Benátská gondola: proč je černá a asymetrická

Benátská gondola je černá kvůli zákonu proti přepychu: podle města Benátky i Britannicy senát v roce 1562 nařídil černý nátěr, aby šlechta přestala soutěžit v ozdobách. Asymetrický trup, na jedné straně širší o 23 až 24 centimetrů, vyrovnává tah jediného vesla. Oblíbený výklad šesti zubů na přídi jako šesti sestier je spíše pozdější legenda.

Ve zkratce

• Slovo gondola je v listině dóže Vitale Faliera doloženo od roku 1094.
• Černý nátěr nařídil benátský senát v roce 1562, uvádí město Benátky i Britannica.
• Důvodem byla soutěž šlechty v zlacení a výzdobě, ne smutek ani mor.
• Levý bok trupu je o 23 až 24 centimetrů širší než pravý, aby jediné veslo táhlo rovně.
• Ferro na přídi slouží hlavně jako protizávaží, výklad šesti zubů jako šesti sestier doložený není.
• Gondol bylo kdysi odhadem osm až deset tisíc všech typů, dnes zhruba čtyři sta.
• Traghetto je gondola, která převáží lidi přes Velký kanál, a dnes jich zbývají jen tři.

Proč je gondola černá

Slovo se v Benátkách poprvé objevuje v listině dóže Vitale Faliera z roku 1094, jak uvádí vzdělávací materiál města Benátky. Gondoly jsou rozpoznatelné i na obrazech Vittore Carpaccia z konce 15. století, píše Britannica. Tehdy ale nebyly černé. Byly pestré, zlacené a zdobené drahými látkami.

Černou barvu zavedl zákon proti přepychu. Šlechtické rodiny se předháněly, která má nejokázalejší člun, a senát podle města Benátky v roce 1562 vydal dekret, který černý nátěr nařídil všem gondolám. Britannica to označuje za sumptuary law, tedy zákon omezující výdaje na okázalost, a dodává, že v době nařízení plulo po benátských vodách kolem deseti tisíc člunů.

Co je doložené a co ne

Dnes je podle popisu v časopise BoatNews trup chráněn šesti vrstvami speciálního černého laku, stejný počet vrstev zmiňuje i průvodce Ricka Stevese. Italská encyklopedie Treccani označuje černou jako tradiční barvu gondoly, tedy jako zvyk, který se udržel.

Asymetrický trup a proč se nepřevrací

Encyklopedie Treccani popisuje gondolu jako člun s plochým dnem a jemným, nesouměrným trupem, který umožňuje pohon jediným veslem při boku zádě. Gondola je záměrně křivá. Britannica uvádí, že je na levoboku o devět palců, tedy 23 centimetrů, širší, a veslo se drží na pravé straně zádě. Přehled na portálu Venezia.net uvádí 24 centimetrů. Rozdíl jedné číslice zdroje nevysvětlují.

Smysl popisuje i průvodce Ricka Stevese: člun je zakřivený tak, že tah vesla z jedné strany ho vede přímo. Gondoliér stojí na zádi a to jediné veslo zároveň pohání i řídí, kýl ani kormidlo gondola nemá.

Proč se nepřevrací

Žádný z přečtených zdrojů nepodává výpočet stability, a proto netvrdíme, že se gondola nemůže převrátit. Popisují ale, jak je tvar navržen. Dno je ploché a trup se plaví lehce nakloněn na jednu stranu. Podle BoatNews je záď širší a hlubší na levoboku, aby se vyrušil boční vliv váhy stojícího gondoliéra a zdvihu vesla.

Naklonění je tedy součást konstrukce, na rozdíl od šikmé věže v Pise, kde je výsledkem poruchy podloží.

Jak stará je dnešní podoba

Zdroje se rozcházejí. BoatNews píše, že asymetrie se od 17. století zvýrazňovala. Přehledové texty spojují dnešní tvar s lodním stavitelem Tramontinem z 19. století. Starší obrazy, třeba od Canaletta, ukazují nižší příď a vyšší ferro. Bezpečně lze říct jen to, že se dnešní podoba ustálila postupně.

Ferro na přídi a výklady jeho zubů

Britannica popisuje ferro jako výrazný ocelový hrot na přídi a menší risso na zádi. Hlavní doložená role ferra je mechanická. Přehledové zdroje se shodují, že slouží jako protizávaží k váze gondoliéra stojícího vzadu. Dnes se vyrábí z oceli, mosazi nebo hliníku, ne z kovaného železa.

Šest zubů a šest sestier

Nejznámější výklad říká, že šest zubů představuje šest benátských čtvrtí, sestieri, tvar S Velký kanál, oblouk dóžecí čepici a zadní hák ostrov Giudecca. Takto ho podává i Venezia.net, ovšem s formulací, že to tak „má být“.

Vzdělávací list města Benátky ukazuje vývoj ferra od konce 16. století přes první polovinu 18. a konec 19. století až po dnešek a výklady uvádí jen s otazníky. Zubů je u starších člunů čtyři nebo pět, podle obrazů a fotografií. Výklady se navíc neobjevují v textech před dnešním tvarem. Šest sestier je tedy spíše legenda, vzniklá patrně z potřeby vysvětlit tvar turistům.

Squero: dílna, kde gondola vzniká

Gondoly se staví v dílnách zvaných squero. Vzdělávací list města Benátky uvádí, že každá vzniká na míru svému gondoliérovi: sedátko, veslo i forcola, tedy vyřezávaná opěra vesla z ořechového dřeva, se přizpůsobují jeho výšce, váze a rukám. Veslo je převážně z buku. Jedna gondola se skládá z 280 ručně dělaných dílů a osmi druhů dřeva. Počty uvádí Venezia.net i další přehledy a stavba trvá zhruba dva měsíce, jak píší BoatNews i Rick Steves.

Kolik squeri zbylo

V 18. století bylo v Benátkách podle BoatNews kolem padesáti dílen, dnes jen několik. Nejznámější je squero u kostela San Trovaso ve čtvrti Dorsoduro, založené podle přehledu A View on Cities v 17. století. Stavitelé do Benátek přišli z oblasti Cadore v Dolomitech, což vysvětluje alpský ráz dřevěných domků. Dílna není přístupná veřejnosti a lze ji sledovat přes kanál. Druhou známou dílnou je Tramontin.

Kolik gondol bylo a kolik jich je

Počty jsou odhady, ne sčítání. Zahrnují různé typy člunů a v pramenech se liší, proto je držíme u zdrojů, které se shodují.

Dnešní počet je třeba ověřit u města. Licencí je omezený počet a přesné číslo se v čase mění.

Podobný příběh, kdy se číslo i legenda rozcházejí s doloženým, rozebírá legenda o Manhattanu.

Gondoliéři, licence a traghetto

Profese je regulovaná cechem, který vydává omezený počet licencí. Licence se získává po kurzu a zkoušce. Podle přehledů kandidát musí umět veslovat benátským způsobem, znát dějiny a orientaci ve městě a cizí jazyky. Délka kurzu se liší od šesti měsíců po osmnáct, a tak ji nepíšeme.

Ochranu povolání zajišťuje městská instituce pro zachování gondoly a ochranu gondoliéra. Licence bývá často rodinná. Prvním ženským gondoliérem s plnou licencí se v srpnu 2010 stala Giorgia Boscolo, uvádí přehled Images of Venice i BoatNews.

Traghetto

Britannica píše, že na několika místech slouží dvouveslé gondoly zvané traghetti jako přívozy přes Velký kanál. Slouží místním i návštěvníkům k přejití na druhý břeh. Do roku 2017 bylo takových přívozů sedm, od té doby tři, uvádějí přehledové texty, a před cestou je proto vhodné ověřit, které jezdí.

Jak město stojí na pilotách a brání se přílivu, vysvětluje článek o Benátkách a MOSE.

Šest tvrzení o gondole, která neplatí

1. Že je černá po moru. Doložený důvod je zákon proti přepychu z roku 1562.
2. Že černý nátěr nařídil dóže v 17. století. Město Benátky i Britannica uvádějí senát a rok 1562.
3. Že šest zubů ferra znamená šest sestier. Starší ferra mají čtyři nebo pět zubů a výklad se v textech objevuje pozdě.
4. Že je gondola souměrná. Levý bok je široký o 23 až 24 centimetrů víc, aby tah vesla vedl člun rovně.
5. Že má kýl nebo kormidlo. Má ploché dno a gondoliér ji jediným veslem pohání i řídí.
6. Že jich je dnes tolik jako dřív. Zhruba čtyři sta proti odhadovaným osmi až deseti tisícům. Podobně u Golden Gate, který není zlatý, se jméno liší od skutečnosti.

Časté otázky

Proč jsou benátské gondoly černé?

Podle města Benátky a podle Britannicy nařídil benátský senát v roce 1562 černý nátěr, aby šlechta přestala soutěžit v okázalých ozdobách gondol. Jde o zákon proti přepychu. Jiná vysvětlení, třeba černá po moru, v přečtených zdrojích doložená nejsou.

Kdy a proč se gondoly začaly natírat načerno?

Letopočet 1562 uvádí město Benátky i Britannica. Některé populární texty uvádějí 1609 nebo obecně 17. století, ale s městem a encyklopedií se rozcházejí. Důvod je ve všech verzích stejný: omezit závod bohatých rodin v ozdobách a zlacení.

Je pravda, že černá připomíná mor?

Nenašli jsme žádný odborný ani úřední zdroj, který by to dokládal. Doložené vysvětlení je zákon proti přepychu. Smola jako ochrana dřevěného trupu je rozumná souvislost, ale o ní píší jen popularizační texty, takže ji nepovažujeme za potvrzenou.

Proč je gondola asymetrická?

Gondoliér pohání člun jediným veslem z jedné strany zádi. Levý bok je podle Britannicy o 23 centimetrů širší, podle jiných přehledů o 24, a to vyrovnává boční tah vesla, takže gondola jede rovně. Trup je zároveň plochý a bez kýlu i kormidla.

Co znamenají zuby na ferru gondoly?

Rozšířený výklad mluví o šesti zubech pro šest sestier, ale je to spíše pozdější legenda. Starší obrazy a fotografie ukazují ferro se čtyřmi nebo pěti zuby a výklady nejsou doložené v textech o gondole před dnešním tvarem. Doložená je funkce protizávaží k váze gondoliéra na zádi.

Kolik gondol je v Benátkách?

Dnes zhruba čtyři sta, podle několika přehledových textů. V 16. století se odhaduje kolem deseti tisíc člunů všech typů, v 17. a 18. století osm až deset tisíc. Jde o odhady, nikoli o sčítání, a aktuální počet je třeba ověřit u města nebo gondoliérského sdružení.

Jak se stane člověk gondoliérem?

Profese je regulovaná, licencí je omezený počet. Kandidát prochází kurzem veslování a zkouškou z historie, orientace ve městě a cizích jazyků. Nejdřív zpravidla pracuje jako zástupce licencovaného gondoliéra. Délka kurzu se ve zdrojích liší, proto ji neuvádíme.

Co je traghetto?

Benátské traghetto je gondola, která převáží cestující přes Velký kanál z jednoho břehu na druhý. Podle Britannicy ji řídí dva veslaři. Podle přehledových textů jich bylo do roku 2017 sedm a od té doby zbyly tři, což je vhodné před cestou ověřit.