Kolínský dóm: proč se stavěl 632 let

Kolínský dóm se stavěl 632 let, protože se v tom čase víc než tři století nestavělo. Základní kámen se položil v roce 1248, kolem roku 1520 se práce zastavily a pokračovalo se až od roku 1842. Dokončilo se podle plánu z doby kolem roku 1280 a dřevěný jeřáb stál na nedostavěné věži téměř pět set let.

Ve zkratce

• Základní kámen položil v roce 1248 arcibiskup Konrad von Hochstaden, chór byl vysvěcen v roce 1322.
• Kolem roku 1520 se stavba zastavila na víc než 300 let, jižní věž měla asi 56 až 58 metrů.
• Dřevěný stavební jeřáb zůstal na jižní věži až do roku 1868.
• V roce 1842 se začalo dostavovat a občanský spolek pokryl asi 60 procent nákladů.
• V roce 1880 bylo hotovo, věže měří přes 157 metrů a dóm byl nejvyšší stavbou světa.
• Relikviář Tří králů je podle UNESCO největším relikviářem v Evropě, ostatky jsou v Kolíně od roku 1164.
• Válka zasáhla dóm 14 trhavými bombami, chór a příčná loď se opravily do roku 1948, hlavní loď do roku 1956.

Jak vzniklo číslo 632

Když se od roku dokončení 1880 odečte rok položení základního kamene 1248, vyjde 632. Číslo ale měří dobu mezi začátkem a koncem, ne dobu práce. Podle oficiálních stránek dómu položil základní kámen 15. srpna 1248 arcibiskup Konrad von Hochstaden a stavba začala chórem. UNESCO popisuje, že se stavělo po etapách a bylo hotovo až v roce 1880.

Součty jsou zaokrouhlené, protože rok zastavení prací se v pramenech liší. Skutečné stavění tak trvalo zhruba 310 let. Pro srovnání, jiný evropský chrám s dlouhou stavbou, barcelonská Sagrada Família, se staví přes sto let, kdežto kolínská stavba měla třístoletou díru uprostřed.

První etapa: chór a začátek věží

Chór, tedy východní část s oltářem, byl hotov jako první a v roce 1322 ho vysvětili. Podle UNESCO se západní část, hlavní loď a příčná loď začaly stavět kolem roku 1330. Jižní věž se podle kolínského arcibiskupství začala zvedat kolem roku 1360. Dóm tedy rostl od východu k západu a věže přišly na řadu nakonec.

Proč se stavba zastavila

Rok zastavení není jednoznačný, nejčastěji se uvádí zhruba rok 1520. Stavební huť dómu i jeho oficiální stránky mluví o roce kolem 1520, Britannica uvádí rok 1560 a dodává, že podle některých autorit šlo už o rok 1520. Planet Wissen zmiňuje rok 1530. Proto se v článku píše o roce kolem 1520.

Jako důvod se obvykle uvádějí nedostatek peněz a ubývající zájem o gotický sloh. Použité prameny to nerozebírají podrobněji, takže jde spíš o obecně přijímané vysvětlení než o doložený rozhodující okamžik. Jisté je, že tehdy byly věže, hlavní loď i příčná loď nedokončené.

Jak vysoká byla jižní věž

Podle stavební huti dómu dosáhla jižní věž výšky 58 metrů, tedy dobré třetiny dnešní výšky. Oficiální stránky dómu uvádějí 56,14 metru a Britannica 56 metrů. Rozdíl je jen v měření a zaokrouhlení, proto se v textu píše zhruba 56 až 58 metrů.

Jeřáb na věži

Dřevěný jeřáb na jižní věži byl téměř pět set let nejznámější siluetou Kolína. Podle kolínského arcibiskupství ho na věž postavili pravděpodobně ve druhé polovině 14. století, brzy po zahájení prací na ní. Zvedal kamenné bloky a postupně se přesouval výš, jak věž rostla. Podle stavební huti dómu zůstal po zastavení stavby stát jako viditelná připomínka, že dílo čeká na dokončení.

Kdy a proč jeřáb zmizel

Rozebírání začalo 29. února 1868, výložník se sundal 13. března a koncem března byl jeřáb pryč. Dřevo bylo podle arcibiskupství silně shnilé a jeřáb také překážel dostavbě věží. Z původního stroje se dochoval jen železný prstenec s kovovým trnem, na kterém byla uložena otočná osa.

Britannica k tomu přidává, že jeřáb stál v čase zastavení stavby zhruba 56 metrů nad zemí na vrcholu jižní věže. Důležité je, že nešlo o dočasné lešení, ale o stroj, který na věži přečkal několik staletí a generace obyvatel Kolína ho měly denně před očima.

Dostavba podle plánu z roku 1280

Dóm se v 19. století nedostavoval podle nového návrhu, ale podle středověkého plánu. Stavební huť dómu uvádí, že takzvaný Riss F, přes čtyři metry vysoký plán západního průčelí, vznikl kolem roku 1280 a ukazuje průčelí tak, jak bylo dokončeno o šest set let později. Archiv středověké huti odvezla v roce 1794 francouzská revoluční vojska do Paříže, kde se podle huti ztratil. Několik plánů se na začátku 19. století znovu objevilo.

Podle Britannicy se k obnově stavby upínaly snahy od 20. let 19. století, mimo jiné díky Sulpizi Boisséreemu, zastánci novogotiky. V roce 1842 položil nový základní kámen pruský král Fridrich Vilém IV. Téhož roku vznikl Zentral-Dombau-Verein, občanský spolek, který podle stavební huti pokryl asi 60 procent nákladů a stejný podíl rozpočtu huti nese i dnes.

Moderní stroje, středověká podoba

Dokončení stálo na dvou vrstvách. Podoba se držela středověkých plánů, jak potvrzuje i UNESCO, ale technika byla nová. Podle stavební huti po železničních kolejích na lešení jezdily naviják vozy, nasazená byla parní mašina a v roce 1860 vznikl železný krov, který stojí dodnes. Pracovalo tu někdy přes 500 řemeslníků najednou, v čele huti stáli dómští mistři Ernst Friedrich Zwirner a Richard Voigtel.

Díky tomu se dokončení podařilo za pouhých 38 let. Podobně pozoruhodné je to, jak věrně se stavitelé drželi předlohy, když srovnáte kolínskou dostavbu například s zámkem Neuschwanstein, který zůstal nedokončený. Kolín byl naopak dotažen do podoby, kterou vymysleli stavitelé 13. století.

Relikviář Tří králů

Právě ostatky Tří králů udělaly z Kolína jedno z největších poutních míst Evropy. Podle stavební huti i oficiálního průvodce dómem je nechal v roce 1164 převézt z Milána arcibiskup Rainald von Dassel a díky nim se dóm stal jedním z nejvýznamnějších poutních míst křesťanského světa. Nová gotická katedrála měla podle huti předčít všechny dřívější.

Co je Dreikönigenschrein

Relikviář je podle UNESCO největším relikviářem v Evropě. Má tvar basiliky a je zdobený zlatými postavami, drahými kameny a smaltem, jeho výzdoba vykládá dějiny spásy od Starého zákona po Poslední soud. Britannica uvádí, že jde o mistrovské dílo středověkého zlatnictví, začaté zlatníkem Nikolausem von Verdun roku 1182 a dokončené kolem roku 1220. Stavební huť dómu ho klade do 80. let 12. století až do 30. let 13. století, UNESCO do let 1180 až 1225. Rozdíl několika let je tedy v pramenech běžný.

Britannica o ostatcích píše opatrně: jde o relikvie, které mají být ostatky mudrců, kteří se podle tradice přišli poklonit Ježíšovi. Doložit jde historii relikviáře a jeho umístění v chóru, totožnost ostatků ale prameny neověřují.

Údaje v tabulce vycházejí z UNESCO a z oficiálního přehledu dómu, který uvádí díla z dvanácti staletí. Moderní Richterovo okno má podle Britannicy přes 11 000 čtvercových skel v 72 barvách.

Jak dóm přežil válku

Dóm přežil druhou světovou válku těžce poškozený, ale jeho věže a základní stavba zůstaly stát. Stavební huť popisuje, že z dálky vypadal jako nepoškozený, i když ve skutečnosti utrpěl těžké škody. Podle oficiálních stránek dómu ho zasáhlo 14 těžkých trhavých bomb a více než 70 zápalných.

Rok 1948 je důležitý i tím, že tehdy uplynulo 700 let od položení základního kamene. Britannica doplňuje, že dóm zasáhly spojenecké nálety v roce 1944 a že středověká okna se stihla odstranit předem.

Co se v pramenech nenašlo

Kam přesně se za války ukrývaly jednotlivé předměty včetně relikviáře, se z použitých pramenů potvrdit nepodařilo, proto se tu neuvádí. Oficiální stránky dómu říkají jen, že mnoho významného vybavení bylo uloženo mimo město, takže velké ztráty středověkého umění nenastaly.

Po roce 1880: práce nekončí

Rok 1880 byl oficiální dokončení, ale ne konec prací. Podle stavební huti se dolaďovalo, rozebíraly se lešení a dokončovalo se vybavení ještě dobrých 20 let. Dombaumeister Voigtel před smrtí v roce 1902 prohlásil dílo za definitivně hotové. O čtyři roky později, 20. května 1906, po nedělní mši spadlo křídlo andělské sochy nad hlavním portálem, naštěstí nikoho nezranilo. Spustila se tím nová restaurátorská etapa.

UNESCO a údržba

V roce 1996 byl dóm zapsán na seznam světového dědictví. Podle Britannicy se od konce 20. století opravují škody způsobené kyselým deštěm. Obnova po válce navíc držela zásadu tvořivé památkové péče, kdy se v detailech používaly například figurální motivy a místo pískovce odolnější čedičová láva z Lohndorfu.

Zájemce o jiné velké stavby s dlouhou historií odkážeme na články o římském Pantheonu a o chrámu Hagia Sofia.

Šest tvrzení o kolínském dómu, která neplatí

1. Stavělo se 632 let v kuse. Neplatí, uprostřed byla přestávka přes 300 let.
2. Jeřáb stál na věži jen krátce. Neplatí, podle arcibiskupství tam zůstal téměř pět set let, do roku 1868.
3. Dóm se dostavěl podle nového návrhu z 19. století. Neplatí, vycházelo se z plánů z doby kolem roku 1280.
4. V roce 1880 se přestalo pracovat. Neplatí, doladění trvalo dalších asi 20 let a údržba pokračuje dodnes.
5. Válka dóm zničila, nebo mu nic neudělala. Ani jedno, zasáhlo ho 14 trhavých bomb a zřítila se většina kleneb lodí, ale stavba i věže zůstaly.
6. Po zápisu do UNESCO ho nikdy nic neohrozilo. Neplatí, v letech 2004 až 2006 byl na seznamu světového dědictví v ohrožení.

Časté otázky

Kolik let se stavěl kolínský dóm?

Celkem 632 let, od základního kamene v roce 1248 do dokončení v roce 1880. Nešlo ale o nepřetržitou práci. Kolem roku 1520 se stavba zastavila na víc než 300 let a znovu se začalo až v roce 1842. Skutečně se tedy stavělo zhruba 310 let, z toho posledních 38 let v 19. století.

Kdy a proč se stavba zastavila?

Podle stavební huti dómu kolem roku 1520. Britannica uvádí 1560 nebo podle části autorit 1520, Planet Wissen zmiňuje rok 1530. Jako důvod se obvykle jmenují nedostatek peněz a ubývající zájem o gotiku. Přesné datum i příčina se v použitých pramenech liší, proto je v článku rozmezí.

Proč stál na věži jeřáb?

Dřevěný jeřáb zvedal kamenné bloky na jižní věž, která měla v době zastavení stavby asi 56 až 58 metrů, tedy zhruba třetinu dnešní výšky. Po zastavení prací zůstal na věži stát a stal se viditelným symbolem Kolína i připomínkou, že dóm čeká na dokončení.

Kdy jeřáb z věže zmizel?

V roce 1868. Rozebírání začalo 29. února a koncem března byl jeřáb pryč. Dřevo bylo podle kolínského arcibiskupství silně shnilé a jeřáb také překážel dostavbě obou věží. Z původního jeřábu se dochoval jen železný prstenec s trnem.

Jak vysoký je kolínský dóm?

Věže měří přes 157 metrů, podle UNESCO průčelí s věžemi 157,22 metru. V roce 1880 byl dóm nejvyšší stavbou světa. Podle Britannicy to platilo do roku 1884, kdy byl dokončen Washingtonův monument, mezi budovami pak do roku 1890, kdy ho předstihl dóm v Ulmu.

Co je v relikviáři Tří králů a od kdy je v Kolíně?

Relikviář obsahuje ostatky, které se tradičně považují za ostatky mudrců z východu. Do Kolína je v roce 1164 nechal převézt z Milána arcibiskup Rainald von Dassel. Zlatnický sarkofág vznikal přibližně od 80. let 12. století do 30. let 13. století a podle UNESCO je největším relikviářem v Evropě.

Jak dóm přežil druhou světovou válku?

Přežil poškozený. Zasáhlo ho 14 trhavých bomb a přes 70 zápalných, zřítila se většina kleneb hlavní lodi a příčné lodi. Středověká okna a mnoho cenného vybavení však byly předem odstraněny. Chór a příčná loď se opravily do roku 1948, hlavní loď do roku 1956.

Kdy se dóm dostal na seznam UNESCO?

V roce 1996. Od roku 2004 do roku 2006 byl zapsán také na seznamu světového dědictví v ohrožení, z něhož ho Výbor světového dědictví vyřadil 10. července 2006. O údržbu se stará stavební huť dómu, kterou financuje ze zhruba 60 procent spolek občanů založený v roce 1842.