Sixtinská kaple: jak Michelangelo maloval strop

Sixtinská kaple nese jméno papeže Sixta IV., který ji nechal vystavět v sedmdesátých letech 15. století. Michelangelo vymaloval její strop v letech 1508 až 1512 a podle Britannicy při tom stál na lešení, nelehl si na záda. Poslední soud na oltářní stěně přibyl až v letech 1536 až 1541 a dodnes se v kapli volí papež.

Ve zkratce

• Kaple je pojmenovaná po papeži Sixtu IV. della Rovere, který vládl v letech 1471 až 1484.
• Boční stěny zdobili v letech 1481 až 1482 Perugino, Botticelli, Ghirlandaio a Rosselli.
• Strop maloval Michelangelo od roku 1508 do října 1512 na zakázku papeže Julia II.
• Podle Britannicy maloval vestoje na lešení s hlavou zakloněnou, ne vleže.
• Poslední soud vznikl v letech 1536 až 1541, tedy o čtvrt století později.
• Úplné restaurování fresek trvalo podle Vatikánských muzeí od roku 1979 do roku 1999.
• V kapli se koná konkláve, volba papeže.

Kdo ji dal postavit a proč nese jeho jméno

Kaple se jmenuje podle papeže Sixta IV. z rodu della Rovere. Sixtinská je jednoduše Sixtova. Vatikánská muzea to říkají přímo: kaple převzala jméno po tomto papeži, který vládl od roku 1471 do roku 1484.

Jak přesně se stavělo, se v pramenech mírně liší. Britannica uvádí, že budovu v letech 1473 až 1481 postavil pro Sixta IV. architekt Giovanni dei Dolci. Vatikánská muzea mluví o tom, že papež nechal v letech 1477 až 1480 obnovit starší kapli zvanou Cappella Magna. Obojí ale vede ke stejnému výsledku: kaple vznikla za jeho pontifikátu.

Výzdoba stěn před Michelangelem

Michelangelo tedy nezačínal na prázdném místě. Fresky na bočních stěnách vznikly v letech 1481 až 1482. Podílel se na nich tým malířů, v němž byli Pietro Perugino, Sandro Botticelli, Domenico Ghirlandaio a Cosimo Rosselli. Jedna stěna ukazuje příběh Mojžíše, protější stěna život Krista, a nad nimi jsou portréty papežů.

Stavba byla tedy hotová poměrně rychle, výzdoba se doplňovala po generace. Opakem je kolínský dóm, který se stavěl 632 let.

Jak Michelangelo maloval strop v letech 1508 až 1512

Strop objednal v roce 1508 papež Julius II. Práce byla podle Vatikánských muzeí dokončena v říjnu 1512. Čtyři roky trvala práce člověka, který sám sebe nepovažoval za malíře. Britannica i Live Science se shodují, že Michelangelo se viděl především jako sochař, a podle Britannicy do té doby nikdy nemaloval fresku.

Středem stropu vede devět scén ze Starého zákona, od stvoření po potopu. Britannica řadí strop spolu se stěnou za oltářem k největším dílům západního malířství. O jiném slavném renesančním plátně, které má bohatou historii, se dočtete v článku o Mona Lise a její krádeži.

Nemaloval vleže, ale vestoje

Představa umělce na zádech je velmi rozšířená, ale Britannica ji označuje za nepřesnou. Michelangelo podle ní stál na rozsáhlém lešení, sahal vzhůru a vytáčel krk. Stejně to v roce 1988 popsal historik umění William Wallace: práce vestoje na nově navrženém lešení. Měl také pomocníky, takže nepracoval sám.

Michelangelo svou polohu popsal sám. Básní z let 1509 až 1510, určenou příteli Giovannimu da Pistoia, se hlásí k námaze: píše o zakloněné hlavě, o vousech mířících k nebi a o těle prohnutém jako luk. Na okraji rukopisu je navíc kresba namáhavě se vzpínající postavy, která maluje strop. Sama báseň ani kresba ale otázku, jestli stál, nebo ležel, nerozhodují. Lékařská studie o Michelangelově krku čte tutéž kresbu jako doklad práce vleže, historici umění Wallace a Britannica jako práci vestoje.

Technika fresky

Michelangelo použil techniku zvanou buon fresco: malíř pracuje rychle na čerstvé vlhké omítce, dokud neuschne, a barva se s ní spojí. Britannica dodává, že na detailech, třeba na obličejích, patrně použil i malbu na suchou omítku, fresco secco.

Protože nikdy předtím freskou nemaloval, přenášel s pomocníky obrysy z mnoha vlastních skic na čerstvě omítnutou plochu. Jakmile nabyl jistoty, skic se podle Britannicy vzdal.

Poslední soud: oltářní stěna o čtvrt století později

Michelangelo se do kaple vrátil po více než dvaceti letech. Poslední soud není součástí stropu, vznikl zvlášť. Vatikánská muzea uvádějí, že ho koncem roku 1533 zadal Klement VII., Michelangelo ho začal malovat v roce 1536 za Pavla III. a dokončil na podzim 1541. Britannica popisuje zakázku od Klementa VII. a práci v letech 1534 až 1541.

Kristus stojí podle Vatikánských muzeí uprostřed obrazu v okamžiku před vynesením rozsudku. Britannica řadí Poslední soud stejně jako strop k největším výkonům západního malířství.

Restaurování v letech 1979 až 1999

Vatikánská muzea uvádějí úplné restaurování fresek v letech 1979 až 1999, které se týkalo i mramorových částí. Čištění stropu trvalo deset let a skončilo roku 1989. Poslední soud byl hotový roku 1994, kdy Jan Pavel II. 8. dubna sloužil v kapli mši.

Projekt sponzorovala japonská televizní společnost a odstranil staletí usazené špíny, prachu, kouře a laku. Odkryly se nečekaně svěží barvy.

O co se spor vedl

Spor provázel restaurování od začátku a zapojily se do něj desítky restaurátorů i historiků umění. Hlavní otázka zněla, jestli Michelangelo po zaschnutí omítky freskám doplňoval stíny a opravy suchou barvou a jestli je odstraněním všech vrstev restaurátoři nezfalšovali. Kritici tvrdili, že čištění smylo záměrnou svrchní vrstvu a ztmavení, které figurám dávalo hloubku. Obhájci naopak říkali, že zásah byl nutný a vrátil paletě původní jas.

Britannica uvádí, že odstraněné stíny, opravy a klihy podle všeho vznikly při dřívějších restaurátorských zásazích a že odborníci spor už za problém nepovažují. Wallace už za průběhu čištění v roce 1988 prohlásil, že barevnost je pravděpodobně přesně taková, jakou Michelangelo zamýšlel, a že barvy volil jasné, aby byly vidět z podlahy.

Proč se v kapli volí papež

Vatikánská muzea uvádějí jednoduše, že v kapli probíhá konkláve, volba nejvyššího kněze. Je to papežova vlastní kaple. Britannica ji označuje za místo hlavních papežských obřadů a za prostor, kde se kardinálové scházejí k volbě nového papeže.

Slovo konkláve pochází z latinského cum clave, tedy „s klíčem“, a označuje shromáždění kardinálů a přísnou izolaci, v níž volí. Podle Britannicy i Live Science se k zvolení vyžaduje dvoutřetinová většina hlasů. Jiný druh slavnostního obřadu, který se pojí s jednou konkrétní stavbou, popisuje článek o korunovacích ve Westminsterském opatství.

Šest tvrzení o Sixtinské kapli, která neplatí

1. Že Michelangelo maloval strop vleže na zádech. Britannica uvádí práci vestoje na lešení s hlavou zakloněnou.
2. Že se považoval za malíře. Britannica i Live Science ho popisují především jako sochaře a před stropem freskou nikdy nemaloval.
3. Že pracoval sám. Britannica píše o Michelangelovi a jeho pomocnících, Wallace jich při práci doložil několik.
4. Že celou kapli vyzdobil on. Boční stěny vznikly v letech 1481 až 1482 z rukou Peruginy, Botticelliho, Ghirlandaia a Rosselliho.
5. Že Poslední soud je součástí stropu. Vznikl v letech 1536 až 1541 na stěně za oltářem.
6. Že restaurátoři zničili Michelangelovy stíny. Podle Britannicy odstranili především vrstvy z dřívějších zásahů a spor už odborníci za otevřený nepovažují.

Další římskou stavbu se zajímavou konstrukcí vysvětluje článek o kopuli Pantheonu, o dlouhé výstavbě velkého chrámu pak článek o Sagradě Família.

Časté otázky

Kdo dal postavit Sixtinskou kapli?

Papež Sixtus IV. z rodu della Rovere, který vládl v letech 1471 až 1484. Britannica uvádí stavbu v letech 1473 až 1481, Vatikánská muzea mluví o obnově starší kaple Cappella Magna v letech 1477 až 1480. Kaple se podle něj jmenuje dodnes.

Kdy Michelangelo maloval strop Sixtinské kaple?

V letech 1508 až 1512. Zakázku mu zadal papež Julius II. a práce byla hotová v říjnu 1512. Michelangelo se přitom považoval především za sochaře a freskami před tím nikdy nemaloval.

Maloval Michelangelo strop vleže na zádech?

Podle Britannicy ne. Stál na rozsáhlém lešení s hlavou zvrácenou vzhůru. K témuž závěru došel historik umění William Wallace. Jeho vlastní báseň a kresba popisují námahu, ale pózu sama nerozhodují.

Jakou technikou je strop namalovaný?

Technikou buon fresco, tedy malbou rychle na vlhkou omítku, než zaschne. Podle Britannicy při detailech, třeba u obličejů, pravděpodobně používal i malbu na suchou omítku, takzvané secco. Obrysy přenášel z množství vlastních skic, které později přestal potřebovat.

Kdy vznikl Poslední soud?

Až o desetiletí později. Podle Vatikánských muzeí ho zadal koncem roku 1533 Klement VII., Michelangelo ho začal malovat v roce 1536 za Pavla III. a dokončil na podzim 1541. Britannica uvádí práci v letech 1534 až 1541.

Jak dlouho trvalo restaurování Sixtinské kaple?

Vatikánská muzea uvádějí úplné restaurování fresek v letech 1979 až 1999. Čištění stropu trvalo podle Britannicy deset let a skončilo roku 1989, Poslední soud byl hotový roku 1994. Projekt sponzorovala japonská televizní společnost.

Byla restaurace Sixtinské kaple sporná?

Ano, spor provázel projekt od začátku. Kritici tvrdili, že čištění odstranilo záměrnou svrchní vrstvu a Michelangelovy stíny. Britannica uvádí, že odstraněné vrstvy podle všeho pocházely z dřívějších zásahů, a restaurátoři už spor za otevřený nepovažují.

Proč se v Sixtinské kapli volí papež?

Je to papežova vlastní kaple a místo hlavních papežských obřadů. Vatikánská muzea uvádějí, že se v ní koná konkláve, tedy volba nejvyššího kněze. Kardinálové se tam scházejí a podle Britannicy a Live Science je k zvolení potřeba dvoutřetinová většina.