Barborky: proč větvička vykvete do Vánoc

Větvička uříznutá 4. prosince vykvete do Vánoc proto, že většina dřevin má do té doby zimní klid za sebou a pupeny čekají jen na teplo. Chlad potřebovaly dřív, během podzimu, doma stačí pokojová teplota a voda. Třešeň se rozvíjí zhruba tři týdny, takže 4. prosinec je na hraně, zlatice jde rychleji. O původu zvyku se ví méně, než se běžně píše.

Ve zkratce

• Květní pupeny jsou na větvičce založené už z minulé sezóny, doma se jen probouzejí.
• Dormance končí poté, co pupen dostal dost chladu, a ten se u každé dřeviny liší.
• Peckoviny rozkvétají zhruba za tři týdny, zlatice a další rychlejší dřeviny dřív.
• Teplá lázeň asi dvanáct hodin kvetení urychlí, zdroje ale uvádějí teplotu 25 až 35 stupňů.
• Řez před začátkem prosince se podle zahrádkářů nevede, pupeny se probouzejí špatně.
• Legenda o svaté Barboře je doložená až z 7. století a zvyk může být starší.

Co se v pupenu děje: dormance a chlad

Květy, které vykvetou na větvičce ve váze, nevznikají v domě. Jarní dřeviny zakládají květní pupeny už v předchozí sezóně a před rozkvětem musí projít obdobím klidu, uvádí americká univerzitní poradna University of New Hampshire Extension. Barborky tedy nic nevytvářejí, jen se jim dopřeje teplo dřív, než by přišlo samo.

Tři druhy klidu v pupenu

Odborná literatura rozlišuje dormanci podle toho, co růst brzdí. Studie výzkumného ústavu Julius Kühn v Drážďanech, otištěná v časopise Frontiers in Plant Science, popisuje dvě fáze, které pro barborky rozhodují. V endodormanci musí pupen získat určité množství chladu, které je specifické pro každou odrůdu. Teprve potom přechází do ekodormance, kdy se rozhoduje teplo a pupen se probudí, jakmile se oteplí.

Na tom stojí celý zvyk. Pokud pupen chlad získal, stačí mu pokojová teplota. Pokud ne, zůstane zavřený, i kdyby stál v nejteplejším pokoji.

Proč právě 4. prosince

Portál Zeleň.cz uvádí, že předkové dobře odpozorovali: 4. prosince bývá u většiny dřevin fyziologicky podmíněný zimní klid už naplněný. Pupeny pak zůstávají v klidu jen kvůli nízkým teplotám a při výraznějším oteplení začnou rašit. Zahrádkářský časopis Zahrádkář v rozhovoru pro Český rozhlas dodává, že třešeň, višeň a další peckoviny mají na Barboru květ kompletně vyvinutý.

Datum ovšem není zákon. Podle Zeleň.cz závisí překonání klidu na teplotách předchozích dnů a po teplém podzimu v některých oblastech barborky vykvétají hůř. Velkopěstitelé proto větve často uskladní v chladírnách, aby kvetly stoprocentně. Kdo řeže doma, nezbývá než spoléhat na počasí. Příbuzným tématem je chladová potřeba u cibulovin, jak ukazuje text o tom, proč tulipány druhý rok nekvetou.

Které dřeviny se hodí

Obecné pravidlo z Zeleň.cz zní, že se hodí dřeviny, které v přírodě vykvetou nejpozději do konce dubna. Rychlení pak funguje tím lépe, čím je termín přirozeného květu blíž. Tabulka shrnuje, co zdroje uvádějí.

Údaje o době do květu pocházejí z Českého rozhlasu a americké univerzitní poradny, termíny řezu z Českého rozhlasu a portálu Zeleň.cz.

Jak poznat větvičku s květními pupeny

Zeleň.cz doporučuje větve dvouleté se silnějším dřevem, dlouhé 50 až 100 centimetrů, protože mají dost zásobních látek. Květní pupeny bývají větší, kulatější a více nahloučené než listové. Americká poradna radí pro jistotu pupen rozříznout a hledat uvnitř miniaturní části květu. Nejlepší větve se nacházejí na jižní, prosluněné straně keře. Mladé nebo nedávno zmlazené keře květní pupeny ještě nemusejí mít.

Jak větvičky doma rychlit

Řez a příprava

Nařezané větve, které zmrzly, necháte několik hodin v chladné místnosti rozmrznout. Pak je podle Zeleň.cz na dvanáct hodin ponoříte do vodní lázně o 25 až 30 stupních, podle Českého rozhlasu o 35 stupních. Lázeň urychluje a vyrovnává nakvétání, zejména u prvního vánočního termínu. Po ní se větvička seřízne dlouhým šikmým řezem, aby měla větší nasávací plochu.

Váza, voda a místo

Zeleň.cz doporučuje spodní konce větviček mírně rozklepnout kladivem, přidat do vody dezinfekční přípravek proti hnilobě, vodu měnit alespoň jednou týdně a řezné plochy obnovovat. Časté rosení omezí zasychání pupenů. Americká poradna radí teplou místnost kolem 16 až 21 stupňů mimo přímé slunce. Jakmile se rozvine asi třetina poupat, snižte teplotu v místnosti, váza pak vydrží kvést mnohem déle.

Když se nedaří

Pokud ani po třech až čtyřech týdnech větvička nepokvete, doporučuje americká poradna zkusit to znovu, protože mohla být řezaná příliš brzy. Čím blíž přirozenému času květu dřevinu přinesete dovnitř, tím rychleji rozkvete. S tím souvisí i jiné pokojové rostliny, které potřebují chladnější odpočinek, jak ukazuje text o tom, proč nekvete klivie.

Rychlení v číslech

Rozdíly u teploty lázně jsou nejnápadnější. Obě hodnoty pocházejí z českých zdrojů a obě mluví o zhruba dvanácti hodinách, takže rozumný postup je vlažná až teplá voda, ne horká. Od 4. do 24. prosince je dvacet dní, což je u třešně o den méně než tři týdny. Proto je pro vánoční květ jistější zlatice než třešeň.

Odkud se zvyk vzal

Legenda o svaté Barboře

Podle německých zdrojů, například t-online, se Barbora při cestě do vězení zachytila šatem o větev. Zlomenou větvičku dala do nádoby s vodou a ta vykvetla v den jejího umučení. Britannica větvičku nezmiňuje, popisuje Barboru jako legendární mučednici, jejíž příběh se datuje až do 7. století. Z všeobecného římského kalendáře byla v roce 1969 vyřazena, protože její autenticita je velmi pochybná.

Barbora je patronkou horníků a dělostřelců. Její příběh podrobně převypráví Legenda aurea z let 1255 až 1266. S hornickými kraji souvisí i česká úcta, například chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Podobný kalendářní zvyk vysvětluje text o tom, proč se jí svatomartinská husa.

Věštění a lidové výklady

Český rozhlas popisuje, že barborky zpočátku souvisely spíš s věštěním než s výzdobou. Dívka řezala za každého nápadníka jednu větvičku a ta, která rozkvetla první, měla ukázat na budoucího manžela. Podle pověry se dívce, jíž barborka vykvetla, vdávala do roka a do dne. Kdo na vdavky nemyslí, může v rozkvetlé větvičce vidět příslib jara.

Co se neví

České zdroje jsou v původu zvyku opatrné. Rozhlas píše, že jde o velmi starý zvyk, který podle dostupných informací pochází snad z nejranějšího křesťanství, některé zdroje ho dokonce kladou do doby pohanské. Zahrádkářská poradna uvádí kořeny v keltských dobách. Ani jeden z těchto údajů zdroje nedokládají původními prameny, proto je berte jen jako tvrzení.

Šest tvrzení o barborkách, která neplatí

1. Že barborky musí být z třešně. Hodí se i višeň, slivoň, trnka, zlatice, dřín nebo vilín.
2. Že rozhoduje samo datum 4. prosince. Rozhoduje chlad, který pupeny dostaly předtím, a po teplém podzimu může být výsledek horší.
3. Že větvičku stačí uříznout kdykoli a dát do tepla. Větvička řezaná před začátkem prosince se podle zahrádkářů probouzí špatně.
4. Že voda má být horká. Zdroje doporučují vlažnou až teplou, zhruba 25 až 35 stupňů.
5. Že barborka musí rozkvést přesně na Štědrý den. Nakvétání trvá dva až čtyři týdny a závisí na druhu i prostředí.
6. Že původ zvyku je zaručeně doložený. Legenda o Barboře je doložená od 7. století, starší kořeny jsou jen tvrzení.

Kdo chce mít vánoční květ jistý, volí zlatici nebo peckoviny, pečlivě vybere větve s kulatými květními pupeny a dopřeje jim lázeň. Podobně se o oddělený vánoční květ stará i vánoční hvězda a amarylis. Pokud zahradu na zimu řezáte, pomůže i text o tom, kdy řezat růže.

Časté otázky

Kdy se řežou barborky?

Tradičně 4. prosince, na svátek svaté Barbory. Odborné zdroje se shodují, že většina dřevin má do té doby za sebou zimní klid a pupeny rostou jen tehdy, když dostanou teplo. Větvička uříznutá dřív se podle zahrádkářského časopisu Zahrádkář probouzí špatně. Po teplém podzimu mohou barborky v některých oblastech vykvétat hůř, protože pupeny nedostaly dost chladu.

Z jakých dřevin vykvetou barborky nejspolehlivěji?

Nejspolehlivější a nejnenáročnější je podle portálu Zeleň.cz zlatice. Dobře jdou i dřeviny rodu Prunus, tedy třešeň, višeň, slivoň, trnka, mandloň a okrasné sakury. Úspěšný bývá také dřín, vilín, jasmín nahokvětý nebo líska. Platí pravidlo, že se hodí dřeviny, které v přírodě kvetou nejpozději do konce dubna, a že mají na větvičce kulatější květní pupeny.

Proč mi barborky nevykvetly?

Doložených příčin je několik. Větvička mohla být řezaná příliš brzy nebo po teplém podzimu, kdy pupeny nedostaly dost chladu. Mladé nebo nedávno zmlazené keře někdy ještě nemají květní pupeny založené. Keře řezané v minulé sezóně až po založení pupenů špatně kvetou, uvádí americká univerzitní poradna. Pomáhá zkusit to znovu blíž k přirozenému času květu dřeviny.

Musí se větvičky koupat v teplé vodě?

Nemusí, ale lázeň kvetení urychlí a vyrovná. Zdroje doporučují asi dvanáct hodin v teplé vodě, přičemž teplota se liší: portál Zeleň.cz uvádí 25 až 30 stupňů, Český rozhlas 35 stupňů. Po lázni se větvička seřízne dlouhým šikmým řezem a dá do vázy v pokojové teplotě. Zdroje se v přesné teplotě rozcházejí, takže na stupních nezáleží tolik jako na tom, aby voda byla vlažná až teplá, ne horká.

Dají se barborky řezat později než 4. prosince?

Ano. Podle Zeleň.cz se větve odebírají od první poloviny prosince až do jejich přirozeného rozkvětu a platí, že čím blíž k jaru, tím rychleji a rovnoměrněji nakvétají. Zlatici lze podle Českého rozhlasu nařezat s týdenním zpožděním a nechat ji ve vaně v teplé vodě do rána. Brzy v prosinci naopak stihnete jen dřeviny, které se rozvíjejí rychle. Pro vánoční květ je třešeň nejlépe řezat právě kolem Barbory.

Jak dlouho trvá, než barborky vykvetou?

Obvykle dva až čtyři týdny, podle druhu a prostředí. Třešně, višně a další peckoviny potřebují zhruba tři týdny. Zlatice kvete rychleji, americká univerzitní poradna uvádí jeden až tři týdny, u okrasných jabloní nebo magnolií i čtyři až pět. Od 4. do 24. prosince je dvacet dní, takže u třešně je to těsné. Rychlejší dřeviny se proto na Štědrý den stihnou spolehlivěji.

Odkud se vzal zvyk řezat barborky?

Obecně se spojuje se svatou Barborou. Podle německých zdrojů se při cestě do vězení zachytila šatem o větev, dala ji do vody a ta vykvetla v den jejího umučení. Samotná legenda je podle Britannicy doložená až z 7. století a Barbořina historičnost je pochybná. Starší nebo jiný původ zvyku, třeba pohanský, připouštějí české zdroje, ale doložit ho neumějí.

Proč je svatá Barbora patronkou horníků?

Britannica uvádí, že je patronkou horníků a dělostřelců. Důvod se v populárních zdrojích liší. Jedna verze mluví o skalní trhlině, která se podle legendy otevřela, když se Barbora ukryla před otcem. Jiná zdůrazňuje, že ji lidé vzývali jako ochránkyni před náhlou smrtí, což pro horníky platilo zvlášť. Obě vysvětlení patří k legendě, ne k ověřenému faktu. Středověká úcta se silně držela v hornických krajích, například v Kutné Hoře.