Artemidin chrám v Efesu: co z něj zbylo
Artemidin chrám v Efesu, řecky Artemision, zničil požár v roce 356 před naším letopočtem a znovu postavený chrám vypálili Gótové ve třetím století. Dnes z něj zbyl dlážděný prostor oltáře a jeden znovu sestavený sloup. Kdysi patřil k pověstným divům světa, jeho sloupové bubny najdete v Britském muzeu a jméno podpalače se zapsalo do dějin právě proto, že mělo být zapomenuto.
Ve zkratce
- Artemision stál u Efesu v dnešním Turecku a patřil k tradičním sedmi divům světa.
- Starší chrám financoval podle Hérodota lýdský král Kroisos, který věnoval většinu sloupů.
- V roce 356 před naším letopočtem chrám zapálil Hérostratos, aby se stal slavným.
- Příběh, že chrám shořel v noci narození Alexandra Velikého, je antická tradice, kterou starší Britannica označuje za podezřelou shodu.
- Nový chrám vznikl z peněz Efešanů a Alexandrovu nabídku zaplatit jej Efešané podle Strabóna odmítli.
- Gótové chrám vypálili v šedesátých letech třetího století, pozdější osud stavby je skromněji doložený.
- Jeho zbytky našel John Turtle Wood na konci roku 1869 a Efes je od roku 2015 na seznamu UNESCO.
Kde Artemision stál a čím se lišil
Svatyně a její poloha
Kult bohyně Artemidy v Efesu lze podle podkladů UNESCO vysledovat do raného prvního tisíciletí před naším letopočtem, první řečtí osadníci sem podle týchž podkladů dorazili kolem roku 1000. Svatyně tedy patří k nejstarším vrstvám dějin místa.
Město Efes na dnešním místě založil až Lysimachos, jeden z Alexandrových generálů. Chrám proto nehledejte mezi římskými budovami, leží stranou, u dnešního města Selçuk.
Rozměry podle Plinia
Plinius starší ve své Přírodopise označil chrám za nejpozoruhodnější doklad řecké okázalosti. Podle něj se na něm stavělo sto dvacet let, měl sto dvacet sedm sloupů vysokých šedesát stop a délku čtyři sta dvacet pět stop. Základy prý ležely na bažinaté půdě, aby chrám neohrožovala zemětřesení.
Čísla berte jako řád velikosti, ne jako zaměření. Jak římští stavitelé řešili jiný problém, velký rozpon, ukazuje text o tom, jak drží kopule Pantheonu.
Starší chrám a Kroisos
Nejstarší doložená podoba bohatého chrámu patří do šestého století před naším letopočtem. Hérodotos píše, že v Efesu jsou zlatí býci a větší část sloupů, které věnoval Kroisos. Podle starší Britanniky se chrám na zvětšeném půdorysu stavěl kolem roku 540 před naším letopočtem.
Doklady nejsou jen literární. V Britském muzeu jsou zlomky sloupových bubnů z archaického chrámu, na nichž se dochovaly části věnování králi Kroisovi, jak ukazuje odborná studie Kevina Lelouxe a starší průvodce muzea.
Požár roku 356 před naším letopočtem
Co říkají prameny o podpalači
Rok požáru uvádějí nezávisle starší Britannica i UNESCO: 356 před naším letopočtem. Podpalačem byl podle antických autorů Efešan Hérostratos. Po mučení se přiznal, že chtěl chrám zapálit, aby se zvěčnil. Příběh zná Strabón.
Efešané se podle antických autorů rozhodli jeho jméno vymazat z paměti. Tato snaha selhala a z podpalače se stal symbol činu spáchaného jen pro slávu. V angličtině se říká herostratic fame.
Narození Alexandra Velikého
Slavná shoda, že chrám shořel v noci, kdy se narodil Alexandr, je v antice doložená. Plútarchos ji zmiňuje a cituje vtip Hegesia z Magnésie, že bohyně byla zaměstnaná porodem Olympiady. Sám ten vtip označil za tak chladný, že by uhasil požár.
Starší vydání Britanniky takovou shodu označuje za podezřelou. Rozumné čtení proto je, že jde o oblíbenou tradici, ne o ověřený fakt. Že rok Alexandrova narození a rok požáru sedí, je ale doložené: oba spadají do roku 356 před naším letopočtem.
Nový chrám a jeho konec
Podle Strabóna Efešané po požáru postavili chrám ještě okázalejší. Peníze získali ze šperků žen, soukromých příspěvků a prodeje sloupů starého chrámu, což prý dokládají dobová usnesení. Alexandr podle Strabóna nabídl, že zaplatí všechny výdaje, pokud se jeho jméno objeví na nápisu, ale Efešané to odmítli.
| Fáze | Co je doloženo | Kdo to říká |
|---|---|---|
| Archaický chrám | Kroisos věnoval většinu sloupů, stavba kolem poloviny 6. století | Hérodotos, starší Britannica, zlomky v Britském muzeu |
| Požár | 356 před naším letopočtem, podpalač Hérostratos | UNESCO, Strabón, Plútarchos |
| Helénistický chrám | financován z domácích zdrojů, nabídku Alexandra Efešané odmítli | Strabón, UNESCO |
| Zničení Góty | šedesátá léta 3. století, rozsah škod nejasný | starší Britannica, zprávy o výzkumu |
Gótové chrám vypálili v polovině třetího století. Starší Britannica uvádí rok 262, jiné podklady kolísají v rozmezí šedesátých let, proto je bezpečnější říkat šedesátá léta třetího století. Podle téže Britanniky byl chrám po vypálení částečně obnoven a kult pravděpodobně pokračoval, dokud pohanské svatyně nezavřely edikty císaře Theodosia na konci čtvrtého století.
Co se s kamenem dělo po zavření chrámu, nelze s jistotou popsat. Poloha svatyně se postupem věků ztratila a Wood ji hledal několik let. Našel základy, dlažbu a rozbité fragmenty.
John Turtle Wood a Britské muzeum
Hledání, které trvalo roky
Anglický inženýr John Turtle Wood se do Efesu dostal v roce 1863 při stavbě železnice ze Smyrny do Aidinu. K dlažbě chrámu se prokopal poslední den roku 1869, více než šest metrů pod povrchem, jak popisuje dobový článek o jeho objevech. Podklady UNESCO tento objev kladou do roku 1869.
Výzkum financovali správci Britského muzea. Práce se zastavily v roce 1874, jak shodně uvádí starší Britannica i rakouský Ústav archeologie, který v Efesu pracuje od roku 1898. Wood odvezl množství fragmentů, část z nich muzeum vystavuje.
| Rok | Událost |
|---|---|
| 1863 | Wood začíná práce v Efesu při stavbě železnice |
| 31. prosince 1869 | odkryta dlažba chrámu pod více než šesti metry zeminy |
| 1872 | Britské muzeum dostává od výkopového výboru vystavený sloupový buben |
| 1874 | práce se zastavují |
| 2015 | zápis Efesu na seznam UNESCO |
Sloupový buben v sále 22
V Britském muzeu stojí v sále 22 mramorový sloupový buben z pozdějšího chrámu. Je vysoký 1,82 metru a vznikl asi v letech 340 až 320 před naším letopočtem. Zobrazuje oděnou ženu mezi Thanatem a Hermem Psychopompem, doplňují ji Persefona a Hádés. Totožnost ženy muzeum vyjadřuje opatrně: možná Alkéstis nebo Eurydika.
Buben muzeum získalo v roce 1872 jako dar výkopového výboru a pochází z jihozápadního rohu svatyně.
Co z chrámu stojí dnes
Efes zapsal UNESCO na seznam světového dědictví v roce 2015. Chrám tvoří součást zápisu jako návrší Ayasuluk, Artemision a středověké osídlení. Podkladová zpráva hodnotitelů shrnuje stav přímo: z chrámu je dnes vidět jen dlážděný prostor oltáře, když není zatopený, a jeden znovu sestavený sloup.
Od jediného zachovaného divu, pyramid v Gize, se Artemision liší tím, že zbyl téměř jen jako archeologické naleziště. Jiný starověký chrám, který lze dodnes obejít, popisuje text o aténské Akropoli a Parthenonu, o rozlehlém egyptském areálu píšeme v textu o chrámu v Karnaku a o budově, která přežila jako kostel, mešita i muzeum, v textu o Hagii Sofii.
Socha Artemis Efeské a omyl o prsou
Efeskou Artemis znají lidé podle sošek s vrstvami ozdob na hrudi. Dlouho se vykládaly jako řada prsou. Getty Museum k tomu ve svém katalogu uvádí, že badatelé je označují také za vejce, včelí úly nebo býčí varlata. Jednoznačné vysvětlení neexistuje, a původní kultovní socha se nedochovala, známe jen malé kopie.
Starší Britannica k tomu poznamenává, že známý obraz bohyně s mnoha prsy je pravděpodobně pozdní a cizího původu, zatímco raně iónské vyobrazení bylo přirozenější. Správně proto je říct, že ozdoby jsou předmětem sporu.
Šest tvrzení o Artemisionu, která neplatí nebo nejsou doložená
- Že chrám shořel v noci narození Alexandra a jde o ověřený fakt. Je to antická tradice a starší Britannica označuje shodu za podezřelou.
- Že Hérostratovo jméno se podařilo vymazat. Efešané ho chtěli zapomenout, ale dochovalo se u pozdějších autorů, třeba u Strabóna.
- Že Alexandr chrám zaplatil. Podle Strabóna to nabídl, ale Efešané odmítli.
- Že chrám stál v samotném Efesu mezi římskými budovami. Stál u návrší Ayasuluk, u dnešního města Selçuk.
- Že sloupů bylo přesně sto dvacet sedm. Je to údaj Plinia staršího, který nelze brát jako moderní zaměření.
- Že Artemis Efeská má mnoho prsou. Výklad ozdob je sporný a původní socha se nedochovala.
Časté otázky
Kdo zničil Artemidin chrám v Efesu?
Starší chrám podpálil v roce 356 před naším letopočtem Hérostratos, který se podle antických autorů přiznal, že chtěl být proslulý. Chrám pak znovu postavili a vypálili ho až Gótové ve třetím století našeho letopočtu. Podle starší Britanniky byl potom částečně obnoven.
Proč Efešané zakázali vyslovovat Hérostratovo jméno?
Chtěli mu upřít to, o co mu šlo: trvalou slávu. Jméno se přesto dochovalo u pozdějších autorů, například u Strabóna, takže zákaz splnil opak svého záměru.
Je pravda, že chrám shořel v noci, kdy se narodil Alexandr Veliký?
Antické prameny to tvrdí, například Plútarchos, který cituje vtip na tuto shodu. Starší vydání Britanniky ale takovou shodu označuje za podezřelou. Jde tedy o starou tradici, ne o ověřený fakt.
Kde je dnes Artemidin chrám a co z něj zbylo?
Chrám stál u dnešního města Selçuk v Turecku. Na místě zůstal dlážděný prostor oltáře, který bývá zatopený vodou, a jeden znovu sestavený sloup. Část výzdoby vystavuje Britské muzeum v Londýně.
Kdy a kdo našel zbytky Artemidina chrámu?
Našel je anglický inženýr John Turtle Wood, který pracoval pro Britské muzeum. K dlažbě chrámu se dostal na konci roku 1869, v hloubce více než šesti metrů pod zemí. Práce skončily v roce 1874.
Měla Artemis Efeská opravdu mnoho prsou?
Tak se to dlouho vykládalo, ale jisté to není. Ozdoby na hrudi badatelé vysvětlují i jako vejce, včelí úly nebo býčí varlata. Původní socha se nedochovala, známe jen kopie.
Je Efes na seznamu UNESCO?
Ano, Efes byl zapsán v roce 2015. Součástí zápisu je návrší Ayasuluk s Artemisionem. Hodnotitelé uvedli, že z chrámu je vidět jen dlážděný prostor oltáře a jeden znovu postavený sloup.
Kolik sloupů měl Artemidin chrám?
Římský autor Plinius starší udává sto dvacet sedm sloupů vysokých šedesát stop. Je to antický údaj, a proto ho berte jako řád velikosti, ne jako moderní zaměření.
