro dodnes s označením ochranné známky. Jak se z drobného předmětu stane součást jazyka, ukazuje i text o kancelářské sponce, který se ptá, kdo ji vynalezl.

Česko

Česky se říká kuličkové pero, propisovací tužka nebo propiska. Slovník spisovného jazyka českého vykládá přídavné jméno propisovací jako „určený, sloužící k propisování“ a uvádí příklady propisovací tužka, papír a blok. Slovo propiska je s ním zjevně spjato, vychází tedy z propisování, ne z jména vynálezce. Internetová jazyková příručka uvádí jako další podobu propisovačku.

Otvor ve víčku: proč tam je

Na víčku BIC Cristalu je malý otvor. Je to bezpečnostní prvek: Design Museum uvádí, že snižuje riziko udušení, pokud někdo víčko spolkne. Na starší psací potřebu, tužku, se zaměřuje článek o žlutých tužkách Koh-i-noor.

Šest tvrzení o kuličkovém peru, která neplatí

1. Že kuličkové pero vynalezl Bíró. Patent s kuličkou má už John Loud z roku 1888, Bíró vyřešil inkoust a přívod.
2. Že Bich koupil Bírův patent v roce 1945. Cristal vznikl v prosinci 1950, licence přišla po sporu z roku 1952 a Biro-Swan Bich koupil v roce 1957.
3. Že pero vzniklo pro piloty. Bíró ho vyvíjel od třicátých let, letectvo přišlo ke slovu až díky Martinovi.
4. Že BIC znamená Biro Crayon. Firemní kniha BIC říká, že značka vznikla z příjmení zakladatele Bicha.
5. Že první kuličková pera psala dobře. Birome i Rocket byly podle BIC proslulé vadami.
6. Že propiska je jméno vynálezce. Slovo se opírá o propisování, ne o Bírovo jméno.

Časté otázky

Kdo vynalezl kuličkové pero?

Jediného vynálezce nelze určit. Američan John Loud získal v roce 1888 patent na pero s otáčivou kuličkou pro značení hrubých povrchů, k psaní se ale nehodilo. Použitelnou podobu vytvořil László Bíró, maďarskou přihlášku podal 25. dubna 1938. Levné pero pro masy přinesl Marcel Bich v prosinci 1950.

Proč se česky říká propiska?

Slovník spisovného jazyka českého vykládá přídavné jméno propisovací jako určený k propisování a uvádí příklady propisovací tužka, papír a blok. Slovo propiska je s ním zjevně spjato, tedy s propisováním.

Proč se v Argentině říká birome?

Slovo birome vzniklo spojením příjmení Bíró a jeho společníka Meyneho. Maďarský národní archiv uvádí Bírovu firmu pod názvem Biro, Meyne a Biro. Podle Královské španělské akademie se slovo používá v Argentině, Paraguayi a Uruguayi.

Proč se v Británii říká biro?

Pero tam vyráběla firma Miles Martin Pen Company a později Biro-Swan a jméno Biro bylo ochrannou známkou. Z názvu značky se postupně stalo běžné slovo pro jakékoli kuličkové pero.

Proč začali kuličkové pero používat piloti Královského letectva?

Podle Muzea berkshirského letectví běžná pera s plnicím hrotem ve velké výšce unikala, zatímco posádky potřebovaly psát deníky letu. Obchodník Henry George Martin prodal letectvu podle firmy BIC několik tisíc kusů.

Co udělal Marcel Bich pro rozšíření kuličkového pera?

Bich neobjevil princip kuličky, ale zdokonalil výrobu. Podle firemní knihy BIC zjistil, že vše stojí na přesně vyrobené a zalisované kuličce, a pomohly mu švýcarské hodinářské stroje. Pero BIC Cristal uvedl v prosinci 1950. Spor s Martinem skončil licencí.

Proč má víčko propisky otvor?

Je to bezpečnostní prvek. Design Museum v Londýně uvádí, že otvor snižuje riziko udušení, pokud někdo víčko spolkne.

Psalo první kuličkové pero spolehlivě?

Ne. Podle firemní knihy BIC byla pera Birome i americká Rocket proslulá vadami a Bich proto zkoumal, co je způsobuje. Spolehlivější pero přišlo s přesnou výrobou kuliček.