Empire State Building: jak rychle vyrostl
Empire State Building vyrostl za 410 dní, od března 1930 do května 1931, a v té době byl nejvyšší budovou světa. Stěžeň na střeše měl původně sloužit vzducholodím, jenže na něm žádná nepřistála. Mince shozená z vrcholu nikoho nezabije, to je mýtus.
Ve zkratce
- Stavba trvala od 17. března 1930 do 1. května 1931, tedy 410 dní.
- Tempo bylo asi čtyři a půl patra týdně.
- Výška po střechu 1 250 stop, se špičkou 1 454 stop (380 a 443 metrů).
- Stěžeň pro vzducholodě se neosvědčil, žádná na něm nikdy nepřistála.
- Dne 28. července 1945 do věže narazil bombardér B-25, zahynulo 14 lidí.
- Barevné osvětlení má věž od roku 1976, dnešní LED systém od roku 2012.
- Mince z vrcholu zabít nemůže, brání jí odpor vzduchu.
Stavba za 410 dní
Newyorská věž na Páté avenue je dílem ateliéru Shreve, Lamb & Harmon. Stavbu provedla firma Starrett Bros. & Eken. Oficiální web budovy uvádí, že práce začaly 17. března 1930 a skončily 1. května 1931, tedy po roce a 45 dnech. Jiná stránka téhož webu mluví o 13 měsících a 410 dnech, obojí vychází stejně.
Čtyři a půl patra týdně
Tempo vyšlo na zhruba čtyři a půl patra týdně. Newyorská komise pro ochranu památek ve zprávě z roku 1981 připomíná, že zadání pro architekty stanovilo termín dokončení na 1. května 1931, tedy zhruba rok a půl od prvních skic. Čas tak určoval podobu budovy stejně jako rozpočet a konstrukce.
Otevření proběhlo na dálku. Prezident Herbert Hoover stiskl ve Washingtonu tlačítko a v New Yorku se rozsvítila světla budovy. Právě tím se věž oficiálně otevřela.
Proč tak vysoká
Investoři vedení Johnem Raskobem a bývalým guvernérem Alfredem Smithem chtěli postavit nejvyšší budovu světa. Titul tehdy držela Chrysler Building a podle městské komise ho Empire State Building krátce po jejím dokončení převzal. Nešlo o sídlo jedné firmy: podle komise šlo o spekulativní kancelářskou budovu pojmenovanou po státu New York.
Výška a čísla stavby
Rozhodující je rozlišit výšku po střechu a výšku po špičku. Web budovy uvádí 1 250 stop po střechu 102. podlaží a 1 454 stop včetně špice a antény. Podle téhož webu šlo o první budovu s více než sto podlažími.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Zahájení stavby | 17. března 1930 |
| Otevření | 1. května 1931 |
| Doba stavby | 410 dní |
| Podlaží | 102 |
| Výška po střechu | 1 250 stop (380 m) |
| Výška se špicí | 1 454 stop (443 m) |
| Schodů do 102. podlaží | 1 860 |
| Okna | 6 514 |
Titul nejvyšší budovy světa si věž podle městské komise udržela až do sedmdesátých let dvacátého století. Pak ji překonaly jiné stavby, o nichž se můžete dočíst třeba v článku o tom, jak se staví nejvyšší budova.
Oficiální web občas počítá patra jinak. Na stránce s fakty se objevuje 102 i 103 podlaží, proto držíme údaj 102, který web uvádí i jinde.
Stěžeň pro vzducholodě
Nápad z roku 1929
Koncem roku 1929 oznámil Alfred Smith, že se budova prodlouží z 1 050 na 1 250 stop. Nová část měla sloužit jako kotevní stožár pro vzducholodě. Podle novinového článku Christophera Graye měly lodě typu Graf Zeppelin viset ve vánku a cestující měli sejít po lávce na ulici přibližně za sedm minut.
Městská komise doplňuje, že horní patro stěžně bylo určeno jako přistávací plošina pro cestující vzducholodí. Zároveň ji řadí mezi šikovné publicitní akce, u nichž byli ochotně přítomni reportéři i fotografové.
Proč se to neosvědčilo
Hugo Eckener, velitel vzducholodi Graf Zeppelin, projekt označil za nepraktický. Podle Graye upozornil, že přistání vzducholodí vyžadují velké pozemní čety a zadržovací lana a i tak jsou občas riskantní. Podobně to popisuje pořad Houstonské univerzity Engines of Our Ingenuity: bez pozemních lan znemožní kotvení jakýkoli vítr.
Gray také uvádí, že němečtí provozovatelé o kotviště vůbec nežádali a osobní vzducholodní doprava byla stále nepatrná. Stěžeň vznikl hlavně kvůli soutěži o výšku a publicitě. Městská komise k tomu uvádí, že se dnes využívá jen jako nosič nástavby a světel.
Co se se stěžněm stalo dál
Hotový stěžeň zůstal na střeše a později poznal novou roli. Městská komise zaznamenává, že na něj byla přidána televizní anténa, díky níž má věž dnešní jehlovitou siluetu. Stěžeň tedy nezmizel, jen se z kotviště stal nosič vysílačů a světel. O jiné věži, která si musela svou existenci obhájit, píšeme v článku proč nebyla zbořena Eiffelova věž.
Náraz bombardéru v roce 1945
Dne 28. července 1945 narazil do severní strany věže bombardér B-25 Mitchell, který pilotoval podplukovník William F. Smith. Stalo se to v husté mlze, kolem 79. patra. Zahynulo 14 lidí: tři muži na palubě a jedenáct lidí v budově.
Co přesně se stalo
Zraněných bylo přes dvacet. Guinnessova kniha rekordů přidává příběh výtahářky Betty Lou Oliverové, které bylo dvacet let. Její kabina spadla zhruba o 75 pater do suterénu a ona přežila, i když si zlomila krk, záda a pánev.
Rekord v nejdelším přežitém pádu výtahem je podle Guinnessovy kroniky dodnes její. Příčinu přežití uvádějí zdroje různě: pomohla vzduchová vrstva v šachtě, nebo nahromaděná ocelová lana na dně, která fungovala jako pružina.
Osvětlení věže
Světla se poprvé rozsvítila při otevření v květnu 1931. Dnešní podoba osvětlení vznikla postupně za devadesát let. Oficiální web budovy uvádí tyto mezníky.
| Rok | Změna |
|---|---|
| 1931 | světla se poprvé rozsvítila při otevření budovy |
| 1956 | čtyři majáky u paty věže, takzvaná Freedom Lights |
| 1976 | barevné reflektory v červené, bílé a modré k výročí vzniku USA |
| 2012 | nový LED systém s více než 16 miliony barev |
Barvy se podle oficiálního webu mění každý večer podle svátků, kampaní a organizací. Organizace mohou požádat o osvětlení věže svou barvou prostřednictvím přihlášky pro partnery osvětlení.
Mince z vrcholu
Mýtus říká, že penny shozená z vrcholu věže zabije chodce. Odpor vzduchu ji omezí na mezní rychlost, takže zásah nebude smrtelný. Čím rychleji mince padá, tím víc ji brzdí vzduch, až se zrychlování zastaví.
Dva nezávislé výpočty
Autoři z katedry fyziky univerzity v Leicesteru v roce 2012 spočítali, že britská mince dopadne s energií 2,86 joulu. Podle nich to nestačí k zabití ani vážnému zranění, jen k bolesti. Počítali s výškou 381 metrů.
Simulace firmy Altair ve spolupráci se společností Siemens vyšla na mezní rychlost 38 mil za hodinu a sílu zhruba 350 newtonů. Zrychlení hlavy testovacího panáka dosáhlo asi 7,5 g, zatímco automobilové testy počítají s hodnotou kolem 80 g. Odlišné vstupy, stejný závěr: bolestivé, ale ne smrtelné.
Šest tvrzení o Empire State Building, která neplatí
- Mince z vrcholu zabije chodce. Nezabije, mezní rychlost ji omezí a výpočty vycházejí na bolestivý, ne smrtelný zásah.
- Na stěžni běžně přistávaly vzducholodě. Podle Graye na něm žádná nepřistála a slavná fotografie vzducholodi Los Angeles je fotomontáž.
- Budovu otevřel prezident přímo na místě. Hoover stiskl tlačítko ve Washingtonu.
- Výška věže je jedno číslo. Po střechu je to 1 250 stop, se špicí 1 454 stop.
- Stavba trvala několik let. Trvala rok a 45 dní.
- Náraz letadla věž zničil. Zahynulo 14 lidí, ale věž dál stála.
O dalších amerických stavbách a místech píšeme v článcích o tom, kdo postavil Brooklynský most, proč Golden Gate není zlatý a co je pravda o Manhattanu za 24 dolarů.
Časté otázky
Jak dlouho se Empire State Building stavěl?
Stavba trvala od 17. března 1930 do 1. května 1931, tedy rok a 45 dní, což je 410 dní. Oficiální web budovy uvádí tempo zhruba čtyři a půl patra týdně. Stavbu provedla firma Starrett Bros. & Eken podle návrhu ateliéru Shreve, Lamb & Harmon.
Kdy byla budova otevřena?
Oficiálně 1. května 1931. Prezident Herbert Hoover tehdy z Washingtonu stiskl tlačítko, které budovu slavnostně otevřelo a poprvé rozsvítilo její světla.
Jak vysoká je věž?
Po střechu 102. podlaží měří 1 250 stop, tedy 380 metrů. Se špičkou a anténou dosahuje 1 454 stop, tedy 443 metrů. Byla to první budova na světě s více než stem pater.
K čemu měl sloužit stěžeň na střeše?
Původně měl sloužit jako kotviště pro vzducholodě. Cestující měli podle záměru vystupovat po lávce přímo nad městem. Z plánu sešlo a stěžeň dnes slouží jako nosič antén a světel.
Přistála na stěžni někdy vzducholoď?
Podle novinářského článku Christophera Graye, který vyšel v New York Times, žádná vzducholoď na stěžni nikdy nepřistála. Slavná fotografie vzducholodi Los Angeles u věže je fotomontáž.
Co se stalo v roce 1945?
Dne 28. července 1945 narazil do věže v husté mlze bombardér B-25 Mitchell, a to kolem 79. patra. Zahynulo 14 lidí, tři na palubě a jedenáct v budově. Věž dál stála.
Dá se mincí shozenou z Empire State Building zabít člověk?
Ne. Mince po pádu dosáhne nejvýš takzvané mezní rychlosti, kterou jí vzduch nedovolí překročit. Simulace i fyzikální rozbor vycházejí na bolestivý zásah, ne na smrtelný.
Kdy se věž začala osvětlovat barevně?
Barevné reflektory v červené, bílé a modré přibyly v roce 1976 k výročí vzniku USA. Dnešní systém s více než 16 miliony barev pochází z roku 2012. Barvy se mění podle svátků, výročí a kampaní.
