Petrof: jak vznikla továrna na klavíry
Petrof vznikl v Hradci Králové tak, že vyučený truhlář Antonín Petrof se po sedmi letech ve Vídni vrátil domů a v roce 1864 postavil první klavír. Z dílny v otcově truhlárně vyrostla továrna s titulem dvorního dodavatele. Po roce 1948 ji převzal stát a po privatizaci dokončené v roce 1998 se v roce 2001 vrátila do rukou rodiny.
Ve zkratce
- Antonín Petrof se narodil v roce 1839 v Hradci Králové a vyučil se truhlářem.
- V roce 1857 odešel do Vídně, kde se učil stavět klavíry.
- První klavír značky Petrof postavil v roce 1864, otcovu truhlárnu přeměnil na klavírnickou dílnu o rok později.
- Titul císařského a královského dvorního dodavatele získal v roce 1899.
- Továrna byla znárodněna v roce 1948, značka ale zůstala a nástroje se dál vyvážely.
- Rodině stát v restituci uznal jen čtyři procenta, zbytek podniku musela koupit.
- Firma sama počítá šest generací rodu, od roku 2022 je výkonnou ředitelkou zástupkyně šesté generace.
Truhlář z Hradce, který se učil ve Vídni
Antonín Petrof se narodil v roce 1839 v Hradci Králové do truhlářské rodiny. Řemeslu se učil v dílně svého otce. Ke klavírům ho nepřivedl původní plán, ale příležitost. Domácí výroba nástrojů byla slabá a velká křídla se do českých zemí dovážela hlavně z Vídně, kde se vyrábělo mnohem víc.
Podobnou cestu od truhlářské dílny k továrně prošel i Michael Thonet, jak ukazuje text o Thonetově židli č. 14.
Proč zrovna Vídeň
V roce 1857 odešel Petrof do Vídně. Podle oficiální historie firmy se tam učil stavitelem klavírů u firem Heitzman, Ehrbar a Schweighofer. Strýc Heitzman měl ve Vídni klavírnickou dílnu. Výroba se tehdy dělila na jednotlivé části, jenže Petrof chtěl stavět celé nástroje, a musel proto zvládnout celý postup od začátku do konce.
Ve Vídni strávil celkem sedm let, tedy do návratu do Hradce Králové v roce 1864.
První klavír 1864 a dílna 1865
Rok 1864 je rokem prvního klavíru, ne rokem velké továrny. Petrof tehdy postavil svůj první nástroj, který podle firmy dostal vídeňskou mechaniku. O rok později, v roce 1865, přeměnil otcovu truhlářskou dílnu na dílnu klavírnickou. Podle dobových vyprávění ho koupil hradecký měšťan a řezník Josef Petříček.
Roku 1866 výrobu přerušila prusko-rakouská válka, protože se u Hradce Králové odehrála bitva.
Od dílny k továrně
V roce 1874 se výroba přestěhovala do nové továrny na hradeckém předměstí. Pak se firma vyvíjela rychle: jako první v Hradci Králové používala k pohonu strojů páru a v 80. letech 19. století začala vyrábět vlastní klávesnice a mechaniky, takže byla soběstačná.
Vývoz a pobočky
Od roku 1895 firma vyvážela nástroje do zahraničí. Pobočku měla v Temešváru a servis a sklad ve Vídni. Vývoz se stal pro firmu stálou součástí a dnes podle ní míří do více než 65 zemí.
Vývoz byl pro české řemeslné obory typický i jinde, třeba u příběhu, jak vznikla jablonecká bižuterie.
Dvorní dodavatel 1899
V roce 1899 získal Antonín Petrof privilegium c. a k. dvorního dodavatele, firma ho uvádí jako titul dvorního továrníka pian. Titul neznamenal, že továrna vyráběla jen pro dvůr. Šlo o oficiální uznání, ne o výrobu výhradně pro dvůr. Podle několika zdrojů dostal třicetitisící klavír František Ferdinand d’Este.
Časová osa v tabulce
Základní data podle oficiální historie firmy shrnuje tabulka. Rozdíly mezi zdroji jsou popsány v textu.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1839 | narození Antonína Petrofa |
| 1857 | odchod do Vídně, učení u klavírnických firem |
| 1864 | první klavír značky Petrof, firma uvádí tento rok jako založení |
| 1865 | otcova truhlárna se mění na klavírnickou dílnu |
| 1874 | stěhování do nové továrny |
| 1895 | začátek vývozu do zahraničí |
| 1899 | titul dvorního továrníka pian |
| 1915 | úmrtí Antonína Petrofa a jeho manželky, firmu vede syn Vladimír |
| 1948 | znárodnění továrny |
| 1958 | zlatá medaile na světové výstavě EXPO v Bruselu |
| 1998 | dokončena privatizace firmy |
| 2001 | továrna zpět v rukou rodiny Petrofů |
| 2013 | otevření Muzea Petrof |
Rodina, generace a válečné roky
V roce 1908 se firma změnila na veřejnou obchodní společnost, manželka Marie Petrofová se stala prokuristkou a synové dostali podíl. Když v roce 1915 zemřeli Antonín Petrof i jeho žena, vedení převzal nejmladší syn Vladimír.
Kolik generací vlastně je
Firma na svém webu mluví o šesti generacích rodu. Zuzana Ceralová Petrofová, která se v roce 2004 stala prezidentkou firmy, patří podle Českého rozhlasu k páté generaci. Šestá generace, Anna Petrof Prousková, se v roce 2022 stala výkonnou ředitelkou. Údaj o pěti generacích tak pochází z doby, kdy firmu vedla pátá generace, firma sama počítá šest.
Válečná výroba
Představa, že firma vždy vyráběla jen klavíry, neplatí. Podle prezidentky firmy se v době válek vyráběly třeba železniční pražce nebo bedýnky na munici, podle toho, co bylo možné dělat. Výrobu beden místo klavírů popisují i další zdroje.
Mezi světovými válkami se nástroje vyvážely i do zámoří. Podle oficiální historie firma ve dvacátých letech vyvážela mimo jiné do Austrálie a Jižní Ameriky.
Znárodnění 1948 a státní podnik
Po únoru 1948 byla továrna znárodněna a rodina přišla o vlastnická práva. Znárodnění zasáhlo po válce i řadu dalších slavných českých firem, jak ukazuje příběh Tomáše Bati a jeho koncernu. Petrof ale nezanikl, značka zůstala.
Továrna na piana a varhany
Podle Blesku a Paměti národa se firma přejmenovala na národní podnik Továrna na piana a varhany. Nástroje se dál prodávaly pod jménem Petrof. Podle vzpomínek Jana Petrofa komunisté pochopili, že úspěšný podnik je zdrojem deviz, a ponechali ve firmě zaměstnance včetně odborníků vyškolených ještě za první republiky.
Vývoj, výstavy a osobnosti
Na světové výstavě EXPO v Bruselu získal Petrof v roce 1958 zlatou medaili s modelem Mondial. Klavíry z Hradce hráli podle několika zdrojů i slavní pianisté, například Svjatoslav Richter. Rodina bývalých majitelů ale měla do továrny zakázaný vstup.
Návrat rodině: čtyři procenta a osm let jednání
Po roce 1989 začala složitá cesta k získání firmy zpět. Jan Petrof, zástupce čtvrté generace, celý proces podle Paměti národa rozběhl a dotáhl. Podle Paměti národa trvala privatizace téměř osm let. Restituce pokryla jen čtyři procenta, zbytek si rodina musela koupit. Totéž popisuje Zuzana Ceralová Petrofová v rozhovorech pro Blesk a Český rozhlas.
| Období | Kdo firmu vlastnil | Co bylo typické |
|---|---|---|
| 1864 až 1948 | rodina Petrofů | růst z dílny na továrnu, dvorní titul, vývoz do světa |
| 1948 až 1990 | stát, národní podnik | značka zachována, vývoz jako zdroj deviz, rodina bez přístupu do továrny |
| 1990 až 2001 | restituce a privatizace | čtyři procenta z restituce, zbytek odkoupen, dokončeno v roce 1998 |
| od roku 2001 | rodina Petrofů | restrukturalizace, vlastní prémiová značka ANT.PETROF od roku 2014 |
Rok 2004 byl podle médií těžký, firma procházela krizí a restrukturalizací. Zuzana Ceralová Petrofová tehdy stanula v čele firmy.
Muzeum Petrof a odkaz značky
V roce 2013 se otevřelo Muzeum Petrof, které vedla Ivana Petrofová z páté generace. Původně bylo v areálu továrny. Novější expozici najdete v Infocentru Hradec Králové na Eliščině nábřeží. Podle muzea ukazuje přes 160 let značky a konstrukci klavíru, expozice je na dvou podlažích.
Pro srovnání jiného českého podniku s dlouhou tradicí si můžete přečíst, jak vznikla značka Moser, nebo proč jsou žluté tužky Koh-i-noor žluté.
Šest tvrzení o Petrofu, která neplatí
- Že Antonín Petrof byl od mládí klavírník. Vyučil se truhlářem, klavíry se učil stavět teprve od roku 1857 ve Vídni.
- Že rok 1864 je rokem velké továrny. Tehdy vznikl první klavír, dílnu přeměnil Petrof v roce 1865 a do nové továrny se výroba přestěhovala v roce 1874.
- Že firma vyráběla jen klavíry. Za válek se podle Českého rozhlasu a dalších zdrojů vyráběly také pražce a bedýnky na munici.
- Že komunisté značku zrušili. Naopak, značka Petrof zůstala a nástroje se dál vyvážely, podnik však patřil státu.
- Že se továrna po roce 1989 rodině jednoduše vrátila. Restituce pokryla čtyři procenta, zbytek rodina koupila a privatizace se táhla roky.
- Že firma byla od roku 1864 nepřetržitě v rodinných rukou. V letech 1948 až do privatizace patřila státu.
Časté otázky
Kdy vznikl Petrof?
Firma uvádí jako rok založení 1864, kdy Antonín Petrof postavil svůj první klavír. Dílnu v otcově truhlárně přeměnil na klavírnickou o rok později a do nové továrny se výroba přestěhovala v roce 1874.
Kdo byl Antonín Petrof?
Narodil se v roce 1839 v Hradci Králové a vyučil se truhlářem. V roce 1857 odešel do Vídně, kde se učil stavět klavíry. Po návratu postavil první klavír a vybudoval továrnu. Zemřel v roce 1915.
Kde se Petrof vyrábí?
Hlavní výroba je v Hradci Králové, kde továrna stojí od 19. století. Podle firmy tvoří až 80 procent výrobních procesů ruční práce.
Byl Petrof dvorním dodavatelem?
Ano. V roce 1899 získal Antonín Petrof titul c. a k. dvorního dodavatele. Firma ho uvádí jako titul dvorního továrníka pian pro rakousko-uherský dvůr.
Co se stalo s Petrofem po roce 1948?
Továrna byla znárodněna a rodina přišla o vlastnická práva. Značka Petrof ale zůstala a nástroje se dál vyráběly a vyvážely, podnik byl součástí státního hospodářství. Zpět do rukou rodiny se továrna vrátila po privatizaci, firma uvádí rok 2001.
Kolik generací Petrofů vedlo firmu?
Firma mluví o šesti generacích rodu. Zuzana Ceralová Petrofová je podle Českého rozhlasu z páté generace a v roce 2022 se do čela firmy dostala šestá generace, Anna Petrof Prousková.
Vrátila se firma rodině v restituci?
Jen zčásti. Podle Zuzany Ceralové Petrofové stát v restituci vrátil čtyři procenta a zbytek museli Petrofovi koupit. Privatizace firmy byla dokončena v roce 1998.
Existuje Muzeum Petrof?
Ano. Muzeum Petrof se otevřelo v roce 2013 a původně sídlilo v areálu továrny. Expozice je nově v Infocentru Hradec Králové na Eliščině nábřeží a ukazuje přes 160 let historie značky.
