Kodak: vynalezl digitální fotoaparát a nezvládl ho

Patent na elektronický fotoaparát Kodak nikdy netajil. Přihlášku podal v roce 1977, úřad ji udělil na sklonku roku 1978 a spis je od té doby veřejný. Legenda o vynálezu zamčeném v trezoru se tedy rozpadá hned na prvním dokumentu. Skutečný problém byl jinde a firma ho popsala sama, šest let před tím, než skončila v insolvenci.

Ve zkratce

• Kodak nevydělával na fotoaparátech, ale na filmu, chemii a vyvolávání.
• Prototyp elektronického fotoaparátu je z roku 1975, patent z roku 1978.
• Na patentu je jako první vynálezce uvedený Gareth A. Lloyd, ne Steven Sasson.
• V roce 2005 přišla poprvé v historii firmy víc než polovina výnosů z digitálu.
• Tehdejší roční ztráta činila 1,362 miliardy dolarů, firma měla 51 100 zaměstnanců.
• Insolvence trvala od ledna 2012 do září 2013, tedy asi dvacet měsíců.
• Eastman Kodak existuje dál, za rok 2025 vykázal výnosy 1,069 miliardy dolarů.
• Většina dnešních výrobků se značkou Kodak je licence, ne vlastní výroba.

Peníze nikdy nebyly v aparátu

George Eastman si v roce 1880 najal v Rochesteru prostor na výrobu suchých fotografických desek a o tři roky později ohlásil film ve svitcích. Rok 1888 je ale ten, na kterém stojí celé následující století firmy. Tehdy představil fotoaparát se jménem Kodak a heslo, které se dá přeložit jako „vy zmáčknete spoušť, my uděláme zbytek“.

Podstatný je způsob prodeje. Aparát se dodával předem naplněný na sto snímků za dvacet pět dolarů a zákazník posílal do Rochesteru celý přístroj. Tam mu film vyvolali, udělali kopie, aparát znovu naplnili a poslali zpět, a to za deset dolarů. Přístroj byl vstupenka, výdělek ležel ve filmu a ve zpracování.

Druhý pilíř přišel v roce 1900 s levným aparátem Brownie, který fotografování posunul do dosahu běžné peněženky. Stejná logika, tedy dostupný přístroj a drahý spotřební materiál, stojí i za příběhem Gillette a jeho žiletek. U Kodaku znamenala jedinou věc, kterou si u čtení dalších odstavců stojí za to pamatovat: každý digitální snímek, který nikdo nevyvolá, je pro Kodak ztracený příjem, i kdyby ho vyfotil jeho vlastní přístroj.

Odkud je jméno Kodak

Eastman o tom mluvil sám a firma jeho vyjádření cituje dodnes: jméno si vymyslel, protože měl v oblibě písmeno K, které mu připadalo silné a ostré, a zkoušel kombinace slov, která na K začínají i končí. Kodak je tedy umělé slovo bez významu v jakémkoli jazyce. Verze o řeckém, latinském nebo indiánském původu ani o napodobení zvuku spouště nemají oporu v ničem. Jako obchodní známka bylo jméno zapsané v roce 1888.

Prototyp z roku 1975 a patent, který nikdo neschoval

Práce na přístroji, který snímek nezapisuje na film, začaly v Kodaku v roce 1974 a první fotografie vznikla v prosinci 1975. Přístroj se skládal z objektivu z kamery Super 8, ze šestnácti nikl kadmiových článků, z plošného snímače CCD a z několika desítek obvodů na šesti deskách.

Patentový spis popisuje snímač o poli sto krát sto světlocitlivých bodů, tedy asi deset tisíc obrazových bodů na snímek, a záznam na běžnou magnetickou pásku v audio kazetě rychlostí kolem dvou tisíc sto padesáti bitů za sekundu. Na jednu kazetu se podle spisu vejde až pětadvacet snímků. Samotné snímání trvalo padesát tisícin sekundy, zápis na kazetu ovšem dvacet tři sekundy.

Co v patentu naopak není

Hmotnost kolem tří a šesti desetin kilogramu ani přirovnání k topinkovači ve spisu nenajdete, obojí pochází z pozdějších popisů a ze vzpomínek účastníků. Stejně tak často opakovaná věta, že vedení vynález označilo za roztomilý a zakázalo o něm mluvit, je pozdější vzpomínka jednoho z konstruktérů, ne dokument ze sedmdesátých let.

A pak je tu detail, který se v převyprávěních ztrácí úplně. Na patentu jsou dva vynálezci a Steven Sasson je uvedený jako druhý, prvním je Gareth A. Lloyd. Nabyvatelem patentu byla Eastman Kodak Company, přihlášku podala dvacátého května 1977 a úřad ji udělil dvacátého šestého prosince 1978. Firma tedy vynález přihlásila, zveřejnila a dnes ho sama uvádí mezi svými milníky. Představa pětadvacet let tajeného přístroje se s existencí uděleného patentu nedá srovnat.

Co Kodak v digitálu doopravdy udělal

Seznam je delší, než si připouští historka o firmě, která digitál prospala. V roce 1986 představil Kodak první prakticky použitelný megapixelový snímač CCD. Retailové fotokiosky dělal už od roku 1988.

V roce 1991 přišel profesionální systém DCS, tedy digitální technika vestavěná do těla Nikonu F-3 se snímačem o rozlišení jednoho a tří desetin megapixelu. Spotřebitelský digitální fotoaparát DC40 prodával Kodak od roku 1995. V roce 2001 koupil online fotoslužbu Ofoto a uvedl systém EasyShare, který propojil aparát s dokovací stanicí a tiskárnou.

Obchodní důsledek vidíte v tom výčtu i bez čísel: Kodak nezápasil s tím, jak digitální snímek pořídit. Zápasil s tím, jak na něm vydělat, když ho nikdo nenosí do laborky.

Rok 2005 a poslední pokus o obrat

Výroční zpráva za rok 2005 je nejzajímavější dokument celého příběhu, protože firma v ní sama přiznává dobré i zlé. Generální ředitel Antonio Perez v dopise akcionářům píše, že poprvé v historii Kodaku přišla víc než polovina výnosů z digitálních produktů a služeb. Podle měření firmy IDC byl Kodak v témže roce jedničkou amerického trhu digitálních kompaktů a celosvětově druhý. Byl jedničkou i ve fotokioscích, kterých měl po světě téměř sedmdesát pět tisíc, a v online službách s víc než třiceti miliony registrovaných členů galerie.

Finanční část téže zprávy vysvětluje, proč to nepomohlo. Celkové výnosy dosáhly 14 268 milionů dolarů. Z toho digitální produkty přinesly 7 757 milionů a proti předchozímu roku vyrostly o čtyřicet procent. Tradiční produkty přinesly 6 511 milionů a proti předchozímu roku spadly o osmnáct procent. Firma přitom skončila s čistou ztrátou 1,362 miliardy dolarů a na konci roku zaměstnávala přibližně 51 100 lidí, přičemž v červenci téhož roku oznámila, že se rozloučí s deseti tisíci z nich.

Firma popsala svůj konec sama

Ve stejné zprávě, šest let před insolvencí, stojí věta o tom, jak domácnosti postupují od používání samotného filmu přes souběžné používání filmu a digitálního aparátu až k používání mobilního telefonu. A hned za ní varování, že telefony s fotoaparátem budou hrát v trhu digitálních fotoaparátů roli, jak se budou zlepšovat jejich jedno a dvoumegapixelové kamerky.

Vedle toho je v části o rizicích popsaný rozdíl, na kterém celý příběh stojí. Kodak přiznává, že v elektronice jsou rychlé cenové poklesy krátce po uvedení novinky běžné, protože výrobci pořád přinášejí lepší modely. To je přesný opak ekonomiky filmu, kde se týž svitek prodával roky se stabilní marží.

Proč digitální dolar nenahradil filmový

Nejlepší dostupný výklad napsal Willy Shih, dnes profesor na Harvard Business School, který byl v Kodaku od roku 1997 do roku 2003 prezidentem spotřebitelské digitální divize. Rozšířenou verzi o pozdním pochopení odmítá přímo a dodává, že vedení tempo náhrady filmu digitálem průběžně měřilo.

Pojmenovává tři jiné důvody. Digitální zobrazování stálo na univerzální polovodičové platformě, která s výrobou filmu neměla nic společného a měla vlastní úspory z rozsahu i vlastní učící křivku, takže se z filmové chemie nedalo přenést nic. Dál byl v konfliktu obchodní model, protože film vydělával na chemii a papíru s vysokou marží a digitál nabízel marži, kterou Kodak se svou nákladovou strukturou neunesl. A nakonec organizační brzda: přechod by znamenal odejít od fungující spotřebitelské značky, což není logika, kterou se lidé učí na obchodních školách.

Dvacet měsíců v insolvenci

Devatenáctého ledna 2012 podala firma se svými americkými dcerami návrh na reorganizaci podle jedenácté hlavy amerického insolvenčního zákona. Soud potvrdil plán třiadvacátého srpna 2013 a třetího září 2013 firma z insolvence vystoupila. Reorganizace tedy trvala asi dvacet měsíců a nebyla to likvidace, i když se o ní tak pořád mluví.

Dvě velké transakce určily, co z Kodaku zbylo. Britskému penzijnímu plánu zaměstnanců Kodaku přešly divize Personalized Imaging a Document Imaging za celkovou kupní cenu 650 milionů dolarů, z toho 525 milionů v hotovosti a 125 milionů formou dluhopisu. Z těch divizí vznikl podnik, který dnes nese jméno Kodak Alaris.

Druhou byl prodej patentového portfolia digitálního zobrazování, za které firma podle svého výkazu obdržela přibližně 530 milionů dolarů. Nabyvateli patentů byly Intellectual Ventures Fund 83 a Apple. Dvanáct dalších firem, mezi nimi Google, Microsoft, Samsung nebo Adobe, se na ceně podílelo jako nabyvatelé licencí, což je jiné právní postavení než vlastnictví patentu.

Co je dnes Kodak a co je jen jeho jméno

Eastman Kodak podává výkazy dál. Za rok 2025 vykázal výnosy 1,069 miliardy dolarů a na konci roku zaměstnával přibližně 3 500 lidí ve dvaceti sedmi zemích. Proti 51 100 zaměstnancům z roku 2005 je to rozdíl, který popisuje celý příběh lépe než jakýkoli komentář.

Firma má tři vykazované oblasti. Předtisková řešení a tiskové technologie tvořily v roce 2025 dvaapadesát procent výnosů. Průmyslový film a chemie tvořily třiadvacet procent a byl to rostoucí segment, protože ještě v roce 2023 to bylo osmnáct procent. Třetí oblastí je licencování značky.

Proč fotoaparát se značkou Kodak nemusí být od Kodaku

Právě ta třetí oblast je důvod, proč se dnes se značkou Kodak potkáte na výrobcích, s nimiž firma nemá nic společného kromě podpisu smlouvy. Výkaz to říká jasně: nabyvatelé licence používají značku Kodak na svých vlastních produktech, a to výslovně včetně digitálních fotoaparátů, přístrojů na okamžitý tisk i kinofilmových aparátů.

Podobně Kodak Alaris, který provozuje fotokiosky a službu Kodak Moments, není Eastman Kodak. Britský penzijní fond ho v roce 2020 předal do státního záchranného fondu penzí a ten ho prvního srpna 2024 prodal americké investiční firmě Kingswood Capital Management. Značku má Alaris v licenci. Film a fotografickou chemii naopak Eastman Kodak vyrábí sám, a to jak profesionální a spotřebitelský fotografický film, tak průmyslový.

Epizoda s úvěrem na léčivé látky

Osmadvacátého července 2020 oznámil Kodak společně s americkou rozvojovou finanční institucí prohlášení o zájmu na 765 milionů dolarů na výrobu léčivých látek. Prohlášení o zájmu ovšem není úvěrová smlouva. Den před oznámením dostali čtyři manažeři firmy opce na akcie, cena akcie po oznámení vyskočila z 2,62 na 33,20 dolaru a instituce úvěr pozastavila.

Správní rada si na přezkum najala advokátní kancelář, která uzavřela, že firma ani její vedení neporušily předpisy o cenných papírech, jiné zákony, povinnost loajality ani vnitřní pravidla, zároveň ale našla několik chyb v procesu kolem načasování opcí. Je to vnitřní přezkum zadaný samotnou firmou, ne rozhodnutí regulátora, a úvěr nakonec nikdy poskytnutý nebyl. Farmaceutická část, která z toho vznikla, je laboratoř dokončená v roce 2025 s certifikací na výrobu reagencií pro zdravotnictví, konkrétně fosfátového pufru pro laboratorní použití.

Fujifilm a Foma, dvě jiné cesty

Srovnání s Fujifilmem se nabízí, jen se u něj vyplatí držet doložitelného. Firma vznikla v roce 1934 na základě vládního plánu vytvořit v Japonsku domácí výrobu fotografického filmu, tedy ne jako soukromý podnik jednoho člověka. V roce 2006 přešla na holdingovou strukturu a od téhož roku systematicky nakupovala firmy ve zdravotnickém zobrazování, v roce 2010 založila farmaceutickou dceřinou společnost a kosmetiku prodává pod vlastní značkou. Populární verze o tom, že se know how z konzervace obrazu překlopilo do péče o pleť, se na firemních stránkách nepotvrzuje, takže patří do kategorie tradovaného.

Česká paralela existuje a je poučnější, než se zdá. Firma Foma Bohemia v Hradci Králové se hlásí k tradici od roku 1921, černobílé filmy dělá od roku 1932 a od roku 1988 vyrábí průmyslové rentgenové filmy pro nedestruktivní zkoušení, později i dentální. Dnes stojí na třech nohách: černobílá fotografie, průmyslový rentgen a dentální rentgen. Přesunula se tedy stejným směrem jako Fujifilm, jen v malém, a svitkový film přitom dělá pořád. O přítomnosti Kodaku v meziválečném Československu se doložitelný zdroj najít nedá, takže tenhle text o ní nic netvrdí. Podobně se vyplatí ověřovat i legendy o domácích firmách, jak ukazuje text o tom, co z historek o Tomáši Baťovi platí.

Devět věcí, které se o Kodaku tvrdí špatně

1. Že digitál zaspal. V roce 2005 z něj měl víc než polovinu výnosů.
2. Že prototyp zamkl do trezoru. Podal na něj patent, který je veřejný.
3. Že vynález je jen Sassonova práce. Na patentu je první Gareth A. Lloyd.
4. Že patent je z roku 1975. Prototyp 1975, přihláška 1977, udělení 1978.
5. Že firma zanikla. Reorganizace skončila v září 2013, firma podniká dál.
6. Že patenty koupil Google. Nabyvateli byly Intellectual Ventures a Apple.
7. Že přestal vyrábět film. Film a chemie jsou dnes rostoucí čtvrtina výnosů.
8. Že aparát se značkou Kodak je od Kodaku. Většinou jde o licenci značky.
9. Že dostal od vlády 765 milionů. Šlo o prohlášení o zájmu, peníze nepřišly.

Co si z toho odnést

Kodak není příběh firmy, která nepochopila technologii. Je to příběh firmy, která technologii vynalezla, popsala si vlastní ohrožení do výroční zprávy a přesto ho nezvládla, protože její nákladová struktura byla postavená na spotřebním materiálu s vysokou marží a digitální fotografie žádný spotřební materiál nepotřebuje. Další firemní příběhy najdete v průvodci financemi.

Časté otázky

Vynalezl digitální fotoaparát skutečně Kodak?

Ano, první samostatně funkční digitální fotoaparát postavili jeho inženýři a první snímek s ním vznikl v prosinci 1975. Přístroj měl snímač o poli sto krát sto bodů, ukládal na audio kazetu a jeden snímek zapisoval dvacet tři sekundy. Firma na něj podala patentovou přihlášku a dnes ho sama uvádí mezi svými milníky.

Je pravda, že vedení vynález zakázalo?

Doložit to nejde. Věta o tom, že šlo o roztomilou hračku, o které se nemá mluvit, je pozdější vzpomínka jednoho z konstruktérů, ne dokument. Proti verzi o utajení stojí fakt, že firma na přístroj podala patentovou přihlášku v roce 1977 a od udělení patentu na sklonku roku 1978 je spis veřejně dostupný.

Proč Kodak skončil, když digitální aparáty prodával?

Protože nevydělával na aparátech, ale na filmu, chemii, papíru a vyvolávání. V roce 2005 vzrostly výnosy z digitálu o čtyřicet procent, ale tradiční byznys ve stejném roce spadl o osmnáct procent z vyššího a mnohem ziskovějšího základu. Digitální dolar prostě nesl menší marži než filmový.

Existuje Kodak dnes?

Ano. Eastman Kodak je dál veřejně obchodovaná společnost a za rok 2025 vykázala výnosy 1,069 miliardy dolarů a přibližně 3 500 zaměstnanců ve dvaceti sedmi zemích. Pro srovnání, v roce 2005 měla výnosy 14 268 milionů dolarů a 51 100 zaměstnanců.

Jak dlouho trvala insolvence Kodaku?

Od devatenáctého ledna 2012, kdy firma podala návrh na reorganizaci, do třetího září 2013, kdy z ní vystoupila. Soud plán reorganizace potvrdil třiadvacátého srpna 2013. Šlo tedy o asi dvacet měsíců a o reorganizaci, ne o likvidaci.

Vyrábí Kodak ještě film?

Vyrábí, a je to jedna z mála rostoucích částí firmy. Nabízí profesionální i spotřebitelský fotografický film a průmyslový film včetně materiálů pro elektroniku. Průmyslový film a chemie tvořily v roce 2025 třiadvacet procent výnosů, zatímco v roce 2023 to bylo osmnáct procent.

Je fotoaparát se značkou Kodak výrobek Kodaku?

Většinou ne. Firma má samostatnou oblast podnikání, která jen licencuje značku, a nabyvatelé licence pak používají jméno Kodak na svých vlastních produktech, výslovně včetně digitálních fotoaparátů a přístrojů na okamžitý tisk. Podobně fotokiosky se značkou Kodak Moments provozuje Kodak Alaris, který je od roku 2024 majetkem americké investiční firmy.

Co udělal Fujifilm jinak?

Doložitelně přešel v roce 2006 na holdingovou strukturu a od téhož roku systematicky nakupoval firmy ve zdravotnickém zobrazování, v roce 2010 založil farmaceutickou dceřinou společnost a kosmetiku prodává pod vlastní značkou. Populární verze o tom, že se znalosti z konzervace obrazu překlopily do péče o pleť, se na firemních stránkách nepotvrzuje.