Visuté zahrady babylonské: existovaly doopravdy?

Visuté zahrady babylonské jsou doložené jen v textech řeckých a římských autorů, ne v babylonských pramenech ani ve výkopech. Nikdo dosud neprokázal, že stály v Babylonu, a ani že existovaly. Robert Koldewey v nich viděl klenutou budovu v jižní citadele, jenže její určení je sporné. Hypotéza Stephanie Dalley hledá zahrady v asyrském Ninive.

Ve zkratce

• Nejstarší známá zmínka pochází od Bérossa kolem roku 290 před naším letopočtem a dochovala se u Josepha Flavia.
• Podle Bérossa je postavil Nabukadnezar II. pro manželku z Médie, Diodóros a Curtius Rufus mluví o syrském králi.
• Hérodotos Babylon popisuje, ale o zahradách nepíše, a nápisy Nabukadnezara je také nezmiňují.
• Koldewey začal v Babylonu kopat 26. března 1899 a za zahrady považoval klenutou budovu se čtrnácti místnostmi.
• Sám připouštěl, že rozměry neodpovídají, a nalezené tabulky se týkaly obilí.
• Stephanie Dalley zahrady umisťuje do Ninive a spojuje je se Sanchérbem. Je to hypotéza.
• Pojmenování Semiramidiny zahrady je pozdější, Diodóros ji jako stavitelku výslovně odmítá.

Co o zahradách napsali antičtí autoři

Žádný z autorů, kteří zahrady popisují, je nejspíš neviděl na vlastní oči. Dochované popisy vznikaly mnoho staletí po době, do které se zahrady kladou, a opírají se o starší, ztracené texty. Podstatné je proto rozlišit, kdo co tvrdí a od koho to přebírá.

Bérossos a Josephus

Bérossos byl babylonský kněz a kolem roku 290 před naším letopočtem sepsal dějiny své země. Jeho dílo se dochovalo jen v citátech, zahradu popisuje Josephus Flavius. Podle něj Nabukadnezar II. (vládl 605 až 562 před naším letopočtem) k otcovu paláci přistavěl další palác a zřídil kamenné terasy, které vzhledem připomínaly hory a byly osázené nejrůznějšími stromy. Udělal to prý kvůli své ženě, která vyrostla v Médii a toužila po domovu.

Je to nejstarší zpráva a zároveň jediná, která zahrady přisuzuje Nabukadnezarovi. Josephus ji přitom cituje o několik století později, takže jde o nepřímé svědectví.

Diodóros, Strabón a Curtius Rufus

Diodóros Sicilský píše v 1. století před naším letopočtem a podle Koldeweyova rozboru vychází z Ktésia z Knidu. Zahrady umisťuje k citadele a výslovně píše, že je nepostavila Semiramis, ale pozdější syrský král kvůli konkubíně z Persie, která se stýskala po horských loukách. Strabón o něco později zmiňuje čtvercový tvar, klenby spočívající na krychlových pilířích plných hlíny a šrouby, jimiž se voda vynášela z Eufratu. Curtius Rufus, který psal o Alexandru Velikém, mluví o visutých zahradách nad citadelou a také o syrském králi.

Pozor na rozměry. Čtyři plethra na stranu převádí Koldewey na zhruba 120 metrů. Jde o převod starověkých jednotek, takže čísla berte jako řádový údaj, ne jako přesné měření.

Proč o zahradách mlčí Hérodotos i babylonské texty

Hérodotos popsal Babylon v 5. století před naším letopočtem, včetně hradeb a kanálů, zahradu ale nezmínil. Mlčení je ovšem jen argument, ne důkaz. Může znamenat, že zahrady tehdy ještě nebyly mezi Řeky známé, že byly menší, než se později vyprávělo, anebo že nestály v Babylonu.

Babylonské prameny

Důležitější je mlčení domácích textů. Nabukadnezar II. po sobě zanechal dlouhé nápisy o stavbách, mezi nimiž zahrada není. Žádný babylonský text nezná ani královnu, která by se jmenovala Amytis. Jméno Amytis nese pozdější tradice o královně z Médie. V klínopise se žádná taková manželka Nabukadnezara nedoložila, byť by politický sňatek s princeznou z Médie nebyl nic neobvyklého.

Koldewey a klenutá budova

Německý architekt a archeolog Robert Koldewey zahájil výkopy v Babylonu 26. března 1899 za podpory Německé orientální společnosti. V severovýchodním rohu jižní citadely odkryl budovu, kterou sám označil za výjimečnou: čtrnáct stejně velkých klenutých místností po obou stranách střední chodby, obklopených silnou zdí a úzkou chodbou. V jedné z místností objevil studnu se třemi šachtami vedle sebe, čtvercovou uprostřed a podlouhlými po stranách.

Jeho argumenty

Koldewey vyšel z toho, že kámen se v Babylonu používal jen málo a v literatuře včetně klínopisu se zmiňuje na dvou místech: v severní zdi a v zahradách. Klenutá budova se spoustou kamenných úlomků byla jediná svého druhu. Ke studni navrhl, že tu stál stroj podobný vědrovému kolu zvanému dolab.

Jeho pochybnosti

Sám Koldewey přiznával potíž s rozměry. Strabón a Diodóros uvádějí stranu čtyři plethra, tedy zhruba 120 metrů, kdežto jeho budova měřila přesně čtvrtinu. Předpokládal záměnu s obvodem. Nalezené tabulky se týkaly obilí a sklep bez světla považoval za sklad. Podle dnešních příruček je jeho určení pravděpodobně chybné, a místnosti se proto čtou spíš jako sklady.

Hypotéza Stephanie Dalley: Ninive a Sanchérib

Asyrioložka Stephanie Dalley z Oxfordu navrhuje, že slavné zahrady nestály v Babylonu, ale v Ninive. Postavit je měl asyrský král Sanchérib, který vládl v letech 704 až 681 před naším letopočtem a kolem roku 700 učinil z Ninive hlavní město. Jde o hypotézu, ne o prokázaný fakt.

Dalley také tvrdí, že pasáž z Sanchéribova nápisu, chybně přeložená ve 20. letech 20. století, popisuje bronzové šrouby k zavlažování, a to o několik století dřív, než se obvykle klade Archimédův šroub. Podle ní se Ninive a Babylon v řeckých pramenech zaměnily.

Semiramis, Amytis a zavlažování

Dvě legendy o stavitelce

Semiramis byla legendární asyrská královna a zahrady se jí připisovaly dodatečně. Diodóros to ale odmítá a píše, že je postavil později jiný král. Amytis zase vystupuje v tradici jako Nabukadnezarova manželka z Médie, v babylonských pramenech ale není doložena. Pro obě jména platí, že je s zahradami spojila až pozdější tradice, kdežto současné prameny je nedokládají.

Jak se zalévalo

Strabón uvádí, že ji z Eufratu nepřetržitě vynášeli šrouby, a Diodóros mluví o strojích, které vytahovaly množství vody z řeky, aniž by to zvenčí kdo viděl. Se zavlažováním Koldewey spojil jen svou studnu se třemi šachtami.

Šest tvrzení o visutých zahradách, která neplatí

1. Že je postavila Semiramis. Diodóros to výslovně odmítá, mluví o pozdějším králi.
2. Že je archeologové našli v Babylonu. Koldewey nalezl klenutou budovu, ale její spojení se zahradami je sporné.
3. Že je jisté, že je postavil Nabukadnezar II. Jmenuje ho jen Bérossos u Josepha, babylonské nápisy zahradu neznají.
4. Že visuté znamená zavěšené ve vzduchu. Řecké a latinské slovo označuje spíš vyvýšené, převislé terasy.
5. Že Dalley dokázala, že stály v Ninive. Je to hypotéza založená na nápisech a reliéfech, nikoli uzavřený důkaz.
6. Že Hérodotos zahrady popsal. Babylon popsal, o zahradách ale nepíše nic.

Jak jsou na tom ostatní záhady starověku

Seznam sedmi divů sestavovali helénističtí autoři a visuté zahrady jsou na něm položka, od které máme nejméně přímých stop. Kdo chce srovnání s divem, který stojí dodnes, najde ho u pyramid v Gíze.

Na hranici mezi textem a nálezem stojí i jiná místa. O tom, jak se hledala legendární Trója, pojednává samostatný článek, u Atlantidy je potřeba oddělit text od důkazů a Knóssos s labyrintem ukazuje, jak se mýtus mísí s nálezem. Opačný případ, kdy nález předběhl texty, představuje Göbekli Tepe.

Časté otázky

Existovaly visuté zahrady babylonské?

Jisté to není. Mluví o nich řečtí a římští autoři, ale babylonské nápisy je nezmiňují a v Babylonu se po nich nenašla spolehlivá stopa. Koldewey v nich viděl klenutou budovu v jižní citadele, jenže ta sloužila nejspíš jako sklad. Část badatelů hledá zahrady v Ninive.

Kdo visuté zahrady podle antických autorů postavil?

Podle Bérossa, jehož text se dochoval u Josepha Flavia, je dal vystavět Nabukadnezar II. pro svou manželku z Médie. Diodóros a Curtius Rufus mluví o blíže neurčeném syrském králi. Diodóros výslovně říká, že to nebyla Semiramis.

Proč o zahradách mlčí Hérodotos?

Hérodotos popisuje Babylon, jeho hradby i zavlažování, ale zahrady nezmiňuje. Proč, nevíme. Žádné vysvětlení, třeba že Řekům ještě nebyly známé, se doložit nedá.

Co objevil Robert Koldewey?

Od 26. března 1899 vedl německé výkopy v Babylonu a v severovýchodním rohu jižní citadely našel budovu se čtrnácti klenutými místnostmi a studnou se třemi šachtami. Domníval se, že jde o základy zahrad. Sám ale přiznává rozpor v rozměrech a tabulky se týkaly obilí.

Co tvrdí Stephanie Dalley o Ninive?

Asyrioložka z Oxfordu navrhuje, že zahrady stály v Ninive a postavil je asyrský král Sanchérib, který vládl v letech 704 až 681 před naším letopočtem. Podle ní se později Ninive a Babylon pletly. Je to hypotéza, kterou badatelé zvažují, ale neuzavřeli.

Jak se do zahrad dostávala voda?

Podle Strabóna ji z Eufratu nepřetržitě vynášely šrouby, tedy šroubová zařízení. Koldewey spojoval s přečerpáváním vody studnu se třemi šachtami a navrhl řetězové vědro. Dalley zase poukazuje na text na Sanchéribových hliněných hranolech o bronzových zařízeních zvedajících vodu na terasy.

Je Semiramis spojená se zahradami právem?

Spojení vzniklo později. Diodóros píše, že zahrady postavil až některý pozdější syrský král a nebyla to Semiramis. Název Semiramidiny zahrady se přesto udržel.

Proč se jim říká visuté?

Řecké kremastos a latinské pensilis znamenají spíš převislé než zavěšené ve vzduchu. Podle Koldewey se mezi divy dostaly proto, že ležely na střeše obydlené budovy.