Trója existovala: kde leží a jak ji našli
Trója skutečně existovala: její zbytky leží na pahorku Hisarlık v severozápadním Turecku. Místo správně určil britský amatérský archeolog Frank Calvert, ne až Heinrich Schliemann, který získal slávu. Archeologové tam rozlišují devět vrstev měst, ale trojská válka z Homérových básní se z nich doložit nedá.
Ve zkratce
- Trója leží na pahorku Hisarlık v provincii Çanakkale, 4,8 kilometru od Dardanel.
- Calvert kopal na pahorku v 60. letech 19. století a Schliemanna k Hisarliku přivedl.
- Schliemannovy vykopávky začaly v roce 1870 a skončily jeho smrtí v roce 1890.
- Archeologové rozlišují devět hlavních vrstev, Trója I až IX.
- Priamův poklad z roku 1873 je zhruba o tisíc let starší než doba trojské války.
- Korfmann vedl od roku 1988 výzkum dolního města, UNESCO zapsalo lokalitu v roce 1998.
- Trojská válka jako desetileté obléhání není potvrzená ani archeologicky, ani písemně mimo epos.
Kde Trója leží
Podle UNESCO leží archeologická lokalita Trója na pahorku Hisarlık, který se zvedá nad rovinou u tureckého egejského pobřeží, 4,8 kilometru od jižního vstupu do Dardanel. Chráněné území má 158 hektarů a spadá pod provincii Çanakkale.
Strategická poloha u Dardanel vysvětluje, proč tu lidé sídlili tolik staletí.
UNESCO mluví o čtyřech tisících let dějin. Po zničení osady, ať požárem, nebo zemětřesením, obyvatelé trosky jen zarovnali a stavěli na nich dál.
Kdo Tróju vlastně našel
Rozšířená verze říká, že Tróju objevil Schliemann, protože věřil Homérovi. Podobný příběh o „objevu“ místa, které lidé znali, rozebíráme u Machu Picchu. Podle Britannicy to byl ale Calvert, kdo Schliemanna přesvědčil, aby kopal na Hisarliku. Schliemannovo muzeum v Ankershagenu uvádí, že se oba setkali v roce 1868 v Troadě a že Calvert na pahorku kopal už v letech 1863 a 1865.
Frank Calvert, který neměl peníze
Frank Calvert (1828 až 1908) žil s rodinou v Troadě od poloviny 19. století. Část Hisarliku si koupil a prováděl tam průzkumné práce. Podle muzea mu na velké vykopávky chyběly peníze, na rozdíl od Schliemanna. Kdo skutečně něco našel, řešíme i u terakotové armády. Britannica dodává, že plný rozsah jeho role se široce uznává až od konce 20. století.
Heinrich Schliemann a jeho metoda
Schliemann začal na Hisarliku podle muzea nezákonně kopat v roce 1870 a oficiálně v roce 1871. Věřil, že homérská Trója leží v nejnižší vrstvě, a proto prokopal široký příkop skrz pahorek. Zničil tak mladší stavby, ale zároveň položil základ znalostem o nejstarších dobách Tróje.
Jak probíhaly vykopávky
| Období | Kdo vedl | Co je podstatné |
|---|---|---|
| 60. léta 19. století | Frank Calvert | průzkumné práce na části pahorku, který vlastnil |
| 1870 až 1890 | Heinrich Schliemann | velké odkryvy, nález pokladu v roce 1873, zničené mladší vrstvy |
| 1893 až 1894 | Wilhelm Dörpfeld | pokračování, jasnější rozlišení vrstev |
| 1932 až 1938 | Carl Blegen a Cincinnati | dospěl k názoru, že Priamovým městem byla nejspíš vrstva VIIa |
| 1988 až 2005 | Manfred Korfmann a Tübingen | výzkum dolního města a okolí citadely |
Schliemann provedl podle Britannicy sedm velkých a dvě menší kampaně. Dörpfeld, architekt, který dřív pracoval při německých vykopávkách v Olympii, zavedl přesnější postup a odkryl uspořádání vrstev mnohem srozumitelněji než Schliemann.
Devět vrstev Tróje
Trója I až IX nejsou různá města, ale vrstvy na jednom pahorku. Podle Britannicy odpovídají Trója I až V rané době bronzové, zhruba od roku 3000 do 1900 před naším letopočtem. Trója VI a VII patří střední a pozdní době bronzové.
| Vrstva | Co o ní víme |
|---|---|
| Trója I | malá citadela o průměru nejvýš 90 metrů, mohutná hradba s branami a věžemi, asi dvacet domů |
| Trója II | zhruba 2550 až 2250 před naším letopočtem, akropole s opevněním, megarony, kamenná rampa, vrstva s hlavními poklady |
| Trója VI | mohutné hradby z opracovaného vápence, citadela s terasami, poškozena zemětřesením kolem roku 1300 před naším letopočtem |
| Trója VIIa | rychle obnovené město s těsnou zástavbou a zásobnicemi, zničené požárem |
| Trója VIII a IX | řecké a později římské Ilion, k němuž podle UNESCO patří chrám Athény, odeion a budova městské rady |
Trója II, kterou Schliemann zaměnil za homérskou
Britannica i Puškinovo muzeum shodně zařazují Tróju II do rané doby bronzové, tedy dávno před dobou klasického Řecka, kterou rozebíráme u Akropole a Parthenonu. Schliemann ji přesto považoval za Homérovo město. Podle Britannicy šlo o sídlo zničené požárem, v jehož troskách našel zlaté šperky a nádoby, které nazval Priamovým pokladem.
Která vrstva by mohla být homérská
Dörpfeld označil za homérskou Tróju VI, ale zemětřesení, které ji poškodilo, nesedí na popis dobytí města v řecké tradici. Americký archeolog Blegen proto navrhl vrstvu VIIa, na jejíž stavbách jsou stopy obléhání a požáru. Žádná z těchto identifikací není potvrzená a datování zániku VIIa se v pramenech rozchází.
Britannica klade zánik VIIa mezi roky 1260 a 1240 před naším letopočtem, Puškinovo muzeum na roky 1190 až 1180.
Priamův poklad: co se s ním stalo
Schliemann nalezl soubor zlatých předmětů, stříbrných nádob a šperků v roce 1873 a pojmenoval ho po legendárním králi Priamovi. Podle Britannicy ho vyvezl z Turecka tajně, osmanská vláda ho kvůli tomu žalovala a podle Deutschlandmuseum musel zaplatit vysokou částku jako odškodné. Poklad pak daroval berlínskému muzeu.
Berlín, Moskva a návrat na veřejnost
Podle Puškinova muzea byly sbírky v roce 1941 uloženy do betonové protiletecké věže u berlínské zoo a v roce 1945 je převzali sovětští důstojníci. Šperky z drahých kovů skončily v Puškinově muzeu, bronzy a keramika v Ermitáži.
Radio Svobodná Evropa píše, že muzeum přiznalo existenci pokladu až v roce 1993 a Německo hned požádalo o vrácení. Christian Science Monitor uvádí, že zlato bylo poprvé vystaveno 15. dubna 1996 přes německé protesty. Dnes tam je 259 předmětů ze 13 souborů.
Stáří je jinde, než se myslelo
Christian Science Monitor píše o stáří kolem roku 2500 před naším letopočtem a Deutschlandmuseum o tisíci letech před trojskou válkou. Dnešní odborníci se shodují, že tyto nálezy s králem Priamem ani s trojskou válkou nemají co dělat. Pocházejí z rané doby bronzové.
Korfmann a dolní město
Po půlstoletí bez vykopávek je v roce 1988 obnovil tübingenský archeolog Manfred Korfmann. Jeho tým zkoumal okolí citadely geomagneticky a sondami. Výzkum trval do roku 2005. UNESCO uvádí, že dolní město jižně od pahorku existovalo ve všech pravěkých obdobích a v pozdní době bronzové mělo asi 30 hektarů.
Spor o velikost města
Korfmann usoudil, že Trója byla velké a bohaté sídlo, a představil to na výstavě s rekonstrukcí. Podle Britannicy to vyvolalo vášnivou odbornou debatu. Část badatelů totiž předpokládala menší sídlo, snad knížecí.
Homér a trojská válka
Britannica uvádí, že řečtí autoři kladli trojskou válku do 12. nebo 13. století před naším letopočtem. Míra, do jaké příběh odráží skutečné události, není známa. Hetitské prameny ze 13. století před naším letopočtem zmiňují království Wilusa na severozápadě Anatolie, které mnozí badatelé ztotožňují s Trójou.
Z těchto textů se ale nedá vyčíst ani válka popsaná v Iliadě, ani její hrdinové. Mluví o napětí a nájezdech v západní Anatolii, které trvaly víc než sto let, ne o jednom desetiletém obléhání. Podobně se u Kolosea a pyramid v Gize oddělují doložená fakta od mýtů.
Šest tvrzení o Tróji, která neplatí
- Že Tróju objevil Schliemann sám. Calvert na pahorku kopal dřív a Schliemanna k Hisarliku přivedl.
- Že Priamův poklad patřil Priamovi. Pochází z Tróje II a je zhruba o tisíc let starší než doba trojské války.
- Že Schliemann věděl, kterou vrstvu hledá. Homérovu Tróju čekal v nejnižší vrstvě a za Priamovo město považoval Tróju II, která je mnohem starší.
- Že Trója je jedno město. Je to devět vrstev na jednom pahorku, od doby bronzové po římskou.
- Že se poklad ztratil v troskách války. V roce 1945 ho odvezli Sověti, desítky let byl utajen a od roku 1996 se vystavuje v Moskvě.
- Že trojská válka je doložená. Doložené je město a jeho zánik, ne desetiletá válka s hrdiny.
Časté otázky
Kde leží Trója?
Na pahorku Hisarlık v severozápadním Turecku, v provincii Çanakkale. Podle UNESCO leží 4,8 kilometru od jižního vstupu do Dardanel a hledí na rovinu u egejského pobřeží. Lokalita je od roku 1998 na seznamu světového dědictví.
Kdo Tróju objevil?
Místo identifikoval Frank Calvert, britský amatérský archeolog žijící v oblasti Troady, který na pahorku kopal už v 60. letech 19. století. Heinrich Schliemann ho v roce 1868 potkal, Calvert ho přesvědčil a Schliemann pak od roku 1870 kopal ve velkém. Slávu ale získal on.
Kolik vrstev má Trója?
Devět hlavních, označovaných Trója I až IX. Nejstarší vrstvy patří době bronzové, Trója VIII je řecké a Trója IX římské Ilion. Každá nová osada vznikla na troskách předchozí. Vrstvu VII dělí archeologové na podfáze VIIa a VIIb.
Patřil Priamův poklad skutečně Priamovi?
Ne. Schliemann ho našel v roce 1873 ve vrstvě Trója II, která je podle dnešních odborníků asi o tisíc let starší než doba, do které se klade trojská válka. Jméno je jen Schliemannovo pojmenování.
Kde je Priamův poklad dnes?
Podstatná část zlatých předmětů je v Moskvě v Puškinově muzeu, které uvádí 259 předmětů ze 13 souborů. Sověti ho z Berlína odvezli v roce 1945 a veřejnosti ho poprvé po desetiletích ukázali 15. dubna 1996.
Je trojská válka doložená?
Ne v podobě, jak ji popisuje Ilias. Archeologie potvrzuje existenci opevněného města a jeho zničení, ale ne desetiletý obléhací válečný příběh s hrdiny. Hetitské prameny ze 13. století před naším letopočtem zmiňují království Wilusa, které část badatelů ztotožňuje s Trójou, ale identifikace není všeobecně přijatá.
Kdy byla Trója zapsána na seznam UNESCO?
V roce 1998. Zápis splňuje kritéria ii, iii a vi: význam pro vývoj evropské civilizace, svědectví o různých kulturách a vliv na umění.
Co zjistil Korfmann?
Tübingenský archeolog Manfred Korfmann vedl od roku 1988 výzkum, který ukázal, že jižně od citadely ležel rozsáhlé dolní město. UNESCO uvádí v pozdní době bronzové zhruba 30 hektarů. Velikost města je předmětem odborné diskuse.
